Otázka: Hudba v českých zemích 19. století
Předmět: Dějiny hudby
Přidal(a): mkhole
Hudba v českých zemích 19. století
- Roku 1803 byla v Praze po vídeňském vzoru založena Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků , která potom pořádala vždy jednou nebo dvakrát ročně koncerty k dobročinným účelům, k dalším institucím, vyvíjejícím koncertní činnost, patřily hudební školy, především pražská Konzervatoř, která pod vedením prvního ředitele Friedricha Dionyse Webera zahájila výuku roku 1811, a o něco později Varhanická škola, založená roku 1830.
- 1830 si v Praze otevřel soukromou hudební školu nevidomý pedagog Josef Proksch
- roku 1840 započaly svou koncertní a vzdělávací činnost Cecilská jednota a Žofínská akademie, na níž se vedle profesionálních hudebníků podíleli také zdatní amatéři.
- originálním domácím příspěvkem byla naopak polka, která se od konce 30. let 19. století rychle rozšířila jako módní „hit“ do celé Evropy i na americký kontinent.
- Václav Jan Tomášek
- tři symfonie, ouvertury, klavírní koncerty, chrámové skladby, z nichž vyniká Missa solemnis
- Bedřich Smetana (1824 – 1884)
- pocházel z poměrně zámožné sládkovské rodiny, ale od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici. Po studiu u Josefa Proksche od roku 1847 působil v Praze jako koncertní klavírista a hudební pedagog, v letech 1856–61 pak jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu. Po návratu do Prahy se mnohostranně zapojil do českého společenského a kulturního života, a to i jako hudební kritik, jako první kapelník Prozatimního divadla v letech 1866–74 a zejména jako operní skladatel
- v padesáti letech zcela ohluchnul, ale i po ztrátě sluchu dokázal složit řadu vrcholných děl, jeho choroba se postupně zhoršovala a přešla v šílenství; zemřel v pražském ústavu pro choromyslné
- V duchu pozdního národního obrození celým svým dílem usiloval o vytvoření svébytného českého hudebního stylu na základě domácích i soudobých světových podnětů. Hlavním hudebním vzorem mu byl Franz Listz
- svými osmi dokončenými operami různých žánrů položil základ českého repertoáru; největší popularity, a to i ve světě, dosáhla komická opera z venkovského prostředí Prodaná nevěsta, která je považována za prototyp české národní opery.
- z dalších skladeb jsou nejznámější cyklussymfonických básní Má vlast a smyčcový kvarte č.1 e moll „Z mého života“ mého života“
- napsal také četné klavírní skladby a sbory
- ačkoli jeho působení i tvorba vyvolávaly bouřlivé polemiky, stal se Bedřich Smetana ještě za svého života předním reprezentantem české hudby a národní kultury vůbec. Je tradičně označován za zakladatele moderní české národní hudby a výrazně ovlivnil následující generace českých skladatelů. Jeho dílo i osobnost jsou v českém prostředí předmětem soustavné pozornosti odborníků i interpretů, těší se značné oblibě u posluchačů a pronikly i do všeobecného povědomí.
- Antonín Dvořák (1841 – 1904)
- jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a je světově nejproslulejším a nejhranějším českým skladatelem vůbec
- Dvořákova symfonická jsou obvyklou součástí repertoáru významných orchestrů a jsou hrána na festivalech vážné hudby po celém světě (symfonie č.9 e moll „Z Nového světa“ )
- mimo symfonie se proslavil velkými vokálně-instrumentálními skladbami (Svatební košile, Svatá Ludmila, Rekviem), komorní hudbou a operami (Rusalka, Armida, Čert a Káča)
- Zdeněk Fibich (1850 – 1900)
