Hydrosféra – maturitní otázka (3)

 

Téma: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Ss

 

 

Hydrosféra = vodní obal Země (veškerá voda na Zemi)

• ve všech skupenstvích – kapalné (řeky, oceány), pevné (v ledovcích), plynné (v atmosféře)

 

VÝZNAM:

• vznik života, první živé organismy ve vodě
• životní podmínka
• rekreace, doprava, obživa, hospodářský význam

 

ROZDĚLENÍ VODNÍCH ZÁSOB:

• zásoby na Zemi:
• • 97% světový oceán
  • 3% voda na pevnině
• voda na pevnině:
• • 74% ledovce
  • 25% podpovrchová voda
  • 1% povrchová voda
• povrchová voda:
• • 95% jezera, bažiny
  • 5% vodní toky

 

Oceány

vlastnosti mořské vody:

• SALINITA – průměrná 35 ‰
  • množství rozpuštěných minerálních látek (solí) – sírany, chloridy, uhličitany -> na mořském dnu
  • ovlivňuje teplota (vyšší teplota-> vyšší salinita), hloubka, oceánské proudy, výpar, srážky, uzavřenost moře, ústící řeky, tání ledovců
  • Rudé moře – 42 ‰, uzavřené, velký výpar
  • Baltské moře – 8 ‰, velké přítoky řek, větší množství srážek, menší výpar
  • Slaná jezera (šoty) – Kaspik, Aral
• TEPLOTA
  • závisí na zeměpisné šířce – u rovníku teplá moře -> teplé proudy vanou od rovníku do vyšších zeměpisných šířek, studené proudy z polárních oblastí k rovníku
  • slané moře zamrzá od -1,9°C
  • zisk – pohlcování slun. záření, kondenzace vodních par
  • ztráta tepla – výpar
  • průměrná teplota 17°C na hladině, hloubka 4 °C
• BARVA
  • modrá barva – chudá na život (plankton)
  • žluté/hnědé – velké množství sedimentů, minerálů
  • zelená – moře bohaté na živé organismy, planktony, řasy…
  • (př. Rudé moře – řasy, Žlutá řeka – přináší jíl, naplaveniny, Bílé moře – led)

• HUSTOTA
  • záleží na teplotě, salinitě, tlaku

 

Pohyby mořské vody:

• VLNĚNÍ – vzniká působením větru, systém vln o různé výšce, rychlosti a směru
• TSUNAMI – vlny způsobené pohyby lit. desek (zemětřesení, sop. činnost) – obrovská rychlost, drtivý dopad na pobřeží – oblasti zlomů (Sumatra, Jáva)
• SLAPOVÉ JEVY – příliv a odliv, vliv Měsíce a Slunce – skočný/hluchý – Fundy, Pororoca
• MOŘSKÉ PROUDY – teplé X studené, rozdíl teploty a salinity (př. Golfský – Z a S Evropa – otepluje a přináší srážky)
  • Teplé proudy (Golfský, Severní tichomořský proud, Brazilský) v chladných oblastech – otepluje a zvyšuje výpar -> mnoho srážek – Severní tichomořský u Aljašky
  • Studené proudy (Peruánský, Kalifornský, Labradorský) v teplých oblastech – omezuje výpar a vznikají pouště – Peruánský – Atacama, Benguelský – Namib, Kalahari

 

Reliéf dna oceánu:

• stejně rozmanité jako zemský reliéf
• oceánský příkop – nejhlubší část oceánu (subdukce 2 desek – pohyb pod sebe) -> mariánský příkop 10 994 m
• oceánské pánve – hloubka 3-5 km, 75 %
• středooceánské hřbety – podmořská pohoří – divergence desek
• př. Středooceánský hřbet – Severoamerická X Euroasijská
• oceánský šelf – zatopený okraj pevniny (do 200m), nejmělčí místo oceánu, rybolov, těžba

 

Význam oceánu:

• základ hydrologického oběhu
• vliv na klima
• pohlcování z atmosféry – vznikají schránky z uhlíku u živočichů
• zdroj potravy
• odsolování vody -> v suchých oblastech
• získávání nerostných surovin a solí
• zdroj elektrické energie
• doprava – převážení velkých věcí (tankery), pomalá a levná doprava
• rekreace, cestovní ruch

 

Úmoří:

• Baltské moře – Odra
• Černé moře – Morava (Dunaj)
• Severní moře – Labe

 

Voda v ledovcích

• zásobárna sladké vody
• cestovní ruch – lyžování
• ohrožení – tání ledovců, zaplavování okrajů pevnin, odlamování se částí ledovců

 

Vznik:

• opakované přemrznutí sněhu + tlak
• vrstvy určují výšku sněhové pokrývky v jednotlivých letech
• vznikají v polárních oblastech, nebo nad sněžnou čarou
• různá výška SČ – od pólů k rovníku stoupá – Andy cca 6 000 m, Kilimandžáro 5 200 m, Alpy kolem 3 000 m

 

Druhy:

• PEVNINSKÝ – polární oblasti – Antarktida, Grónsko
• HORSKÝ – Alpský nebo Skandinávský

 

Tvary vzniklé exogenní činností ledovce (glaciální)

• erozní tvary:
• • munatok (špička ledovce)
  • kotel (cirk, kar) – místo vzniku ledovce
  • karové jezero
  • trog – ledovcové údolí
  • fjord
  • ledovcová brána – na čele ledovce, vznik jeskyně
• akumulační tvary:
• • bludné balvany
  • moréna – materiál, který ledovec tlačí
  • jezero hrazené morénou
  • jezerní plošiny
  • oblíky, ohlazy
  • exarační rýhy
  • splaz – část ledovce stékající dolů

 

Voda na pevnině

• Povrchová stojatá voda – jezera, mokřady, rybníky, bažiny, vodní nádrže
• Povrchová tekoucí voda – potoky, řeky, umělé vodní cesty
• Podpovrchová voda – půdní voda, podzemní voda

 

JEZERA

• Podle chemického složení:
  • Sladkovodní – salinita do 0,3 ‰
  • Středně slaná – 0,3 – 25 ‰
  • Slaná – nad 25 ‰
  • Smíšená – část slaná, část sladká – Balchaš (Kazachstán)
• Podle vzniku: ČINNOSTÍ VNITŘNÍCH SIL:
  • Vulkanická
    • kráterová, hrazená lávovým proudem
    • Crater Lake (Oregon)
    • Nicaragua, Managua – kaldery
  • Tektonická
    • posuvy tektonických desek
    • příkopové propadliny – hluboká, úzká, dlouhá jezera – Východoafrický rift – Malawi, Tanganika, Titicaca
    • Velká jezera – pokleslá oblast, domodeloval ledovec ( Hořejší, Huronské, Ontarijské, Erijské a Michiganské)

• Podle vzniku: ČINNOSTÍ VNĚJŠÍCH SIL:
  • ledovcová
    • jezerní plošiny – Finsko, nížiny Polsko a Bělorusko
    • karová jezera – slovenská plesa – Štrbské pleso, šumavská jezera (karová) – Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka
    • hrazená jezera – Alpy – Lodžské, Ženevské, Bodamské
  • fluviální
    • říční jezera, mrtvá ramena – Komořanské
  • limanová
    • na pobřeží moře
    • nánosy písku
    • jezero Razelm
  • krasová
    • Skadarské, Ochridské, Prespanské, Plitvická
  • hrazená sesuvem
    • Odlezelské/Mladotické jezero – nejmladší u nás
  • reliktní
    • Zbytky po mořích
    • Kaspické moře
  • rašeliništní
    • v Jizerských horách

• Jezera antropogenní: rybníky, vodní nádrže
• Největší – Kaspické moře, největší systém jezer – Velká jezera (Ontario-Huron), nejslanější a nejnižší – Mrtvé moře, nejhlubší – Bajkal, nejvýše položené a splavné – Titicaca, největší úbytek – Aral
• Největší Evropy – Ladošské

 

RYBNÍKY

• antropogenní
• 15. – 16. století v ČR – kultivace bažin
• Třeboňská pánev – Českobudějovická pánev
• Štěpánek Netolický, Jakub Krčín
• největší český rybník – Rožmberk + např Velký Tisý, Horusické, Máchovo jezero…
• rekultivované oblasti – místa na těžbu – Podkrušnohoří

 

VODNÍ NÁDRŽE

Funkce:

• zásobárna vody
• ochrana před povodněmi
• rekreace
• regulace průtoku vodních toků
• energie
• zdroj vody pro průmysl

 

Příklady

• Asuánská přehrada (Násirovo jezero) – masa vody -> větší výpar, vyhnutí období sucha a dešťů
• Gatunské jezero – Panamský průplav
• Vltavská kaskáda – Lipno 1, Lipno 2, Hněvkovice, Kořensko, Orlík (objem největší), Kamík, Slapy, Štěchovice, Vrané – protipovodňové
• Dlouhé stráně (Jeseníky) – přečerpávací – 2 nádrže nad sebou – řeka Velká Desná – kopec Mravenečník

 

Přehrady = uměle vytvořený prostor k zadržování vody

• klady:
  • regulace vodního stavu (Asuánská)
  • zavlažování (Nové mlýny na Moravě) – nejteplejší, nejúrodnější oblast
  • zásoba vody pro zemědělství, průmysl, pitná voda (Švihov – Želivka pro Prahu)
  • výroba energie
  • rybolov
  • rekreace
• zápory:
  • zabírání ploch
  • změna biotopu
  • přerušení přirozeného cyklu náplav
  • zvětšení výparu
  • zatížení povrchu
• př. Tři soutěsky v Číně, Asuán – reguluje průtok Nilu

 

MOKŘADY

• bažiny, slatě, rašeliniště
• více srážek, menší výpar, žádný odtok, nepropustné podlaží nebo permafrost

