Otázka: Amazonka
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Lucy
„Amazonka: nejdelší a nejvodnatější řeka planety; nový přírodní div světa“
Seminární práce pojednávající o řece Amazonce a jejím okolí – Amazonii.
Úvod
Amazonka je nejmohutnější a nejdelší veletok na Zemi, její povodí by pokrylo více než 2/3 plochy Evropy a množstvím vody by se do ní vešla Vltava 1 133×. Název pochází z indiánského slova Amaçunu (hluk vody), které označuje skočný příliv postupující proti proudu řeky. Celý název řeky je Amazonas-Solimões-Amazonas-Ucayali-Tambo-Ene-Apurímac-Lloqueta-Carhuasanta a to proto, že se dlouho nevědělo, který z toků, postupně stékajících se dohromady, je zdrojnicí. Navíc hlavní tok se jmenuje Amazonas až od soutoku s Riem Negrem. Amazonka se označuje jako „Královna řek“ nebo „Tepna života v zelených plících Země“
Povodí Amazonky, Amazonie
Prameny vyvěrají v Západních Kordillerách peruánských And necelých 200 km od břehů Tichého oceánu. Za nejdelší pramenný úsek se považuje Apurímac. Ten sám vzniká z několika přítoků jiných řek. Během výzkumných expedicí docenta Bohumíra Jánského se zjistilo, že nejdelší zdrojnicí Apurímacu je Carhuasanta, která pramení pod vulkánem Nevado del Mismi v nadmořské výšce 5 155 m.n.m. Celá oblast ovšem není ani dnes dokonale zmapována.
Amazonka měří 7 062 km. Do Atlantiku přivádí 170 000 m3/s (což je pro srovnání 227× více než Labe). K celkovému objemu vody, která proudí do oceánů, přispívá 1/6. Do oceánu proniká takovou silou, že se její sladká voda nachází až 160 km od pobřeží.
Amazonka je na území Peru 1,5 km široká, na hranicích Peru a Brazílie dosahuje šířky 3 km. Před ostrovem Marajó se oba břehy vzdalují na více než 30 km a v deltě se řeka rozšiřuje na 250-300 km. Koryto řeky je hluboké 30-50 m, ale může dosáhnout do hloubky 70 m.
Amazonka má největší plochu povodí a to 7,180,000 km2. To je 40% plochy jihoamerického kontinentu. Ústí do ní 18 velkých přítoků o průměrné délce 1500 km.
Řeky v povodí Amazonky se rozlišují podle barvy. Tzv. černé řeky se vyskytují na půdách s vysokým obsahem kyseliny křemičité, která rozpouští složky humusu (např. Rio Negro). Tzv. bílé řeky jsou zakalené žlutými jílovitými zvětralinami z And, které naplavují podél břehů (např. Purus, Juruá a Madeira). Tzv. čisté řeky neunášejí žádné plaveniny a mají žlutozelené zbarvení. Naproti bílým řekám jsou velmi průhledné.
Amazonka je splavná do Manausu, pro lodě s ponorem do 4 metrů až do Nauty.
Každý rok na přelomu února a března se na Amazonce vyskytuje zvláštní jev. Na toku se vyskytují mořské přílivové vlny, které se nazývají vlna Pororoca a dosahují v jejím ústí do výšky až 4 metrů. Vlna pokračuje až 13 km proti proudu řeky. Pororoca znamená v jazyce místních domorodců „velký hluk“ a nebojí se jí využívat surfaři, kteří zde v roce 1999 uspořádali světový pohár v Sao Domingos do Capim. Surfování na těchto vlnách je extrémně riskantní a pádem z prkna může docházet k vážným zraněním.
Amazonský tropický deštný prales
Jedná se o nejrozsáhlejší deštný les na Zemi. Zabírá plochu větší než celá Evropa. Leží v Amazonské nížině, nejrozsáhlejší nížině na Zemi, která je tvořena říčními náplavy. Rozkládá se na ploše rozsáhlé asi 5 500 000 km2, v povodí řeky Amazonky od pohoří And až po Atlantský oceán. Zasahuje do Brazílie, Kolumbie, Peru, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a do Francouzské Guyany. Tento prales tvoří více než polovinu zbývajících deštných pralesů na Zemi.
Celá Amazonie je protkána množstvím národních parků a chráněných krajinných oblastí. Mezi nejdůležitější patří NP Amazonia, NP Rio Jau, NP Amacayacu a také sem zasahuje jeden z největších národních parků na světě Parima – Tapirapecó.
Horniny v Amazonské nížině patří k nejstarším na jihoamerickém kontinentu. Z tektonického mapování hornin je prokázáno, že před 135 mil. lety tento kontinent
souvisel s africkým. Půdy amazonské pánve jsou velmi staré, tedy chudé na minerály. Ty byly z půdy časem vyluhovány.
Podnebí a počasí
V Amazonii je celoročně horké a vlhké podnebí, je tvořeno teplotami od 24-28°C s malými výkyvy během dne i roku. Průměrně spadne během roku v nížině 2 000-3 000 mm srážek. Se vzrůstající výškou je to až 6 000 mm. Zbytek přinášejí pasátové větry z Atlantiku. Nikdy zde nebývá sucho. Vlhkost vzduchu se udržuje většinou kolem 95%. Výjimkou není ani dosažení stoprocentní vlhkosti, kdy se vodní pára z ovzduší sráží v podobě rosy. Ve výšce 30 m nad zemí klesá při východu slunce vlhkost vzduchu z nočních 95% na 60%.
Vzniku deště napomáhají stromy. Stromy nasávají svými kořeny vodu, která pak stoupá nahoru do listů a větví. Voda z listů se stále vypařuje do vzduchu. Když je zahřívá slunce, je vypařování rychlejší. Vodní páry se shromažďují a tvoří mraky. Když jsou mraky příliš těžké, padá voda dolů jako déšť.
Pokud jsou lesy káceny, prší méně. Dešťové srážky mohou způsobovat ničivé záplavy. Déšť smývá vrchní vrstvy, které rostliny potřebují ke svému růstu. Půda se odplavuje do blízkých řek a hromadí se v nich, kde tvoří jejich bahnité dno. Větší množství půdy v řece znamená, že je zde méně místa pro vodu. Pokud prší hodně, řeky se vylévají z břehů a způsobují velké záplavy. Oblasti záplav v době rozvodnění Amazonky zasahují až stovky kilometrů do okolní krajiny.
Amazonka je splavná do Manausu, pro lodě s ponorem do 4 metrů až do Nauty.
Každý rok na přelomu února a března se na Amazonce vyskytuje zvláštní jev. Na toku se vyskytují mořské přílivové vlny, které se nazývají vlna Pororoca a dosahují v jejím ústí do výšky až 4 metrů. Vlna pokračuje až 13 km proti proudu řeky. Pororoca znamená v jazyce místních domorodců „velký hluk“ a nebojí se jí využívat surfaři, kteří zde v roce 1999 uspořádali světový pohár v Sao Domingos do Capim. Surfování na těchto vlnách je extrémně riskantní a pádem z prkna může docházet k vážným zraněním.
Vegetace
V původním deštném pralese není neproniknutelná džungle, jak by si mnozí představovali. Většina povrchu pod klenbou stromů je poměrně průchodná. Rostliny zde bojují o světlo, a proto se snaží růst co nejrychleji. Značné množství srážek umožňuje vzrůst nejpestřejší a nejbujnější rostlinné formace. Vegetace je nepřetržitá, rychlý vzrůst a obrovské množství druhů rostlin a živočichů jsou další typické vlastnosti. Roste zde přes 4 000 druhů stromů, 120 000 druhů kvetoucích rostlin a kolem 1 600 druhů ptáků, 3 300 druhů ryb. Na hektaru amazonského lesa vědci napočítali až 500 stromových druhů. Je to velmi starý ekosystém, který uchovává nejúspěšnější druhy po stovky let. Vědci tvrdí, že v pralesech je 50-90% druhů všech forem života. Z toho je 10% popsáno a 1% prozkoumáno. Vše co v lese žije, musí být dokonale přizpůsobeno životnímu prostředí.
Deštný prales je patrovitě uspořádán. Do 1 m nad zemí se tyčí bylinné patro, do 5 m keře a stromovité kapradiny. Ty tvoří tzv. podrost. Do 10-20 m vyrůstá spodní stromové patro. Souvislou střechu deštného lesa tvoří střední patro dorůstající do výšky 30-40 m. Tomuto patru se také říká korunový zápoj. Absorbuje 90% slunečního záření. Nad korunový zápoj vyrůstají vysoké osamělé stromy tvořící nejvyšší patro o výšce 60-70 m. Tyto stromy mohou růst i přes 1 000 let.
Deštný prales není všude stejný. Směrem s narůstající nadmořskou výškou se mění i charakter lesa. Každá zóna je typická svojí vegetací. Velký rozdíl je také mezi primárním a sekundárním pralesem. Primární (tedy původní) les je dobře průchodný, naopak sekundární deštný les je většinou neprostupnou džunglí, která vyrostla na místech, kde zasáhla lidská ruka. Jen kořeny palem jsou schopny přežít pálení lesa. Sekundární les tvoří proto takřka výlučně palmy.
Rostliny rostou vysoko na stromech a dokonce i na jiných rostlinách. Část živin získávají z půdy, ale dokáží si za pomoci sluneční energie vyrobit živiny v listech samy.
Různým rostlinám stačí k životu různé množství světla. Bromeliovité rostliny rostou většinou v korunách stromů, Do listových růžic zachycují dešťovou vodu, v níž žije řada malých živočichů. Některé bromélie mohou zadržet až 54 litrů vody.
Láčkovky chytají hmyz. Mají džbánečkovité listy, které jsou zpola naplněny tekutinou obsahující trávicí enzymy. Rostlina láká hmyz svou vůní a vzhledem, Hmyz přistane na okraji džbánku a hledá potravu. Okraj džbánku je voskovitý, a proto po něm hmyz uklouzne a spadne do tekutiny. Po stěnách se mu nepodaří dostat se zpět ven. V tekutině se hmyz rozpustí a rostlina pro sebe z rozpuštěného hmyzu přijímá živiny (především dusík).
Díky horkému a vlhkému počasí dosahují mnohé rostliny obřích rozměrů. Největší květy na světě má raflézie. V průměru měří až 1 m a váží 6 kg. Raflézie vydávají pach hnijícího masa. Tím lákají hmyz, který se živí těly mrtvých zvířat. Dalším obrem mezi květinami je viktorie královská, která mívá listy široké až 2 m. Jsou natolik silné, že udrží stojící dítě, aniž by se potopily.
Mnozí živočichové se nepohybují po příliš velkém území. Oblast ve které se zdržují, se říká teritorium. Více než polovina savců žije v korunách, které jsou domovem i mnoha ptáků, hadů a žab. Mnohá lesní zvířata loví, zabíjejí a pojídají jiná zvířata (tj. predátor a kořist).
Nejčastějšími velkými živočichy jsou opice a papoušci. Největším zvířetem Amazonie (co se hmotnosti týče) je tapír jihoamerický. Mezi další typické savce patří lenochod krátkokrký, který tráví většinu svého života hlavou dolů, pásovec devítipásý, divoká prasata pekari a největší hlodavec na světě kapybara, která dosahuje hmotnosti 80 kg a výšky 90 cm. Mezi nejčastější opice patří např. kotul veverkovitý, vřešťan, malpa hnědá, chápan černý či vlnatý. Největším predátorem je bezesporu jaguár. Jsou to velmi dobří plavci a rádi se zdržují v hustých lesích poblíž vody. V této oblasti se nazývá onca. Jaguár je jedna z nejplašších koček na světě s mimořádně vyvinutým pudovým strachem z člověka. Útočí jen tehdy, když se nenadále setká s člověkem na tak krátkou vzdálenost, že považuje únik za nemožný. Na severozápadě žije medvěd brýlatý, který je druhým nejohroženějším medvědem světa (hned za Pandou velkou). Kynkažu je malá drobná stromová šelma obývající stromové patro.
Největší respekt v pralese vzbuzuje Anakonda velká. Její název pochází z domorodého slova anaikolra, což znamená zabiják slonů. Nejtěžší ulovený exemplář vážil 227 kg a měřil 9,15 m. Její obvod lze srovnat s hrudníkem dospělého muže. Svou kořist tráví několik týdnů zalezlá v různých úkrytech. Vzácnými krokodýly jsou kajmani černí. Zde se nazývají jakaré. Lidé je loví pro kůži a vybírají jejich vejce. Dorůstají do délky až 5 metrů.
Ve vodě žije velké množství ryb jako je např. piraiba či piraruka, které dosahují úctyhodných rozměrů. Vypravuje se, že piraiba může dosáhnout až několikametrové délky a že je útočná. Jiné údaje tvrdí, že obrovští jedinci tohoto sumce jsou neškodní, ale že chňapou po čemkoli, co vidí, a tak člověku docela náhodou mohou ukousnout nohu. Mezi nejobávanější ryby ovšem patří ryby daleko menší. Piraňa obecná a tmavá (měřící cca 30 cm) údajně občas „sežerou“ nějaké neopatrné rybáře. Ovšem skoro všechno, co se o piraňách píše, je vymyšleno. Je to nesmírný dravec s příšernými čelistmi, ale je to spíš hyena než tygr. Vykonává v Amazonii funkci zdravotní policie a přepadává jen nemocné ryby. Jinak se živí larvami hmyzu a drobnými rybkami. Piraňa může být nebezpečná jen v izolovaných lagunách. Paúhoř elektrický, dorůstající do délky až 2 m, může vyvinout elektrický výboj až 700 V, což postačí i k omráčení koně. Akvarijní ryby se shlukují nejčastěji v zaplavených křoviscích. Na prostoru asi 50 čtverečních metrů lze ulovit až tisíc ryb a rybek. Např. Cichlasoma nigrofasciatum tu žije ve velkém množství. Skalárů je zde ohromné množství. Při každém zátahu se uloví 50-100 velkých diskusů, 2-3 druhy sumečků z rodu Corydoras, lorikárie, menší druhy z rodu Ctenobrycon a nožové ryby. Akvarijní ryby nedorůstají tak velkých rozměrů, jak se píše. Dorostlé skaláry a diskusi nejsou o nic větší než čtyřleté až pětileté exempláře známé z našich pokojových nádrží. Ve vodě žijí i sladkovodní delfíni např. delfín růžový a kapustňáci. Kapustňák jihoamerický dorůstá do délky 2,5 m. Jsou to největší říční savci. Nazývají se ochechule, siréna i vodní kráva. Denně spořádají asi 20 kg rostlin. Pod vodou uzavírají nozdry a pod hladinou vydrží až hodinu bez nadechnutí.
Pralesnička strašná je nejjedovatější žába na světě. Tato žlutá žabka měří zhruba 50 mm, ale dokáže vytvořit tolik toxinu, že dokáže usmrtit 8-10 lidí. Silný neurotoxin je dodnes vyžíván indiány na hroty šípů.
Celé dny se můžeme toulat Amazonií, aniž bychom narazili na nějaké větší zvíře. Křik papoušků a zpěv ostatních ptáků prozrazuje, že v korunách stromů probíhá přes den čilý život. V noci koncertují nesčetné rosničky. Přesto se průvodci těchto koncertů dají jen obtížně zahlédnout. Všude přítomní jsou jen mravenci. Na břehu řeky existuje jen jediné místo, kde se pravidelně setkávají obyvatelé lesa. A to je kolpa. Často se tomuto místo říká pralesní lékárna. Na kolpě se nesetkávají jen nemocní, ale většinou zdraví živočichové. Podařilo se zjistit, co zvířenu na kolpu tak přitahuje. Na kolpě se totiž nacházejí na minerály bohaté vrstvy zasolené půdy, obnažené na podemletých strmých březích a volně dostupných písčitých lavicích řeky. Kolpa je vlastně slanisko. Na kolpě najdou živočichové fosforečné soli a mnoho stopových prvků. Všechny právě jmenované prvky jsou jinde v Amazonii „nedostatkovým zbožím“. Tyto látky jsou často vymývány tropickými dešti. Jak chudé jsou na minerální soli velké plochy Amazonie, dokazuje nejlépe voda v potocích, které tečou lesem. Jejich voda je tak měkká, že na desetiminutové mytí rukou postačí jen stopové množství mýdla. Pro přírodovědce-zoologa je proto kolpa tím nejideálnějším místem pro pozorování fauny celé Amazonie.
Nejdelší přítoky Amazonky
| Pořadí podle délky | Délka v km | Povodí v km2 | Průtok m3/s |
| Purus | 3 379 | 63 166 | 8 400 |
| Juruá | 3 280 | 200 000 | 6 000 |
| Madeira | 3 239 | 850 000 | 17 000 |
| Japurá | 2 820 | 170 000 | 6 000 |
| Tocantins | 2 750 | 803 000 | 13 600 |
| Rio Negro | 2 250 | 691 000 | 29 300 |
| Xingú | 2 100 | 400 000 | 16 000 |
| Tapajós | 1 900 | 487 00 | 15 500 |
Seznam zdrojů
Knižní:
Reader´s digest výběr-Podivuhodný
Antonia Cunninghamová-Život v deštných lesích
Zoologická encyklopedie-Savci: Zajíci, hlodavci, šelmy
Internetové:
http://leccos.com/index.php/clanky/amazonska-nizina
http://cs.wikipedia.org/wiki/Amazonsk%C3%A9_de%C5%A1tn%C3%A9_pralesy
http://www.cana.cz/view.php?cisloclanku=2006031201
http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky—amerika/amazonka-amazonas-ucayali-apurimac.html
http://leccos.com/index.php/clanky/amazonka-,2
http://rejnock.webnode.cz/news/tajuplna-amazonie/
http://www.infoservis.net/art.php?id=1069233231 http://cs.wikipedia.org/wiki/Amazonka
