Otázka: Kriminalita dětí a mládeže
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Zanet
Kriminalita a její členění
Proč je kolem nás tolik násilí? Tato otázka je jednou z nejdiskutovanějších v dnešní době. Do obecné kriminality zahrnujeme kriminalitu majetkovou, kriminalitu mravnostní a kriminalitu násilnou. Kriminalitou je myšlen souhrn trestných činů spáchaných na určitém území za určité období. V otázkách kriminality je jedním z nejdůležitějších řešení především její prevence.
Míra kriminality je z demografického hlediska vyšší ve městech a to především v konkrétních částech. Ve velkých městech je spácháno až pětkrát více zločinů než na malých městech a na venkově.
Vznik kriminality
Významným spouštěčem kriminality mladistvých je zejména nuda a neuspořádaný volný čas. S potřebami jedinců odreagovat se formou různých adrenalinových aktivit vznikají situace, které mohou často překračovat hranici morální a také zákonnou. Více volného času a nezávislosti přispívá k vysokému růstu kriminality mladistvých. Pokud vycházíme ze statistických údajů, pak k největšímu počtu přestupků u mládeže dochází mezi třetí a osmou hodinou odpolední, tedy v době po vyučování. V případě těsné blízkosti středních škol u nákupních center se zvyšuje výskyt adolescentní kriminality, zejména v případě krádeží apod.
Kriminalita mládeže
Kriminalita mládeže patří mezi hlavní kriminologická témata. Zabývání se problémovým a nezákonným chováním dětí a jeho souvislostmi je velmi důležité z hlediska podchycení již v raném věku, tedy v době největší možnosti jejich nápravy. Mládeží jsou od narození do dovršení 18 let, a tedy již mladiství spadají do kategorie trestně odpovědných. Výzkumy dokazují, že ve věkové kategorie mládeže je třeba počítat s vysokou mírou latence, to znamená, že delikventní chování je mezi dětmi velmi rozšířeno, ale často toto chování není oficiálně registrováno. Hlavně méně závažné delikty jsou u mládeže normální záležitostí a jen malá část je odhalena a stíhána. Toto může úzce souviset také s větší tolerancí společnosti vůči pachatelům méně závažných trestných činů týkajících se dětí a mládeže, protože porušování zákonu je u mládeže jistou mírou vnímáno jako vývojově podmíněný jev. Mladiství se častěji než děti mladší 15 let dopouštějí závažnějších forem trestné činnosti, jako jsou vloupání, krádeže motorových vozidel, sprejerství apod. Děti mladší 15 let se spíše podílejí na poškozování cizí věci, vydírání apod.
Faktor spuštění – příklad
Média utváří jakýsi pohled na hodnocení lidí, veřejné mínění a úsudky. Formují věci, které se člověk o světě dozvídá, a rovněž jsou hlavním zdrojem pro tvorbu názorů na informace. Kriminalita je tak častokrát skloňována jako masový sociální jev s významnou prezentací.
Sledování televize dětmi ve vyspělých zemích je trendem a má vzestupný charakter. Zlo a násilí nemusí být nutně destruktivní pro jejich vývoj a uvědomování, pokud je důkladně uvedeno v celém kontextu, díky kterému má svůj smysl. Dítě, které dostatečně nepochopí tento kontext, a o které se dostatečně nezajímá nikdo z dospělých, který by tyto jevy a příčiny vysvětlil, pak může násilí považovat za legitimní prosazování lidských potřeb. Násilí, které je vytrženo ze vztahového a kulturního kontextu představuje v tomto smyslu hrozbu pro společnost. Z hodnocení řady expertů můžeme uvést jako jeden příklad televizní stanici Nova, která v rámci průzkumu vyšla jako jedna z nejškodlivějších.
Stanice získala nejhorší hodnocení negativních jevů v těchto škálách:
- Zlehčuje a zobrazuje násilí
- Vulgárně zobrazuje lidské tělo a tím snižuje lidskou důstojnost
- Zobrazuje agresivitu zaměřenou proti různým náboženským, politickým, etnickým a dalších sociálním skupinám
- Dává špatný příklad dětem a mladistvým a tím ohrožuje jejich morální, psychický a sociální vývoj
Ale při hledání příčin a jejich objasnění je třeba brát zřetel také na konkrétní dispozice jednotlivce, které mohou značně ovlivnit socializační proces a další faktory, které u jedince v průběhu psychosociálního vývoje mohou sehrát individuální roli. Různé faktory nepůsobí jednotlivě a spolu s dalšími v různých vzájemných interakcích mohou kvalitativně ovlivnit socializaci dítěte, ať už v pozitivním smyslu nebo směrem k delikvenci. Mezi další důležité faktory, které mohou ovlivnit kriminální jednání je psychosociální vývoj daného jedince, rodina, vrstevníci a škola.
