Otázka: Hydrosféra pevnin
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Martina
Hydrosféra
– světový oceán + voda na pevnině
Hydrologie
– se zabývá zákonitostmi nepřežitě probíhajícího oběhu vody
HYDROLOGICKÝ CYKLUS
– 4. Základní části – srážky, odtok, výpar, však
- Malý oběh vody – voda se vypařuje z povrchu země jako srážky a pak dopadne zpět na povrch oceánu
- Velký oběh vody – složité a mnohokrát se opakující výměny vody
– Tranzitní vláha – 34% vody z celkového množství, která se pouze přepraví nad kontinenty a potom znovu se vrací nad oceán
– Hydrologická bilance- je matematicky vyjádřený model oběhu vody na zemi
VODA NA PEVNINĚ
– Povrchová voda – tekoucí, stojatá a podpovrchová
– Povrchový odtok – plošný odtok – nesoustředěné (množství vody na povrchu-ron)
– Vlastnosti sladké vody: zákal ( turbidita ), obsah jemných částic
HYDROGRAFIE ŘEK
– Měrné jednotky odtoku – průtok, objem odtoku, specifický odtok, odtoková výška, součinitel odtoku
– Odtoková oblast – ta část pevniny, kde se vyskytuje odtok
– Bezodtoková oblast – ta část pevniny, na níž sice odtok probíhá avšak nekončí ve světovém oceánu (asi 20% pevniny)
– Hydrologický rok – hodnoty v průběhu roku (počátek- podle prům. nástupu sněhové pokrývky)
– Povodí – území, z něhož odtéká voda atmosférických srážek nebo akumulovaná v ledovcích a ve sněhové pokrývce, povrchovou i podzemní vodou do řeky
Charakteristika povodí
– vzájemné srovnání jednotlivých povodí
– rozvodnice –myšlená čára vymezující rozvodí
– rozvodí – hranice mezi dvěma povodími
FYZICKÉ VLASTNOSTI ŘEK
– Koryto – místo průtoku toku ohraničené břehy
– Hlavním znakem křivolakost, vývoj v čase
– Zákruty hlavně vznikají díky rozdílu odolnosti hornin ( meandry ) ànárazový břeh( rozrušování, nánosový břeh ( ukládání )
– Řečiště – ta část koryta, která je při středním stavu vody vyplněna vodou
– Rozdělení hloubek
– Příčný řez – ohraničený břehy, dnem a hladinou
– Průtočný profil – ploch, kde protéká voda
– Údolnice – údolní osa, vodní stav řek – měří se několikrát denně na vodočtu
– Režim řek – řada jevů, které tvoří charakteristiku
Tzv. vyživování řek 4 DRUHY:
– sněhová
– dešťová
– podpovrchová
– voda z ledovců
a) polární – tavné vody z ledovců, sněhové vody v průběhu krátkého léta
b) subarktický – sněhové vody ( letní povodně )
c) mírný – jarní tání, deště na jaře, monzuny ( léto )
d) subtropický – ze zimních srážek
e) tropický – dešťové srážky v létě
f) rovníkový – srážky hojné po celý rok
řeky můžeme dělit ještě:
– stálé – perenní
– nestálé – interminentní
HYDROGRAFIE JEZER
– Jezera jsou deprese zemského povrchu vyplněné vodou
– Jezero je otevřený systém
a) tektonická j. – nejhlubší typy jezer, tvarově složité pánve ( Bajkal)
b) hrazená j. – zahrazením říčního údolí sesuvem
c) kotlinová j. – v depresích vyhloubených deflací – šoty
d) vulkanická j. – káderová, nálevkový tvar – Porýní
e) údolní j. – na údolí při vývoji řečiště – meandry
f) ledovcová j. – pevninský ledovec – malá a mělký – Bodensee
g) j. říčního původu – výsledek erozní akumulační činnost – řek delty Mississippi, Dunaj
h) pobřežní – vznik oddělením od pobřeží ( liman)
i) krasová j. – malá, napájená krasovou podzemní vodou
– Složení – sladkovodní, solná, minerální
– Biologická hlediska – eurotrofní – produkční procesy nad rozkladnými
– Oligotrofní – odumřelé organismy se oxidací mění na minerály
– Dystrofní – obrostlá rašeliníkem
– Zásobování jezer – atmosfrérickými srážkami nebo ústícími řekami, prameny a podzemní vodou
– Kaspické moře, Hořejší jezero, Viktoriino jezero
HYDROGRAFIE PODPOVRCHOVÉ VODY
– Pod povrchem ve všech formách skupenství
– Zdroj pitné vody
Podzemní voda – ve průklinách, puklinách a trhlinách zemské kůry
– většinou vsakováním srážek pod povrch
– kondenzace
Půdní voda – obsažena v půdě – nevytváří souvislou vodní hladinu
à výskyt ve dvou pásmech
a) pásmo aerace ( provzdušnění )
– gravitační voda – protékající
– absorbční voda
b) saturace ( nasycení )
– podzemní voda – pod ní je nepropustná vrstva
Minerální voda
– velké množství soli nebo větší množství CO2
– mineralizovaná voda – bez léčivých účinků
– doprovodná voda rud – geo. význam
BAŽINY
– trvale nebo po delší dobu zamokřelá oblast
– hospodářský význam
– a) slatiny – kde voda přináší dostatek minerální látek à travnaté porosty ( leknín, blatouch )
– b) slatinná rašeliniska – dna říčních údol, vysoká hladina podzemní vody ( jihočeská blata)
– c) vrchoviště – mají vypouklý tvar, rašeliník, malá jezírka