Jihozápadní Asie - zeměpis (3)

Otázka: Jihozápadní Asie

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Kateřina Kněžínková

VYMEZENÍ

Malá Asie, Arabský poloostrov – „Blízký východ“/„Střední východ“
Arménie, Ázerbájdžán, Bahrajn, Gruzie, Irák, Írán, Izrael, Jemen, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Saudská Arábie, Palestina (Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu), Spojené arabské emiráty, Sýrie, Turecko

FYZICKÁ GEOGRAFIE

suché subtropické až tropické podnebí, v hornatých oblastech na severu (Turecko) střídání ročních období

POVRCH

hornatý poloostrov „Malá Asie“ – Íránská vrchovina (bezodtoká náhorní plošina); Arabský poloostrov – poušť Rub al-Chálí, poušť Nafúd, Dahma
polopoušť Levant na východním okraji Středozemního moře
Mezopotámská nížina
pohoří tvořená alpínsko-himálajským vrásněním – Taurus (hora Ararat), Arménská vysočina, Velký Kavkaz (hora Elbrus), Malý Kavkaz, pohoří Asír v Saudské Arábii

VODSTVO

řeky Eufrat a Tigris (Mezopotámská nížina); Jordán (proláklina Mrtvého moře)
Černé, Kaspické moře, Arabské moře, Rudé moře, Středozemní moře, Egejské moře
Mrtvé moře = slané jezero (extrémně vysoká salinita, horké a suché klima přispívá k vysychání – řeka Jordán nepřivádí dostatek vody), Urmijské jezero (lodní doprava)
Perský, Ománský, Adenský záliv

SOCIO-EKONOMICKÉ PODMÍNKY

nerovnoměrně rozložené obyvatelstvo (v pouštích je život vázán na oázy), vysoká hustota obyvatelstva je v nížinách (Mezopotámská nížina) + pobřeží
velký přirozený přírůstek; pestrá skladba obyvatelstva (jen Izrael původem z velké části homogenní)

VÝZNAMNÉ MENŠINY

Kurdové (viz dále) – v Íránu, Iráku, Turecko
Ázerbájdžánci v Íránu
Arméni v Turecku a Íránu

NÁBOŽENSTVÍ

většinou muslimské země (sunnité = přísnější), výjimkou je Írán (šíité)
křesťanství v Gruzii, Arménii, na Kypru, Libanon (ne většina); Izrael jediný židovský stát

JAZYKY

arabština, perština, turečtina, arménština, hebrejština…

EKONOMIKA

ohromné zásoby ropy v Perském zálivu a na Arabském poloostrově – až polovina ropy na světě se těží v JZ Asii (petrochemický průmysl) (některé státy tak bohaté, že i kdyby ropa došla, už vyžijí ze zisku)
OPEC = sdružení státu vyvážejících ropu, většina právě z Perského zálivu
zásoby zemního plynu, zlata, fosfátů; v Turecku navíc chrom, uhlí, magnezit, železné rudy; draselné soli v Izraeli, Jordánsku
ekonomicky nejsilnější stát je Izrael (zaměřený na výzkum, hitech…)
ZEMĚDĚLSTVÍ = převažuje rostlinná výroba → pšenice, citrusy, datle, zelenina, ořechy (Turecko, Mezopotámská nížina); rybolov (Jemen, Omán, Ázerbájdžán – kaviár z vyz a jeseterů); extenzivní chov ovcí, koz, velbloudů…
PRŮMYSL = zpracovatelský (ropa); výroba perských koberců (Írán); strojírenství (zbraně a střelivo – Izrael)
SLUŽBY = v některých státech velký potenciál na turistický ruch X politicky nepříliš stabilní země; SAE (luxusní hotely, korálové útesy, výpravy do pouští…)
DOPRAVA = Spojené Arabské Emiráty (Dubaj) jsou přestupní bod z Evropy do Asie/Austrálie; největší světoví dopravci (Emirates, Qatar) = široká nabídka destinací
„ZLATÝ PŮLMĚSÍC“ = Afghánistán, Írán, Pákistán = produkce a vývoz opiátů (heroin)
CHUDOBA – některé státy velmi bohaté (ropa), ale v některé nevyspělé (Jemen) , jinde je ohromná míra nezaměstnanosti (Gruzie – až 80 %), a rozšířená chudoba (Libanon – 8 % extrémní chudoba), nízká úroveň vzdělání (Írán)
Bahrajn – finanční centrum Blízkého východu

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ

absolutní monarchie: Saudská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty, Katar
konstituční monarchie: Jordánsko, Kuvajt
republika (více druhů): Irák, Írán, Jemen, Sýrie, Ázerbájdžán, Izrael, Gruzie (prezidentka žena), Libanon, Arménie, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy

PROBLÉMY

IZRAELSKO-PALESTINSKÝ KONFLIKT

palestinští Arabové X izraelští Židé, spory o území; podle OSN se mělo území rozdělit na dnešní Izrael a Pásmo Gazy se Západním břehem Jordánu → poté proběhlo ještě mnoho bojů/válek, kdy jedna strana nesouhlasila s druhou…
do ohniska sporů patří i Jeruzalém, který je důležitým centrem Židů i muslimů
Pásmo Gazy a většina území Západního břehu Jordánu nyní patří Arabům – tzv. Palestinská autonomie (ustanovená po podepsání Mírové dohody z Osla v roce v Oslu); zbytek je Izrael
stále přetrvává napětí mezi radikály, kteří občas reagují útoky na druhý stát

OBČANSKÁ VÁLKA V SÝRII

od roku 2011, vláda Bašára al-Asada proti opozici; zapojeno mnoho stran (Kurdové, různé organizace…), nyní i zahraničních států (Turecko, USA, Rusko…)
předcházela ji vlna protestů v arabském světě tzv. Arabské jaro (vlna převratů, konfliktů, demonstrací od Tuniska přes severní Afriku až po Bahrajn)
významná pozice teroristických organizací – na al-Káidu (Usáma bin-Ládin, †2011) napojená an-Nusra, z ní odštěpený Islámský stát (ISIS)
mnoho uprchlíků (až polovina syrských obyvatel) → Libanon, Jordánsko, Turecko, Německo

ISIS

teroristická organizace Islámský stát, pod různými jmény od roku 1999 do roku 2019, působení v Iráku, Íránu, Sýrii, Palestině, Afghánistánu, Pákistánu, Egyptě…
přísný výklad práva šaría, snaha o získání nadvlády nad všemi muslimskými zeměmi na světě, militarizace i dětí
v roce 2014 vyhlásili svůj nezávislý Islámský stát (nevyřešené vztahy ani hranice se sousedy, nikdo ho neuznal); v roce 2019 ztratil svoje poslední území v Sýrii

AL-KÁIDA

založena na konci 80. let 20. století Usámou bin-Ládinem, velmi propracovaný systém uvnitř organizace, aby se nemohli členové vzájemně prozradit
snaha o nastolení chalífátů (ryze muslimských států) na Arabském poloostrově; také přísný výklad práva šaría, snaha o šíření islámu; nebojí se vraždění bezvěrců a útočení na cíle svých nepřátel (zodpovědnost za útok na „Dvojčata“ v New Yorku 11. 9. 2001)
hlavní nepřítel jsou USA – viní USA z drancování ropy na Arabském poloostrově, snahy o získání hlavního vlivu na Blízkém východě…
v roce 2011 byl zabit Usáma bin-Ládin ve svém sídle v Pákistánu, jeho nástupce Ajmán Zavahrí

KURDOVÉ

kočovný íránský národ nyní žijící na území Turecka, Íránu, Iráku a Sýrii (+kurdská diaspora v Západní Evropě) – v některých zemích diskriminace, utlačování až genocida
hlavní konflikty v Turecku, kde žije nejpočetnější menšina Kurdů (v závislosti na zdroji se odhaduje mezi 12-25 miliony lidí) – v historii velká asimilace kurdského jazyka, ozbrojené konflikty mezi politickou kurdskou stranou „Strana kurdských pracujících“ (s teroristickou podstatou, rozhodně nezastupuje všechny Kurdy) a tureckou vládou → nyní kurdština zakázána, stále utlačovaní
v Iráku autonomní území „Irácký Kurdistán“, v Íránu mnoho provincií s úředním jazykem kurdštinou…

GENOCIDA ARMÉNŮ

1915-1918 (až 1,5 milionu zavražděných Arménů) v Turecku – první nenábožensky orientovaná genocida v novověkých dějinách
významná otázka i dnes – spory o uznání/neuznání genocidy; Arménie se dožaduje odškodnění a uznání viny, Turecko to samozřejmě popírá (říká, že bylo zavražděno několik tisíc lidí na obou stranách); ČR genocidu uznává od roku 2017
v historii mnoho dalších konfliktů, které otřásly světem a velmi ovlivnily vývoj na Blízkém východě – Irácko-íránská válka, následná válka v Perském zálivu, Suezská krize…
většina států dává mnoho peněz do dobré a velké armády a nezůstává na další rozvoj
nedostatek vody (stále se zhoršující problém)

NEJ

dle HDP nejbohatší X nejchudší
Katar (124 tisíc USD/ob.), Spojené Arabské Emiráty (68 tisíc USD/ob.), Kuvajt (65 tisíc USD/ob.) X Sýrie (2,8 tisíc USD/ob.), Jemen (2,5 tisíc USD/ob.)
největší rozlohou X nejmenší
Saudská Arábie (1,9 mil. km²), Írán (1,7 mil km²) X Bahrajn (665 km²), Pásmo Gazy (363 km²)
nejvíce obyvatel X nejméně obyvatel
Írán (82 mil. ob.), Turecko (57 mil. ob.) X Katar i Kypr (776 tisíc ob.), Bahrajn (656 tisíc ob.)
max hustota zalidnění X min
Pásmo Gazy (3 316 ob./km²), Bahrajn (987 ob./km²) X Omán (13 ob./km²), Saudská Arábie (12 ob./km²)
nejvyšší HDI X nejnižší HDI
Izrael (0,894), Katar (0,850), Saudská Arábie (0,837) X Sýrie (0,594), Jemen (0,567)

VZTAHY

RUSKO se na Blízkém východě snaží prosadit (USA se stáhlo, Rusko zaplnilo volný prostor); podpora Bašára al-Asada v Sýrii; věrným spojencem je Arménie X dlouhodobě prozápadní se jeví Ázerbájdžán

VZTAHY S ČR

TURECKO → převážně přátelské, i když turecký prezident Erdogan obvinil ČR z podpory terorismu
IZRAEL → do dnes velmi přátelské, Československo dodávalo Izraeli zbraně v boji o území (viz výše)
humanitární pomoc do zemí zasažených různými válkami – JORDÁNSKO, SÝRIE, IRÁK…
sporný pohled na některé státy – ekonomická X hodnotová otázka; většinou je ale spojenectví podmíněno vztahy našich dalších (západních) spojenců se státy Blízkého východu