Latinská Amerika – zeměpis k maturitě

 

   Otázka: Latinská Amerika

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Silvii

 

 

Jako Latinskou Ameriku označujeme všechny země amerického kontinentu mimo USA a Kanady. Latinská Amerika se dělí na Střední a Jižní. Říká se jí latinská, protože se zde mluví převážně španělsky a portugalsky, tedy latinskými jazyky (byla kolonizována latinskými národy – objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 – od 16. století kolonizována). Rozloha činí asi 21 milionů km² a žije zde ½ miliardy lidí.

 

Ostrovy:

–        Galapágy

–        Bahamy

–        Velké Antily – Kuba, Jamajka, Portoriko, Haiti, Dominikánská republika

–        Malé Antily – Barbados, Svatá Lucie …

–        Falklandy/Malvíny (brit.)

 

Povrch:

–        Se Severní Amerikou spojena Panamskou šíjí.

–        Pevninským štítem je Brazilsko-guyanský štít, v této části se nachází Guyanská a Brazilská vysočina – jsou geologicky nejstarším jádrem kontinentu (okolo 2500 m).

–        Na konci druhohor a ve třetihorách byly na západě vyzdviženy a sopečnou činností ještě výrazně zvýšeny Andy=Kordillery. Na severu (na území Kolumbie, především Bogoty) tvoří tři pásma: Kordillery Západní, Centrální a Východní (o výšce 4000 až 5000 metrů nad mořem). Toto území je místem styku litosférických desek (Tichomořská a Jihoamerická), proto se tu nacházejí sopky.

–        Další rozdělení And: Peruské, Patagonské, Ekvádorské a Chilsko-argentinské.

–        Sopky jsou i v Mexiku: Citlaltépetl (5 610 m) a Popocatépetl (5 452 m). Při argentinsko-chilské hranici je nejvyšší hora celé Ameriky Aconcagua (6 959 m).

–        Nížiny:  Amazonská a Laplatská nížina, kde se nacházejí veletoky (Amazonka, Paraná). Amazonská nížina je největší nížina na světě. Orinocká nížina na severu.

–        Vysočiny: Guyanská a Brazilská – již zmíněné.

–        Gran Chaco se rozkládá na území Bolívie a Argentiny. Suchá oblast, půdní podloží je zde tvořeno písčitými usazeninami. Povrch je porostlý převážně řídkým suchým subtropickým lesem, nacházejí se zde i savany či mokřady.

–        Pampy – stepi (travnaté roviny mírného pásu; v Severní Americe se nazývají prérie, ve Střední Asii celiny), velice úrodné roviny, černozemě bohaté na humus (velký vývoz zemědělských produktů, až 60% Argentinského vývozu).

–        Llanos – savana, vysoké traviny.

–        Selvas – území s tropickými deštnými pralesy.

–        Patagonie – chladnější oblast chudá na srážky, suchomilné traviny se využívají k pastvě stád ovcí a koz.

–        Poušť Atacama (v Peru) – nejsušší poušť na Zemi. Vlhké větry, které zásobují východní část Jižní Ameriky, nejsou schopny překonat morfologickou hráz tvořenou Andami, vláha sem není transportována ani z oblastí východního Pacifiku, jelikož v okolí Jižní Ameriky proudí studený Peruánský oceánský proud a vlivem síly zemské rotace se již tak řídká mračna stáčí zpět nad oceán a nikoliv nad pevninu. Srážkový úhrn je průměrně 1mm za rok.

–        Střední Amerika je kromě Mexika nížinatá.

 

Vodstvo:

–        Mexiko – Rio Grande.

–        Jižní Amerika – Amazonka, největší povodí, zdroj elektrické energie pro Brazílii – 2. největší vodní elektrárna na světě (1. je Čína – 3 soutěsky). Délka: 6 437 km. Pramen Apurímac. Přítoky: Madeira, Negro, Japurá …

–        Paraná ústící do La Platy.

–        Jezero Titicaca v Andách (vysoce položené, 3 800 m. n. m.).

–        Střední Amerika – jezero Nikaragua.

–        Na území Venezuely největší lagunové jezero Maracaibo.

–        Vodopády Angel ve Venezuele – největší na světě (979 m).

–        Magalhaesův průliv oddělující jihoamerický kontinent od Ohňové země.

Klima:

Podnebí Jižní Ameriky se dělí na tři podnebné pásy. Velká část území se nachází v tropickém podnebném pásu. Jižní cíp leží v mírném podnebném pásu a severní část v subtropickém podnebném pásu. Území stále vlhkých tropů kolem rovníku je pokryto tropickými deštnými lesy. Řeky tam jsou velmi vodné. Ve střídavě vlhkých tropech převládají savany. Řeky mají kolísavé průtoky, což je důsledkem střídáním období dešťů a sucha. Velký rozdíl je mezi vlhkým pobřežím Atlantského a suchým pobřežím Tichého oceánu.

 

–        subtropy: Mexiko, dále od Paraguaye cca do poloviny Argentiny

–        tropy: od ostrovů Střední Ameriky po cca jižní cíp Brazílie

–        mírné pásmo: jižní cíp

 

Obyvatelstvo:

–        Původní obyvatelé Indiáni (více Indiánů je v Latinské Americe než v Severní).

–        Jazyky: portugalština (Brazílie) a španělština.

–        Mexická architektura je blízká španělské architektuře.

–        Města s modernější architekturou: Rio de Janeiro, Mexico City, Bueno Aires, Montevideo, Salvador.

–        Míšení ras:

  • MESTIC: mongoloidní a europoidní rasa (indián + běloch)

–        Mexiko, Banánové republiky, Chile, Peru, Bolívie, Argentina, Venezuela, Kolumbie … (převážná většina severní a jižní části Latinské Ameriky)

  • MULAT: negroidní a europoidní rasa (černoch + běloch)

–        Kolumbie, Venezuela

  • ZAMBO: mongoloidní + negroidní rasa (indián + černoch)

–        Kolumbie, Venezuela, Guyana, Ekvádor

 

MEXIKO:

– nejsevernější součást Latinské Ameriky

– hlídaná hranice s USA (častý přechod mexického obyvatelstva), vysoký přirozený přírůstek

– značné rozdíly mezi jádrovými oblastmi (střední Mexiko) a periferiemi (velmi chudé); velké sociální rozdíly obyvatelstva

– hospodářství lze charakterizovat jako ekonomiku na přechodu od typické rozvojové země k pokročilejšímu stupni

– zemědělství je hlavním zdrojem obživy obyvatel – nejrozšířenější plodiny jsou kukuřice a     fazole

– plantážním způsobem se pěstuje cukrová třtina, bavlník, káva, kakao, ananas …

– chov prasat, skotu (hovězí dobytek), kozy a ovce

těžební průmysl: těžba stříbra na (1. na světě), rudy, rozsáhlá těžby ropy a zemního plynu při pobřeží Mexického zálivu; železo, olovo, zinek

– hutnický, petrochemický a chemický průmysl, textilní i automobilová výroba

– hlavní hutnické centrum je město Monterry

 

BRAZÍLIE:

– stát rozvojový, hodně zadlužený

– obrovská moderní města (Rio de Janeiro, Sao Paulo, Salvador)

– na hranicích Brazílie a Paraguaye se rozkládá 2. největší hydroelektrárna (Itaipú), která tvoří   75 – 90 % vodní energie

– Brazílie je největší producent kávy na světě

– přeměnou lesa na zemědělskou půdu se rychle zmenšuje plocha deštného pralesa!

– v r. 1956 byl prezidentem J. Kubitschek (českého původu) – vybudoval hl. město ve středu země

– pěstování pšenice, kukuřice, cukrové třtiny, sóji, kakaovník

– chov skotu, ovcí, prasat a drůbeže, rybolov

nerostné bohatství: železo, rudy barevných kovů, bauxit, cín, mangan

– výroba vlaků, aut, letadel, chemický průmysl, elektronika, hutnictví, potravinářský, textilní průmysl …

 

ANDSKÉ ZEMĚ:

– Kolumbie, Bolívie, Ekvádor, Peru a Chile

– produkce a export drog – Kolumbie, Ekvádor, Bolívie -> kokain (pouze 10% legálně – kosmetika, léčiva)

– produkce obilovin, okopanin, cukrové třtiny

– Chile – velké hospodářské bohatství: molybden, měď, železo, stříbro, černé uhlí; vývoz rud barevných kovů

– Kolumbie – antimon, cín

– sever – tropické ovoce, káva, sója

– Andy – lamy, ovce, kozy

 

ARGENTINA:

– úrodné pampy: pšenice, sója, slunečnice, kukuřice

– hovězí dobytek, ovce, drůbež

– rudy barevných kovů, těžba ropy na jihu

– chemický průmysl, hutnictví, strojírenství

 

BANÁNOVÉ REPUBLIKY:

– Belize, Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama

– nejvyspělejší je Kostarika

– bavlna, banány, cukrová třtina, sója

– velký cestovní ruch

 

OSTATNÍ:

– Venezuela, Guyana, Surinam, Fr. Guyana – obrovské zásoby ropy,

– Kuba – komunismus; vývoj tabáku a doutníků

– Haiti – jeden z nejchudších států světa

 

POJMY:

Incká říše  byl státní útvar v Jižní Americe na území dnešních států Kolumbie, Peru, Bolívie, Chile a Argentiny. Zanikl pod náporem španělských dobyvatelů.

 

Bifurkace znamená slévání dvou řek do jedné. V Latinské Americe se s tímto jevem můžeme setkat mezi Orinokem a Amazonkou ve Venezuele (Casiquare+Negra => Amazonka).

 

Levná vlajka – Panama je známá jako tzv. levná vlajka. V Panamě jsou velmi nízké daně a poplatky na lodě, proto má velké loďstvo (podobný počet má Libérie či Řecko, Panama jich má ale nejvíce). Nároky ale nejsou příliš vysoké, proto jsou panamské lodě často viníky námořních nehod.

 

Portoriko-USA: Portoriko je přidružený stát k USA, ale není státem USA (občané Portorika nemají právo volit v amerických volbách).

 

Machu Picchu jsou ruiny inckého kulturního města v peruánských Andách asi 80 km Cuzca. Machu Picchu je ve výšce 2 400 m. n. m. Je považováno za světové kulturní dědictví.

 

Cuzco [Kusko] je město, které se nachází na území dnešního Peru (v peruánských Andách). V době Incké říše (13. – 16. století) to bylo kulturní a politické centrum. V současnosti je zařazeno na seznamu světového dědictví UNESCO a je označeno jako historické hlavní město Peru.

 

El Niňo – (v překladu jezulátko) je klimatický jev, který se objevuje v atmosféře a v Tichém oceánu. Jedná se o zeslabení studeného Peruánského proudu, s čímž souvisí oteplení tamních vod. Tento jev se opakuje po 3 až 7 letech, převážně v zimních měsících v období Vánoc.

 

Bermudský trojúhelník – oblast mezi Miami, Portorikem a Bermudami. Je to místo s výrazně zvětšeným výskytem záhadných ztrát letadel a lodí.

 

Brakická voda je voda, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou. Je slanější než sladká voda, ale není tak slaná jako voda mořská. Vyskytuje se v místech, kde se slaná mořská voda míchá s vodou sladkou. Nejčastěji to bývá v ústích řek (ústí Amazonky).

 

Mangrové pobřeží  jsou společenstva ohrožených a chráněných stromů vyskytující se v brakických vodách.




Další podobné materiály na webu: