Hydrosféra pevnin

 

   Otázka: Hydrosféra pevnin

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Martina

 

 

 

 

Hydrosféra

–          světový oceán + voda na pevnině

 

Hydrologie

–          se zabývá zákonitostmi nepřežitě probíhajícího oběhu vody

 

HYDROLOGICKÝ CYKLUS

–          4. Základní části – srážky, odtok, výpar, však

  1. Malý oběh vody – voda se vypařuje z povrchu země jako srážky a pak dopadne zpět na povrch oceánu
  2. Velký oběh vody – složité a mnohokrát se opakující výměny vody

 

–          Tranzitní vláha – 34% vody z celkového množství, která se pouze přepraví nad kontinenty a potom znovu se vrací nad oceán

–          Hydrologická bilance- je matematicky vyjádřený model oběhu vody na zemi

 

VODA NA PEVNINĚ

–          Povrchová voda – tekoucí, stojatá a podpovrchová

–          Povrchový odtok – plošný odtok – nesoustředěné (množství vody na povrchu-ron)

–          Vlastnosti sladké vody: zákal ( turbidita ), obsah jemných částic

 

HYDROGRAFIE ŘEK

–          Měrné jednotky odtoku – průtok, objem odtoku, specifický odtok, odtoková výška, součinitel odtoku

–          Odtoková oblast – ta část pevniny, kde se vyskytuje odtok

–          Bezodtoková oblast – ta část pevniny, na níž sice odtok probíhá avšak nekončí ve světovém oceánu (asi 20% pevniny)

–          Hydrologický rok – hodnoty v průběhu roku (počátek- podle prům. nástupu sněhové pokrývky)

–          Povodí – území, z něhož odtéká voda atmosférických srážek nebo akumulovaná v ledovcích a ve sněhové pokrývce, povrchovou i podzemní vodou do řeky

 

Charakteristika povodí

–          vzájemné srovnání jednotlivých povodí

–          rozvodnice –myšlená čára vymezující rozvodí

–          rozvodí – hranice mezi dvěma povodími

 

FYZICKÉ VLASTNOSTI ŘEK

–          Koryto – místo průtoku toku ohraničené břehy

–          Hlavním znakem křivolakost, vývoj v čase

–          Zákruty hlavně vznikají díky rozdílu odolnosti hornin ( meandry ) ànárazový břeh( rozrušování, nánosový břeh ( ukládání )

–          Řečiště – ta část koryta, která je při středním stavu vody vyplněna vodou

–          Rozdělení hloubek

–          Příčný řez – ohraničený břehy, dnem a hladinou

–          Průtočný profil – ploch, kde protéká voda

–          Údolnice – údolní osa, vodní stav řek – měří se několikrát denně na vodočtu

–          Režim řek – řada jevů, které tvoří charakteristiku

 

Tzv. vyživování řek 4 DRUHY:

–          sněhová

–          dešťová

–          podpovrchová

–          voda z ledovců

 

a)    polární – tavné vody z ledovců, sněhové vody v průběhu krátkého léta

b)    subarktický – sněhové vody ( letní povodně )

c)    mírný – jarní tání, deště na jaře, monzuny ( léto )

d)    subtropický – ze zimních srážek

e)    tropický – dešťové srážky v létě

f)     rovníkový – srážky hojné po celý rok

 

řeky můžeme dělit ještě:

–          stálé – perenní

–          nestálé – interminentní

 

HYDROGRAFIE JEZER

–          Jezera jsou deprese zemského povrchu vyplněné vodou

–          Jezero je otevřený systém

a)    tektonická j. – nejhlubší typy jezer, tvarově složité pánve ( Bajkal)

b)    hrazená j. – zahrazením říčního údolí sesuvem

c)    kotlinová j. – v depresích vyhloubených deflací – šoty

d)     vulkanická j. – káderová, nálevkový tvar – Porýní

e)    údolní j. – na údolí při vývoji řečiště – meandry

f)     ledovcová j. – pevninský ledovec – malá a mělký – Bodensee

g)    j. říčního původu – výsledek erozní akumulační činnost – řek delty Mississippi, Dunaj

h)   pobřežní – vznik oddělením od pobřeží ( liman)

i)     krasová j. – malá, napájená krasovou podzemní vodou

–          Složení – sladkovodní, solná, minerální

–          Biologická hlediska – eurotrofní – produkční procesy nad rozkladnými

–          Oligotrofní – odumřelé organismy se oxidací mění na minerály

–          Dystrofní – obrostlá rašeliníkem

–          Zásobování jezer – atmosfrérickými srážkami nebo ústícími řekami, prameny a podzemní vodou

–          Kaspické moře, Hořejší jezero, Viktoriino jezero

HYDROGRAFIE PODPOVRCHOVÉ VODY

–          Pod povrchem ve všech formách skupenství

–          Zdroj pitné vody

 

Podzemní voda – ve průklinách, puklinách a trhlinách zemské kůry

–          většinou vsakováním srážek pod povrch

–          kondenzace

 

Půdní voda – obsažena v půdě – nevytváří souvislou vodní hladinu

à výskyt ve dvou pásmech

a)    pásmo aerace ( provzdušnění )

–          gravitační voda – protékající

–          absorbční voda

b)    saturace ( nasycení )

–          podzemní voda – pod ní je nepropustná vrstva

 

Minerální voda

–          velké množství soli nebo větší množství CO2

–          mineralizovaná voda – bez léčivých účinků

–          doprovodná voda rud – geo. význam

 

BAŽINY

–          trvale nebo po delší dobu zamokřelá oblast

–          hospodářský význam

–          a) slatiny – kde voda přináší dostatek minerální látek à travnaté porosty ( leknín, blatouch )

–          b) slatinná rašeliniska – dna říčních údol, vysoká hladina podzemní vody ( jihočeská blata)

–          c) vrchoviště – mají vypouklý tvar, rašeliník, malá jezírka





Další podobné materiály na webu: