Měřické jednotky – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

stavitelství

 

   Otázka: Měřické jednotky

   Předmět: Betonové konstrukce

   Přidal(a): Nikola CH.

 

MĚŘICKÉ JEDNOTKY

  • Jednotky délek,
    1. Geodetický výkres a polní náčrty kótujeme v mm,
    2. Při měření výšek nivelační latí měříme v cm, mm odhadujeme,
    3. Na pásmech odečítáme hodnoty, tak aby po výpočtu průměru z měření zaokrouhlili dle běžných pravidel pro stavební kótování,
    4. U liniových staveb (komunikace) udáváme hodnoty délky v km,

 

  • Jednotky ploch a objemu (kubatur),
    1. V katastru nemovitosti při zobrazování pozemku mohou být použitý i nestandartní plošné jednotky 1Ar (10x10m), 1ha (100x100m),
    2. Pokud počítáme objemy materiálu v zemních pracích, všechny tyto tzv. kubatury udáváme v m3 (kubíky),

 

  • Jednotky pro měření úhlů,
    • V matematice můžeme použít dělení a tzv. radiány, pro geodetické účely nepoužíváme,
    • Úhlové stupně, šedesátinné dělení,
      • V těchto typech jednotek měří některé starší geodetické přístroje,
      • 1°=60,
      • 1, = 60,,
    • Gradové stupně setinné dělení,
      • g = 100c
      • 1c = 100cc
  • Používá se téměř ve všech novějších geodetických přístrojích (minutové a vteřinové teodolity dle přesnosti měření,
  • U některých stupnic se používá místo gradového stupně označení gon a tisícinné dělené (1gon = 1000mgon),
    • 90° = 100g
    • 180° = 200g
    • 360°= 400g
  • U každého přístroje je vhodné si přímo na stupnici ověřit zda měří ve stupních nebo grádech,
  • Pokud na kalkulačce vyčíslujeme např. goniometrické funkce musíme mít přepnout na příslušné jednotky,

 

Převody úhlových měr

  • Základní převodní vztahy vyplívají z trojčlenky, kdy např.: 1g = 0,9° a 1° = 1,1111g
  • Stejný úhel mí v gradech vyšší numerickou hodnotu než ve stupních a naopak,
    • 30° = 33,3333g
    • 45° = 50g
    • 60°= 66,6667g
  • Pokud máme vteřinový teodolit uvádíme naměřené a vypočítané hodnoty na čtyři desetinná čísla, u minutového teodolitu pouze na dvě desetinné místa,
  • Převod z 60tinné míry na setinou,
  • V případě kdy máme podklady ve stupních a potřebujeme vytyčit úhel přístrojem, který měří v gradech,
    • α = 132°12°48°°
    • 48:60 = 0,8°
    • 12,8:60 = 0,2133°
    • 132,2133 . 146,9022g

 

Převod setinné míry na 60tinou

  • Tehdy pokud máme hodnoty úhlů naměřeny v gradech a vynášíme je do grafického podkladů rýsovacími pomůckami, které měří ve stupních,
    • α= 136,2153g
    • 136,2153.0,9 = 122,5938°
    • 0,5938.60 = 35,7828°
    • 35,7828.60 = 35,57°°
    • = 122°35°37°°
  • 223°53°28°° = 223,8911.1,1111 = 248,7654g
  • 28,6304g = 35,628.60 = 25°46°2,5°°

 

Měření vzdálenosti

  1. Přímé měření,
    • Měřidlo přikládáme přímo na měřený úsek (v geodézii: pásmo, skládací nebo svinovací metr),
  2. Nepřímé měření,
    • Použijeme typ přístroje využívající např.: ultrazvuk nebo laser (v geodézii: různé typy dálkoměrů nebo totální stanice,
    • Někdy můžeme hledanou vzdálenost dopočítat na základě jiných zaměřených hodnot (veličin) (nejčastěji použijeme: Pythagorovu větu nebo goniometrické funkce),
  3. Základní zásady pro přesnost měření,
    • Pro všechny typy měření platí, že hledanou veličinu musíme změřit nejméně dvakrát a za výslednou hodnotu považujeme aritmetický průměr z těchto hodnot,
    • Vždy se snažíme co nejpřesněji a při každém měření dodržovat pravidla příslušných měřických metod,

 

Měření délek pásmem

  • Metoda vodorovného pásma,
    • Pásmo je při měření vždy při vodorovné poloze, kontrolujeme například vodováhou, od oka, dle vodorovných částí konstrukce, Konce pásma převažuje nad terén olovnicí,
    • Vzoreček: S= n.a+d1+ (d2),
    • a = délka použitého pásma,
    • d1,2,= konce měření (když nevyhovuje délka pásma),
    • n = počet celkových úseků měření celým pásmem,
    • S = celková vodorovná vzdálenost mezi úseky (nejčastěji značeno A, B),
  • Metoda měření šikmým pásmem,
    • Pásmo přikládáme na terén, při měření je v šikmé poloze,
    • Vodorovné hodnoty dopočítáváme Pythagorovo větou,
    • Převýšení mezi body měříme nivelací,
    • Vzoreček: S=S1+S2+S3+S+Si,

 

Jednoduché geodetické pomůcky

  • Vytyčení bodů v terénu,
    • Na stabilizaci bodů používáme ocelovou měřící jehlu, dřevěný kolík nebo nastřelovací hřeby (lze kombinovat s profesionálními geodetickými kolíky),
    • K signalizaci bodů používáme např.: značení sprejem, barevné plastové kryty a pokud chceme bod zaměřit také úhlově, postavíme na něj kovovou nebo dřevěnou výtyčku (je nutno, aby bylo svisle),
  • Pomůcky pro vytyčení vodorovnosti nebo sklonu,
    • Základem je vždy libela, kterou musíme urovnat do vodorovné roviny (REKTIFIKACE),
    • U běžné vodováhy je třeba, co nejdelšího těla nebo kombinace s dlouhou rovnou latí,
    • Moderní libely mohou být vybaveny laserovým paprskem, který promítne vodorovnou rovinu nebo sklon na větší vzdálenosti,
    • Libely jsou důležitou součástí geodetických měřických přístrojů,
  • Pomůcky pro měření výšek,
    • Používáme pro první zaměření zemních prací jako je hloubka základové spáry (jsou to tzv. lavičky) vyrobené z prken,
    • Lavičky jsou z vodorovného prkna ve známé výšce kolem okrajů základové spáry (vždy v rohu),
    • Kříž z prken má délku rovnou požadované výšky jámy a při hloubení ho kontrolujeme do té doby až je v rovině úrovně lavičky.