Kořeny moderní sociologie – maturitní otázka ZSV (2)

Otázka: Kořeny moderní sociologie

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Nikki

Charakter sociologie, založení a struktura sociologie

(lat. societas = společnost, řec. logos = věda)
Vznikla v 19. st.
Věda o společenských jevech, vztazích a procesech, snaží se tyto jevy popsat a vysvětlit (věda o společnosti a člověku v ní)
Je to věda teoreticko – empirická a má multidisciplinární charakter = musí spolupracovat s různými jinými vědami
Multidisciplinární věda
Snaží se studovat společnost a postavení člověka v ní

Předmět
- Společnost
  - makrosociologie – věnovali se jí dříve než mikro
    - zabývala se na začátku otázkami moci, rozvrstvení společnosti apod. …
  - mikrosociologie
- Cílem
  - Snaží se porozumět dění ve společnosti, snaží se to uměl popsat, vysvětli proč se to tak děje, snaží se předvídat, snaží se nabídlout nějaká řešení, ovlivnit, regulovat

Typické znaky sociologie:

Zabývá se celou společností
Zabývá se takovými jevy ve společnosti, kterými se žádná jiná věda takto podrobně nezabývá
Využívá poznatků jiných věd (např. psychologie, ekonomie, filozofie, politologie, historie, ekologie, geografie)
Má vlastní metodologii
Je to teoreticko-empirická věda
Sociologie vznikla jako věda evropská, až v 2. fázi se stala evropo-americkou a 3. fáze je celosvětová

Názorový pluralismus
1. Sociologické školy (skupina soc., kteří pracují v 1 lokalitě, zabývají se stejnými nebo podobnými problémy, v čele stojí psychologická autorita, např. Pražská škola – J. Král, Brněnská škola – J. A. Bláha, Chicagská škola) a sociologické směry (širší pojem, někdy ze soc. školy může vzniknout soc. směr, jestliže soc. škola expanduje)
2. Národní sociologie – každý stát má trochu jinou sociologii
3. Disciplíny (je jich kolem 100)
4. Dělí se na mikro, makro a mezzo

Tři verze vzniku sociologie:

založil ji August Comte – nejuznávanější teorie (ve spise Kurz pozitivní filozofie)
vznikla ještě před Comtem; zakladatelé: Giambattista Vico, Alexis de Toqueville
vznikla až po Comtovi; zakladatelé: Emile Durkheim

Období vývoje sociologie:

PROTOSOCIOLOGIE

období předcházející vzniku sociologie, zatím neexistuje potřeba ustanovit sociologii jako vědu
byly formulovány základní sociální problémy (moci, výchovy, spravedlnosti, svobody) a základní vztahy mezi soc. jevy (př. vztah mezi společností a prostředím)
asi před 2500 lety začala otázky sociologie řešit filozofie

OD 40. LET 19. STOLETÍ DO 20. LET 20. STOLETÍ

= OBDOBÍ VELKÝCH JMEN A VELKÝCH TEORIÍ

Karel Marx – teorie beztřídní společnosti a třídního boje (revoluce, NE rozdílům mezi lidmi, rovnost), říkal, že základem vývoje společnosti je konflikt

Emile Durkheim – teorie sebevraždy (sociologická a psychologická témata), základem vývoje společnosti je spolupráce

Wilfredo Pareto – teorie elit = v každé společnosti musí být nějaká elita (jestli existují, jak je definovat, čím jsou definovány, aj.)

Georg Simmel – role peněz, teorie módy, masové umění

Herbert Spencer

Max Weber – teorie moci, také politolog (moderní uvažování v politice),

rozdělil moc podle toho, kde má zdroj
- buď v charismatu člověka
- legitimní
- tradiční – je zvykem ve společnosti si jistých lidí vážit (prezident)
20. LÉTA 20. STOLETÍ
na americkém kontinentě změna charakteru
poprvé zrealizovány velké výzkumy
přechod od teorie k praxi
přispěla k tomu hospodářská krize, velká kriminalita, prohibice, mafie
studium konkrétních problémů, dotazování konkrétních lidí
zkoumají všechny oblasti společenského života, jevy normální i patologické (kriminalita, prostituce, alkoholizmus, nezaměstnanost, atd.)
začal je zabývat všední život lidí
empirické výzkumy (školy, podniky, hodnoty mladé generace)e
zde se trochu specifikuje (mění) předmět sociologie, zabývají se:
- sociální organizace (podnik, škola,…)
- sociální instituce (rodina, pol. Strana,…)
používají zde jiné metody (anketa, experiment,…)

A 70. LÉTA 20. STOLETÍ
objevují se pochyby o napodobování přírodních věd
a 60. léta
- Začínají se vracet k makrosociologii
- Objevují se 2 koncepce:
  - Strukturálně funkcionalistická
    - Jakým způsobem se ve společnosti uplatňuje řád
  - Konfliktualistická
    - Vychází z Marxe
    - Zkoumá jak se společnost vyvíjí à příčiny vývoje
    - Hlavní příčina je konflikt – mezi názory, mezi skupinami
  - sociologie se už nebuduje od celku k jednotlivci ale naopak – od jednotlivce k celku
  - tématem je všední každodenní život à VYSKYTUJÍ SE DALEKO DŘÍVE
  - vznikají studie o imigrantech, o sexuálním chování (boom antikoncepce = ženy nejsou tak závislé na mužích), o městech, o veřejném mínění à VYSKYTUJÍ SE DALEKO DŘÍVE

LÉTA
Interpretativní sociologie – jak lidé reagují na dané podmínky
Objektivistické paradigma – sociologové si myslí, že se lidé rodí do určitého systému, kde platí určité normy a člověk na ně může jen reagovat
Interpretativní paradigma – člověk se do jistých daností rodí, ale může si je přizpůsobovat

Vývoj české sociologie

Historie české sociologie

Česká sociologie je ve světě neznámá, zakladatel Tomáš Garigue Masaryk, ačkoliv nebyl sociolog jako první ji přednášel na KU, když se ucházel o místo učitele na KU, napsal habilitační práci na téma sebevražda. Pokračovatel E. Beneš.
Silná meziválečná generace: Josef Ludvík Fischer, Josef Král, Emanuel Chalupný, Inocenc Arnošt Bláha
Česká sociologie dvakrát zakázána: 1944 fašisty a 1949 komunisty, nechtěli, aby lidi informovali o skutečném stavu společnosti
60. léta 20. st. oživení sociologie: Sociologická společnost, Sociologický ústav při ČSAV (Československá akademie věd), sociologický časopis, katedry sociologie na VŠ.
Po roce 1969 byla sociologie znovu omezována, ale nebyla zrušena.
K rozvoji u nás dochází až po roce 1989:

Jiřina Šiklová (1935) gender studies, zakladatelka Centra a kliniky Gender Studies, přednáší na KU
Jan Keller (1955) environmentalista, témata: ekologie, trvale udržitelný rozvoj; Ostravská univerzita
Václav Bělohradský (1944) profesor na univerzitě v Janově a Terstu, fakulta sociálních věd KU Praha, sociologie kultury, multikulturalita, krize kapitalistické společnosti
Ivo Možný (1932) Prostějov, sociologie rodiny, fakulta sociálních studií Brno
Tomáš Halík (1948) katolický teolog, žák Jana Patočky, téma: sociologie náboženství
Jiří Siostrzonek (1954) působí na Slezské univerzitě v Opavě, slezský sociolog a kulturní pracovník
Jiří Buriánek