Otázka: Melodicko-Harmonický sloh
Předmět: Dějiny hudby/Hudební výchova
Přidal(a): houmeleta
MELODICKO-HARMONICKÝ SLOH
a) Baroko(1600-1750)
– rozvoj vícehlasých technik
-zvuková bohatost
-„terasovitá“ dynamika- vysoce kontrastní(- zákl. charakter. Znak baroka- rozpolcenost)
– rozvoj homofonie, zůstává, ale i polyfonie
– bouřlivý rozvoj nástrojařství a tím i technických možností hud. Nástrojů, vznik nových hud. nástrojů
– typickou barokní formou je opera. S operou je úzce spjato oratorium. Je nazýváno duchovní operou.
– skladatelé: Claudio Monteverdi, Georg Fridrich Händel, Johan Sebastian Bach, Antonío Vivaldi…
b) Klasicismus( 2. pol. 18. stol.)
– instrumentální hudba se hraje pro zábavu. Veřejné koncerty a divadla poskytly hudebníkům osobní nezávislost.
-skladatel komponuje pro poslech a je najímán a odměňován
-snaha o vytvoření jednotného a dokonalého stylu
–Manheimská škola– zakladatel- Jan Václav Stamic
– František Xaver Richter
– vrcholný klacisismus vrcholí tvorbou tzv. 1. Vídeňské školy, kterou představují Josef Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven
c) Romantismus ( 1. pol. 19. stol.n. l.)
– hudba je vnímána mezi měšťanskou vrstvou jako samozřejmá součast vzdělání
– písně beze slov, nocturno, impromtus, fantazie, apod.
– vznik národních škol
– melodika je ve skladbách vedoucí složkou, programní skladby, rozvoj národních škol.
– skladatelé: Franz Schubert, Robert Schumann, Fryderyk Chopin, Hektor Berlioz, Ferenz Liszt, Richard Wagner, Zdeněk Fibich, Antonín Dvořák, Bedřich Smetana
d) Impresionismus (přelom 19. a 20. stol.)
-„impression“ – nálada, dojem
– vzor v malířství
– snaha o zachycení jedinečného okamžiku
– převaha harmonické složky- barevnost
– skladatelé: Claude Achille Debussy, Josef Suk, Vítězslav Novák, Maurice Ravel, Otorino Respigi, Manuel de Falla
e) Expresionismus (1. pol. 20. stol.)
– „exprese“- výraz
– střediskem tohoto umění se stala Vídeň
– vrcholí tzv. dodekafonií- Tj. model 12 tónů obměňovaný kontrapunktickými metodami, přičemž žádný tón se nesmí opakovat dřív, dokud nezazní všechny ostatní tóny
Skladatelé: Arnold Schönberg, Alban Berg, Anton Webern
– tzv. II. Vídeňská škola
f) Období pozdních syntéz ( pol. 20. stol.)
-zahrnují se zde:
1. Futurismus (futurum- budoucnost)
- odmítá tradiční hud. projevy
- hluky, šumy, šramoty se povýšily a chápou se jako hud. zvuky
2. Bruitismus
- využívá netónových zvuků (hluky), navazuje na futurismus
3. Dadaismus
- využívá prvků náhody, používal prvků sebeironie a grotesknosti
4. Surrealismus
- absolutní svoboda ducha, chod volných asociací
5. Neofolklorismus
- vzn. jako rekce na impresionismus
- inspiračně se vrací ke klasicismu
6. Neoklasicismus
- navazuje na klasicismus, ale novými vyjadřovacími prostředky
Skladatelé: D. Šostakovič, O. Messiaen, B. Bártok, I. Stavinskij…
