Otázka: Klempířské práce
Předmět: Pozemní stavitelství
Přidal(a): vasek442001
Klempířské práce
= Zahrnují výrobu a osazování plechových výrobků na střeše a průčelí budov
Práce na střeše:
– osazování střešních žlabů, oken, poklopů, sněhových zachytačů…
– oplechování okapů střech, střešních úžlabí, nadezdívek, říms…
– lemování zdí, nadezdívek komínů, ventilačních průduchů, trub…
– kladení hladkých plechových krytin
Práce na průčelí budov:
– osazování odpadních trub
– oplechování říms, okapů, balkónů a teras, balkónových zdí a nadezdívek…
– lemování dilatačních spár…
Plechy pro klempířské práce
= požadavkem je pevnost, tvrdost, odolnost proti vodě
Druhy plechů:
– ocelové pozinkované-nejvíce používané
– hliníkové
– měděné měkké
– zinkové
– ocelové tenké (černé)
Drobný spojovací materiál
– hřebíky, nýty, vruty, šrouby, nastřelovací hřebíky, skoby…
Klempířské výrobky a konstrukce
- Zděře
= slouží k připevňování odpadních trub k průčelní straně
– Tvarově se řídí dle tvaru odpadních trub.)
– Osová vzdálenost zděří není větší než 2000 mm.
- Žlabové háky
= slouží k připevnění střešních žlabů ke střešní konstrukci
- Střešní žlaby
= slouží k zachycení a odvádění srážkové vody
Dle umístění se dělí:
– podokapní
– nadřímsové
– nástřešní
– zaatikové
– mezistřešní
– zvláštní
Dle tvaru se dělí:
– půlkruhový tvar
– čtyřhranný tvar
- Žlabové kotlíky
= slouží k převedení vody ze žlabu do odpadních trub
– Nejpoužívanější jsou kónické žlabové kotlíky (zavěšení na návalky žlabů, připevnění ke žlabu nýtováním)
– Žlabové kotlíky mají ve spodní části min 80 mm dlouhé hrdlo s průřezem odpovídajícím průřezu odpadní trouby, mírné zúžení snadnější zasunutí do odpadní trouby.
- Odpadní potrubí
= slouží k odvádění vody ze žlabů na taková místa, na nichž voda nemůže způsobovat škody na zdivu budovy, ani na jejich základech
– Zaúsťují se nejčastěji do kanalizační sítě -> dešťová voda tak současně proplachuje i kanalizační síť (na kanalizační trouby se připojují odpadní trouby nasazením do hrdla litinové trouby a překrytím manžetou).
– Osazují se na zdivo s hotovou omítkou nebo obkladem a připevňují se ke zdivu zděřemi.
– Při montáži se odpadní trouby do sebe zasouvají na délku 60 mm ve směru toku vody (širším průřezem nahoru) pro snadnější zasunutí jsou v podélném směru mírně kónické.
– Příslušenství odpadních trub tvoří kolena.
Příklad odvodnění střechy
1 – žlabový kotlík
2 – horní koleno
3 – zděř
4 – odpadová trouba
5 – odskok
6 – přechodový kus
7 – manžeta
8 – kanalizační trouba
9 – výtokové koleno
- Oplechování
= na přední straně se zpravidla ukončuje okapnicí a na zadní straně úpravou pro napojení na související konstrukci. Nejmenší sklon je 5%.
Dle umístění rozeznáváme oplechování
– okapů
– úžlabí
– nadezdívek
– říms
– parapetů
Lemování
– Lemování střešních nadezdívek a jiných průniků střešní krytinou má zajišťovat vodotěsné napojení krytiny na svislé plochy částí vstupujících nad krytinu
– Lemování se provádí nejčastěji pozinkovaným plechem tl. 0,60 mm.
Dle druhu krytiny se řídí tvar i lemování:
– lemování zdí a nadezdívek
– lemování komínů
– lemování okraje štítu
– lemování tyčí a trub (nejmenší sklon lemování je 5%)
Hladké plechové krytiny
– Použití pro krytí střech v horských oblastech (drsné klimatické podmínky).
– Minimální sklon střešní roviny 5% (3°).
– Nejčastější kladení krytiny z tabulí 660×2000 mm nebo 100×2000 mm.
– Připevnění krytiny k bednění, u okapu na podkladový plech.
– Jednotlivé díly krytiny jsou ve směru spádu spojovány dvojitou ležatou drážkou.
– Pod krytinu se vždy podkládá jedna vrstva nepískové asfaltové lepenky.
– Plechové krytiny rychle odvádějí vodu, jsou těsné a zabraňují vniknutí vody a sněhu.
(Dále viz. Pokrývačské práce)
Ostatní klempířské prvky
Střešní poklopy– slouží k průlezům na střechu, normalizovány v rozměrech 600 x 600 a 600 x 800 mm.
Střešní okna– slouží k přisvětlování půdního prostoru, dodávají se zasklená se základním nátěrem v rozměru 600 x 600 mm.
Sněhové zachytače– zabraňují utržení, sjíždění a padání navátého sněhu ze střechy
Ventilační Nástavce– slouží k zlepšení přirozeného tahu, výroby z pozinkovaného plechu, průměr se řídí průměrem trouby, na kterou se nástavec nasazuje
Pokrývačské práce
Zahrnují práce s kladením střešních krytin na střechách:
– plochých (sklon 0°- 10°)
– šikmých (sklon 10°- 45°)
– strmých (sklon > 45°)
Střešní tvoří vrchní vodotěsnou část střešního pláště (chrání objekty proti dešti, sněhu, prachu…)
Dle použitých hmot se krytiny dělí na:
– z tašek pálených, cementových, či skleněných
– z organických hmot (dřevěné krytiny šindelové, doškové…)
– z břidlic
– ze živičných hmot
– plechové
Při navrhování zastřešení sledujeme tyto údaje:
– nadmořskou výšku
– klimatické podmínky
– čistota ovzduší
– místní zkušenosti
– konstrukční podrobnosti
– architektonické požadavky
Krytina z pálených tašek
| Výhody + | Nevýhody – |
| – působí esteticky | – velká spotřeba dřeva na laťování |
| – trvanlivost | – velká hmotnost |
| – jednoduchá montáž | – vysoká pracnost |
| – vodotěsnost | |
| – požární odolnost | |
| – domácí surovina (ekonomičnost) |
Dvojitá tašková krytina na řídké laťování-korunová
– Na každou lať se zavěšují dvě řady tašek, vzdálenost latí 300 mm (sklon střechy 35°- 45°, při větších sklonech střechy je vzdálenost latí 310 mm.
– Přesah tašek 80 – 100 mm.
– Krytina se začíná klást u okapu (zavěšování tašek tak, aby vrchní řada tašek překrývala styčné spáry tašek spodních.
– Lať u okapu se přibíjí nastojato, poslední lať je 50 mm od hřebene
– Možnost kladení nasucho okrajovým rámem, částečně do malty nebo zcela do malty.
-Nejčastěji používaná tašková krytina.
Dvojitá tašková krytina na husté laťování – šupinová
– Na každou lať se zavěšuje jedna řada tašek, vzdálenost latí 150 mm.
– Každá taška přesahuje přes dvě laťová pole.
– Krytina se začíná klást u okapu tak, aby vrchní řada kryla styčné spáry spodních tašek.
– Hřebenáče se kladou zcela do malty s přesahem 50 mm tak, aby jejich hlava byla odvrácena od strany převládajících větrů a dešťů.
– Spára mezi hřebenáči a taškami se zatře maltou.
– Možnost kladení nasucho s okrajovým rámem nebo částečně do malty.
– Dvojnásobná spotřeba latí, ale lepší estetický vzhled.
Krytina prejzová
– Složení ze dvou prvků (korýtek – háků a kůrek – prejzů).
– Krytina se klade na laťování. Latě s minimálním rozsahem 60×40 mm, vzdálenost latí taková, aby se řady korýtek překrývali o asi 100 mm.
– Zavěšení korýtek od okapu vzhůru proti toku vody, na každou řadu 2 těsně vedle sebe.
– Před pokládáním korýtka vyšší řady ja nanášena malta v šířce cca 33 mm od hlav korýtek předcházející řady.
– Do maltového lože jsou korýtka zatlačována a vytlačená malta je odstraněna pokrývačskou lžící.
– Styk korýtek je překrýván kůrkou opět směrem od okapu vzhůru proti spádu.
– Kůrky jsou kladeny vždy rozšířeným koncem dolů, v předchozích nasucho.
– Hřeben je kryt hřebenáči, které jsou kladeny zplna do malty, přesah min. 50mm.
Krytina z betonových tašek
-Stejné výhody i nevýhody jako u tašek pálených)
Břidlicová krytina
– Krytinové desky jsou vyráběny z přírodní břidlice s vyvrtanými otvory pro hřebíky (otvory se mohou dělat i přímo na stavbě).
– Břidlice se přibíjejí na bednění nebo laťování s přesahem 60 – 100 mm, dle sklonu střechy.
– Každá deska se přibíjí dvěma pozinkovanými hřebíky.
– Zamezení nadzdvihování větrem – připevnění uprostřed délky háčkem z měděného plechu.
Krytina z asfaltových šindelů
– Použití na trvalých objektech (rodinné domy, chalupy, rekreační chaty…)
– Vysoká estetičnost – výroba v řadě druhů, tvarů a barev
– Nejlépe provádět v létě
Bezpečnost při práci na střeše
– Sklouznutí pracovníků a nářadí
– Pád osob a předmětů přes okraj střechy
– Propadnutí osob a předmětů konstrukcí střechy
– Prolomení střechy v důsledku přetížení
Tomuto zamezíme:
– Používání ochranných pracovních předmětů
– Používání bezpečnostních pracovních postupů
– Zřízení ochranných konstrukcí (zábradlí, ohrazení, lešení, …)
– Bezpečnostní zakrytí otvorů, prostupů a světlíků
– Používání pochozích lávek a ohrazení prostoru pod pracovištěm
