Otázka: Litosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): klarracervena<>icloud.com
LITOSFÉRA
= zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro
- část krajinné sféry
- pevný, horninový obal Země
ZEMSKÁ KŮRA
- zemská kůra je objektem geografie
- oddělena od pláště Mohorovičičovou plochou diskontinuity
- proměnlivá mocnost ( hlubiny oceánu 6 km, kontinenty 30 – 40 km, hory až 80 km )
- hustota zemské kůry je 3 kg/m
- jádra pevnin se nazývají štíty ( zbytky prakontinentu )
- složení zemské kůry
- kyslík, křemík, hliník, nerosty ( oxidy a křemičitany )
- minerály (nerosty), křemen, slída
- minerály se spojují a vytvářejí horniny ( hornin je v zemské kůře nejvíce )
- horniny ( jednominerálové, víceminerálové )
- dělení hornin
- vyvřelé (magmatické)
- vznikají krystalizací a tuhnutím magmatu
- přeměněné (metamorfované)
- vznikají přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin
- vlivem vysokých tlaků a teplot (mramor- metamorfóza vápence)
- usazené (sedimenty)
- vznikají rozkladem a následným usazováním
- usadí se buď v místě rozkladu nebo jinde -> dojde k transportu a tam se usadí, sedimenty transportuje – voda, vítr, ledovec, mořské proudy (vápenec, pískovec, slepenec)
- usazenin do 5% tvoří většinu zemského povrchu
- dělení
- pevninská zemská kůra
- 3 vrstvy
- na povrchu vrstva sedimentální, uprostřed žulová ( granitická ), dole je nejtlustší čedičová ( bazaltová vrstva )
- mocnost 20 – 80 km
- tvoří asi 64% celkového objemu kůry
- oceánská zemská kůra
- 3 vrstvy
- na povrchu je sedimantální vrstva, uprostřed vrstva sedimentů, do kterých pronikly čediče, dole je čedičová vrstva
- mocnost 6 – 15 km
- tvoří asi 21% celkového objemu kůry
- přechodná zemská kůra
- 2 vrstvy
- tenká vrstva sedimentů, čedičová vrstva
- kůra pohyblivých částí povrchu
- tvoří asi 15% celkového objemu kůry
- pevninská zemská kůra
- vyvřelé (magmatické)
- dna oceánů jsou tvořena na okrajích pevninskou kůrou, která se mírně svažuje a tvoří pevninský šelf
- šelf přechází ve svah, který klesá do hloubky 1500 m
- největší část dna zaujímají oceánské pánve, které se rozkládají v hloubkách 3000 – 6000 m
- nejdelším horským systémem na Zemi je Středoatlantský hřbet
- nejhlubší místa pánví jsou hlubokomořaké příkopy
- Mariánský příkop v Tichém oceánu ( 11 034 m )
ZEMSKÝ PLÁŠŤ
- 3 části ( svrchní, střední a spodní )
- tvoří obal jádra
- nachází se v něm křemičitany, oxid železa, oxid hořčíku, sulfidy železa a dalších kovů
- hustota se s hloubkou zvyšuje
ZEMSKÉ JÁDRO
- od hloubky 2900 km do středu Země – 6378 km
- železo s příměsí niklu
- hustota se s hloubkou zvyšuje
- pozvolný rozpad hornin na menší částečky
LITOSFÉRICKÉ DESKY
= obsahují kontinentální i oceáskou kůru
- největší mocnost je pod kontinenty, v oblasti pohoří
- nejmenší mocnost je v oblasti oceánských pánví
- hlavní litosférické desky: Severoamerická, Euroasijská, Africká, Jihoamerická, Indicko – Australská, Antarktická, Tichooceánská, Nazca
- desky se pohybují po astenosféře ( plastický podklad )
- pohyby způsobují konvenční proudy ( proudy způsobené tepelnými rozdíly mezi různými částmi astenosféry
- pohyby desek
- podél sebe
- zlom v San Andreas v Kalifornii
- od sebe ( divergence )
- Velké riftové údolí ( Afrika )
- proti sobě ( konvergence )
- Himaláje ( střet euroasijské a indické )
- pohyby mají vliv na utváření reliéfu – horotvorná činnost (hory), pevninotvorná činnost, zemětřesná a sopečná činnost
- pochody
- horotvorná činnost
- vznik v místě střetu desek
- vrstvy sedimentů se prohýbají v tzv. vrásy ( vlnovité útvary horní části litosféry )
- při velkém tlaku vrásy vytvoří nakupením na sebe vrásové příkopy
- v místech, kde se vrstvy poruší, vznikají zlomy
- části litosféry omezené zlomy se nazývají kry -> vznik kerných a vrasových pohoří
- vulkanismus
- vulkán = sopka
- místo, kde dochází k výlevu magmatu, úniku par atd.
- žhavé magma vytékající z kráteru je láva
- většina sopek je na dně oceánů
- v Evropě je nejznámější Etna v Itálii
- horotvorná činnost
- vyhaslé sopky – někdy chrlila a už nebude
- spící sopky – nechrlí a v budoucnu budou
- činné sopky – aktivní sopky
- zemětřesení
- jev, kdy dochází k otřesům země
- příčinou je náhlé uvolnění energie v zemském nitru
- místo, kde zemětřesení vzniká je hypocentrum
- nejbližší místo na povrchu nad hypocentrem je epicentrum
- oblasti častých otřesů tvoří zemětřesná pásma ( jsou podél hranic desek )
- hlavní zem. pásma – Japonsko, Jižní Amerika
- 3 typy zem. vln
- P ( nejmíň ničivá, kmitají k epicentru )
- S ( kmitají kolmo k epicentru )
- L ( nejničivější )
VZNIK PEVNIN A OCEÁNŮ
- před 570 miliony let ( prahory )existoval jeden kontinent Pangea a jeden oceán Panthalasa
- před 250 miliony let ( prvohory )se Pangea začal trhat na dva celky – Laurasie ( na severu ) a Gondwana ( na jihu )
- oba kontinenty od sebe oddělovalo moře Tethys
- v průběhu prvohor a druhohor vznikly dnešní kontinenty
- z Laurásie vznikla Severní Amerika a Eurasie
- z Gondwany vznikla Jižní Amerika a Afrika, Austrálie, Antarktida
- součástí Gondwany byly poloostrovy Arabský a Přední Indie (oddělily se a spojily se s Asie -> výška Himalájí )
- kontinenty se stále pohybují, Evropa a Afrika se přibližují (asi 1cm za rok), Amerika a Evropa se oddalují (asi 1cm za rok)
- pohyb kontinentů je nekonečný a velmi pomalý
GEORELIÉF
- tvoří povrch zemské kůry
- je plochou styku litosféry s atmosférou, pedosférou a hydrosférou
- část georeliéfu, která je na dně, se nazývá podmořský georeliéf
- pevninský georeliéf je tvořen nížinami ( do 200 m.n.m., zaujímají 1/3 ) a vysočinami ( nad 200 m.n.m. )
- morfologické typy georeliéfu
- určují se podle relativního výškového rozdílu mezi nejvýš a nejníž položenou částí reliéfu v metrech na určité ploše
- roviny ( do 30 m )
- pahorkatiny ( od 30 m do 150 m )
- vrchoviny ( od 150 m do 300 m )
- hornatiny ( od 300 m do 600 m )
- velehornatiny ( nad 600 m )
