Kanál Dunaj-Odra-Labe

 

Otázka: Kanál Dunaj-Odra-Labe

Předmět: Zeměpis, Ekologie

Přidal(a): Shady Assassin

 

Vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe je v posledních letech žhavým tématem, ačkoliv se o podobný projekt usiluje již od středověku. Mezi nejviditelnější podporovatele této myšlenky patří český prezident Miloš Zeman, česká vláda a vlády zemí, kterým by kanál umožnil říční spojení s Baltským, Severním nebo Černým mořem, tedy vlády Slovenska a Polska. Mezi hlavní odpůrce projektu poté patří ekologové a enviromentalisté, kteří se obávají vlivu kanálu na životní prostředí a kulturní krajinu. Jak oprávněné jsou jejich obavy a měli bychom tento projekt uskutečnit, nebo bude lepší na něj zapomenout?

Hlavním argumentem podporovatelů projektu je jeho ekonomický význam. Kanál by byl využíván i loděmi jiných států, které by za proplutí ním platily do státní pokladny. Cena projektu je vypočítána přibližně na 610 miliard korun, což je zhruba polovina státního rozpočtu na jeden rok, avšak až 85 % této ceny by mohlo být dotováno z fondů Evropské Unie. Kanál by také vytvořil větší množství pracovních míst, a to nejen při své stavbě, nýbrž i po svém dokončení. Kolem něj by totiž mohli vznikat turisticky atraktivní místa a sídla služeb potřebných pro jeho provoz. Odvrácenou stranou tohoto argumentu je vysoká pravděpodobnost korupce a vytunelování části rozpočtu. Náklady navíc nejsou propočítané přesně a s největší pravděpodobností je bude nutné v průběhu budování navýšit. Kanál navíc nemusí být pro nákladní dopravu využívat v takové míře, jak je očekáváno. Říční doprava sebou totiž nese poměrně značné množství nevýhod – je pomalá, takže ji nelze použít pro přepravu netrvanlivého zboží nebo osob, v případě že se zdroj nákladu a/nebo jeho destinace nenachází v těsné blízkosti řeky nebo kanálu je nutné náklad několikrát překládat a není levná na kratší vzdálenosti. Výstražným případem nám může být kanál Rýn-Mohan-Dunaj, který je nákladními loděmi využíván mnohem méně, než bylo původně očekáváno. Kanál ani není pro dopravce tolik důležitý, jelikož jeho plánovaná trasa je kopírována mnoha železničními tahy, jejichž využití je pro přepravu zboží velice vhodné – je mnohem rychlejší, nepříliš dražší na středně dlouhé vzdálenosti a má neporovnatelně větší dosah. Je tedy možné, že po finanční stránce se stavba vůbec nemusí vyplatit.

Dalším argumentem používaným příznivci projektu je údajná ekologičnost lodní dopravy a její vliv na omezení emisí CO2, což má pozitivní vliv na boj s globálním oteplováním. Je pravda, že lodní doprava je svým způsobem ekologičtější než doprava silniční – produkuje méně CO2 a oxidů síry, které jsou hlavní příčinou kyselých dešťů. Navíc je zdrojem menšího hluku než jiné druhy dopravy. Na druhou stranu však produkuje více CO, oxidů dusíku, a především řádově převyšuje silniční dopravu v produkci emisí polycyklických aromatických uhlovodíků, těkavých organických látek a nedokonale spálených pohonných hmot. Většina z těchto látek se řadí mezi karcinomy a mají velice negativní efekt na vodní flóru a především faunu. Ekologičnost lodní dopravy v říčních tocích je tedy obzvláště za současného nedostatku vody přinejmenším sporná.

Často zmiňovanou výhodou stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe je jeho schopnost zadržet v krajině vodu a zároveň schopnost sloužit jako protipovodňová ochrana. Tyto argumenty by měli váhu v mnoha místech světa, avšak trasa kanálu je z velké části naplánována přes úrodné pole, lesy a nivy, které samy o sobě mají dostatečnou schopnost vodu zadržovat. Kanál by tyto ekosystémy značně poškodil a schopnost zadržovat vodu by se tak paradoxně spíše snížila. Pokud by byly zmíněné tří vodní toky propojeny kanálem, výrazně by se změnila rychlost jejich toku. V některých místech by se tak podobaly spíše rybníkům než řekám, což by umožnilo rychlejší usazování materiálu, koryta by se stala mělčejší a k povodím by tak docházelo ještě snadněji. Povodňový problém by se tak pouze přesunul z jednoho místa na jiné. Kromě toho by změna rychlosti toku měla vliv na říční ekosystém.

Podmínkou pro provoz kanálu je dostatek vody, který jím může protékat. V případě sucha by tak bylo nutné vodu do kanálu čerpat z jiných toků, což by mělo drastické následky pro vysušenou přírodu, pro niž je onen čerpaný tok zdrojem vláhy. Argument vodohospodářů, že vodu do přirozeného říčního systému vrátí v jiné části kanálu, kde je vody dostatek je irelevantní, jelikož se voda k původně zavlažované oblasti stejně nedostane. V případě extrémního sucha navíc může být čerpání vody zakázáno jinými státy, do nichž voda z původních toků teče a kanál se tak může ocitnout „na suchu“.

Hlavním argumentem odpůrců kanálu je jeho dopad na krajinu jako takovou, a to z mnoha úhlů pohledu. Kanál bude betonovým korytem, které bude, pokud možno co nejkratší možnou cestou spojovat dvě místa. Bude tedy často rovný a nepřirozeně vypadající. Jelikož voda nemůže téci do kopce, bude nutné kanál vésti pod co nejmenším sklonem, což si vyžádá stavbu mnoha monstrózních betonových akvaduktů a tunelů. Na místech s velkým rozdílem nadmořských výšek na krátkém úseku bude nutné vybudovat zdymadla, což budou další velké betonové stavby stojící na orné půdě a kazící přírodní ráz krajiny. V místech, kde bude možné vésti kanál po zemi bude zničena často úrodná orná půda a pozemky kolem kanálu ztratí na ceně, úplně stejně jako kdyby se v daných místech místo kanálu stavěla dálnice. Narozdíl od dálnice, která se může v extrémním případě zbourat a půda, na níž stála v delším časovém horizontu revitalizovat však budou tyto zásahy do krajiny prakticky nezvratné.

Jelikož dno kanálu bude ploché a jednotvárné, nelze ani počítat s kolonizací živočichy pocházejících z propojených řek. Některé invazní druhy se však nejspíše budou umět přizpůsobit a kanál tak poskytne skvělou příležitost k jejich rozšíření na další stanoviště. Stejným způsobem se mohou mezi řekami začít přenášet i různé infekce. Voda v různých řekách navíc může mít lehce odlišné chemické či fyzikální vlastnosti a její smíchání s vodou v propojené řece může mít neblahé následky na živočichy a rostliny s úzkou ekologickou valencí.

Vyplatí se tedy kanál Dunaj-Odra-Labe postavit? Těžko říci. Ačkoliv již bylo provedeno mnoho studií na toto téma, žádná z nich spolehlivě nezohledňuje všechny faktory. Politické a ekonomické zájmy různých subjektů navíc snižují objektivitu některých studií. Je však možné prohlásit, že kanál není nutný ani příliš potřebný pro ekonomiku naší země a jeho vybudování s sebou nese velké množství rizik v porovnání s nepřílišným množstvím výhod v případě jeho úspěšného vybudování.





Další podobné materiály na webu: