Kořeny moderní sociologie – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Kořeny moderní sociologie

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Nikki

 

 

 

 

A/ Charakter sociologie, založení a struktura sociologie.

B/ Typy společností. Rozvojová a humanitární pomoc. Role přírodních faktorů v životě společnosti.

C/ Sociologické směry 19. století: pozitivizmus, naturalizmus, evolucionizmus, sociální darwinizmus, Marxova teorie.

D/ Ženy v sociologii.

E/ Vztah sociologie k ostatním vědám, sociologické disciplíny a metody.

 

A/ Charakter sociologie, založení a struktura sociologie.

• (lat. societas = společnost, řec. logos = věda)
• Vznikla v 19. st.
• Věda o společenských jevech, vztazích a procesech, snaží se tyto jevy popsat a vysvětlit (věda o společnosti a člověku v ní)
• Je to věda teoreticko – empirická a má multidisciplinární charakter = musí spolupracovat s různými jinými vědami

 

Typické znaky sociologie:

• Zabývá se celou společností
• Zabývá se takovými jevy ve společnosti, kterými se žádná jiná věda takto podrobně nezabývá
• Využívá poznatků jiných věd (např. psychologie, ekonomie, filozofie, politologie, historie, ekologie, geografie)
• Má vlastní metodologii
• Je to teoreticko-empirická věda
• Sociologie vznikla jako věda evropská, až v 2. fázi se stala evropo-americkou a 3. fáze je celosvětová

 

• Názorový pluralismus
  1. Sociologické školy (skupina soc., kteří pracují v 1 lokalitě, zabývají se stejnými nebo podobnými problémy, v čele stojí psychologická autorita, např. Pražská škola – J. Král, Brněnská škola – J. A. Bláha, Chicagská škola) a sociologické směry (širší pojem, někdy ze soc. školy může vzniknout soc. směr, jestliže soc. škola expanduje)
  2. Národní sociologie – každý stát má trochu jinou sociologii
  3. Disciplíny (je jich kolem 100)
  4. Dělí se na mikro, makro a mezzo

 

Tři verze vzniku sociologie:

1. založil ji August Comte
2. vznikla ještě před Comtem; zakladatelé: Giambattista Vico, Alexis de Toqueville
3. vznikla až po Comtovi; zakladatelé: Emile Durkheim

 

B/ Typy společností. Rozvojová a humanitární pomoc. Role přírodních faktorů v životě společnosti.

Typy společností

Lovci a sběrači

• Nejstarší typy společnosti
• Byly to tlupy či kmeny o 30-40 lidech
• Zabývali se lovem, rybařením, sběrem rostlin v přírodě
• Dnes v brazilských či novoguinejských pralesích – 1/1000% lidské populace
• Neměli téměř žádný majetek, stále v pohybu, malé nerovnosti ve společenském postavení: rozdíly jen ve věku a pohlaví
• Radu starších tvořili muži
• Válku v moderním slova smyslu neznali, spíše mírumilovná společenstva

 

Pastevci a zemědělci (před 2000 lety)

• Pastevci:
  • Hovězí dobytek, ovce, kozy, velbloudi, koně
  • Afrika, střední východ, střední Asie
  • Oblasti nevhodné pro zemědělství – stepi, hory, pouště
  • Velká společenstva – i přes čtvrt milionu členů
  • Migrace, někdy i dobyvatelé a válečníci
  • Větší sociální rozvrstvení: náčelníci, vůdci kmenů mají mimořádné postavení
  • První krok od lovců a sběračů k zemědělcům nazýváme hortikultura = zahradničení (malé zahrádky obdělávané motyky a rýči)
• Zemědělci:
  • Žijí usedle, mají větší majetek
  • Udržují obchodní a politické vazby
  • Jsou už více sociálně rozvrstvení

 

Neprůmyslové civilizace – tradiční státy (6 000 let př. n. l.)

• Vyznačují se rozvojem měst, výraznou nerovností co do bohatství a moci, vláda králů a císařů
• Znají písmo – rozvoj vědy a umění
• Většinou šlo o říše, které si podmaňovaly jiné národy (dobyvačné války, profesionální armáda)
• Stará Čína, Řím, říše Aztéků, Inků, Mayů
• Dnes už žádné neexistují
• Neprůmyslový stát, podstatná část obyvatelstva se podílí na výrobě, složitý systém
• Otrokářství

 

Průmyslové společnosti

• Vznikli v důsledku průmyslové revoluce v 18. století, jež započala v Anglii
• Většina pracujícího obyvatelstva už nepracuje v zemědělství, ale v průmyslu a na úřadech
• Urbanizace vedla ke vzniku velkoměst – anonymita, neosobnost
• Rychlejší cestování a komunikace
• Složitější politická struktura, změny ve vedení války

 

V důsledku kolonizace v 17. – 20. století se země rozdělily na:

A/ Země prvního světa

= USA, Austrálie, Nový Zéland, země západní Evropy, Japonsko ???

B/ Země druhého světa

= komunistické, už neexistují, jen torza

C/ Země třetího světa

= většina afrických zemí, část jižní Ameriky (Peru, Venezuela)

Problémy zemí třetího světa:

• Chudoba, podvýživa, nízký stupeň vzdělání, nekvalitní bydlení, nízká střední délka života, ženy mají výrazně nižší postavení než muži, sucha, bez kanalizace, elektřiny, pitné vody

 

Rozvojová a humanitární pomoc

Humanitární pomoc

• Bezprostřední reakce na krize, zmírnění útrap, ochrana životů, zajištění základních potřeb
• Je krátkodobá
• Živelné katastrofy, občanské války, …
• Jídlo, voda, léky + zdrav. mat. + lékaři, stany, přikrývky, oblečení, …
• Poskytovatelé: EU – v roce 1992 vznikl Úřad pro humanitární pomoc, UNICEF (zaměřen na děti), UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)

 

Rozvojová forma:

• Modernější forma (po 2. světové válce)
• Poskytovatelé: MMF, WHO (Světová zdravotnická organizace), UNICEF, vlády států západní Evropy, EU má rozvojový fond, nevládní organizace, …
• Oblasti rozvojové pomoci:
  • Podpora vzdělání
  • Podpora zdravotnictví
  • Rozvoj podnikání
  • Ochrana životního prostředí
  • Rozvoj infrastruktury
  • Gender
  • Demokratizace společnosti, …
  • „Nauč člověka rybařit, nedávej mu rybu.“

 

Role přírodních faktorů v životě společnosti

První otázka: sociální x biologické faktory:

• Úsilí člověka porozumět společnosti, v níž žije, provází lidstvo odnepaměti. Základní problém tkví v otázce, kdy člověka chápeme jako živočicha, tj. biologický druh, a kdy už jako společenskou, tj. sociální bytost.

 

• Existují tedy 2 krajní postoje:

A/ determinující jsou přírodní faktory = naturalistický směr

B/ sociální faktory

• Dnes víme, že člověk žije ve dvou světech – přírodním i společenském, přičemž vztahy nejsou zdaleka jednoduché nebo harmonické (tvor biosociální).

 

Vždy existovalo propojení a vztah:

A/ vliv přírody na člověka a společnost (+ vše, co potřebujeme, nám dá, – katastrofy)

B/ obráceně: vliv člověka a společnosti na přírodu (+ krmení zvířat v zimě, – výfukové plyny, znečištění, vypalování lesů, …)

Přírodní faktory, které vždy působily na společnost:

A/ Biologické: biologické rozdíly mezi lidmi (pohlaví, stáří, rasa)

B/ Demografické: stáří obyvatelstva (natalita, mortalita), hustota obv., skladba obv. (náboženské skupiny, národnost)

C/ Geografické: poloha státu (vnitrozemský, přímořský), naleziště surovin, podnebí

 

Životní prostředí

• V nemž člověk žije od počátku jeho existence, se nesmírně změnilo:

1. čistá, nedotčená příroda
2. pozměněné prostředí
3. umělé prostředí

• Od 60. let 20. století je životní prostředí globálním problémem. Mluvíme o ekologické krizi = příroda ztratila seberegulační a samočistící schopnost razantními zásahy člověka.
• Dnes nejvážnější ekologické problémy:

a/ vyčerpávání přírodních zdrojů (surovin a energie)

b/ znečišťování základních př. složek (voda, vzduch, půda)

c/ vymizení mnoha druhů rostlin a živočichů

d/ zajištění kvality a kvantity potravy

• Ekologický bumerang = zásah člověka do přírody, který se vrací v negativním smyslu (např. používání chemických hnojiv)

 

C/ Sociologické směry 19. století: pozitivizmus, naturalizmus, evolucionizmus, sociální darwinizmus, Marxova teorie.

Sociologické směry 19. století

Pozitivismus

• August Comte (1798 – 1857)
• Narodil se v Mounpellier v katolické úřednické rodině. Již jako dvacetiletý měl jasno v tom, čeho chce v životě dosáhnout. Načrtl a vydal Plán naléhavých vědeckých prací nutných k reorganizaci společnosti (1822).
• První obšírné rozpracování svých myšlenek předkládá veřejnosti v Systému pozitivní filozofie. Pak ho ale duševní choroba přivedla do ústavu pro choromyslné, byl až na pokraji sebevraždy. Po částečném vyléčení až do smrti žil velmi skromně z podpory svých přátel a žáků např. Johna Stuarta Milla z Anglie, kteří ho nábožně uctívali. Za těchto nesnadných okolností vytvořil v letech 1830 – 1842 své zásadní dílo, šestisvazkový Kurz pozitivní filozofie, ve kterém poprvé použil pojem sociologie. Z další duševní krize ho vyvedla láska k paní Clotildě de Vaux, ale ta brzy umírá. K jeho pozdním spisům patří Pojednání o sociologii.

 

Podstata pozitivismu:

• Vychází z daností faktů, z pozitivního
• Fakta konstatuje, uspořádává a na jejich základě předvídá budoucí jevy.
• Heslo Savoir pour prévoir = vědět, abychom mohli předvídat; by mělo být smyslem každé vědy.
• Nehledá podstatu nebo příčinu faktu.
• Pozitivním nazýváme něco skutečného, smysluplného, užitečného, co můžeme jednoznačně definovat.
• Za zakladatele pozitivismu je považován Comte, který rozlišoval tři stádia lidského poznání a kultury:

1. teologické vyznačovaly se stabilitou, které chtěl Comte znovu dosáhnout pomocí nové vědy sociologie
2. metafyzické
3. pozitivní

 

Tři etapy pozitivismu:

1. klasické období (Comte)
2. přelom 19. a 20. století (Pareto, Durkheim)
3. nepozitivismus 20. léta 20. století (Vídeňský kruh: Schlick, Carnap, Neurath, Popper)

 

Základní rysy pozitivistické sociologie:

Pozitivistický naturalismus

• Přírodní vědy přinesly prakticky použitelné objevy, všechny metody lze použít v jakékoliv vědě
• Za nejdokonalejší vědu považovali fyziku
• Svět přírody i svět společnosti tvoří jednotu, platí zde stejné zákony (silnější vítězí a přežije), společnost je pokračováním biologické evoluce.

Dva směry: umírnění (Comte, Durkheim) a radikální (Spencer, Pareto)

 

• Evolucionismus
• Základy byly položeny už v antice
• K rozvoji dochází v 18. a 19. století (Herder, Saint – Simon, Comte, Tocqueville).

 

Podstata:

• Žádná oblast reality není neměnná, vyvíjí se
• Všechny společnosti procházejí týmiž vývojovými stádii, pořadí je závazné a neměnné, plynule na sebe navazují. Neexistují mezi nimi náhlé skoky a přeryvy.
• Revoluci považují za patologický (nenormální) jev.
• Za nejrozvinutější společnosti považovali západoevropské společnosti, zejména Anglii.
• Vývoj probíhá lineárně, lze ho znázornit vzestupnou přímkou, ta prezentuje pokrok.
• Uznávali, že občas se mohou objevit prvky stagnace a regrese, ale to je jen situace dočasná.

 

Evolucionizmus

• Herbert Spencer (1820 – 1903)
• Anglický filozof, stoupencem evoluční teorie = vývoj společnosti chápe jako vyšší stádium vývoje přírody (řídí se podobnými zákonitostmi). Proti sobě klade moderní (současnou) průmyslovou společnost a tradiční vojenské společnosti. Společnost sama směřuje k optimálnímu stavu.
• Odmítá pokusy o reformy, je odpůrcem sociálního a třídního boje = revoluce.

 

Sociální darwinismus

• Snaha aplikovat ve zjednodušené podobě zákonitosti přírodovědné teorie Ch. Darwina na život ve společnosti.
• Patří mezi typické naturalistické směry.
• Hlavní faktory společenského života jsou přirozený výběr a boj o život, jde o nesmiřitelný a nelítostný boj mezi jednotlivci a skupinami.
• Negativní roli sehrál v nacionalistických a rasistických ideologiích ve 20. století.

 

Marxova teorie

• Karl Marx pocházel ze středostavovské rodiny, stal se právníkem. Zabýval se vývojem společnosti.
• Citát: „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“
• Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Chtěli, aby proběhla proletářská revoluce v čele s komunistickou stranou.

 

D/ Ženy v sociologii

• Sociologie se konstituovala jako mužská věda – u jejího zrodu stáli muži, rozvíjeli ji muži, a proto reprezentovala mužské vidění světa, mužskou optiku.
• Většinou, až na pár výjimek, neměli muži pro ženské otázky pochopení, těmi výjimkami byli:
  • John S. Mills: O nevolnictví žen (1868)
  • Engels: O původu rodiny, soukromého vlastnictví a státu (1884)
  • Georg Simmel: eseje
• Ženy měly na muže-sociology vliv jako životní partnerky, někdy se staly jejich spolupracovnicemi a inspirátorkami:
  • Clotilda de Vaux – Comte
  • Jenny Marxová – Marx (Jenny von Westphalen)
  • Marianna Weberová – Weber
• Přínos několika desítek žen z počátku sociologie byl podle pramenů nedoceněn nebo vědomě zamlžen – viz chicagská škola.
• Některé socioložky se přesto staly prezidentkami Americké sociologické společnosti a 3 jsou nositelkami Nobelovy ceny míru.
• V české sociologii se nepřímo angažovala Alice Masaryková.
• V 60. letech se první šéfredaktorkou Sociologického časopisu stala Irena Dubská a za totality mimo oficiální struktury intenzivně pracovala Jiřina Šiklová.

 

Feministická sociologie:

• Zdůrazňuje, že dosavadní sociologie vyjadřuje zájmy a postoje:
  • bílé rasy
  • mužské části populace
  • euroamerické civilizace
• Jako kdyby neexistovaly ve společnosti ženy, jiné rasy a jiné civilizace.
• Klade si dvě základní otázky:
  • Jaké je postavení ženy ve srovnání s postavením muže?
  • Proč je toto postavení takové?

 

• A nabízí tři různé odpovědi v podobě tří teorií:

Teorie diference:

Konstatuje, že jestliže existují biologické rozdíly mezi muži a ženami, pak logicky musí existovat i rozdíly sociální

Teorie nerovnosti:

Poukazuje na privilegované postavení mužů vůči ženám, tzn. nerovnost

Teorie útlaku:

konstatuje podřízenost, potlačení a vykořisťovaní žen muži

• Přínos feministické sociologie:
• k tradičnímu mužskému vidění světa přidává ženské (např. při analýze vzdělání, rodiny, …)
• zavádí do sociologie nová témata a aspekty (mateřství, sexuální násilí, každodenní problémy, …)
• redefinuje některé tradiční pojmy z hlediska zkušenosti (práce a volný čas, reprodukce)
• přináší ženský pohled na tradiční mužská témata (např. v politické sociologii)

 

E/ Vztah sociologie k ostatním vědám, sociologické disciplíny a metody

Vztah sociologie k ostatním vědám:

• Filozofie (vyčlenila se z ní)
• Sociální psychologie (jak společnost ovlivňuje psychiku člověka)
• Politologie (politické chování lidí, politická atmosféra, scéna, politici)
• Ekonomie (sociologie práce, hospodaření a ekonomická krize ovlivňuje společnost)
• Historie (čerpá poznatky z minulosti)
• Statistika (využívá jejich metody)
• Ekologie (vztahy člověka a přírody)

 

Disciplíny sociologie 

• sociologie volného času
• ras a etnických skupin
• věkových skupin (sociální gerontologie)
• lidských sídel
• pohlaví
• politických institucí
• zdraví a nemoci
• rodiny a vzdělávání
• práce

 

Metody sociologie

• Průzkum, např. veřejného mínění, volebních preferencí
• Analýza dokumentů
  • Osobní – paměti, životopisy, diáře, fotografie
  • Úřední – statistiky, zápisy, usnesení
  • Materiály masové komunikace – noviny, časopisy, filmy
• Dotazník
• Anketa
• Rozhovor
• Pozorování
• Ohnisková skupina = focus-groups
• Sociometrická metoda (zápisky v psych.!)
  • Zakladatel rakouský psychiatr a sociolog Jacob Levy Moreno, analýza mezilidských vztahů v malé skupině, zjišťujeme pozici jedince, spokojenost, soudružnost, sympatie
• Sociodrama – navození dramatické situace, hraní rolí, využívá se jak k diagnóze (např. jak zvládl roli), tak k terapii (vhled do situace, osvojení si způsobu komunikace)
• Experiment – může probíhat buď v laboratorním, nebo přirozeném prostředí, jedná se o složitou, finančně náročnou metodu

 

Typy rodin

Jaderný = nukleární typ

• úplná (otec, matka, dítě)
• neúplná (chybí 1 rodič)

 

Rekonstituovaná

Rodina vznikla po rozvodu či ovdovění dalším sňatkem

 

Třígenerační

prarodiče, rodiče, děti

 

Homosexuální

Manželství

 

Formy:

Monogamie

1 muž + 1 žena, v naší civilizaci jediná legální forma

 

Polygamie

a/ Polygynie: 1 muž + více žen

b/ Bigamie: dvojženství

c/ Polyandrie: mnohomužství (některé asijské kultury, Tibet, Tichomoří)

Téma: Vývoj sociologického myšlení: