Litosféra – maturitní otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Litosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): klarracervena<>icloud.com

 

 

LITOSFÉRA

= zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro

  • část krajinné sféry
  • pevný, horninový obal Země

 

ZEMSKÁ KŮRA

  • zemská kůra je objektem geografie
  • oddělena od pláště Mohorovičičovou plochou diskontinuity
  • proměnlivá mocnost ( hlubiny oceánu 6 km, kontinenty 30 – 40 km, hory až 80 km )
  • hustota zemské kůry je 3 kg/m
  • jádra pevnin se nazývají štíty ( zbytky prakontinentu )
  • složení zemské kůry
    • kyslík, křemík, hliník, nerosty ( oxidy a křemičitany )
    • minerály (nerosty), křemen, slída
    • minerály se spojují a vytvářejí horniny ( hornin je v zemské kůře nejvíce )
    • horniny ( jednominerálové, víceminerálové )

 

  • dělení hornin
    • vyvřelé (magmatické)
      • vznikají krystalizací a tuhnutím magmatu
    • přeměněné (metamorfované)
      • vznikají přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin
      • vlivem vysokých tlaků a teplot (mramor- metamorfóza vápence)
    • usazené (sedimenty)
      • vznikají rozkladem a následným usazováním
      • usadí se buď v místě rozkladu nebo jinde -> dojde k transportu a tam se usadí, sedimenty transportuje – voda, vítr, ledovec, mořské proudy (vápenec, pískovec, slepenec)
      • usazenin do 5% tvoří většinu zemského povrchu
    • dělení
      • pevninská zemská kůra
        • 3 vrstvy
        • na povrchu vrstva sedimentální, uprostřed žulová ( granitická ), dole je nejtlustší čedičová ( bazaltová vrstva )
        • mocnost 20 – 80 km
        • tvoří asi 64% celkového objemu kůry
      • oceánská zemská kůra
        • 3 vrstvy
        • na povrchu je sedimantální vrstva, uprostřed vrstva sedimentů, do kterých pronikly čediče, dole je čedičová vrstva
        • mocnost 6 – 15 km
        • tvoří asi 21% celkového objemu kůry
      • přechodná zemská kůra
        • 2 vrstvy
        • tenká vrstva sedimentů, čedičová vrstva
        • kůra pohyblivých částí povrchu
        • tvoří asi 15% celkového objemu kůry

 

  • dna oceánů jsou tvořena na okrajích pevninskou kůrou, která se mírně svažuje a tvoří pevninský šelf
  • šelf přechází ve svah, který klesá do hloubky 1500 m
  • největší část dna zaujímají oceánské pánve, které se rozkládají v hloubkách 3000 – 6000 m
  • nejdelším horským systémem na Zemi je Středoatlantský hřbet
  • nejhlubší místa pánví jsou hlubokomořaké příkopy
    • Mariánský příkop v Tichém oceánu ( 11 034 m )

 

ZEMSKÝ PLÁŠŤ

  • 3 části ( svrchní, střední a spodní )
  • tvoří obal jádra
  • nachází se v něm křemičitany, oxid železa, oxid hořčíku, sulfidy železa a dalších kovů
  • hustota se s hloubkou zvyšuje

 

ZEMSKÉ JÁDRO

  • od hloubky 2900 km do středu Země – 6378 km
  • železo s příměsí niklu
  • hustota se s hloubkou zvyšuje
  • pozvolný rozpad hornin na menší částečky

 

LITOSFÉRICKÉ DESKY

= obsahují kontinentální i oceáskou kůru

 

  • největší mocnost je pod kontinenty, v oblasti pohoří
  • nejmenší mocnost je v oblasti oceánských pánví

 

  • hlavní litosférické desky: Severoamerická, Euroasijská, Africká, Jihoamerická, Indicko – Australská, Antarktická, Tichooceánská, Nazca
  • desky se pohybují po astenosféře ( plastický podklad )
  • pohyby způsobují konvenční proudy ( proudy způsobené tepelnými rozdíly mezi různými částmi astenosféry

 

  • pohyby desek
  • podél sebe
    • zlom v San Andreas v Kalifornii
  • od sebe ( divergence )
    • Velké riftové údolí ( Afrika )
  • proti sobě ( konvergence )
    • Himaláje ( střet euroasijské a indické )
  • pohyby mají vliv na utváření reliéfu – horotvorná činnost (hory), pevninotvorná činnost, zemětřesná a sopečná činnost

 

  • pochody
    • horotvorná činnost
      • vznik v místě střetu desek
      • vrstvy sedimentů se prohýbají v tzv. vrásy ( vlnovité útvary horní části litosféry )
      • při velkém tlaku vrásy vytvoří nakupením na sebe vrásové příkopy
      • v místech, kde se vrstvy poruší, vznikají zlomy
      • části litosféry omezené zlomy se nazývají kry -> vznik kerných a vrasových pohoří
    • vulkanismus
      • vulkán = sopka
      • místo, kde dochází k výlevu magmatu, úniku par atd.
      • žhavé magma vytékající z kráteru je láva
      • většina sopek je na dně oceánů
      • v Evropě je nejznámější Etna v Itálii

 

  • vyhaslé sopky – někdy chrlila a už nebude
  • spící sopky – nechrlí a v budoucnu budou
  • činné sopky – aktivní sopky
  • zemětřesení
    • jev, kdy dochází k otřesům země
    • příčinou je náhlé uvolnění energie v zemském nitru
    • místo, kde zemětřesení vzniká je hypocentrum
    • nejbližší místo na povrchu nad hypocentrem je epicentrum
    • oblasti častých otřesů tvoří zemětřesná pásma ( jsou podél hranic desek )
      • hlavní zem. pásma – Japonsko, Jižní Amerika
    • 3 typy zem. vln
      • P ( nejmíň ničivá, kmitají k epicentru )
      • S ( kmitají kolmo k epicentru )
      • L ( nejničivější )

 

VZNIK PEVNIN A OCEÁNŮ

  • před 570 miliony let ( prahory )existoval jeden kontinent Pangea a jeden oceán Panthalasa
  • před 250 miliony let ( prvohory )se Pangea začal trhat na dva celky – Laurasie ( na severu ) a Gondwana ( na jihu )
  • oba kontinenty od sebe oddělovalo moře Tethys
  • v průběhu prvohor a druhohor vznikly dnešní kontinenty
  • z Laurásie vznikla Severní Amerika a Eurasie
  • z Gondwany vznikla Jižní Amerika a Afrika, Austrálie, Antarktida
  • součástí Gondwany byly poloostrovy Arabský a Přední Indie (oddělily se a spojily se s Asie -> výška Himalájí )
  • kontinenty se stále pohybují, Evropa a Afrika se přibližují (asi 1cm za rok), Amerika a Evropa se oddalují (asi 1cm za rok)
  • pohyb kontinentů je nekonečný a velmi pomalý

 

GEORELIÉF

  • tvoří povrch zemské kůry
  • je plochou styku litosféry s atmosférou, pedosférou a hydrosférou
  • část georeliéfu, která je na dně, se nazývá podmořský georeliéf
  • pevninský georeliéf je tvořen nížinami ( do 200 m.n.m., zaujímají 1/3 ) a vysočinami ( nad 200 m.n.m. )
  • morfologické typy georeliéfu
    • určují se podle relativního výškového rozdílu mezi nejvýš a nejníž položenou částí reliéfu v metrech na určité ploše
    • roviny ( do 30 m )
    • pahorkatiny ( od 30 m do 150 m )
    • vrchoviny ( od 150 m do 300 m )
    • hornatiny ( od 300 m do 600 m )
    • velehornatiny ( nad 600 m )





Další podobné materiály na webu: