Hydrosféra – maturitní otázka (3)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

zeměpis

 

Téma: Hydrosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Ss

 

 

Hydrosféra = vodní obal Země (veškerá voda na Zemi)

  • ve všech skupenstvích – kapalné (řeky, oceány), pevné (v ledovcích), plynné (v atmosféře)

 

VÝZNAM:

  • vznik života, první živé organismy ve vodě
  • životní podmínka
  • rekreace, doprava, obživa, hospodářský význam

 

ROZDĚLENÍ VODNÍCH ZÁSOB:

  • zásoby na Zemi:
    • 97% světový oceán
    • 3% voda na pevnině
  • voda na pevnině:
    • 74% ledovce
    • 25% podpovrchová voda
    • 1% povrchová voda
  • povrchová voda:
    • 95% jezera, bažiny
    • 5% vodní toky

 

Oceány

vlastnosti mořské vody:

  • SALINITA – průměrná 35 ‰
    • množství rozpuštěných minerálních látek (solí) – sírany, chloridy, uhličitany -> na mořském dnu
    • ovlivňuje teplota (vyšší teplota-> vyšší salinita), hloubka, oceánské proudy, výpar, srážky, uzavřenost moře, ústící řeky, tání ledovců
    • Rudé moře – 42 ‰, uzavřené, velký výpar
    • Baltské moře – 8 ‰, velké přítoky řek, větší množství srážek, menší výpar
    • Slaná jezera (šoty) – Kaspik, Aral
  • TEPLOTA
    • závisí na zeměpisné šířce – u rovníku teplá moře -> teplé proudy vanou od rovníku do vyšších zeměpisných šířek, studené proudy z polárních oblastí k rovníku
    • slané moře zamrzá od -1,9°C
    • zisk – pohlcování slun. záření, kondenzace vodních par
    • ztráta tepla – výpar
    • průměrná teplota 17°C na hladině, hloubka 4 °C
  • BARVA
    • modrá barva – chudá na život (plankton)
    • žluté/hnědé – velké množství sedimentů, minerálů
    • zelená – moře bohaté na živé organismy, planktony, řasy…
    • (př. Rudé moře – řasy, Žlutá řeka – přináší jíl, naplaveniny, Bílé moře – led)
  • HUSTOTA
    • záleží na teplotě, salinitě, tlaku

 

Pohyby mořské vody:

  • VLNĚNÍ – vzniká působením větru, systém vln o různé výšce, rychlosti a směru
  • TSUNAMI – vlny způsobené pohyby lit. desek (zemětřesení, sop. činnost) – obrovská rychlost, drtivý dopad na pobřeží – oblasti zlomů (Sumatra, Jáva)
  • SLAPOVÉ JEVY – příliv a odliv, vliv Měsíce a Slunce – skočný/hluchý – Fundy, Pororoca
  • MOŘSKÉ PROUDY – teplé X studené, rozdíl teploty a salinity (př. Golfský – Z a S Evropa – otepluje a přináší srážky)
    • Teplé proudy (Golfský, Severní tichomořský proud, Brazilský) v chladných oblastech – otepluje a zvyšuje výpar -> mnoho srážek – Severní tichomořský u Aljašky
    • Studené proudy (Peruánský, Kalifornský, Labradorský) v teplých oblastech – omezuje výpar a vznikají pouště – Peruánský – Atacama, Benguelský – Namib, Kalahari

 

Reliéf dna oceánu:

  • stejně rozmanité jako zemský reliéf
  • oceánský příkop – nejhlubší část oceánu (subdukce 2 desek – pohyb pod sebe) -> mariánský příkop 10 994 m
  • oceánské pánve – hloubka 3-5 km, 75 %
  • středooceánské hřbety – podmořská pohoří – divergence desek
  • př. Středooceánský hřbet – Severoamerická X Euroasijská
  • oceánský šelf – zatopený okraj pevniny (do 200m), nejmělčí místo oceánu, rybolov, těžba

 

Význam oceánu:

  • základ hydrologického oběhu
  • vliv na klima
  • pohlcování z atmosféry – vznikají schránky z uhlíku u živočichů
  • zdroj potravy
  • odsolování vody -> v suchých oblastech
  • získávání nerostných surovin a solí
  • zdroj elektrické energie
  • doprava – převážení velkých věcí (tankery), pomalá a levná doprava
  • rekreace, cestovní ruch

 

Úmoří:

  • Baltské moře – Odra
  • Černé moře – Morava (Dunaj)
  • Severní moře – Labe

 

Voda v ledovcích

  • zásobárna sladké vody
  • cestovní ruch – lyžování
  • ohrožení – tání ledovců, zaplavování okrajů pevnin, odlamování se částí ledovců

 

Vznik:

  • opakované přemrznutí sněhu + tlak
  • vrstvy určují výšku sněhové pokrývky v jednotlivých letech
  • vznikají v polárních oblastech, nebo nad sněžnou čarou
  • různá výška SČ – od pólů k rovníku stoupá – Andy cca 6 000 m, Kilimandžáro 5 200 m, Alpy kolem 3 000 m

 

Druhy:

  • PEVNINSKÝ – polární oblasti – Antarktida, Grónsko
  • HORSKÝ – Alpský nebo Skandinávský

 

Tvary vzniklé exogenní činností ledovce (glaciální)

  • erozní tvary:
    • munatok (špička ledovce)
    • kotel (cirk, kar) – místo vzniku ledovce
    • karové jezero
    • trog – ledovcové údolí
    • fjord
    • ledovcová brána – na čele ledovce, vznik jeskyně
  • akumulační tvary:
    • bludné balvany
    • moréna – materiál, který ledovec tlačí
    • jezero hrazené morénou
    • jezerní plošiny
    • oblíky, ohlazy
    • exarační rýhy
    • splaz – část ledovce stékající dolů

 

Voda na pevnině

  • Povrchová stojatá voda – jezera, mokřady, rybníky, bažiny, vodní nádrže
  • Povrchová tekoucí voda – potoky, řeky, umělé vodní cesty
  • Podpovrchová voda – půdní voda, podzemní voda

 

JEZERA

  • Podle chemického složení:
    • Sladkovodní – salinita do 0,3 ‰
    • Středně slaná – 0,3 – 25 ‰
    • Slaná – nad 25 ‰
    • Smíšená – část slaná, část sladká – Balchaš (Kazachstán)
  • Podle vzniku: ČINNOSTÍ VNITŘNÍCH SIL:
    • Vulkanická
      • kráterová, hrazená lávovým proudem
      • Crater Lake (Oregon)
      • Nicaragua, Managua – kaldery
    • Tektonická
      • posuvy tektonických desek
      • příkopové propadliny – hluboká, úzká, dlouhá jezera – Východoafrický rift – Malawi, Tanganika, Titicaca
      • Velká jezera – pokleslá oblast, domodeloval ledovec ( Hořejší, Huronské, Ontarijské, Erijské a Michiganské)
  • Podle vzniku: ČINNOSTÍ VNĚJŠÍCH SIL:
    • ledovcová
      • jezerní plošiny – Finsko, nížiny Polsko a Bělorusko
      • karová jezera – slovenská plesa – Štrbské pleso, šumavská jezera (karová) – Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka
      • hrazená jezera – Alpy – Lodžské, Ženevské, Bodamské
    • fluviální
      • říční jezera, mrtvá ramena – Komořanské
    • limanová
      • na pobřeží moře
      • nánosy písku
      • jezero Razelm
    • krasová
      • Skadarské, Ochridské, Prespanské, Plitvická
    • hrazená sesuvem
      • Odlezelské/Mladotické jezero – nejmladší u nás
    • reliktní
      • Zbytky po mořích
      • Kaspické moře
    • rašeliništní
      • v Jizerských horách
  • Jezera antropogenní: rybníky, vodní nádrže
  • Největší – Kaspické moře, největší systém jezer – Velká jezera (Ontario-Huron), nejslanější a nejnižší – Mrtvé moře, nejhlubší – Bajkal, nejvýše položené a splavné – Titicaca, největší úbytek – Aral
  • Největší Evropy – Ladošské

 

RYBNÍKY

  • antropogenní
  • 15. – 16. století v ČR – kultivace bažin
  • Třeboňská pánev – Českobudějovická pánev
  • Štěpánek Netolický, Jakub Krčín
  • největší český rybník – Rožmberk + např Velký Tisý, Horusické, Máchovo jezero…
  • rekultivované oblasti – místa na těžbu – Podkrušnohoří

 

VODNÍ NÁDRŽE

Funkce:

  • zásobárna vody
  • ochrana před povodněmi
  • rekreace
  • regulace průtoku vodních toků
  • energie
  • zdroj vody pro průmysl

 

Příklady

  • Asuánská přehrada (Násirovo jezero) – masa vody -> větší výpar, vyhnutí období sucha a dešťů
  • Gatunské jezero – Panamský průplav
  • Vltavská kaskáda – Lipno 1, Lipno 2, Hněvkovice, Kořensko, Orlík (objem největší), Kamík, Slapy, Štěchovice, Vrané – protipovodňové
  • Dlouhé stráně (Jeseníky) – přečerpávací – 2 nádrže nad sebou – řeka Velká Desná – kopec Mravenečník

 

Přehrady = uměle vytvořený prostor k zadržování vody

  • klady:
    • regulace vodního stavu (Asuánská)
    • zavlažování (Nové mlýny na Moravě) – nejteplejší, nejúrodnější oblast
    • zásoba vody pro zemědělství, průmysl, pitná voda (Švihov – Želivka pro Prahu)
    • výroba energie
    • rybolov
    • rekreace
  • zápory:
    • zabírání ploch
    • změna biotopu
    • přerušení přirozeného cyklu náplav
    • zvětšení výparu
    • zatížení povrchu
  • př. Tři soutěsky v Číně, Asuán – reguluje průtok Nilu

 

MOKŘADY

  • bažiny, slatě, rašeliniště
  • více srážek, menší výpar, žádný odtok, nepropustné podlaží nebo permafrost

 

ŘEKY

Vodní tok:

  1. PRAMEN
    • začátek vodního toku
    • z ledovce, z podzemí, z jezera
  2. HORNÍ TOK
    • vyšší polohy, prudký sklon -> rychlejší tok řeky
    • silná eroze
    • čistá voda
    • úzká, mělká koryta
    • valouny
    • vodopády, peřeje
    • výroba energie
  3. STŘEDNÍ TOK
    • tok ztrácí rychlost
    • jemný materiál, oblázky
    • usazování
  4. DOLNÍ TOK
    • před ústím
    • pomalý tok, nulový spád
    • široká koryta do tvaru U
    • zakalenější voda, nánosy, sedimentace
    • meandry (VÝSEPNÍ – erozní, rychlejší voda, JESEPNÍ – akumulační, pomalejší voda)
    • slepá a mrtvá ramena
  1. ÚSTÍ
    • řeka končí
    • vlije se do jiné řeky, jezera, oceánu
    • delta – největší Ganga + Brahmaputra, do oceánu/ předsunutá (Mississippi)/ vnitrozemská (Okawango)
    • estuár – největší Rio de la Plata (Paraná + Uruguay)
    • liman – Dněstr

 

Říční síť:

  • soustava vodních toků na určitém místě
  • hlavní tok + přítoky
  • závisí na množství srážek
  • nejvíce v nížinách

 

Přítok = menší řeka vtéká do jiné řeky

Soutok = více řek

Povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí vodu do moře nebo oceánu

Rozvodí = hranice mezi jednotlivými povodími

Ústí = místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky, moře, oceánu

Pramen = místo, kde vzniká hlavní tok

Průtok = vodní tok, který propojuje jiné vodní útvary

Úmoří = území tvořené povodími toků, které odvádějí vodu do moře, oceánu

Brakická voda = mísí se zde slaná se sladkou – v ústí

 

Parametry hodnocení řek:

  • délka
  • šířka
  • povodí
  • množství přítoků

 

Příklady řek:

  • Rio Grande
    • přírodní hraniční řeka
    • do mexického zálivu
  • Ganga
    • posvátná řeka – Váránasí – obřady, spalování lidí
    • do bengálského zálivu
  • Mississippi
    • New Orleans
    • otrokářství, bavlník, tabák
  • Chuang Che
    • Žluté moře – Velká čínská nížina, úrodná spraš
  • Nil
    • nejdelší řeka světa
    • hustě osídlená delta, ústí do Středozemního moře
    • Asuánská přehrada
  • Amazonka
    • nejdelší řeka světa
    • Amazonský deštný prales
  • Colorado
    • Grand Canyon, výrazný exogenní činitel
  • Rýn
    • protéká 6 státy (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Německo, Francie, Nizozemsko)
    • Rýn-Mohan-Dunaj = spojuje Severní moře s Černým mořem

 

Největší české řeky:

  • Vltava – nejdelší, pramení na Šumavě
  • Labe – pramení v Krkonoších, ústí do Severního
  • Dyje, Odra, Morava, Berounka, Sázava

 

Vodopády:

  • největší Salto Angel (Venezuela), Iguacu – největší systém vodopádů
  • největší Tugela (Dračí hory)
  • největší Yosemite (USA)
  • největší v Evropě Vinnuffallet (Norsko)

 

Režim odtoku řek:

závisí na srážkách, změně klimatu, tání ledu a sněhu, na podzemních vodách

  • ROVNÍKOVÝ REŽIM
    • každodenní režim , celoročně vyrovnaný odtok, zenitální deště (=nejsilnější deště v tropech – na jaře a na podzim – o rovnodennostech)
    • nejvodnatější řeky světa – Amazonka, Kongo, Orinoko
  • MONZUNOVÝ REŽIM
    • letní monzunové deště
    • maximální odtok v létě (záplavový průtok) – v zimě nízký průtok
    • J as JV Asie – Mekong, Ganga, Brahmaputra, Chuang Che
  • POUŠTNÍ REŽIM
    • občasné přívalové deště (prázdná koryta řek – vádí/creek)
  • SUBTROPICKÝ REŽIM
    • během léta nedostatek vody
    • srážky v zimě -> nejvyšší průtok
    • Jordán, Tibera, Ebro
  • OCEÁNSKÝ DEŠŤOVÝ REŽIM
    • srážky rovnoměrně rozloženy v průběhu roku -> vyrovnaný průtok
    • mírná zimní maxima
    • Temže, Seina
  • PEVNINSKÝ DEŠŤOVO-SNĚHOVÝ
    • jarní tání ledu a sněhu -> maximální průtok na jaře
    • řeky mírného pásu – vnitrozemské – Volha
  • LEDOVCOVÝ REŽIM
    • letní tání ledovců -> maximální průtok v létě – Ob, Lena, Jenisej

 

Podpovrchová voda

  • Pod zemským povrchem
  • Pochází ze vsaku povrchové vody
  • Může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami