Kartografie – otázka ze zeměpisu (3)

 

   Otázka: Kartografie

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Janysdrošdý

 

 

Geometrická podstata map

  • mapa = zmenšený obraz Země
  • kartografie = zabývá se sestrojováním, zpracováním a využíváním map a glóbů
  • glóbus = zmenšený model Země
  • zeměpisné souřadnice = určujeme pomocí zeměpisné šířky a délky

 

Zeměpisná šířka

  • značí  se φ
  • úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země
  • rovnoběžky = spojují místa se stejnou zeměpisnou šířkou
  • φ = 0 ° – rovník
  • φ = 23 °17´ – obratník Raka a Kozoroha  Þv poledne nejdelšího dne dopadají na něj paprsky kolmo
  • φ = 66 °33´ – polární kruh =) nejkratšího dne v roce =) dopadají paprsky vodorovně pod úhlem 0 °

 

Zeměpisná délka

  • značí se l
  • úhel, který svírá základní rovina 0 °poledníku s rovinou místního poledníku
  • poledníky = spojnice bodů stejné zeměpisné délky (meridiány), kde nastává ve stejnou dobu poledne
  • vzdálenost poledníků na rovníku = 111 km
    • 1 ° z. š. = 111 km
    • na 50 °z. š. = 71,5 km
    • na 90 ° z. š. = 0 km
  • Greenwichský poledník = základní (nultý) poledník =) prochází hvězdárnou v Londýně

 

Měřítko mapy

  • udává poměr zmenšené délky ve skutečnosti k téže vzdálenosti
  • v poměru 1:m -> kolikrát je délka nebo plocha na mapě zmenšená vzhledem ke svému horizontálnímu průmětu
  • grafické (znázornění = přímka), číselné (1:10 000) nebo slovní (1cm na mapě odpovídá 1km ve skutečnosti)
  • číselné měřítko glóbu je poměr mezi poloměrem glóbu a referenční koule
  • 1:m =) poměr délky na glóbu a délky na referenční kouli
  • plošné měřítko glóbu = 1: m2 =) poměr plochy na glóbu a referenční kouli – úhly na obou stejné

 

Obsah mapy

  • kartografická generalizace = zakreslení nejpodstatnějších objektů
  • polohopis
    • znázorňuje vzájemnou polohu objektů zemského povrchu (vodstvo, sídla, hranice atd.) v horizontálním směru pomocí značek
    • značky – bodové (sídla, porosty), čárové (hranice), plošné (močály, jeskyně), Pohybové
    • kartograf = vyjádření střední hodnoty jevů v daných oblastech
    • kartodiagram = vyjádření kvality a kvantity určitého jevu
    • izočáry – křivky, které spojují body stejné charakteristiky (vrstevnice, hloubnice)
  • výškopis
    • = výškové rozdělení krajiny
    • znázornění výškovými body = tzv. kótami
    • vrstevnice = čáry spojující místa o stejné nadmořské výšce
    • bypsometrie – barevné znázornění (nížiny zeleně, moře modře)
  • popis mapy
    • názvy, zkratky, čísla
    • transpozice – původní znění
    • transliterace = přepis z nelatinské do latinské abecedy
    • transkripce = fonetický přepis
    • exonyma = názvy přepsány do češtiny (London – Londýn]

 

Kartografické zobrazení

1) Vlastností zkreslení

  • plochojevná – zachování nezkreslených délek, ale zkresluje úhly
  • úhlojevná – nezkreslují úhly a zachovávají tvar (geodézie, námořní plavby)
  • délkojevná – zachování nezkreslené délky, ale jen v určitých směrech (podél pólů, rovnoběžek)
  • vyrovnávací – tlumí celkové zkreslení (mělo by být co nejmenší)

2) Druh zobrazovací plochy

  • azimutální – rovina, kulová plocha glóbu se převádí přímo do roviny (mapování polárních oblastí)
  • válcové – plášť válce, pro rovníkové oblasti
  • kuželové – plášť kužele =) mapa není úhlojevná ani plochojevná, je délkojevná = vyrovnávací
  • obecné – podle matematicky formulovaných požadavků (výpočet) =) pro mapy světa (školní atlasy)

3) Poloha konstrukční osy

  • příčné (transverzální) – osa leží v rovině rovníku
  • obecné (šikmé) – prochází středem glóbu v libovolném směru
  • normální (pólové) – shodná s osou glóbu

 

Druhy map

1) Podle velikosti (měřítka)

  • velké – 1: 200 000 (plány měst, topografické mapy)
  • střední – 1: 200 000 až 1: 1 000 000 (topografické)
  • malé – nad 1: 1 000 000 (mapy světa, všeobecné geograf. mapy)

2) Podle obsahu

  • a) Topografickým obsahem
    • podrobné – 1:5000 (katastrální mapy)
    • topografické – 1:10 000 až  1:500 000
    • obecně geografické – velké územní celky
  • b) Tématické (nejpočetnější skupina)
    • přírodní jevy (Geologické, meteorologické atd.)
    • společenské jevy (obyvatelstvo, doprava atd.)
    • ostatní mapy (životní prostředí, turistika atd.)

3) Podle účelu

  • pro hospodářskou výstavbu
  • vědecké
  • vojenské
  • školní mapy (nástěnné)
  • atlasy – soubory map v celku

 

Tvorba map

  • na základě přírodních měření =) etapy (práce)
  • a) astronomické – přesné určení bodů na Zemi =) družicové snímkování
  • b) topografické – podrobné práce (výškopis i polohopis) + letecké snímkování
  • c) reprodukční – rozmnožování a kopírování map + počítače
  • d) kartografické
  • e) geodetické
    • trigonometrická síť – do trojúhelníků, body 1.-5. řádu, určován polohopis nivelační síť
    • nivelační síť – výškopis, body vztaženy k základní nulové hladině Baltského moře (nyní – Lišov=564,75m)




Další podobné materiály na webu: