Měřické jednotky – maturitní otázka

 

   Otázka: Měřické jednotky

   Předmět: Betonové konstrukce

   Přidal(a): Nikola CH.

 

MĚŘICKÉ JEDNOTKY

• Jednotky délek,
  1. Geodetický výkres a polní náčrty kótujeme v mm,
  2. Při měření výšek nivelační latí měříme v cm, mm odhadujeme,
  3. Na pásmech odečítáme hodnoty, tak aby po výpočtu průměru z měření zaokrouhlili dle běžných pravidel pro stavební kótování,
  4. U liniových staveb (komunikace) udáváme hodnoty délky v km,

 

• Jednotky ploch a objemu (kubatur),
  1. V katastru nemovitosti při zobrazování pozemku mohou být použitý i nestandartní plošné jednotky 1Ar (10x10m), 1ha (100x100m),
  2. Pokud počítáme objemy materiálu v zemních pracích, všechny tyto tzv. kubatury udáváme v m³ (kubíky),

 

• Jednotky pro měření úhlů,
  • V matematice můžeme použít dělení a tzv. radiány, pro geodetické účely nepoužíváme,
  • Úhlové stupně, šedesátinné dělení,
    • V těchto typech jednotek měří některé starší geodetické přístroje,
    • 1°=60^,
    • 1^, = 60^,,
  • Gradové stupně setinné dělení,
    • 1°^g = 100^c
    • 1^c = 100^cc
• Používá se téměř ve všech novějších geodetických přístrojích (minutové a vteřinové teodolity dle přesnosti měření,
• U některých stupnic se používá místo gradového stupně označení gon a tisícinné dělené (1^gon = 1000^mgon),
  • 90° = 100^g
  • 180° = 200^g
  • 360°= 400^g
• U každého přístroje je vhodné si přímo na stupnici ověřit zda měří ve stupních nebo grádech,
• Pokud na kalkulačce vyčíslujeme např. goniometrické funkce musíme mít přepnout na příslušné jednotky,

 

Převody úhlových měr

• Základní převodní vztahy vyplívají z trojčlenky, kdy např.: 1^g = 0,9° a 1° = 1,1111^g
• Stejný úhel mí v gradech vyšší numerickou hodnotu než ve stupních a naopak,
  • 30° = 33,3333^g
  • 45° = 50^g
  • 60°= 66,6667^g
• Pokud máme vteřinový teodolit uvádíme naměřené a vypočítané hodnoty na čtyři desetinná čísla, u minutového teodolitu pouze na dvě desetinné místa,
• Převod z 60tinné míry na setinou,
• V případě kdy máme podklady ve stupních a potřebujeme vytyčit úhel přístrojem, který měří v gradech,
  • α = 132°12°48°°
  • 48:60 = 0,8°
  • 12,8:60 = 0,2133°
  • 132,2133 . 146,9022^g

 

Převod setinné míry na 60tinou

• Tehdy pokud máme hodnoty úhlů naměřeny v gradech a vynášíme je do grafického podkladů rýsovacími pomůckami, které měří ve stupních,
  • α= 136,2153^g
  • 136,2153.0,9 = 122,5938°
  • 0,5938.60 = 35,7828°
  • 35,7828.60 = 35,57°°
  • = 122°35°37°°
• 223°53°28°° = 223,8911.1,1111 = 248,7654^g
• 28,6304^g = 35,628.60 = 25°46°2,5°°

 

Měření vzdálenosti

1. Přímé měření,
   • Měřidlo přikládáme přímo na měřený úsek (v geodézii: pásmo, skládací nebo svinovací metr),
2. Nepřímé měření,
   • Použijeme typ přístroje využívající např.: ultrazvuk nebo laser (v geodézii: různé typy dálkoměrů nebo totální stanice,
   • Někdy můžeme hledanou vzdálenost dopočítat na základě jiných zaměřených hodnot (veličin) (nejčastěji použijeme: Pythagorovu větu nebo goniometrické funkce),
3. Základní zásady pro přesnost měření,
   • Pro všechny typy měření platí, že hledanou veličinu musíme změřit nejméně dvakrát a za výslednou hodnotu považujeme aritmetický průměr z těchto hodnot,
   • Vždy se snažíme co nejpřesněji a při každém měření dodržovat pravidla příslušných měřických metod,

 

Měření délek pásmem

• Metoda vodorovného pásma,
  • Pásmo je při měření vždy při vodorovné poloze, kontrolujeme například vodováhou, od oka, dle vodorovných částí konstrukce, Konce pásma převažuje nad terén olovnicí,
  • Vzoreček: S= n.a+d₁+ (d₂),
  • a = délka použitého pásma,
  • d_1,2,= konce měření (když nevyhovuje délka pásma),
  • n = počet celkových úseků měření celým pásmem,
  • S = celková vodorovná vzdálenost mezi úseky (nejčastěji značeno A, B),
• Metoda měření šikmým pásmem,
  • Pásmo přikládáme na terén, při měření je v šikmé poloze,
  • Vodorovné hodnoty dopočítáváme Pythagorovo větou,
  • Převýšení mezi body měříme nivelací,
  • Vzoreček: S=S₁+S₂+S₃+S_…+S_i,

 

Jednoduché geodetické pomůcky

• Vytyčení bodů v terénu,
  • Na stabilizaci bodů používáme ocelovou měřící jehlu, dřevěný kolík nebo nastřelovací hřeby (lze kombinovat s profesionálními geodetickými kolíky),
  • K signalizaci bodů používáme např.: značení sprejem, barevné plastové kryty a pokud chceme bod zaměřit také úhlově, postavíme na něj kovovou nebo dřevěnou výtyčku (je nutno, aby bylo svisle),
• Pomůcky pro vytyčení vodorovnosti nebo sklonu,
  • Základem je vždy libela, kterou musíme urovnat do vodorovné roviny (REKTIFIKACE),
  • U běžné vodováhy je třeba, co nejdelšího těla nebo kombinace s dlouhou rovnou latí,
  • Moderní libely mohou být vybaveny laserovým paprskem, který promítne vodorovnou rovinu nebo sklon na větší vzdálenosti,
  • Libely jsou důležitou součástí geodetických měřických přístrojů,
• Pomůcky pro měření výšek,
  • Používáme pro první zaměření zemních prací jako je hloubka základové spáry (jsou to tzv. lavičky) vyrobené z prken,
  • Lavičky jsou z vodorovného prkna ve známé výšce kolem okrajů základové spáry (vždy v rohu),
  • Kříž z prken má délku rovnou požadované výšky jámy a při hloubení ho kontrolujeme do té doby až je v rovině úrovně lavičky.