Otázka: Korejská válka
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Werruka
Jitka Skočdopolová
1. Úvod
V poslední době jsme mohli slýchat nejrůznější zprávy z Korejského poloostrova a to ne jen kvůli proslulému ekonomickému gigantovi Jižní Koreji, ale spíše kvůli neustálým potyčkám a hádkám mezi Korejskou lidově demokratickou republikou a Jižní Koreou, které neustále probíhají.
Jedním z těchto sporů je právě Korejská válka, kterou se nadále budu zabývat.
Nejprve se povídáme do doby před válkou. Zde se budeme zaobírat událostmi, které ovlivnily politické dění na Korejském poloostrově a které právě zapříčinily Korejskou válku.
V další kapitole se již budeme zabývat Korejskou válkou jako takovou – čili průběhem války, politickou situací a hledáním konečného řešení, které ukončilo toto tříleté válčení.
Další část bude věnována důsledkům války mezi Jižní a Severní Koreou, které můžeme vidět až do dnes.
Toto téma jsem si vybrala, protože se již delší dobu o Koreu všeobecně zajímám a nadále bych ráda studovala koreanistiku na Filozofické fakultě. Další z důvodů je nedávná hrozba jaderného konfliktu mezi Jižní a Severní Koreou, který vypukl 30. března 2013, kdy Severní Korea hrozila útokem na Jižní Koreu a málem vyústil v další válku. I tento konflikt by se dal považovat za jeden z následků korejské války.
2. Příčiny Korejské války
Vše začalo počátkem 50. let 20. století, kdy Korejská válka vypukla. Ačkoli začala v roce 1950, počátky toho sporu sahají až do roku 1945. S koncem druhé světové války padla i japonská nadvláda a na Korejském poloostrově panovala euforie z konce japonské nadvlády. Tak byla Korea poprvé od roku 1905 svobodná. Avšak s pádem japonské nadvlády se Korea v roce 1945 stala zájmem dvou světových velmocí – USA a Ruska, které měly o Korejský poloostrov zájem již delší dobu.
Pro Rusko byl zájem o Koreu zcela přirozený, neboť oba dva státy spolu sdílí státní hranici
USA se stalo součástí dění v roce 1941, právě když byl napaden Japonci americký přístav Pearl Harbor. A když bylo v roce 1945 už jasné, že Japonci prohráli, obnovilo USA svůj zájem o Korejský poloostrov. Nicméně po atomovém útoku na Hirošimu neměli Američané dostatek času, aby zabránili Rusům Koreu obsadit. (Carter, 241)
A tak došlo v noci z 10. na 11. srpna k rozdělení Koreje na dvě okupační zóny podél 38. rovnoběžky mezi Rusko a USA. Severní část obsadila Rudá armáda a Jižní Korea spadla pod moc USA. (Carter, 241)
Nicméně bylo jasné, že tak rozdílné velmoci vedle sebe nemohou vydržet dlouho dobu bez toho, aby nedošlo k nějakému konfliktu a tak 25. června 1950 napadla Severní Korea svého jižního souseda s cílem sjednotit obě dvě země pod jednou vládou.
3. Průběh Korejské války
Zhruba po třech dnech se Severní Koreji podařilo obsadit jihokorejské hlavní město Seoul a v následujících třech týdnech celý jih vyjma pusanského perimetru. [1]
Netrvalo to dlouho a Organizace spojených národů se rozhodla zakročit a vyhnat komunistického protivníka z Korejského poloostrova a tak již 1. června 1950 dorazily do Jižní Koreje první americké jednotky. K prvnímu střetu amerických a severokorejských jednotek došlo hned čtyři dny poté u Osanu, kde se Američané nakonec museli stáhnout. Následoval ústup k Pusanu a příprava na další útok a zřízení obraného perimetru, který měl být zlikvidován severokorejskými vojsky na začátku září, což se Severokorejcům nepodařilo.
Poté, co bylo jasné, že perimetr je v bezpečí, mohli se Američané soustředit na protiútok. Po vylodění 15. září u jihokorejského města Inčchon postupovali Američané nemilosrdně až k Soulu, který 28. září s velkými ztrátami padl. V říjnu už v Jižní Koreji žádné severokorejské jednotky nebyly, neboť byly vytlačeny zpět na sever. 1. října vyzvala OSN Severní Koreu ke kapitulaci – ta ale odmítla a vojska OSN začala postupovat na severokorejské území až k hranicím s Čínou, která po této akci hrozila, že tímto činem by USA mohly zapříčinit její vstup do války. (Carter, 248)
Čína tento čin vnímala jako ohrožení své bezpečnosti a rozhodla se poslat k hraniční řece Ja-lu své vojáky. Po dlouhém rozmýšlení je Američané nakonec napadli s domněním, že ukončí válku, ale početná čínská armáda je přiměla k ústupu – časem dokonce až ke stáhnutí pod 38. rovnoběžku. 4. ledna 1951 se čínským a severokorejským jednotkám podařilo dobít Soul, čímž se americké jednotky dostaly do kritické situace. (Carter, 248-249)
Avšak 15. března se zase vše obrátilo, neboť Američanům se znovu podařilo dobýt Soul a během týdne byla čínská vojska vytlačena za 38. rovnoběžku.
10. července 1951 bylo zahájeno mírové jednání, které se ovšem protáhlo o další dva roky, během kterých boje mezi jihem a severem neustávaly. Konečně 20. července 1952 se s novým prezidentem USA Dwightem Eisenhowerem daly věci do pohybu. Byla stanovena demarkační linie a demilitarizované pásmo. 27. července byla podepsána „Dohoda o příměří” a teprve poté byla zastavena palba. (Carter, 249)
4. Důsledky Korejské války – i do dnešní doby
Důsledky Korejské války existují bohužel ž dodnes. Neustálé pošťuchávání mezi chudou Korejskou lidově demokratickou republikou a vyspělým gigantem východní Asie Jižní Koreou jsou na denním pořádku, neboť mír jako takový nebyl nikdy ujednán a tudíž formálně jsou oba dva státy stále ve válečném stavu.
Zaměříme-li se na důsledky války, zjistíme, že v jejím průběhu došlo ke ztrátě zhruba 3 milionů životů.
Hranice jako taková, zůstala téměř na stejném místě, jen poněkud severněji od původní hranice. Demilitarizované pásmo bylo ohraničeno ploty z ostnatých drátů, které jsou na hranici dodnes.
V dnešní době je Korejský poloostrov středem pozornosti hlavně kvůli jaderným zbraním, kterými KLDR neustále vyhrožuje. K poslednímu sporu došlo 30. března 2013.
Dále také dochází ke sporům na moři, neboť ve smlouvě o příměří není zcela jasně definována hranice výsostních vod.
5. Závěr
Korejská válka je pro mnoho lidí neznámým pojmem a i mezi korejskou společností byla po dlouhou dobu opomíjena. V 70. letech ji Američané připomněli známým seriálem M.A.S.H., který je populární i dnes.
6. Zdroje
Knihy
1 CARTER, J. Eckert, LEE, Ki-Baik, LEW, Young Ick, ROBINSON, Michael, WAGNER, Eduard W., Dějiny Koreje; Korea Intitute, Harvard University, 2001, ISBN 80-7106-411-4, Stránky 236-251
Internetové zdroje
1 BÁRTÍK, Tomáš, Korejská válka (1950 – 1953) [online]; 1. 1. 2002, [cit. 23. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.valka.cz/clanek_12.html
2 Kolektiv autorů, Korejská válka [online], [cit. 23. 12. 2013]. Dostupné z: http://nowam-mash.webnode.cz/m-a-s-h-informace/korejska-valka/
