Otázka: Hospodářská politika státu
Předmět: Ekonomie, Společenské vědy
Přidal(a): L
Stát vystupuje:
- jako ekonomický subjekt – na straně poptávky i nabídky
- jako činitel vytvářející, ovlivňující a regulující tržní prostředí – výše daní, úrokových sazeb
Důvody k angažovanosti: cyklický vývoj hospodářství:
- Expanze – růst, rozmach poptávky i nabídky, mezd, zaměstnanosti
- Vrchol – ceny a mzdy jsou vysoké
- Krize – recese, klesají mzdy i zisky
- Dno – vysoká nezaměstnanost
- Stát zasahuje, aby ten cyklický vývoj trochu korigoval (např. v případě nezaměstnanosti by stát měl zaopatřit nějakou podporu pro nezaměstnané)
Názory na úlohu a funkce státu v ekonomice:
- Ekonomický liberalismus – nezasahování státu do ekonomiky (není to ovšem úplně reálné) – Adam Smith (1723-1790)
- Intervencionismus – podporuje státní zásahy do ekonomiky
Makroekonomické ukazatele:
- Roční tempo růstu HDP (=hrubý domácí produkt)
- Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost
- Stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace)
- Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (kolik věcí bylo vyvezeno/dovezeno, platební výměna mezi státy)
SUBJEKTY HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
- parlament – vyslovuje důvěru vládě a schvaluje její návrhy
- vláda – sestavuje rozpočet a určuje základní strategie směřování státu
- centrální banka – stojí mimo politické dění, usiluje o měnovou stabilitu
Nástroje státní hospodářské politiky
- Monetární (peněžní) politika – centrální banky
– jejím základním cílem je hlídaní a aktivní ovlivňování míry
znehodnocování peněz – inflace - Fiskální politika (rozpočtová) – utváří jak příjmovou stránku rozpočtu (daně, cla, sociální pojištění),
tak výdajovou stránku (sociální dávky) - Důchodová politika – mzdová a cenová politika
- a) Regulace mezd (minimální mzda – hrubého 14,600,- , 87/hod, čistého 12 124,- rok 2020)
- b) Regulace cen (cenové stropy – nájemné, plyn, elektřina)
- Měnová politika – udržet rovnováhu mezi toky směřujícími ze země ven a toky směřujících do země
Státní rozpočet (fiskální politika)
- Finanční plán a fond prostředků na jisté období, který je přijímaný ve formě zákona
- Období jednoho státního rozpočtu se shoduje s obdobím jednoho kalendářního roku
Cíl: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost, napomáhat zachování cenové stability, utlumit
výkyvy hospodářského cyklu
- V ČR připraví ministerstvo financí a schvaluje Poslanecká sněmovna
- Skládá se z příjmů a výdajů (dvě hlavní složky)
- Ministryně financí: Alena Schillerová
Příjmy státního rozpočtu:
- Daně, cla, poplatky, pokuty, sociální pojištění, výnosy z provozu/ pronájmu/ prodeje státních firem, finance fondů EU, půjčky (je třeba splácet i s úroky
Výdaje:
- Transferové platby – sociální dávky, důchody, podpora v nezaměstnanosti → sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, obrana a bezpečnost státu, státní správa (úřady)
- Na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy
Výdaje podle závaznosti:
- Mandatorní – povinné (vláda už se zavázala – jsou zákonem povinné)
– např. invalidní nebo starobní důchody, podpora nezaměstnanosti - Quasi-mandatorní – už nejsou zákonem povinné, ale jsou nezbytné – stát by je měl dodržet
– např. zvýšení mezd u státních zaměstnanců - Nemandatorní – vláda je chce realizovat, ale nemusí
Rozpočet podle poměrů příjmů a výdajů:
- Vyrovnaný – příjmy a výdaje jsou v rovnováze
- Přebytkový – příjmy jsou vyšší než výdaje
- Schodkový – příjmy nižší než výdaje → státní dluh
Daňová soustava
- Daň je příjmem veřejných rozpočtů
- Ze zákona se povinně odčerpává část důchodu (příjmu, majetku poplatníka) na nenávratném principu
- Uspokojovány jsou i potřeby těch, kteří daně vůbec neplatí (princip solidarity)
- U fyzických osob 15 % daň z příjmů, u právnických osob 19 % daň z příjmu
Poplatník – je fyzická či právnická osoba, z jejichž peněz je daň placena
Plátce – je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu
- Mohou být někdy jedna osoba, v některých příkladech se však liší (u DPH je plátce prodávající a poplatník kupující)
Dělení:
- 1) Přímé daně – jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka
- 2) Nepřímé daně – daň z přidané hodnoty (DPH)
– daň spotřební – na vybrané druhy zboží – alkohol, cigarety, pohonné hmoty
PŘÍMÉ DANĚ
- placeny přímo poplatníkem – fyzická nebo právnická osoba
- platí se v časovém intervalu nebo jednorázově
- daň z příjmu fyzických a právnických osob
- nejpodstatnější daň, vybírána od každého občana vydělávajícího nad 15 tisíc ročně
- u fyzických osob je výše daně 15% (vypočítávána ze super hrubé mzdy), právnické osoby 19 %
- daň z nemovitostí
- jednoroční, povinná pro všechny majitelé nemovitostí
- vypočítána podle druhu pozemku (plocha, velikost)
- rekreační objekty spadají pod obec – ta určuje výši daní
- daň z převodu nemovitosti
- placena majitelem nemovitosti při převodu (koupě, dědictví)
- v současnosti zrušena (od 2013 má být 4 % + platí kupující)
- dědická a darovací daň
- placena v případě dědictví nebo daru
- výše je 7 %, pouze však v případě hodnoty majetku nad 1 milion Kč
- od dědické daně jsou osvobozeni přímí příbuzní nebo osoby žijící se zesnulým přes 1 rok- zrušena
- daň silniční
- jednoroční daň, vztahuje se pouze na služební vozidla registrovaná pro podnikání (ne na vozidla osobní potřeby)
- vykompenzováno možností snížení daňového základu při koupi nového vozidla
NEPŘÍMÉ DANĚ
- vybírány od spotřebitelů nepřímo prostřednictvím zboží nebo služeb – zahrnuty v ceně
- daň z přidané hodnoty
- placena při koupi jakéhokoliv zboží
- základní sazba je 21 % – týká se veškerého zboží a služeb
- snížená sazba je 15 % – týká se především potravin (vyjma alkoholu), knih, rostlin a zvířat, služeb v cestovním ruchu, kulturních a sportovních a společenských činností → přesně definováno
* 2013 plánováno navýšení obou sazeb o 1 %, od 2014(15) plánována jednotná daň 17,5 %
- daň spotřební
- účelem je snížit spotřebu nežádaného zboží s negativním vlivem na jednotlivce i společnost
- týká se pohonných hmot, alkoholu a tabákových výrobků
- nejvíce diskutovaná je daň z alkoholu – výše daně se počítá na procento alkoholu ve výrobku (čím levnější je alkohol, tím větší část zahrnuje daň)
Adam Smith – zastánce neviditelné ruky ekonomiky – aby stát nezasahoval do ekonomiky státu
John Stuart Mill – zastánce neviditelné ruky ekonomiky – aby stát nezasahoval do ekonomiky státu
Keynes – zastánce toho, aby stát do ekonomiky státu zasahoval
Nezaměstnanost
- Nerovnováha: nabídka práce zaměstnanců převyšuje
- Může být:
- dobrovolná a nedobrovolná
- krátkodobá (do 6 měsíců) a dlouhodobá (rok a více)
- Nedobrovolná nezaměstnanost se týká obyvatelstva v aktivním věku (od 15 let do 64 let)
- Nedobrovolně nezaměstnaný je schopen nastoupit do nové práce
- Míra nezaměstnanosti se udává v procentuálním podílu práceschopného obyvatelstva (v ekonomicky schopném věku) na celkové množství obyvatelstva
- Normální míra nezaměstnanosti 3-7 %
- Vyšší míra nezaměstnanosti s sebou přináší negativní záležitosti – menší příjmy z daní, musí se vyplácet více dávek (jako podpora v nezaměstnanosti), kriminalitu
- 2010-2014 – vysoká míra nezaměstnanosti
- Od roku 2017 došlo k expanzi hospodářského růstu → nižší nezaměstnanost (pod 3 %)
- Mostecko, Karvinsko, Jeseníky – nejvyšší současná nezaměstnanost
Typy:
- frikční – nepůsobí žádné velké potíže – je krátkodobá a přirozená
- např. když lidé mění zaměstnání – období nezaměstnanosti, ve které si hledají práci
- strukturální – nesoulad nabídky a poptávky
- dochází k útlumu určitých oborů v ekonomice (např. horníci – není poptávka, není práce)
- cyklická – souvisí s ekonomickým cyklem, kdy v období recese (úpadku) klesá i počet nabízených míst
- sezónní – týká se pouze sezónních období, např. vlekaři, plavčíci, zmrzlinář, lektoři na táborech
- Ministerstvo práce a sociálních věcí – ministryně Jana Maláčová
- spadá pod něj Úřady práce – slouží jako bezplatná pomoc lidem bez práce
- Úřady práce – poskytují poradenské a informační služby
- specializovaní poradci se snaží pomoct absolventům/ vězňům…
- zprostředkovává práci nezaměstnaným + rekvalifikaci
- vyplácí finanční podporu nezaměstnaným
- Dobu podpory ovlivňuje věk – např. do 50 let můžou lidé pobírat podporu 5 měsíců
- ta doba se dále prodlužuje
- První dva měsíce se vyplácí 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku
- Za další dva měsíce pouze 50 %
- A zbytek doby pouze 45 %
Sociální politika státu
Stát:
- stanovuje minimální mzdu
- reguluje ceny u některých druhů zboží (např. energie)
- může kontrolovat některé mzdy (ve státní správě nebo armádě)
- stanovuje věk odchodu do důchodu (u ženy záleží na počtu dětí)
- příspěvek na podporu nezaměstnanosti
- určuje délku dovolené (u zaměstnání by měla být 4 týdny, častěji se jako benefit dává 5 týdnů)
- příplatky a přídavky různým skupinám
- určuje výši nemocenských dávek
Sociální politika je nejvyvinutější v severních zemích, převážně ve Švédsku
HDP = hrubý domácí produkt
- Tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených na území dané země za určité časové období (definice)
- Charakterizuje výkonnost státního hospodářství jako celku
- V penězích představuje vyjádřenou hodnotu všech statků a služeb vyrobených v daném období
- Pro ČR je období jeden kalendářní rok
- Nezáleží na tom, kdo je vlastníkem výrobních faktorů
Finální statky a služby – konečný výrobek
Statky:
- evidované (statisticky zjistitelné)
- neevidované – tzv. stínová ekonomika: – šedá ekonomika – činnosti jsou legální, ale zatajené, aby se z nich nemusely platit daně
- černá ekonomika – činnosti jsou nelegální – pašování, drogy,…
Tržní hodnota – cena, za kterou kupují kupující – hodnota konečného výrobku + daň → tržní hodnota
Na území dané země:
- Rezident – má sídlo na území České republiky
- Nerezident – subjekt, který má sídlo mimo ČR
-
- Zajímá nás pouze to, co se vyrábí v ČR (i když rezident/nerezident vyrábí i někde jinde)
- Je jedno, jestli zde vyrábí Čech nebo cizinec – jde čistě o území, na kterém se výrobek vyrobil
Pro výpočet HDP se používá:
- důchodová metoda – součet důchodů, které subjekty obdržely za poskytnutí výrobních faktorů
- výdajová metoda – sčítají se výdaje na spotřebu, investice i vládní výdaje
- produkční metoda – sčítá všechny přidané hodnoty v rámci výroby státu
HNP = Hrubý národní produkt
- udává množství všech statků a služeb vyprodukovaných výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a společnosti určitého státu doma i v cizině
Dělení národního hospodářství
- primární – těžba, zemědělství
- sekundární – zpracování vytěžených surovin
- terciární – služby
- kvarciární – věda a výzkum
Odvětví národního hospodářství: – např. doprava (obor letecké, železniční dopravdy…)
INFLACE
- Růst cenové hladiny v ekonomice.
- Příčiny:
- na straně poptávky- větší poptávka→ zvyšování cen→ zvyšování mzdy, šetření peněz
- ze strany nabídky-zvyšují se náklady na výrobu→ zvyšování cen→ chceme zvýšit mzdu→ inflační spirála
- Důsledky:
- snižuje kupní sílu peněz
- znehodnocuje úspory
- snižuje reálné mzdy (nominální číslo vs. reálné- za stejný plat si koupíme méně věcí)
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry a uchovatele hodnot
- Měření inflace:
- míra inflace– změna cenové hladiny za určité období
- měřena pomocí tzv. cenových indexů– index spotřebitelských cen-ceny vyjádřeny pomocí spotřebitelského koše- souhrn veškerého zboží, který spotřebovává průměrná domácnost (kolik měsíčně vydá rodina)
- index cen výrobců je specifikován pro různá odvětví
- deflátor HDP- zahrnuje změnu cen všech výrobků cen v rámci celé ekonomiky
- Podle míry inflace rozlišujeme:
- mírná inflace– jednociferné číslo- běžná inflace
- pádivá inflace– dvouciferná inflace- lidé přestávají věřit domácí měně, investice do jiných hodnot
- hyperinflace– trojciferná a větší čísla
- stagflace- zvláštní druh inflace- vysoká inflace s vysokou nezaměstnaností