Otázka: Hypertenze
Předmět: Biologie
Přidal(a): andůlek
Krevní tlak-je to tlak v tepenném řečišti. V okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne se nazývá systolický tlak. V okamžiku, kdy se sval uvolní je diastolický tyto dvě hodnoty tvoří krevní tlak.
Hypertenze je trvale zvýšený krevní tlak nad hodnoty 140 /90torr zjištěný alespoň ve dvou ze tří měření.
Měření krevního tlaku se provádí v klidu, vsedě na pravé paži, nejčastěji manžetou l2,5cm. Syndrom bílého pláště (zvýšení TK v ordinaci lékaře) vhodné 24hodinové ambulantní monitorování TK. Krevní tlak se změří pomocí fonendoskopu a tonometru.
Dělení hypertenze:
Podle příčin vzniku
–Esenciální (primární)- tvoří 95 % hypertenze, příčina není známa,
Rizikové faktory– kouření, stres, nevhodná, strava ,obezita ,vysoká hladina cholesterolu v krvi= Hypolipoproteinemie(zvýšená hladina-LDL, triglyceridy, snížená hladina HDL) genetické dispozice, diabetes
-Sekundární (druhotná)-2-5% hypertoniků
Příčina-onemocnění: Ledvin, nadledvinek, endokrinní onemocnění štítná žláza, vrozené srdeční vady-zúžení aorty
-Poléková hypertenze-kortikoidy, per orální antikoncepce
Podle výše TK
Mírná-140-159/90-99
Středně závažná-160-179/100
Těžká-180/110
Hypertenzní krize-220/140
Podle orgánových změn
I Stádium- lehká hypertenze bez orgánových změn ,únava ,porucha spánku
II stádium-středně těžká zvýšení TK orgánové změny bez poruch funkce-zvětšení (hypertrofie) levé komory, změny na očním pozadí, edém papily (východ zrakového nervu),pomalý rozvoj aterosklerózy Příznaky-bolest hlavy závratě, změny na EKG,
III stádium-těžká hypertenze zvýšení TK, orgánové změny s funkčními poruchami, projevy srdečního selhávaní, dušnost, srdeční astma, dilatace levé komory, krvácení do sítnice riziko CMP,IM, poškození ledvin, demence
IV stádium-orgánové selhávaní=hypertenzní krize,(dochází k zvýšení diastolického krevního tlaku nad 130 mm Hg a/nebo systolického nad 210 mm Hg. Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů srdce, ledviny, CNS, oči) krvácení do mozku, krute bolesti hlavy,zvracení,závratě,křeče,nezbytná hospitalizace na JIP,ARO
Diagnostika: anamnéza, fyzikální vyšetření, fyziologické funkce TK,EKG,RTG srdce+plíce,USG, vyšetření očního pozadí , odběry-moč-Bílkovina v moči-proteinurie, krev-biochemické vyšetření-minerály,tuky,kreatin
Léčba-Pacient je uložen na standartní interní odd., při hypertenzní krizi na JIP .Většinou, ale v domácím prostředí, hospitalizace není nutná. Režimové opatření-životní styl,stravování.snížení psychické zátěže
Farmakoterapie: Antihypertenziva-např. LOCREN, BETALOC, ENAP, Gopten mohou byt vedlejší účinky-dušnost, nauzea, bolest
Diuretika-např.FUROSEMIT,VEROSPIRON, MODURETIK,aj.