 

ŘEKY

Vodní tok:

1. PRAMEN
   • začátek vodního toku
   • z ledovce, z podzemí, z jezera
2. HORNÍ TOK
   • vyšší polohy, prudký sklon -> rychlejší tok řeky
   • silná eroze
   • čistá voda
   • úzká, mělká koryta
   • valouny
   • vodopády, peřeje
   • výroba energie
3. STŘEDNÍ TOK
   • tok ztrácí rychlost
   • jemný materiál, oblázky
   • usazování
4. DOLNÍ TOK
   • před ústím
   • pomalý tok, nulový spád
   • široká koryta do tvaru U
   • zakalenější voda, nánosy, sedimentace
   • meandry (VÝSEPNÍ – erozní, rychlejší voda, JESEPNÍ – akumulační, pomalejší voda)
   • slepá a mrtvá ramena

5. ÚSTÍ
   • řeka končí
   • vlije se do jiné řeky, jezera, oceánu
   • delta – největší Ganga + Brahmaputra, do oceánu/ předsunutá (Mississippi)/ vnitrozemská (Okawango)
   • estuár – největší Rio de la Plata (Paraná + Uruguay)
   • liman – Dněstr

 

Říční síť:

• soustava vodních toků na určitém místě
• hlavní tok + přítoky
• závisí na množství srážek
• nejvíce v nížinách

 

Přítok = menší řeka vtéká do jiné řeky

Soutok = více řek

Povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí vodu do moře nebo oceánu

Rozvodí = hranice mezi jednotlivými povodími

Ústí = místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky, moře, oceánu

Pramen = místo, kde vzniká hlavní tok

Průtok = vodní tok, který propojuje jiné vodní útvary

Úmoří = území tvořené povodími toků, které odvádějí vodu do moře, oceánu

Brakická voda = mísí se zde slaná se sladkou – v ústí

 

Parametry hodnocení řek:

• délka
• šířka
• povodí
• množství přítoků

 

Příklady řek:

• Rio Grande
• • přírodní hraniční řeka
  • do mexického zálivu
• Ganga
• • posvátná řeka – Váránasí – obřady, spalování lidí
  • do bengálského zálivu
• Mississippi
• • New Orleans
  • otrokářství, bavlník, tabák
• Chuang Che
• • Žluté moře – Velká čínská nížina, úrodná spraš
• Nil
• • nejdelší řeka světa
  • hustě osídlená delta, ústí do Středozemního moře
  • Asuánská přehrada
• Amazonka
• • nejdelší řeka světa
  • Amazonský deštný prales
• Colorado
• • Grand Canyon, výrazný exogenní činitel
• Rýn
• • protéká 6 státy (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Německo, Francie, Nizozemsko)
  • Rýn-Mohan-Dunaj = spojuje Severní moře s Černým mořem

 

Největší české řeky:

• Vltava – nejdelší, pramení na Šumavě
• Labe – pramení v Krkonoších, ústí do Severního
• Dyje, Odra, Morava, Berounka, Sázava

 

Vodopády:

• největší Salto Angel (Venezuela), Iguacu – největší systém vodopádů
• největší Tugela (Dračí hory)
• největší Yosemite (USA)
• největší v Evropě Vinnuffallet (Norsko)

 

Režim odtoku řek:

závisí na srážkách, změně klimatu, tání ledu a sněhu, na podzemních vodách

• ROVNÍKOVÝ REŽIM
  • každodenní režim , celoročně vyrovnaný odtok, zenitální deště (=nejsilnější deště v tropech – na jaře a na podzim – o rovnodennostech)
  • nejvodnatější řeky světa – Amazonka, Kongo, Orinoko
• MONZUNOVÝ REŽIM
  • letní monzunové deště
  • maximální odtok v létě (záplavový průtok) – v zimě nízký průtok
  • J as JV Asie – Mekong, Ganga, Brahmaputra, Chuang Che
• POUŠTNÍ REŽIM
  • občasné přívalové deště (prázdná koryta řek – vádí/creek)
• SUBTROPICKÝ REŽIM
  • během léta nedostatek vody
  • srážky v zimě -> nejvyšší průtok
  • Jordán, Tibera, Ebro
• OCEÁNSKÝ DEŠŤOVÝ REŽIM
  • srážky rovnoměrně rozloženy v průběhu roku -> vyrovnaný průtok
  • mírná zimní maxima
  • Temže, Seina
• PEVNINSKÝ DEŠŤOVO-SNĚHOVÝ
  • jarní tání ledu a sněhu -> maximální průtok na jaře
  • řeky mírného pásu – vnitrozemské – Volha
• LEDOVCOVÝ REŽIM
  • letní tání ledovců -> maximální průtok v létě – Ob, Lena, Jenisej

 

Podpovrchová voda

• Pod zemským povrchem
• Pochází ze vsaku povrchové vody
• Může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami