Informační systémy v dopravě – seminární práce

 

Otázka: Informační systémy v dopravě

Předmět: Informační systém firmy

Přidal(a): Henja

 

Seminární práce

Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra ekonomiky a managementu

 

Obsah

• ÚVOD
• INFORMAČNÍ SYSTÉMY V DOPRAVĚ
• INFORMAČNÍ SYSTÉMY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ
  • IDOS
  • NÁKLADNÍ SILNIČNÍ DOPRAVA
• INFORMAČNÍ SYSTÉMY V ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ
  • INISS-Integrovaný informační systém stanice
  • MAVIS
  • OSTATNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
• INFORMAČNÍ A REZERVAČNÍ SYSTÉMY V LETECKÉ DOPRAVĚ
  • GDS-Global Distribution System
  • Rezervační systém AMADEUS
  • Rezervační systém GALILEO
• ZÁVĚR
• Seznam elektronických zdrojů

 

ÚVOD

Neustále rozvíjející se doprava si žádá i vznik stále zvětšujícího se okruhu užívání informačních technologií. Tato seminární práce se věnuje základním informačním systémům užívaných v dopravě, jak z pohledu cestujícího, tak i podniku, jež využívá dopravu jako primární či sekundární část.

Samotná práce je rozdělena do čtyř kapitol. Seminární práce obsahuje pouze základní informace a technologie, které se v jednotlivých odvětvích dopravy vyskytují.

První kapitola se věnuje popisu informačních systému.

Druhá kapitola je věnována silniční dopravě. Její podkapitola je zaměřena na základní Informační systémy používané na území České republiky převážně ve veřejné silniční dopravě.

Kapitola třetí je věnována železniční dopravě. Obsahuje tři podkapitoly. V úvodu této kapitoly jsou popsány prvky informačních systému na železnici. První podkapitola informuje o informačním systému INISS, a druhá o informačním systému MAVIS. V závěru kapitoly jsou základními informacemi popsány zbylé informační systémy užívané na české železnici.

Čtvrtá kapitola je věnována dopravě letecké.  Zaměřuje se na rezervační systémy pro cestující. Seminární práce popisuje dva nejvíce užívané rezervační systémy AMADEUS A GALILEO.

Práce je věnována informačním systémům zamřených převážně na cestující využívající hromadnou dopravu.

 

1.     INFORMAČNÍ SYSTÉMY V DOPRAVĚ

Informační systém můžeme klasifikovat jako soubor propojených informací. Mezi jeho články můžeme zařadit:

• informace,
• informační technologie,
• lidé,
• organizace práce,
• řízení chodu systému

Informační systémy (dále jen IS) v dopravě můžeme zařadit mezi její bezprostřední rozvoj. IS lze chápat jako zařízení sloužící ke sběru, kontrole, zpracování a následnému poskytování dat. Informační systémy můžeme rozdělit do dvou základních kategorií a to:

• počítačové,
• papírové

Hlavní úlohou samotných IS je tak efektivní informování všech uživatelů informačních systémů. [1]

I přes tyto společné základní funkce-výhody, má každá firma svá specifická přání. Jiné požadavky na informační systém bude mít zcela jistě firma, která má dopravu jako hlavní činnost než podnik, jež má dopravu pouze jako činnost doplňkovou. Díky těmto výhodám se staly IS nedílnou součástí práce managementu, a dokážou firmu stavět do její konkurenceschopnosti.

Pojem informace je v literatuře mnohokrát zmiňován a definován. V nejobecnějším slova smyslu se informace chápe jako údaj o reálném prostředí. O jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetém informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. [2]

 

V současné době můžeme rozdělit potřebu informovanosti dle následujících funkčností IS:

• IS poskytující před jízdou
• IS poskytující informace během jízdy
• IS ve vozidlech veřejné hromadné dopravy a MHD
• IS používané pro optimalizace a plánování dopravy[3]

 

2.     INFORMAČNÍ SYSTÉMY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Pojem silniční doprava je chápána jako individuální či veřejná doprava probíhající za použití dopravního prostředku zpravidla po silnicích či zpevněných cestách.

Silniční doprava jako důležitý úsek lidské činnosti je díky neustálému vývoji lidské společnosti brána jako nepodstatná část každodenního života. Doprava jako taková vznikla primárně díky přebytkům výroby, které se zasloužily o zárodek výměnného obchodu. Původ prvních dopravních „vozidel“ je datován 5000 let zpět. Postupně se vývoj vozidel probral přes dvoukolá vozidla od římských a egyptských konstruktérů až po vychytané a konstruktérsky výjimečné sportovní vozy.

Také tehdejší síť nebyla zanedbávána. Například Číňané začali své širé cesty, určené pro přemístění jak osob, tak i věcí, stavět okolo roku 4000 př. n. l. Egypťané a Babyloňané své cesty začali dláždit. Avšak Římané dokázali číslo silnic a dálnic vytáhnout až na úctyhodných 150 000 km. Cesty byly široké až bezmála 8 m. Skládaly se z celkem čtyř vrstev. Kolem těchto silnic byly po celé délce vystaveny milníky, které informovaly o délce vzdálenosti od východiska cesty. Už v těchto dávných dobách můžeme mluvit o informačních systémech využívaných v dopravě.

Osobní silniční hromadná doprava také nezůstává zapomenuta a cestující mají stále rozšiřující se množství aplikací informujících o dopravě. Tato doprava je provozována za předem určených tarifních a přepravních podmínek. [4]

 

a.      IDOS

Jedním z nejrozšířenějších a základních informačních systému týkající se silniční osobní dopravy je IDOS (Informační dopravní systém) užívaný jak v počítačové verzi, tak ve verzi mobilní. Díky svému jednoduchému ovládaní a skvělé přehlednosti dokáže IDOS používat téměř každý. Systém dokáže shromáždit data týkající se téměř všech druhů dopravy. Dokáže vyhledávat jak vnitrostátní, tak mezinárodní spojení. V jeho databázi jsou zařazeny i mezinárodní spoje mající na našem území pouze zastávky. Nejčastějšími poskytovateli dat do této databáze jsou dopravci, provozovatelé dráhy či krajské a městské úřady.

IDOS nabízí svým uživatelům základní funkce a to:

• vyhledání optimálního spoje a případných přípojů,
• odjezdy z dané stanice či zastávky,
• doplňující informace k výše uvedeným funkcím (řazení vlaku, omezení jízdy, kilometrická vzdálenost mezi stanicemi, výše jízdného apod.),
• volba užitých dopravních prostředků, volba počtu přestupů, časové vymezení pro spoj apod.

S neustále zvětšující se náročností cestujících zde přibyla i možnost zakoupení jízdenek přímo přes systém IDOS. Ten dokáže nejen vyhledávat spojení z místa A do místa B, ale mimo jiné dokáže v rámci polohy najít nejvhodnější variantu cesty. Aplikace IDOS má mimo jiné informace ze všech měst, která nabízí pro své občany MHD. K dispozici má také jízdní řády vlaků a autobusů na území České republiky.[5]

 

b.      NÁKLADNÍ SILNIČNÍ DOPRAVA

Ani nákladní silniční doprava není v tomhle ohledu ochuzena. Pro kontrolu pohybu vozidel a přepravu zásilek jsou používány nejrůznější systémy, které dokážou logisticky rozmístit a naplánovat cestu jak zásilky, tak vozidla. Na českém trhu se takovými systémy zabývá firma Eltodo, která používá pro řízení dopravy svůj vlastní systém s názvem Gantry Server Dis Els-Dis 2.0. [6]

 

3.     INFORMAČNÍ SYSTÉMY V ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ

Část železniční se zabývá informačními systémy v železniční dopravě převážně z pohledu cestujícího. Základní informační zařízení z pohledu cestujícího lze chápat jako odjezdové a příjezdové tabule a tabule na nástupištích.

Tyto tabule, jež jsou v majetku SŽDC (Správa železniční dopravní cesty-provozovatel dráhy v ČR), jsou prvotním informačním systémem, se kterým se cestující během přepravy setká.

Mezi další prvky informačního systému v železniční dopravě pro cestující patří základní knižní jízdní řád, vývěsné jízdní řád či seznamy příjezdů a odjezdů vlaků.[7]

Doby, kdy České dráhy (dále jen ČD) vlastnily monopol pro přepravu cestujících nákladní i osobní drážní dopravy jsou ještě nedávnou minulostí. V současné sobě můžeme na českých železničních dopravních cestách vidět mimo jiné i soukromé dopravce. Zaměříme-li se na hlavní koridorovou trať Ostrava-Praha, můžeme zde volit hned tři dopravce. V pravidelných intervalech zde odjíždí modré vlaky ČD, žluté soupravy společnosti Regio Jet a černé jednotky společnosti Leo Express.

S neustále rostoucím množstvím cestujících roste přímo úměrně i potřeba informovat a předávat informace dále. Přímo úměrně roste i náročnost informovanosti cestujících. Zaměříme-li se na cestující s omezenou možností pohybu, je zde potřeba informovanosti mnohokrát větší než u běžných průměrných cestujících.

Informační systémy mají tvořit komplexní funkční celek s cílem poskytovat aktuální, přesné a ucelené podávané informace. K dosažení tohoto cíle došlo ke spojení informačních a komunikačních technologií přímo s vozy jednotlivých dopravců. Cestujícím jsou tak díky těchto informačních systémů předávány aktuální informace o poloze, následujících stanicích a zastávkách. Někteří dopravci svým cestujícím předávají také informace o aktuálním zpoždění, aktuální provozní rychlosti či návazných autobusových či vlakových spojení.

Nejčastěji zaváděným informačním systémem je Integrovaný informační systém stanice INISS. Systém byl uveden do provozu Českými dráhami roku 1999 a od té doby je zaváděn do všech zrekonstruovaných nebo nově zřizujících se stanic.

 

a.      INISS-Integrovaný informační systém stanice

Informační systém byl Českými dráhami zaveden do stanic v roce 1999. od tohoto roku je postupně zaváděn do zrekonstruovaných a nove zřizujících se stanic.

INISS zavádí audio-vizuální poskytování informací automatickým procesem. Je schopen sám obstarat hned několik procesů pro informování cestujících, poskytuje informace například o:

• příjezdech a odjezdech vlaků či autobusů, obsazení kolejí, nástupišť apod.,
• mimořádných událostech, které nastaly,
• návazných dopravních spojích (MHD, návazná vlaková spojení apod.),

Konečná informace se k cestujícímu dostane formou staničního hlášení-audio část systému, a vizuální formou pomocí elektrotechnických tabulí a monitorů umístěných ve stanici.

 

INISS ovšem není výhodou pouze pro cestující, ale i samotným pracovníkům je tím to systémem odlehčeno. Z pohledu usnadnění práce pracovníkům INISS dokáže například:

• provádět automatický provoz staničního rozhlasu, který následně synchronizuje s výpisy na tabulích,
• automatické řízení hlasitosti staničního rozhlasu dle denní doby,
• přiřazení informací k tabulím podle dat zadaných v časovém harmonogramu a mnoho dalších funkcí.

Samotný systém je velmi komplexní. V budoucnu se dá hovořit o umožnění plné automatizace procesů, které se týkají vysílání informací k cestujícím.

 

b.      MAVIS

Dalším systémem, se kterým se cestující nejčastěji setká je audiovizuální informační systém MAVIS, jež je součástí železničních vozidel. Hlavní funkcí systému je přenos informací o zastávkách a stanicích jak současných, tak následujících. MAVIS dokáže také předat informace cestujícímu o návazných spojích.

Základním prvkem sestavení informací jsou data o cílové stanici a trase vlaku. Systém je založen na principu jedné řídící jednotky umístěné na stanovišti strojvedoucího. Řídící jednotka zpracuje informace, které dále poskytuje cestujícím v podobě hlasových a vizuálních informací.

 

c.       OSTATNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

Mimo výše zmíněné dva informační systémy je v českých stanicích a zastávkách instalována celá řada dalších informačních systému. V seminární práci jsou více rozpracovány pouze dva výše zmíněné, jsou totiž více orientovány na cestujícího než na provoz dopravy jako samotné. [8]

 

4.     INFORMAČNÍ A REZERVAČNÍ SYSTÉMY V LETECKÉ DOPRAVĚ

Letecká doprava, jakožto nejbezpečnější odvětí osobní dopravy, je sama o sobě specifická. Vyniká nejen specifickými potřebami pro dopravní cestu, ale také například i omezeným počtem odbavených cestujících.

S růstem náročnosti cestujících jsou na leteckou dopravu kladeny i vysoké nároky na komfort. V dnešní době má cestující u většiny leteckých společností možnost si vybrat z několik cestovních tříd. Nejčastěji využívanou je druhá třída často označovaná jako Economy class. Jednotlivé cestovní třídy se také liší poskytovaným servisem a poskytovanými službami v rámci tříd.

Nejen pohodlí během cesty je možnost volby komfortu, ale letecké společnosti nabízí také doplňkové služby v rámci odbavení. Do těchto služeb můžeme zařadit přednostní odbavení, vstup do VIP salónků.

Všechny tyto služby je potřeba rezervovat právě přes rezervační systém dané letecké společnosti.

 

a.      GDS-Global Distribution System

Prvotní rezervační systém byl vyvinut pro rezervace letů společnosti American Airlines ve spolupráci se společností IBM. Rezervační systém se používal pro rezervaci míst v letadlech. I přes tuto možnost si však významné letecké společnosti té doby-Delta Airlines či United Airlines, vynalezly své vlastní rezervační systémy. Díky GDS se mohlo do tohoto systému zapojit více jak 600 leteckých společností. Systém neumožňuje pouze rezervaci letu, ale také ubytování či dalších návazných služeb jako například návaznost pozemní dopravy, půjčovny aut a hotely.

V Evropě se vývoj rezervačních systémů trhnul trochu jiným směrem. Jako reakce na americký dominantní postoj v této oblasti byly představeny rezervační systémy AMADEUS A GALLILEO.

 

b.      Rezervační systém AMADEUS

Roku 1987 se na trh dostává, s cílem sjednotit a zabránit vniku amerických systémů, rezervační systém společnosti Amadeus. Za jeho založení se považuje moment, kdy letecké společnosti Lufthansa, Air France, Iberia a SAS, se rozhodly založit vlastní rezervační systém. V současné době Amadeus neobsahuje pouze letecké společnosti, ale také autobusové a železniční dopravce, hotely a další tisícovku služeb.

 

c.      Rezervační systém GALILEO

Zatímco v Evropě vzniká systém AMADEUS, USA vydávají téhož roku obdobný rezervační sytém s názvem GALILEO. Systém zabírá odhadem 35 % evropského trhu. Od založení systému bylo hlavním cílem automatizovat služby cestovního ruchu. Galileo International nabídlo první PC produktu určeného cestovním agenturám fungujícího na principu Windows. Tímto se stala společnost Galileo International průkopníkem elektronického ticketingu či systémů, kde si cestující vytvářejí rezervace sami. [9]

 

ZÁVĚR

Cílem seminární práce bylo popsat základní informační systémy v dopravě. Práce se zabývala převážně základním popisem informačních systémů, které jsou k dispozici pro cestující ve všech odvětvích dopravy.

Seminární práce nepřímo naznačuje, že ne všechna místa využívána cestujícími jsou plně vybavena informačními systémy tak, jako je zvyklost ve větších, dopravně významnějších místech.

Informační systémy jsou dnes nedílnou součástí celkového rozvoje hromadné a individuální dopravy. S rozvojem informačních technologií a zvyšování potřeby informovanosti cestujících se neustále rozvíjí i potřeba zavádět informační systémy do vozidel. Nedílná součást a vybavení dnešních vozů ve všech typech dopravy si žádá cestujícími vyžadovanou Wi-Fi síť. Ta je většinou nedílnou součástí k používání informačních aplikací.

Seminární práce poukazuje na možnosti získávání informací cestujících, návazných spojů a rezervačních systémů používaných v letecké dopravě.

Z pohledu dnešního cestujícího, dle mého názoru, je velmi bohatá možnost, jak získávat informace o dopravních situacích, přípojných spojích a mnoho dalších výhod, právě díky informačním systémům a informačních technologií.

Seminární práce také poukazuje na fakt, že informační systémy jsou dnes nedílnou součástí každodenního fungování veřejné i individuální dopravy.

 

Seznam elektronických zdrojů

• RAITROVÁ, Hana. Informační systémy pro cestující na železnici [online]. Praha, 2013 [cit. 2020-05-08]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/36837_informacni_system_pro_cestujici_na_zeleznici. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.
• JONÁK, Zdeněk. Informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-05-04]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000456&local_base=KTD.
• Řízení dopravy ve městech [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné z: https://www.eltodo.cz/produkty-a-sluzby/dopravni-systemy/rizeni-dopravy-ve-mestech
• BRABEC, David. Analýza informačních systémů pro cestující ve veřejné dopravě [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/34140/BrabecD_Analyza%20informacnich_VM_2009.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice.
• VALENOVÁ, Bc. Jitka. INFORMAČNÍ A NAVIGAČNÍ SYSTÉMY V DOPRAVĚ [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/34332/ValenovaJ_Informacni%20a%20navigacni_JJ_2009.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Diplomová práce. Univerzita Pardubice.
• IDOS. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IDOS
• [1] VALENOVÁ, Jitka. Informační a navigační systémy. Dopravní fakulta Jana Pernera, 2009. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Ing. Jindřich Ježek, Ph.D.
• [2] JONÁK, Zdeněk. Informace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-05-04]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000456&local_base=KTD.
• [3] VALENOVÁ, Bc. Jitka. INFORMAČNÍ A NAVIGAČNÍ SYSTÉMY V DOPRAVĚ [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/34332/ValenovaJ_Informacni%20a%20navigacni_JJ_2009.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Diplomová práce. Univerzita Pardubice.
• [4]VALENOVÁ, Bc. Jitka. INFORMAČNÍ A NAVIGAČNÍ SYSTÉMY V DOPRAVĚ [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/34332/ValenovaJ_Informacni%20a%20navigacni_JJ_2009.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Diplomová práce. Univerzita Pardubice..
• [5] IDOS. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IDOS
• [6] Řízení dopravy ve městech [online]. [cit. 2020-05-04]. Dostupné z: https://www.eltodo.cz/produkty-a-sluzby/dopravni-systemy/rizeni-dopravy-ve-mestech/
• [7] BRABEC, David. Analýza informačních systémů pro cestující ve veřejné dopravě [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/34140/BrabecD_Analyza%20informacnich_VM_2009.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice.
• [8] RAITROVÁ, Hana. Informační systémy pro cestující na železnici [online]. Praha, 2013 [cit. 2020-05-08]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/36837_informacni_system_pro_cestujici_na_zeleznici. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.
• [9] RAITROVÁ, Hana. Informační systémy pro cestující na železnici [online]. Praha, 2013 [cit. 2020-05-08]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/36837_informacni_system_pro_cestujici_na_zeleznici. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.