Otázka: Kutná Hora
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Adéla
Úvod
- rozhraní Českomoravské vrchoviny a Polabí
- UNESCO od roku 1995
- voda Vrchlice – Maleč
- Malín a Sedlec 1950 – železnice
- poloha – úplně mimo
- vznikla chaoticky – tam, kde se těžilo, tam se teď nacházíme (žádné čtvercové náměstí)
Přehled vývoje Kutnohorska v pravěku
- prvohory – tropické moře
- druhohory – křídové moře, zkameněliny, (střídání studeného a teplého podnebí)
- neolit – naleziště v Bylanech – nálezy např. lineární keramika – spirálky, (cca před 8. tis. lety) – první obyvatelé Keltové
- keltské opidum – Karlov (mladší doba železná, před 2. tis. lety)
Vznik a význam Sedleckého kláštera
- 1142 – založen Sedlecký klášter – zasvěcen Panně Marii
- klíčový bod na obchodní stezce, zakladatel: Miroslav z Cimburka
- po založení bylo nalezeno stříbro na pozemcích kláštera – zbohatnutí kláštera – vznik rozsáhlého komplexu (viz pověst o mnichu Antonínovi)
- cisterciáci – přísná řehole, žili pouze duchovně, rozšířili svůj vliv na území celé dnešní Kutné Hory
- 1783 – zrušen Josefem II. (nevzdělával, ani neléčil)
- 1812 – od toho roku se v areálu nachází Tabačka
- přestavoval Jan Blažej Santini – BAROKNÍ GOTIKA, zapálen husity
Vznik Kutné Hory
Počátky, rozvoj a úpadek dolování a mincování ve městě a jeho význam pro český stát
- 1. osada v Malíně (985) – rod Slavníkovci (sv. Vojtěch) – ražba stříbrného denáru
- po vyvraždění Slavníkovců v Libici nad Cidlinou 995 – ražba ukončena – k moci Přemyslovci
- 1142 založení Sedleckého kláštera + objevení stříbra
- 1276 – první zmínka o obyvatelích hornické osady, pověst o Antoňovi
- 1289 – název CUTHNA ANTIQUA (Stará Kutna) – název Kutná Hora (nebo od slova kutat) není datum, kdy byla KH založena, vznikla chaoticky
- Kutná Hora nebyla plánována – několik nezávislých hornických osad se spojilo
- 1300 – vydán Horní zákoník – Václav II., Kutná Hora se stává královským městem
- obsah: dokončena stavba Vlašského dvora
- mincovní reforma a centralizace všech mincoven českého království 16/17?
- začátek ražby Pražského groše
- horní zákoník JRM
- 250 let ražby Pražského groše 1300-1556? (Marie Terezie zavedla bankovky)
- 1304 a 1307 – římský král Albrecht se pokouší dobít (obranné hradby)
- Kutná Hora se díky dolování stala druhým nejvýznamnějším městem Českého království
- pod celým územím Kutné Hory se nachází spletité bludiště dolů, většina je bohužel zatopena, území Kutné Hory se místy propadá, kvůli poddolování – důl Osel konec 16. století
- na konci 14. století se zásoby stříbra vyčerpávají – 1547 konec ražby Pražských grošů (dovážení stříbra ze zámoří) – konec ražby kvůli vyčerpání ložisek – horší dobývání stříbra + dovoz ze zámoří
- další významné události:
- 1409 – Dekret kutnohorský (Václav IV., upravuje poměr hlasů na UK ve prospěch Čechů)
- 1419–1420 – husitské války – Kutná Hora katolické město, proto husity vypálena, ukládání husitů do šachet
- 1471 – volba Vladislava II. Jagelonského českým králem
- 1422 – vypálení KH Zikmundem – Žižka hasil
- 1424 – vypálení KH Žižkou
- 1991 – zavření posledního dolu v KH – na Kaňku
- 1995 – UNESCO
Nejvýznamnější památky
GOTIKA
Chrám sv. Barbory
- 1388–1905, raně gotický (500 let pauza ve výstavbě – nebyly peníze), architekt: Petr Parléř, chrám postaven z prostředků města, stojí za hradbami města (mimo katastrální území Sedleckého kláštera), Barbora = patronka horníků, chrám měl být větší (2krát takový), ale kvůli nedostatku financí stavba zrušena, dřív bývalo propojeno s Jezuitskou kolejí
Kostel sv. Jakuba
- 1330–1380 (raně gotický), arciděkanský kostel (stojí u něj farnost KH), nejstarší a nejvyšší kostel KH, původně 2 věže – nestabilita
Kamenný dům
- pozdně gotický, dochovaný měšťanský dům, spadá pod České muzeum stříbra, z kamene – ostatní stavby ze dřeva – požár
Kamenná kašna
- zásobárna pitné vody, architekt: Matyáš Rejsek, voda dováděna z pramene sv. Vojtěch u Bylan, mívala dřevěnou střechu
Hrádek
- tvrz, součást městského opevnění, majitel Jan Smíšek z Vrchoviště (černá huť), důl Osel, dnes: České muzeum stříbra, původně dřevěná pevnost, která měla strážní funkci nad obchodní stezkou, která vedla pod ní, přestavěno na kamenný honosný dům, Jan Smíšek z Vrchovišť si tu měl natajno razit své vlastní mince, pro své potřeby (zvelebování sídla)
Kostel Všech svatých
- taky kostnice, pozůstatky obětí morové epidemie, v Sedlci
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
- centrum cisterciáckého opatství v KH
RENESANCE
Vlašský dvůr
- původně tvrz, královská rezidence, od 1300 královská mincovna, od 1770 radnice, byla předělávána téměř od základů
BAROKO – nemá rádo rovný linie
Jezuitská kolej
- 1660-1750, vybudována Jezuity v rámci rekatolizace jako škola, architekt: Domenico Orsi, propojeno s chrámem sv. Barbory, 1773 zrušení jezuitů, poté sloužilo jako vojenský sklad a kasárny, dnes středočeská galerie GASK
- 13 soch (např. Barbora, Izidor, Václav), architekt: František Baugut, 1709-1718 a 1740,
Morový sloup
- 1714-1715, památka přeživších morové epidemie v 17. století, architekti: František Baugut a Jan Jakub Vogler (sloup rozdělen na 3 “světy“ – horníci, světci, Panna Marie), prošel mnoha rekonstrukcemi
Kostel sv. Jana Nepomuckého
- jediný čistě barokní kostel v KH, unikátní – vmáčknut mezi domy → oltář orientován na sever (všechny katolické kostely orientace na východ), výzdoba ze zlata, pravidelně se v něm konají vánoční koncerty, pasování na prvňáčky, bývalá aula GJO, architekt: František Max. Kaňka
Klášter sv. Voršily
- 1735-1743, 2013 ho řád Voršilky opustily, architekt: Kilián I. Dientzenhofer, není dostavěný – uprostřed chrám s kaplí
KLASICISMUS, EMPÍR
- dům u Rytířů na Rejskově náměstí
- 1824, František Svoboda
