Otázka: Max Švabinský
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): Heidi
Osobnost Maxe Švabinského
Český malíř a grafik Maxmilian Theodor Jan Švabinský se narodil 17. září 1873 v Kroměříži. Jeho snem bylo stát se umělcem, o umění se zajímal už v době svého studia na německé reálce v Kroměříži a své portréty dokonce vystavoval v oknech tamější lékárny. Jeho matka však jeho plánům nepřála, chtěla totiž, aby její syn na reálce aspoň úspěšně složil maturitu.
Roku 1891 úspěšně složil přijímací zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění. Malbu studoval u profesora Pirnera, který ho v jeho projevu výrazně ovlivnil. Mezi techniky, kterým se v průběhu života věnoval, patřily: olejomalba, perokresba, litografie, mozaika, akvarel, mezzotinta, lept, pastel, dřevoryt, návrhy na vitráž, kresba suchou jehlou, rudkou, černou křídou, tužkou, uhlem.
První veřejnou objednávkou byla zakázka na výzdobu foyeru Zemské banky v Praze Na Příkopě – dvě obrazové kompozice na téma Práce – základ blahobytu. Další významnou Švabinského zakázkou byla až téměř po dvaceti letech mozaiková výzdoba Síně padlých v Národním památníku na Vítkově a malby pro Obecní dům v Praze. Švabinský byl vynikajícím portrétistou, všechny jeho obrazy jsou výsledkem kombinace jeho nadprůměrného kreslířského talentu, spojeného s hlubokým zájmem o zachycení duševna a přirozené pozice zobrazované postavy. Mistrovsky ovládal kresbu tužkou, uhlem a perem. A od kresby byl jen krůček ke grafice. Vyvrcholením kreslířského a grafického projevu jsou podobizny tvořící jedinečnou galerii význačných osobností (František Palacký, A. Dvořák, J. Neruda, J. Wolker, F. X. Šalda). V užité grafice vytvořil četné návrhy na poštovní známky, bankovky a plakáty. Ilustroval také řadu knih a básnických sbírek (Vrchlického básně, Ščipačovovy Sloky lásky, Bezručovu Stužkonosku modrou…). Z třicátých let jsou jeho kartony pro tři barevná okna svatovítského chrámu a mozaika pro Národní památník na vrchu Žižkově. Po II. světové válce byl autorem návrhu lunet pro Národní divadlo.
Umělcův žánrový rejstřík: portréty, krajinomalba, ilustrace, erotické náměty, plakáty, exlibris, návrhy gobelínů, vitráží, poštovních známek a bankovek.
Mezi nejznámější obrazy Švabinského patří:
- Splynutí Duší, 1896
- Kulatý portrét, 1897
- Růžový portrét, 1898
- Chudý kraj, 1900
- U stavu, 1900–1901
- Kamélie, 1903
Základní informace
- narodil se září 1873 v Kroměříži, zemřel 10. února 1962 v Praze
- český malíř a grafik
- roku 1891 úspěšně složil přijímací zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění.
- jeho tvorbu značně ovlivnil jeho profesor Pimer
- techniky: olejomalba, perokresba, akvarel, pastel, dřevoryt
- vrcholem jeho kreslířského a grafického projevu jsou podobizny F. Palackého, Nerudy, J. Wolkera
- mezi jeho další grafické projevy patří četné návrhy na poštovní známky, bankovky a plakáty
- ilustroval také řadu knih a básnických sbírek – Stužkonoska modrá ( Petr Bezruč), Sloky lásky ( Stěpan Ščipačov), básně od Jaroslava Vrchlického
- rovněž autorem návrhů na tři vitrážová okna katedrály Sv. Víta
Dílo:
- Splynutí Duší, 1896
- Kulatý portrét, 1897
- Růžový portrét, 1898
- Chudý kraj, 1900
- U stavu, 1900–1901
- Kamélie, 1903
Památník Maxe Švabinského v Kroměříži
- byl jako stálá expozice Muzea Kroměřížska otevřen v říjnu roku 1976
- v šesti sálech je chronologicky uspořádán výběr umělcova díla
- téměř 130 originálů (olejomalba, grafika, kresba) představuje sedm desetiletí Švabinského tvorby
Zdroje:
- http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=377
- http://www.rodon.cz/zivotopisy-umelcu/Svabinsky-Maxmilian-Theodor-Jan-71
- http://www.muzeum-km.cz/svabinsky_main.php