Kardiotonika-např. DIGOXIN-pokud funkční změny na srdci- u selhávajícího srdečního svalu
Antihyperlipidemika-snízeníkrevního tuku, zvláště cholesterolu LDL
Vazodilatancia-rozšiřují cévy- koronarodilatancia-Nitroglycerin,Periferní vazodilatancia-Agapurin,Xanidil
Ošetřovatelská péče-nekouřit, při obezitě snížit hmotnost, snížená fyzická námaha, vyhýbat se stresu, Sledování-základní FF-D,P,-pokud jsou orgánové změny,TK-nejméně 3krát denně,přísně zapisujeme s časem měření,v případě vzestupuTK informujeme lékaře, podávání léků a jejich účinky
Hygiena-běžná,základní,dle soběstačnosti pacienta,
Vyžíva-většinou upravena dieta s omezením solí(10)-zvláště pokud otoky, u obézních nemocných se ordinuje redukční dieta(8),informujeme nemocného, aby snížil příjem solí, nejsou vhodné uzeniny ,konzervy, dochucovací prostředky, polévky ze sáčku apod., není
vhodný alkohol, černá káva, černý čaj minerálky-zvyšují podíl solí v těle a tím také TK, doporučení omezení příjmu živočišných tuků a potravin s vysokým obsahem cholesterolu, vhodné je bílé maso, ryby, zelenin
sledujeme vyprazdňování ,spánek, psychické změny
komplikace hypertenze-ICHS, angína pectoris, IM, hypertrofie levé komory, CMP, poškození ledvin-renální selhávání, poškození sítnice oka, ICHDK
Ošetřovatelské diagnozy: Nedostatečná informovanost o onemocnění a následných komplikací. Poruchy adaptace na změnu životního stylu z důvodu neschopnosti se vyrovnat s onemocněním. Snížení srdeční činnosti z důvodu poruchy funkce srdce. Omezení soběstačnosti z důvodu hypertenze
Fyziologické funkce
Tělesná teplota:
– Tělesná teplota je vedlejším produktem metabolismu, centrum regulace je v hypotalamu
– fyziologická hodnota: 36-36,9 °C
– hypotermie: pod 36 °C
– subnormální teplota: nižší než 35,3 °C, použití hypnotik, alkoholu, dehydratace, uměle sníženi teploty až o 10 °C , při operacích mozku a srdce.
– subfebririe: zvýšená teplota–37-37,9°C, nádorové onemocnění, TBC, infekční onemocnění, zvýšená činnost štítné žlázy.
– febris: horečka- nad 38°C, (antipyretika)-paralen,acylpyrin
– hyperpyrexie: nad 40,5°C, spála, meningitida, delirium- halucinace, úzkost
– teplota 42°C je smrtelná
Faktory ovlivňující TT:
věk– děti až do puberty TT labilnější
denní doba– nejvyšší hodnota od 15-18 hod.
– nejnižší teplota od 2-5 hod. ráno
tělesná aktivita– těžká práce, cvičení
hormony– ženské pohlavní hormony, (estrogen) teplota o 0,35°C vyšší
U dětí se mohou vyskytovat febrilní křeče-křeče z vysoké horečky, záškuby končetin, ztráta vědomí,promodrávání, cyanóza, zástava dýchání, trvají krátce a jsou bez následku.
Druhy teploměru:
– Lékařský maximální: axilarní, měříme v podpaží, tříslech, v pochvě.
– Rektální maximální: měříme v rektu.
– Ústní: orální maximální, měříme v ústech.
– Rychloběžný: u dětí, měříme v rektu.
– Elektronický, digitální: měříme v podpaží, v ústech, v rektu
– Ušní digitální: dospělí i děti, zevní zvukovod.
Místa měření:
-měření v ústech– jen klidní nemocní, před měřením 20-30 minut nejíst a nepít, teploměr vložíme pod jazyk, měříme 10 minut, v ústech je teplota o 0,3 °C vyšší než v podpaží.
– měření v konečníku– dospělí- v případě nemožného měření TT a podpaží, v třísté(úraz, popáleniny, vyrážky), měřit 10 minut, část teploměru která se zavádí namočíme do oleje, nebo do vazelíny, před zavaděním pokrčit nohy v kyčlích a kolenou.
– děti- kojenec, batole
– měření v třísle- nelze-li měřit v podpaží, pokrčit jednu DK v koleni a kyčli, měříme 10 minut.
– měření v pochvě– axilarní teploměr, určení terminu ovulace, první polovina ovulačního cyklu-nepřevyšuje 37°C, měří se ráno poloha na zádech, pokrčené kolena, 8-10 minut.
v podpaží- nejběžnější místo měření
typy horečky:
přetrvávající– virová a streptokoková onemocnění, pneumonie-přetrvává v denní výkyvech v rozmezí 1°C
kolísavá- zánětlivá onemocnění, TT v průběhu dne kolísá až o 2-3°C všechny naměřené hodnoty jsou nad (37,0°C)
střídavá-u septických stavů,onkologická onemocnění(někdy zánětlivých=zánět žlučníku) střídání období horečky s normální teplotou
návratná- střídání horečnatých stavů s obdobím fyziologických hodnot
vlnovitá-pozvolné stoupání teploty během několika dní
pokles TT rozlišujeme:
Kritický-prudký pokles hodnot tělesné teploty během několika hodin(ráno 40°C-odpoledne 36°C)
Lytický-plynulý pokles teploty během několika dní (1.den 38°C-3.den-37,0°C)
Provléklý-pokles tělesné teploty je přechodný mezi kritickým a lytickým poklesem
Puls-tep:
Tep vzniká díky systole levé komory při vypuzení krve do těla.
Faktory ovlivňující frekvenci tepu:
– věk, pohlaví, cvičení, horečka, léky, krvácení
Místa měření: – krkavice- a. carotis
– vřetení tepna- a. radialis
– spánková tepna- a. temporalis
– stehenní tepna- a. femoralis
– pažní tepna- a. brachialis
– podkličková tepna- a. subclavia
Co měříme:
– frekvence: počet tetu za minutu v klidu je 70-80 za/min.
Pozor děti mají vyšší frekvenci. Novorozenec– 120-140za/min. kojenec – 100-110za/min. v deseti letech asi 90 za/min.
– zrychlený puls: tachykardie nad 90za/min., při fyzické námaze, tréma, kofein, alkohol, černý čaj, onemocnění srdce, onemocněni plic, při horečce, zvýšena činnost štítné žlázy, anemie,
– zpomalený puls: bradykardie pod 60 za/min., ve spánku, bez vědomí, užití některých léku, drog, předávkování-digoxin, snížená činnost štítné žlázy, podchlazení, infarkt myokardu.
– Pravidelnost: arytmie-nepravidelný puls (onemocnění srdce)
pravidelný rytmický-vzdálenost mezi údery je stejná
Kvalita:
Normální plný: dobře hmatný
Pulsus durus, tvrdý- tvrdá tepna, těžko stlačitelná tepna, zkornatění tepen, při vysokém TK.
Pulsus mollis, měkký- lehce stlačitelná tepna, obtížné měření, při nízkém TK.
Nitkovitý puls– nevýrazná, obtížně hmatatelný, při krvácení.
Zásady měření :
– hodinky s vteřinovou ručičkou
– měření provádíme v klidu, ne bezprostředně po fyzické námaze ani po rozrušení
– poloha v sedě nebo v leže
– délka měření: 1 minutu, nebo 30 sekund a pak vynásobíme dvěma
Dech: – centrum je v prodloužené míše, hlavní dýchací sval je bránice- diafragma
– zástava dýchání- apnoe.
– hypoventilace: povrchní pomalé dýchání, malý dechový objem.
– Hyperventilace: zrychlené, hluboké dýchání, velký dechový objem.
– dýchání zevní: výměna plynů mezi vzduchem a plícemi.
– dýchání vnitřní: výměna plynů mezi krví a tkáněmi. –
nádech: inspirium
-výdech: expirium
Faktory ovlivňující dýchání
–věk: viz. Níže.
– pohyb: zrychlené dýchání při námaze
– stres: zrychlené dýchání
– prostředí: vysoká teplota- zrychlené dýchání
– nadmořská výška: ve vysoké nadmořské výšce je nižší koncentrace O2 zrychlené dýchání
– léky: např:analgetika, narkotika- snižují dechovou frekvenci
Co měříme:
Frekvence dechu (rychlost)- fyziologická hodnota je 16-17 dechů za minutu, ve spánku méně, děti mají rychlejší dýchání, novorozenec: 55 za min., kojenec: 25 za min., 10 leté dítě: 20.
– Zrychlené dýchání: tachypnoe, fyzická a psychická námaha, zvýšená tělesná teplota, onemocnění srdce a dýchacího systému, anémie, použití léku.
– Zpomalené dýchání: bradypnoe, ve spánku, použití sedativa, morfinu, v bezvědomí, poškození mozku, cvičení jógy, otrava alkoholem, u chorob se zvýšeným nitrolebním tlakem.
Kvalita dechu- dyspnoe: dušnost, při zánětech, astma, alergie, poškození mozku, onemocnění srdce. Stridor: zvukový doprovod při dýchání.
– normální dech: téměř neslyšitelný během dne, ve spánku je hlasitější, po námaze se slyšitelnost zvětší
– hypoventilace: povrchové dýchání
– hyperventilace: hluboké dýchání
Pravidelnost dechu– Biotovo dýchání: povrchové, mělké, nepravidelné, střídá se s krátkými pauzami, u mozkových poruch: krvácení do mozku.
– Cheyne- Stokesowo dýchání: dýchání prohloubené potom se stává povrchní dýchání a následuje apnoická pauza. Vyskytuje se u nemocných bez vědomí, u onemocnění CNS, zánětu mozku.
– Kussmalovo dýchání: prohloubené dýchání, bývá při překyselení organismu odpadními látkami, u hyperglykemického komatu.
– pravidelné dýchání: eupnoe– dechové vlny nádechy a výdechy- pravidelný rytmus.
– nepravidelné dýchání: střídají se hluboké dechy s povrchovými
Měření a hodnocení dechu:
– pohledem, položením ruky na hrudník
– předstírání měření tepu a sledovat dechovou vlnu ( činnost dýchacích svalu je ovlivněna vůlí)
Krevní tlak: – tlak krve v cévách při systole a diastole
– hodnoty TK jsou v: VKPa(kilopaskaly), nebo v mm Hg(torry)
Faktory ovlivňující TK:
– věk: u dětí je nižší v dospělosti vyšší, viz. Níže
– tělesná námaha: při tělesné námaze vyšší
– emoční prožity: bolest, strach, rozrušení- vyšší TK
– užiti léku
– nemoci srdce, krvácení, nemoci žláz s vnitřní sekreci
novorozenec– 80/40 mmHg
ve 3 letech– 96/65 mmHg
v 10 letech– 110/70 mmHg
v dospělosti– 120/60- 140/90 mmHg
– Nízký tlak krve: hypotenze,pod 100/60 mmHg, šokové stavy, krvácení, dehydratace, předávkování Antihypertenzivy, obtížně se měří.
– Vysoký tlak krve: hypertenze, nad 140/90 mmHg, fyzická, psychická námaha, onemocnění srdce, nadváha, vysoký příjem soli…
léky- Antihypertenziva.- Enap,Gopten….
– Hraniční hypertenze: 140/90 – 160/95 mmHg, stres, fyzická a psychická námaha, použití leku, kofein, onemocnění endokrinního systému,
– Tlaková amplituda: rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem.
Zásady měření tlaku krve:
– pomůcky: tonometr, fonendoskop, síla manžety: 12,5 cm u dospělých a 2,5 cm u dětí
– měříme v sedě nebo v leže ne horní levé končetině, měl by mít volnou paži
– nemocný by měl být před měřením aspoň 15 minut v klidu
– upevníme manžetu na paži, nahmatáme tepnu v loketní jamce, jednou rukou foukáme balónek a druhou rukou držíme fonendoskop, nafoukáme asi 200mmHg, a pak pomalu upouštíme, první ozva systolická hodnota a poslední ozva diastolická hodnota.
