Hospodářská politika státu

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Hospodářská politika státu

Předmět: Ekonomie, Společenské vědy

Přidal(a): L

 

 

Stát vystupuje:

  • jako ekonomický subjekt – na straně poptávky i nabídky
  • jako činitel vytvářející, ovlivňující a regulující tržní prostředí – výše daní, úrokových sazeb

 

Důvody k angažovanosti: cyklický vývoj hospodářství:

  • Expanze – růst, rozmach poptávky i nabídky, mezd, zaměstnanosti
  • Vrchol – ceny a mzdy jsou vysoké
  • Krize – recese, klesají mzdy i zisky
  • Dno – vysoká nezaměstnanost
  • Stát zasahuje, aby ten cyklický vývoj trochu korigoval (např. v případě nezaměstnanosti by stát měl zaopatřit nějakou podporu pro nezaměstnané)

 

Názory na úlohu a funkce státu v ekonomice:

  • Ekonomický liberalismus – nezasahování státu do ekonomiky (není to ovšem úplně reálné) – Adam Smith (1723-1790)
  • Intervencionismus – podporuje státní zásahy do ekonomiky

 

Makroekonomické ukazatele:

  • Roční tempo růstu HDP (=hrubý domácí produkt)
  • Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost
  • Stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace)
  • Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (kolik věcí bylo vyvezeno/dovezeno, platební výměna mezi státy)

 

SUBJEKTY HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

  • parlament – vyslovuje důvěru vládě a schvaluje její návrhy
  • vláda – sestavuje rozpočet a určuje základní strategie směřování státu
  • centrální banka – stojí mimo politické dění, usiluje o měnovou stabilitu

 

Nástroje státní hospodářské politiky

  • Monetární (peněžní) politika – centrální banky
    – jejím základním cílem je hlídaní a aktivní ovlivňování míry
    znehodnocování peněz – inflace
  • Fiskální politika (rozpočtová) – utváří jak příjmovou stránku rozpočtu (daně, cla, sociální pojištění),
    tak výdajovou stránku (sociální dávky)
  • Důchodová politika – mzdová a cenová politika
    • a) Regulace mezd (minimální mzda – hrubého 14,600,- , 87/hod, čistého 12 124,- rok 2020)
    • b) Regulace cen (cenové stropy – nájemné, plyn, elektřina)
  • Měnová politika – udržet rovnováhu mezi toky směřujícími ze země ven a toky směřujících do země

 

Státní rozpočet (fiskální politika)

  • Finanční plán a fond prostředků na jisté období, který je přijímaný ve formě zákona
  • Období jednoho státního rozpočtu se shoduje s obdobím jednoho kalendářního roku

Cíl: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost, napomáhat zachování cenové stability, utlumit
výkyvy hospodářského cyklu

  • V ČR připraví ministerstvo financí a schvaluje Poslanecká sněmovna
  • Skládá se z příjmů a výdajů (dvě hlavní složky)
  • Ministryně financí: Alena Schillerová

 

Příjmy státního rozpočtu:

  • Daně, cla, poplatky, pokuty, sociální pojištění, výnosy z provozu/ pronájmu/ prodeje státních firem, finance fondů EU, půjčky (je třeba splácet i s úroky

 

Výdaje:

  • Transferové platby – sociální dávky, důchody, podpora v nezaměstnanosti → sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, obrana a bezpečnost státu, státní správa (úřady)
  • Na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy

 

Výdaje podle závaznosti:

  • Mandatorní – povinné (vláda už se zavázala – jsou zákonem povinné)
    – např. invalidní nebo starobní důchody, podpora nezaměstnanosti
  • Quasi-mandatorní – už nejsou zákonem povinné, ale jsou nezbytné – stát by je měl dodržet
    – např. zvýšení mezd u státních zaměstnanců
  • Nemandatorní – vláda je chce realizovat, ale nemusí

 

Rozpočet podle poměrů příjmů a výdajů:

  • Vyrovnaný – příjmy a výdaje jsou v rovnováze
  • Přebytkový – příjmy jsou vyšší než výdaje
  • Schodkový – příjmy nižší než výdaje → státní dluh

 

Daňová soustava

  • Daň je příjmem veřejných rozpočtů
  • Ze zákona se povinně odčerpává část důchodu (příjmu, majetku poplatníka) na nenávratném principu
  • Uspokojovány jsou i potřeby těch, kteří daně vůbec neplatí (princip solidarity)
  • U fyzických osob 15 % daň z příjmů, u právnických osob 19 % daň z příjmu

 

Poplatník – je fyzická či právnická osoba, z jejichž peněz je daň placena

Plátce – je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu

  • Mohou být někdy jedna osoba, v některých příkladech se však liší (u DPH je plátce prodávající a poplatník kupující)

 

Dělení:

  • 1) Přímé daně – jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka
  • 2) Nepřímé daně – daň z přidané hodnoty (DPH)
    – daň spotřební – na vybrané druhy zboží – alkohol, cigarety, pohonné hmoty

 

PŘÍMÉ DANĚ

  • placeny přímo poplatníkem – fyzická nebo právnická osoba
  • platí se v časovém intervalu nebo jednorázově
  • daň z příjmu fyzických a právnických osob
    • nejpodstatnější daň, vybírána od každého občana vydělávajícího nad 15 tisíc ročně
    • u fyzických osob je výše daně 15% (vypočítávána ze super hrubé mzdy), právnické osoby 19 %
  • daň z nemovitostí
    • jednoroční, povinná pro všechny majitelé nemovitostí
    • vypočítána podle druhu pozemku (plocha, velikost)
    • rekreační objekty spadají pod obec – ta určuje výši daní
  • daň z převodu nemovitosti
    • placena majitelem nemovitosti při převodu (koupě, dědictví)
    • v současnosti zrušena (od 2013 má být 4 % + platí kupující)
  • dědická a darovací daň
    • placena v případě dědictví nebo daru
    • výše je 7 %, pouze však v případě hodnoty majetku nad 1 milion Kč
    • od dědické daně jsou osvobozeni přímí příbuzní nebo osoby žijící se zesnulým přes 1 rok- zrušena
  • daň silniční
    • jednoroční daň, vztahuje se pouze na služební vozidla registrovaná pro podnikání (ne na vozidla osobní potřeby)
    • vykompenzováno možností snížení daňového základu při koupi nového vozidla

 

NEPŘÍMÉ DANĚ

  • vybírány od spotřebitelů nepřímo prostřednictvím zboží nebo služeb – zahrnuty v ceně
  • daň z přidané hodnoty
    • placena při koupi jakéhokoliv zboží
    • základní sazba je 21 % – týká se veškerého zboží a služeb
    • snížená sazba je 15 % – týká se především potravin (vyjma alkoholu), knih, rostlin a zvířat, služeb v cestovním ruchu, kulturních a sportovních a společenských činností → přesně definováno

* 2013 plánováno navýšení obou sazeb o 1 %, od 2014(15) plánována jednotná daň 17,5 %

  • daň spotřební
    • účelem je snížit spotřebu nežádaného zboží s negativním vlivem na jednotlivce i společnost
    • týká se pohonných hmot, alkoholu a tabákových výrobků
    • nejvíce diskutovaná je daň z alkoholu – výše daně se počítá na procento alkoholu ve výrobku (čím levnější je alkohol, tím větší část zahrnuje daň)

 

Adam Smith – zastánce neviditelné ruky ekonomiky – aby stát nezasahoval do ekonomiky státu

John Stuart Mill – zastánce neviditelné ruky ekonomiky – aby stát nezasahoval do ekonomiky státu

Keynes – zastánce toho, aby stát do ekonomiky státu zasahoval

 

Nezaměstnanost

  • Nerovnováha: nabídka práce zaměstnanců převyšuje
  • Může být:
    • dobrovolná a nedobrovolná
    • krátkodobá (do 6 měsíců) a dlouhodobá (rok a více)
  • Nedobrovolná nezaměstnanost se týká obyvatelstva v aktivním věku (od 15 let do 64 let)
  • Nedobrovolně nezaměstnaný je schopen nastoupit do nové práce
  • Míra nezaměstnanosti se udává v procentuálním podílu práceschopného obyvatelstva (v ekonomicky schopném věku) na celkové množství obyvatelstva
  • Normální míra nezaměstnanosti 3-7 %
  • Vyšší míra nezaměstnanosti s sebou přináší negativní záležitosti – menší příjmy z daní, musí se vyplácet více dávek (jako podpora v nezaměstnanosti), kriminalitu
  • 2010-2014 – vysoká míra nezaměstnanosti
  • Od roku 2017 došlo k expanzi hospodářského růstu → nižší nezaměstnanost (pod 3 %)
  • Mostecko, Karvinsko, Jeseníky – nejvyšší současná nezaměstnanost

 

Typy:

  • frikční – nepůsobí žádné velké potíže – je krátkodobá a přirozená
    • např. když lidé mění zaměstnání – období nezaměstnanosti, ve které si hledají práci
  • strukturální – nesoulad nabídky a poptávky
    • dochází k útlumu určitých oborů v ekonomice (např. horníci – není poptávka, není práce)
  • cyklická – souvisí s ekonomickým cyklem, kdy v období recese (úpadku) klesá i počet nabízených míst
  • sezónní – týká se pouze sezónních období, např. vlekaři, plavčíci, zmrzlinář, lektoři na táborech
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí – ministryně Jana Maláčová
    • spadá pod něj Úřady práce – slouží jako bezplatná pomoc lidem bez práce
  • Úřady práce – poskytují poradenské a informační služby
    •  specializovaní poradci se snaží pomoct absolventům/ vězňům…
    • zprostředkovává práci nezaměstnaným + rekvalifikaci
    • vyplácí finanční podporu nezaměstnaným
  • Dobu podpory ovlivňuje věk – např. do 50 let můžou lidé pobírat podporu 5 měsíců
    • ta doba se dále prodlužuje
  • První dva měsíce se vyplácí 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku
  • Za další dva měsíce pouze 50 %
  • A zbytek doby pouze 45 %

 

Sociální politika státu

Stát:

  • stanovuje minimální mzdu
  • reguluje ceny u některých druhů zboží (např. energie)
  • může kontrolovat některé mzdy (ve státní správě nebo armádě)
  • stanovuje věk odchodu do důchodu (u ženy záleží na počtu dětí)
  • příspěvek na podporu nezaměstnanosti
  • určuje délku dovolené (u zaměstnání by měla být 4 týdny, častěji se jako benefit dává 5 týdnů)
  • příplatky a přídavky různým skupinám
  • určuje výši nemocenských dávek

Sociální politika je nejvyvinutější v severních zemích, převážně ve Švédsku

 

HDP = hrubý domácí produkt

  • Tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených na území dané země za určité časové období (definice)
  • Charakterizuje výkonnost státního hospodářství jako celku
  • V penězích představuje vyjádřenou hodnotu všech statků a služeb vyrobených v daném období
  • Pro ČR je období jeden kalendářní rok
  • Nezáleží na tom, kdo je vlastníkem výrobních faktorů

 

Finální statky a služby – konečný výrobek

Statky:

  • evidované (statisticky zjistitelné)
  • neevidované – tzv. stínová ekonomika: – šedá ekonomika – činnosti jsou legální, ale zatajené, aby se z nich nemusely platit daně
  • černá ekonomika – činnosti jsou nelegální – pašování, drogy,…

 

Tržní hodnota – cena, za kterou kupují kupující – hodnota konečného výrobku + daň → tržní hodnota

 

Na území dané země:

  • Rezident – má sídlo na území České republiky
  • Nerezident – subjekt, který má sídlo mimo ČR
    • Zajímá nás pouze to, co se vyrábí v ČR (i když rezident/nerezident vyrábí i někde jinde)
    • Je jedno, jestli zde vyrábí Čech nebo cizinec – jde čistě o území, na kterém se výrobek vyrobil

 

Pro výpočet HDP se používá:

  • důchodová metoda – součet důchodů, které subjekty obdržely za poskytnutí výrobních faktorů
  • výdajová metoda – sčítají se výdaje na spotřebu, investice i vládní výdaje
  • produkční metoda – sčítá všechny přidané hodnoty v rámci výroby státu

 

HNP = Hrubý národní produkt

  • udává množství všech statků a služeb vyprodukovaných výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a společnosti určitého státu doma i v cizině

 

Dělení národního hospodářství

  • primární – těžba, zemědělství
  • sekundární – zpracování vytěžených surovin
  • terciární – služby
  • kvarciární – věda a výzkum

 

Odvětví národního hospodářství: – např. doprava (obor letecké, železniční dopravdy…)

 

INFLACE

  • Růst cenové hladiny v ekonomice.
  • Příčiny:
    • na straně poptávky- větší poptávka→ zvyšování cen→ zvyšování mzdy, šetření peněz
    • ze strany nabídky-zvyšují se náklady na výrobu→ zvyšování cen→ chceme zvýšit mzdu→ inflační spirála
  • Důsledky:
    • snižuje kupní sílu peněz
    • znehodnocuje úspory
    • snižuje reálné mzdy (nominální číslo vs. reálné- za stejný plat si koupíme méně věcí)
    • zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry a uchovatele hodnot
  • Měření inflace:
    • míra inflace– změna cenové hladiny za určité období
    • měřena pomocí tzv. cenových indexů– index spotřebitelských cen-ceny vyjádřeny pomocí spotřebitelského koše- souhrn veškerého zboží, který spotřebovává průměrná domácnost (kolik měsíčně vydá rodina)
    • index cen výrobců je specifikován pro různá odvětví
    • deflátor HDP- zahrnuje změnu cen všech výrobků cen v rámci celé ekonomiky
  • Podle míry inflace rozlišujeme:
    • mírná inflace– jednociferné číslo- běžná inflace
    • pádivá inflace– dvouciferná inflace- lidé přestávají věřit domácí měně, investice do jiných hodnot
    • hyperinflace– trojciferná a větší čísla
    • stagflace- zvláštní druh inflace- vysoká inflace s vysokou nezaměstnaností