Jihozápadní Asie – zeměpis (3)

 

   Otázka: Jihozápadní Asie

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Kateřina Kněžínková

 

 

VYMEZENÍ

  • Malá Asie, Arabský poloostrov – „Blízký východ“/„Střední východ“
  • Arménie, Ázerbájdžán, Bahrajn, Gruzie, Irák, Írán, Izrael, Jemen, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Saudská Arábie, Palestina (Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu), Spojené arabské emiráty, Sýrie, Turecko

 

FYZICKÁ GEOGRAFIE

  • suché subtropické až tropické podnebí, v hornatých oblastech na severu (Turecko) střídání ročních období

 

POVRCH

  • hornatý poloostrov „Malá Asie“ – Íránská vrchovina (bezodtoká náhorní plošina); Arabský poloostrov – poušť Rub al-Chálí, poušť Nafúd, Dahma
  • polopoušť Levant na východním okraji Středozemního moře
  • Mezopotámská nížina
  • pohoří tvořená alpínsko-himálajským vrásněním – Taurus (hora Ararat), Arménská vysočina, Velký Kavkaz (hora Elbrus), Malý Kavkaz, pohoří Asír v Saudské Arábii

 

VODSTVO

  • řeky Eufrat a Tigris (Mezopotámská nížina); Jordán (proláklina Mrtvého moře)
  • Černé, Kaspické moře, Arabské moře, Rudé moře, Středozemní moře, Egejské moře
  • Mrtvé moře = slané jezero (extrémně vysoká salinita, horké a suché klima přispívá k vysychání – řeka Jordán nepřivádí dostatek vody), Urmijské jezero (lodní doprava)
  • Perský, Ománský, Adenský záliv

 

SOCIO-EKONOMICKÉ PODMÍNKY

  • nerovnoměrně rozložené obyvatelstvo (v pouštích je život vázán na oázy), vysoká hustota obyvatelstva je v nížinách (Mezopotámská nížina) + pobřeží
  • velký přirozený přírůstek; pestrá skladba obyvatelstva (jen Izrael původem z velké části homogenní)

 

VÝZNAMNÉ MENŠINY

  • Kurdové (viz dále) – v Íránu, Iráku, Turecko
  • Ázerbájdžánci v Íránu
  • Arméni v Turecku a Íránu

 

NÁBOŽENSTVÍ

  • většinou muslimské země (sunnité = přísnější), výjimkou je Írán (šíité)
  • křesťanství v Gruzii, Arménii, na Kypru, Libanon (ne většina); Izrael jediný židovský stát

 

JAZYKY

  • arabština, perština, turečtina, arménština, hebrejština…

 

EKONOMIKA

  • ohromné zásoby ropy v Perském zálivu a na Arabském poloostrově – až polovina ropy na světě se těží v JZ Asii (petrochemický průmysl) (některé státy tak bohaté, že i    kdyby ropa došla, už vyžijí ze zisku)
  • OPEC = sdružení státu vyvážejících ropu, většina právě z Perského zálivu
  • zásoby zemního plynu, zlata, fosfátů; v Turecku navíc chrom, uhlí, magnezit, železné   rudy; draselné soli v Izraeli, Jordánsku
  • ekonomicky nejsilnější stát je Izrael (zaměřený na výzkum, hitech…)
  • ZEMĚDĚLSTVÍ = převažuje rostlinná výroba → pšenice, citrusy, datle, zelenina, ořechy (Turecko, Mezopotámská nížina); rybolov (Jemen, Omán, Ázerbájdžán – kaviár       z vyz a jeseterů); extenzivní chov ovcí, koz, velbloudů…
  • PRŮMYSL = zpracovatelský (ropa); výroba perských koberců (Írán); strojírenství (zbraně a střelivo – Izrael)
  • SLUŽBY = v některých státech velký potenciál na turistický ruch X politicky nepříliš stabilní země; SAE (luxusní hotely, korálové útesy, výpravy do pouští…)
  • DOPRAVA = Spojené Arabské Emiráty (Dubaj) jsou přestupní bod z Evropy do   Asie/Austrálie; největší světoví dopravci (Emirates, Qatar) = široká nabídka destinací
  • „ZLATÝ PŮLMĚSÍC“ = Afghánistán, Írán, Pákistán = produkce a vývoz opiátů (heroin)
  • CHUDOBA – některé státy velmi bohaté (ropa), ale v některé nevyspělé (Jemen) , jinde je ohromná míra nezaměstnanosti (Gruzie – až 80 %), a rozšířená chudoba  (Libanon – 8 % extrémní chudoba), nízká úroveň vzdělání (Írán)
  • Bahrajn – finanční centrum Blízkého východu

 

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ

  • absolutní monarchie: Saudská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty, Katar
  • konstituční monarchie: Jordánsko, Kuvajt
  • republika (více druhů): Irák, Írán, Jemen, Sýrie, Ázerbájdžán, Izrael, Gruzie (prezidentka žena), Libanon, Arménie, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy

 

PROBLÉMY

IZRAELSKO-PALESTINSKÝ KONFLIKT

  • palestinští Arabové X izraelští Židé, spory o území; podle OSN se mělo území rozdělit na dnešní Izrael a Pásmo Gazy se Západním břehem Jordánu → poté proběhlo ještě mnoho bojů/válek, kdy jedna strana nesouhlasila s druhou…
  • do ohniska sporů patří i Jeruzalém, který je důležitým centrem Židů i muslimů
  • Pásmo Gazy a většina území Západního břehu Jordánu nyní patří Arabům – tzv. Palestinská autonomie (ustanovená po podepsání Mírové dohody z Osla v roce v Oslu); zbytek je Izrael
  • stále přetrvává napětí mezi radikály, kteří občas reagují útoky na druhý stát

 

OBČANSKÁ VÁLKA V SÝRII

  • od roku 2011, vláda Bašára al-Asada proti opozici; zapojeno mnoho stran (Kurdové,    různé organizace…), nyní i zahraničních států (Turecko, USA, Rusko…)
  • předcházela ji vlna protestů v arabském světě tzv. Arabské jaro (vlna převratů, konfliktů, demonstrací od Tuniska přes severní Afriku až po Bahrajn)
  • významná pozice teroristických organizací – na al-Káidu (Usáma bin-Ládin, †2011) napojená an-Nusra, z ní odštěpený Islámský stát (ISIS)
  • mnoho uprchlíků (až polovina syrských obyvatel) → Libanon, Jordánsko, Turecko, Německo

 

ISIS

  • teroristická organizace Islámský stát, pod různými jmény od roku 1999 do roku 2019, působení v Iráku, Íránu, Sýrii, Palestině, Afghánistánu, Pákistánu, Egyptě…
  • přísný výklad práva šaría, snaha o získání nadvlády nad všemi muslimskými zeměmi na světě, militarizace i dětí
  • v roce 2014 vyhlásili svůj nezávislý Islámský stát (nevyřešené vztahy ani hranice se sousedy, nikdo ho neuznal); v roce 2019 ztratil svoje poslední území v Sýrii

 

AL-KÁIDA

  • založena na konci 80. let 20. století Usámou bin-Ládinem, velmi propracovaný systém uvnitř organizace, aby se nemohli členové vzájemně prozradit
  • snaha o nastolení chalífátů (ryze muslimských států) na Arabském poloostrově; také   přísný výklad práva šaría, snaha o šíření islámu; nebojí se vraždění bezvěrců a útočení  na cíle svých nepřátel (zodpovědnost za útok na „Dvojčata“ v New Yorku 11. 9. 2001)
  • hlavní nepřítel jsou USA – viní USA z drancování ropy na Arabském poloostrově, snahy o získání hlavního vlivu na Blízkém východě…
  • v roce 2011 byl zabit Usáma bin-Ládin ve svém sídle v Pákistánu, jeho nástupce Ajmán Zavahrí

 

KURDOVÉ

  • kočovný íránský národ nyní žijící na území Turecka, Íránu, Iráku a Sýrii (+kurdská diaspora v Západní Evropě) – v některých zemích diskriminace, utlačování až genocida
  • hlavní konflikty v Turecku, kde žije nejpočetnější menšina Kurdů (v závislosti na zdroji se odhaduje mezi 12-25 miliony lidí) – v historii velká asimilace kurdského   jazyka, ozbrojené konflikty mezi politickou kurdskou stranou „Strana kurdských pracujících“ (s teroristickou podstatou, rozhodně nezastupuje všechny Kurdy) a tureckou vládou → nyní kurdština zakázána, stále utlačovaní
  • v Iráku autonomní území „Irácký Kurdistán“, v Íránu mnoho provincií s úředním jazykem kurdštinou…

 

GENOCIDA ARMÉNŮ

  • 1915-1918 (až 1,5 milionu zavražděných Arménů) v Turecku – první nenábožensky orientovaná genocida v novověkých dějinách
  • významná otázka i dnes – spory o uznání/neuznání genocidy; Arménie se dožaduje odškodnění a uznání viny, Turecko to samozřejmě popírá (říká, že bylo zavražděno několik tisíc lidí na obou stranách); ČR genocidu uznává od roku 2017
  • v historii mnoho dalších konfliktů, které otřásly světem a velmi ovlivnily vývoj na Blízkém východě – Irácko-íránská válka, následná válka v Perském zálivu, Suezská krize…
  • většina států dává mnoho peněz do dobré a velké armády a nezůstává na další rozvoj
  • nedostatek vody (stále se zhoršující problém)

 

NEJ

  • dle HDP nejbohatší X nejchudší
  • Katar (124 tisíc USD/ob.), Spojené Arabské Emiráty (68 tisíc USD/ob.), Kuvajt   (65 tisíc USD/ob.) X Sýrie (2,8 tisíc USD/ob.), Jemen (2,5 tisíc USD/ob.)
  • největší rozlohou X nejmenší
  • Saudská Arábie (1,9 mil. km2), Írán (1,7 mil km2) X Bahrajn (665 km2), Pásmo Gazy (363 km2)
  • nejvíce obyvatel X nejméně obyvatel
  • Írán (82 mil. ob.), Turecko (57 mil. ob.) X Katar i Kypr (776 tisíc ob.), Bahrajn (656 tisíc ob.)
  • max hustota zalidnění X min
  • Pásmo Gazy (3 316 ob./km2), Bahrajn (987 ob./km2) X Omán (13 ob./km2), Saudská Arábie (12 ob./km2)
  • nejvyšší HDI X nejnižší HDI
  • Izrael (0,894), Katar (0,850), Saudská Arábie (0,837) X Sýrie (0,594), Jemen (0,567)

 

VZTAHY

  • RUSKO se na Blízkém východě snaží prosadit (USA se stáhlo, Rusko zaplnilo volný prostor); podpora Bašára al-Asada v Sýrii; věrným spojencem je Arménie X dlouhodobě prozápadní se jeví Ázerbájdžán

 

VZTAHY S ČR

  • TURECKO → převážně přátelské, i když turecký prezident Erdogan obvinil ČR z podpory terorismu
  • IZRAEL → do dnes velmi přátelské, Československo dodávalo Izraeli zbraně v boji o území (viz výše)
  • humanitární pomoc do zemí zasažených různými válkami – JORDÁNSKO, SÝRIE, IRÁK…
  • sporný pohled na některé státy – ekonomická X hodnotová otázka; většinou je ale spojenectví podmíněno vztahy našich dalších (západních) spojenců se státy Blízkého východu





Další podobné materiály na webu: