Otázka: Metody psychologie
Předmět: Společenské vědy, Psychologie
Přidal(a): Jarunka
Hlavní metody psychologie:
- A) Metody psychologického výzkumu
- B) Psychologické diagnostické (vyšetřovací) metody
Metody psychologického výzkumu:
- Experiment
- Zkoumá psychické jevy v uměle vytvořených podmínkách.
- Experiment přirozený – aplikuje se v přirozených životních podmínkách
- Experiment laboratorní – probíhá v uměle vytvořeném prostředí, zaměřuje se např. na paměť, vnímání, pozornost aj.
- Pozorování
- Pozorovatel nezasahuje do činnosti pozorovaných. Nesmí do pozorování promítat vlastní přání nebo osobní zvláštnosti. Pozorování musí být soustavné, plánovité, cílevědomé = vedou se přesné záznamy. Při pozorování pozor na ochranu osobnosti.
- Pozorovaný může být:
- přímé – kdy sledovaný jedinec nebo skupina o sledování ví
- nepřímé – pokud sledovaný neví o pozorování (film, fotografie)
- Rozhovor
- přímý kontakt s klientem, můžeme sledovat i neverbální projevy, reakci klienta na dotaz
- Rozhovor může být:
- standardizovaný – přes stanovené formulace otázek, v určeném pořadí
- nestandardizovaný – otázky promyšlené, určen cíl rozhovoru, pořadí otázek ale záleží na tazateli
- Dotazník
- soustava standardizovaných otázek v podobě tištěného dotazníku, určen k hromadnému zkoumání
- Dotazník může být:
- otevřený – volné povídání
- uzavřený – volí se z několika odpovědí např. Ano / Ne, nevýhodou je snaha dotazovaného jevit se v lepším světle
- Anamnéza
- na základě rekonstrukce životopisu pomocí otázek se zjišťují podmínky a okolnosti vývoje jednotlivce, jeho dosavad psychický vývoj, životní prostředí a psychický stav. Anamnéza může být např. rodinná, osobní, zdravotnická, sociální.
Psychologické diagnostické metody:
- Jsou určeny pro poznávání osobnosti, především pro praktické účely.
- výkonové testy
- výsledky jednotlivých osob jsou srovnávány
- testy inteligence
- testy speciálních schopností, např. paměť
- testy osobnosti
- dotazníky
- testy temperamentu
- projektivní testy
Význam psychologie pro práci ZA
- učíme se, jak vést rozhovor, jak si připravit prostředí, otázky, jaká by měla být struktura rozhovoru, jak vystupovat, čeho si všímat, které důležité informace získáváme z neverbálních projevů
- využíváme posuzování pacienta, jeho povahových vlastností, temperamentu, schopnosti se odhadu, jak bude zvládat náročnou situaci spojenou s nemocí, na základě toho volíme vhodný přístup k nemocnému a snažíme se jej motivovat ke spolupráci
- využíváme psychologii k sebepoznání a sebehodnocení
- poznáváme, jaká by měla osobnost sestry být a které vlastnosti bychom měli cíleně rozvíjet
- učíme se, jak přistupovat k lidem s různým typem postižení, vyznání a národností
- využití ontogenetické psychologie k posouzení psychomotorického vývoje dítšte a využíváme ji i v komunikaci s nemocným v různých věkových skupinách
- učí nás, jak jednat s lidmi a jak před nimi vystupovat
- sestra by měla poskytnout základní psychoterapeutickou pomoc nemocnm i jeho blízkým, zvláště když pacientův stav není nejlepší
- učí nás, jak zvládnout strach nemocného z pobytu v nemocnici, strach z bolesti, léčby, vyšetření
- učíme se, jak jednat s umírajícím nebo s těžce nemocným
