Impresionismus – zachycení okamžiku

 

Otázka: Impresionismus – zachycení okamžiku

Předmět: Výtvarná výchova, Dějiny umění

Přidal(a): Anna

 

Základní charakteristika:

• Vzniká v 60. a 70. letech 19. století ve Francii.
• Název pochází z obrazu malíře Clauda Moneta Imprese, východ slunce, přičemž imprese znamená dojem. Poprvé byl pojem použit po výstavě na jaře roku 1837, kdy byl obraz vystaven na výstavě nezávislých umělců, a to kritikem Leroyem.
• Impresionismus slouží jako symbolický rozchod od akademického tradičního umění a nové éry moderního umění.
• Styl se rozvíjel nejen na západu Evropy, ale i na zbytku kontinentu, v Americe a Austrálii.
• Impresionisté nemají jednotný manifest, ale sdílejí stejné hodnoty a cíle stejně jako „odpor“ k Salónu.

 

Tři hlavní zdroje inspirace:

• Angličtí krajináři
  • John Constable a William Turner byli britští romantičtí malíři. Ve svých dílech se snaží zachytit hru světla, používají pestré barvy. U Turnerova obrazu i bylo poprvé použita známá charakteristika, že obraz by se dal otočit i vzhůru nohama.
  • Turner se zasloužil o zpopularizování krajinomalby – časté a známe jsou jeho malby rozbouřeného moře. Kvůli matčiným depresím dospíval ve strýcově rodině a vystudoval Královskou akademii. Rád často maloval stejné motivy a vracel se na stejná místa – pozoroval změnu ovzduší, počasí – pozdější inspirace.
  • John Constable byl zakladatelem moderní realistické krajinomalby. Mnohem většího uznání se mu dočkalo především ve Francii. Ovlivnil i pointilisty a častými náměty byly: venkov, mraky, mračna, obloha.
  • Parník ve sněhové bouři, Bouře
• Barbizonská škola
  • Francouzští umělci, kteří v letech okolo roku 1830 malovali v plenéru v okolí vesnice Barbizon.
  • Duchovním vůdcem Barbizonské školy byl Théodor Rousseau
  • Zachycují venkovany při práci, běžný venkovský život a okolí straší svým bohémským a divokým vzezřením.
  • Sběračky klásků – Jean Francois Millet
• Édouard Manet
  • Považován za předchůdce, „otce“ impresionismu, ačkoliv na jejich způsob malby, myšlení nikdy nepřešel. Také měl spor se Salónem kdy v roce 1863 vystavil svůj obraz Snídaně v trávě. Ten kvůli zobrazení nahých žen v přítomnosti oblečených mužů vyvolal hlubokou kontroverzi a šokoval tehdejší společnost. Právě propojení tradičních námětů a nových kontroverzních myšlenek vyloučilo Maneta z tehdejší „společnosti“ elitářských umělců – divákům se téměř vysmívá a nepodává žádné vysvětlení, jak obraz pochopit. Byl blízkým přítelem Emila Zoly a Charlese Baudelaira.
  • Snídaně v trávě, Bar ve Folies, Olympia

Pozn.: Další z „neoficiálních zdrojů“ jsou japonské dřevořezy. Jako odloučení od západu se zde objevují jiné faktory – menší práce s detaily a „absence“ perspektivy či perspektiva téměř minimální. Nejdůležitějším ukazatelem je zvláštní a neobvyklá kompozice – netypické úhly či přílišné přiblížení.

 

Znaky:

• Zachycení nálady, dojmu v jediném, jedinečném okamžiku
• Skicovitost a rychlé tahy štětce
• Detaily nejsou důležité (odkaz na japonské řezy), snaží se co nejrychleji zachytit určitý moment, takže na ně není čas
• V přírodě chybí černá, takže ji ani nepoužívají
• Silné kontury
• Barvy se nemísí, ale pouze se plošně vrství vedle sebe
• „realismus dotažený k dokonalosti“
• Soustředěnost na okamžik

 

Náměty:

• Nejčastěji přírodní – jak se příroda mění v čase, ať už během dne či během roku.
• U vody – vodní hladina, mlha, kouř odpařující se z vody
• Náměty z každodenního života
• Hra světla – spoustu obrazů z jiné části dne ale ze stejného pohledu

 

Uskupení

• Jádro impresionistické skupiny tvořili studenti, kteří studovali v/na Acadeémii Suisse/Škola krásných umění (Claude Monet, Camille Pissaro, Paul Cézanne, Armand Guillaumin) či v soukromém ateliéru Charlese Gleyra (taky Claude Monet, Pierre-Auguste Renoir, Alfred Sisley, Fredéric Bazille).
• Řídili se Manetovým výrokem „ člověk musí jít s dobou a malovat, co vidí.“
• Snažili se tak užívat si i života a Paříže plnými doušky, zatímco tehdejší „mistři“ malovali tradiční upjatá témata, impresionisté pořádali pikniky, plavby po Seině či mnohá setkání v kavárnách.
• Každý byl nadchnutý něčím jiným – Degas téměř posedlý baletkami, Cassatová a Morisotová aspekty ženského života, Lautrec prostitutky.
• Pro Moneta, Renoira, Sisleyho a Pissara je typická malba bezstarostného, lehkého života, ačkoliv všichni tito právě jmenovaní byli téměř bez příjmu.

 

Claude Monet (1840-1926)

• Život
  • Byl francouzský malíř a také přezdívaný „otec impresionismu“. Narodil se v Paříži, ale v pěti letech se s rodinou přestěhoval do Normandie. Jeho prvním malířským učitelem byl Eugéne Boudin, následně se vyučoval i v soukromém ateliéru Charlese Gleyra a v Acadeémii Suisse společně s dalšími velikány. Podle jeho obrazu Imprese, východ slunce byl pojmenován celý směr. Roku 1861 byl povolán do armády – otec mu slíbil, že mu od vojenské služby pomůže, pokud nechá malování – Monet raději narukoval. Dvakrát se vdal a závěr života strávil v Giverny, v domě se svou proslulou zahradou, která figurovala na nemála jeho obrazech (například cyklus Leknínů). Měl šedý zákal a zrak se mu postupně zhoršoval à nakonec podstoupil v roce 1923 operaci očí a pracoval až do smrti. Ke sklonku života se mu dostalo uznání i bohatství a zemřel na rakovinu plic.
• Tvorba
  • Koncem sedmdesátých let se začal více zabývat krajinomalbou a víceméně přestal malovat portréty a zátiší. Byla tu velká snah snaha o zachycení světla v jeho nejlepší a nejzářivější podobě stejný námět zachycoval v různé denní či roční době a dokazoval tak proměnlivost atmosférických podmínek některá jeho plátna jsou i větší než pět metrů.
• Imprese, východ slunce, Kupky sena, Lekníny

 

Auguste Renoir (1841-1919)

• Život
  • Ve třinácti letech nastoupil do porcelánky, kde zdobil nádobí a později i vějíře a zástěny. Pracoval s Monetem, Pissarem a Cézannem. Ke stáří ho trápil silný revmatismus a konec svého života strávil na vozíku, jeho nemoc mu nedovolovala pokračovat v tvorbě.
• Tvorba
  • Rád maloval v přírodě a ovlivnilo ho mnoho dalších umělců. Byl především figurální malíř a vynikal v portrétech – hlavně žen a dívek. Věci maloval podle toho jak je viděl a ne podle tehdejšího ideálu krásy. Využití hodně barev, převaha jemných odstínů mistrovské zachycení paprsků na lidském těle.
• Tanec v Moulin de la Gallete, Snídaně veslařů

 

Alfred Sisley (1839-1899)

• Život
  • Byl francouzským malířem anglického původu. Jeho otec byl úspěšným obchodníkem s textilem. Velký vliv na něj měly výstavy anglických krajinářů, které jako mladý. Studoval na škole krásných umění v Paříži, kde se setkal i s Monetem a Renoirem. Po svatbě s květinářkou, která mu porodila dva syny, mu otec zastavil finanční podporu. Za války bohužel ztratil všechen svůj majetek a své obrazy.
• Tvorba
  • Rád používal hodně barev a v jeho obrazech byl pohyb a zvláštní dynamika; jemný a detailní přístup naznačoval hloubku zobrazené přírody.
• Malé lodě, Most v Serves

 

Berthe Morisot (1841-1895)

• Život
  • Byla pravnučkou či prapraneteří (zdroje se mýlí) rokokového malíře Fragonarda. Od rodičů měla podporu a věnovala se kreslení už od malička. Studovala u Camila Corota, který ji seznámil Édouardem Manetem. S tím se blízce spřátelila a později se i vdala za jeho bratra. Byla první ženou, která se stala členkou skupiny impresionistů a účastnila se jejich výstav. Společně s Marry Cassatovou považována za největší malířku 19. století.
• Tvorba
  • Ke svým obrazům přistupovala s větším ohledem na tradice než její kolegové. Ve svých obrazech zachycuje studie žen a dětí v různých situacích, vytvořila také množství krajin.
• Čtení, V jídelně, Dívka s klíckou

 

Camille Pissarro (1830-1903)

• Život
  • Jeho otec byl původem portugalský žid a matka Dominikánka se španělskými kořeny a oba provozovali malé hokynářství. Bez jejich vědomí odjel Venezuely, aby zde rozvíjel své malířské umění. Později také studoval na škole krásných umění v Paříži. S ostatními impresionisty maloval v krajině a Paul Gaugin s Paulem Cézannem ho považovali za svého mentora.
• Tvorba
  • Pissarrovo umění charakterizují tiché krajiny a drobné tahy štětcem. Má jemnou paletu barev a jako náměty mu stačily obyčejné, každodenní předměty.
• V noci, Opera Avenue v dešti, Le Pont-Neuf

 

Mary Casatt (1844-1926)

• Život
  • Byla Američankou, ale její otec z Francie pocházel. Studovala na Pensylvanské akademii výtvarné umění (konkrétně realistické malířství) a musela překonat mnohé konvence, které jí jako ženě zakazovaly studovat. Ve dvaceti dvou letech se přestěhovala do Francie, ke které měla od malička velmi blízko. Navštěvovala zde několik galerií a seznámila se s malířem Camillem Pissarem, se kterým sdílela nadšení pro pastelové barvy. Byla velkou obdivovatelkou Degase a když se s ním konečně potkala, tak se velmi spřátelili a společně chodívali malovat. Pocházela z bohaté rodiny, a proto dokázala uživit nejenom sebe, ale zafinancovala i své přátele.
• Tvorba
  • Její obrazy jsou velmi jemné a osobní a častým tématem jsou matky s dětmi.
• Sára držící kočku, Vlčí máky v poli, Dívka v modrém křesle

 

Henri de Toulouse-Lautrec (1864-1901)

• Život
  • Byl synem hraběte a jeho sestřenice komtesy – sňatek byl proveden za zachování tradice a majetku v rodině. Jeho růst byl kompletně zastaven po zlomení obou stehen ve čtrnácti letech. I přes nesouhlas rodičů se věnoval umění a nakonec se od nich úplně odloučil a přestal přijímat jejich finanční podporu. Jeho fascinace se světem dekadence, umělců a literátu v Moulin Rouge ho přivedla až k okamžiku, kdy se nakazil syfilidou.
• Tvorba
  • Byl fascionován prostitutkami i jejich životem. Maloval je jako lidské bytosti, plné emocí bez ironie, sentimentu či odsuzování. Proto byl také tehdejší společností nepochopen a vyloučen. Je považován za otce moderního plakátu, a přesto že patří k impresionistům, zachoval si vlastní originalitu a jeho kresby měly blízko i ke karikaturám.
• Žena v koupelně, V posteli, Nevěstky, Dvě ženy v Moulin Rouge

 

Edgar Degas (1834-1917)

• Život
  • Jeho otec byl zámožný bankéř, který synovi věnoval vlastní ateliér a v jeho talentu ho podporoval. Rok strávil v Itálii, kde studoval renesanční umění. Ve třiceti letech se začal scházet s dalšími umělci, se kterými často diskutoval o definici tradičního umění. Po smrti jeho otce, který po sobě zanechal spoustu dluhů, se začal malováním živit. V roce 1885 začal ztrácet zrak, a proto vyměnil oleje za pastely. V tomto období také začal modelovat drobné sošky tanečnic.
• Tvorba
  • Degas sám sebe považoval za důležitou osobu v impresionistickém hnutí a hledal nové kombinace v metodách kreslení a malby. Jeho hlavním námětem byly tanečnice a baletky, které navštěvoval v Rue Le Peletier, kde studoval každý jejich pohyb. Maloval také motivy z dostihového prostředí.
• Baletka, Žokejové před závodem, Zkouška baletu, Tanečnice v modrém

 

Sochařství

• Snažilo o vyjádření vnitřního stavu lidské duše s jeho světlými stránkami i s utrpením, které člověk prožívá. Tak začaly vznikat sochy s velmi emotivním rázem.
• Auguste Rodein
  • Jeden z největších sochařů 19. století. Dokázal vyjádřit lidské utrpení a jeho sochy odrážejí vnitřní život člověk. Jím začíná éra moderního sochařství.
  • Balzac, Občané Calais

 

Impresionismus v ČR

• Zasáhl i české krajiny, ačkoliv je to specifikum ve většině pouze francouzské
• Nemáme výhradní impresionisty, ale nacházejí se u nich jisté tendence tohoto způsobu
• Antonín Slavíček
  • Nejvíce se přiblížil hlavně svou technikou malby a bezpochyby je z českých impresionistů ten nejdůležitější. Zařadil se k nejlepším evropským malířům
  • Červnový den
• Antonín Hudečka
  • V jeho obrazech jsou k nalezení melancholické rysy a krajinomalby maluje způsobem psychického a náladového zobrazení.
• Miloš Jiránek
  • Čtenářka
• Václav Radimský
  • Stal se členem malířské komunity v Barbizonu. Seznámil se s Cézannem a Monetem a české společnosti představuje impresionismus.
  • Zrcadlení