Otázka: Mnohobuněční živočichové
Předmět: Biologie
Přidal(a): miria
Triblastica : prvoústí : ploštěnci, hlísti měkkýši : stavba těla, rozmonžování, systém, způsob života, význam, srovnávání jednotlivých skupin
Triblastika :
a) ektoderm
b) entoderm
c) mezoderm – produkuje drobné mezenchymatické buňky
Prvoústí ( protostomia ) :
Schizocoela – vyplňuje prostory mezi vnitřními orgány
Kmen : PLOŠTĚNCI ( PLATHELMINTES )
Charakteristika :
a) Bilaterální ( dvoustranná ) tělní souměrnost
b) Tři zárodečné listy
c) Schizocelní tělní dutina
Základní znaky :
– 2 velké přísavky
a) stavba těla : dorzoventrálně zploštělé
b) povrch těla – primárně obrvená pokožka
c) opěrná soustava :
d) svalová soustava – kožně svalový vak → vrstva svalů (příčné, podélné a šikmé)
e) cévní soustava :
f) dýchací soustava :
g) trávicí soustava – není průchodná, podobá se láčce
– plaménkové buňky – uvnitř „bičíky“ – nasává vodu výběžky → kmitáním bičíků posouvá vodu → vzniká tlak → přesun potravy
h) vylučovací soustava – protonefridie se základní jednotkou plaménkovou buňkou
i) nervová soustava – provazcovitá s nadhltanovým gangliem (bez tělních uzlin)
– kolem hltanu se tvoří prstenec → vycházející pruhy spojené
j) smysly :
k) pohlavní soustava – velmi složitá s množstvím přídatných žláz
– většinou hermafrodite
Systém :
Kmen Třída Řád
Ploštěnci (Plathelmintes ) ploštěnky ( Turbularia ) větevnatostřevné rovnostřevné
bezstřevné
jednorodí ( Monogenea )
motolice ( Trematoda )
tasemnice ( Cestoda ) kruhovky
štěrbinovky
Třída : PLOŠTĚNKY ( TURBELLARIA )
– volně žijící draví ploštěnci
– sladké i slané vody (popř. vlhká půda)
Stavba těla :
a) základní stavba těla :
– primárně obrvená pokožka s hlenovými buňkami na povrchu těla (pohyb)
– mohutná svalovina
– trávicí soustava – hltan (často vychlípený mimo tělo) → střevo,ústní otvor – na břišní staně těla ( ústní otvor + vyvrhovací – jeden )
– jednoduchá očka
– obrovská regenerační schopnost ( díky jednoduché nervové soustavě a orgánům)
b) rozmnožovací soustava :
a) nepohlavní rozmnožování – příčné dělení ) řetěz i několika jedinců )
b) pohlavní rozmnožování – kladení vajíček do kokonů
vývoj : a) přímý : sladkovodní ploštěnky
b) nepřímý : Mullerova larva
Schopnost regenerace : schopnost zacelovat rány, nahrazovat odňaté části těla ( příď i záď ), nadbytečné části ( dvojí příď nebo záď …. ), změny polarity ……
Výskyt, ekologie ploštěnek – bioindikátory prostředí
Zástupci : 1) ploštěnka kalužní – tupý tvar hlavy a oči
2) ploštěnka mléčná – neparazitický druh
– vyvinutá svalová soustava (pohyb po souši)
– v přídi vyvinuty oči – miskovité, čichové laloky
3) ploštěnka potoční – potřebuje zcela čistou vodu (bioindikátor)
4) ploštěnka tmavá – vzácný
Třída : JEDNORODÍ ( MONOGENEA ) – žábrohlísti
Stavba těla : ektoparaziti na studenokrevných živočiších – na kůži, žábrách, rybím plůdku ….
a) základní stavba těla :
haptor ( přichycovací disk ) mají dospělí jedinci ( obsahuje háčky ) – na zádi , přísavku u ústního otvoru:
b) rozmnožování : hermafroditi
vývoj přímý , nestřídají hostitele
Výskyt : ektoparazité
Zástupci : žábrohlíst dvojitý : mladí jedinci : na břiše: přísavka
břišní přísavka srůstá s hřbetním výrustkem druhého jedince
na kaprech – při přemnožení ohrožení chovu
Třída : MOTOLICE ( TREMATODA )
– striktně parazitický způsob života
Stavba těla :
a) základní stavba těla : nečlánkované tělo
– kutikula
– nemají brvy na povrchu těla
– jednoduchá svalová i smyslová soustava
– 2 přísavky ( ústní a břišní)
– trávicí soustava : ústní otvor – hltan -dvě slepě končící větve střeva
– vylučování pomoci protonefridii
– anaerobní dýchání (rozklad glukózy bez přístupu kyslíku)
b) pohlavní soustava :
– proterandrický typ
→ aby jedinec neoplodnil sám sebe
– složitý ontogenetický vývoj
→ několik typu larev
Rozmnožování :
Vývojový cyklus motolic ( popis motolice jaterní )
1) dospělá motolice parazituje na játrech ovcí a skotu
2) rozmnožení → vajíčko se dostává ven s exkrementy
3) ve vodním prostředí se vyvine larva (obrvená): dostane se do plášťové dutny plovatky malé – zde se mění na sporocystu
→ parazituje v plovatce malé (množí se)
→ vyvíjí se redie (obsahuje základy dalších larev – tzv. cerkárií)
4) cerkarie se dostává na vodní rostliny → dobytek sní rostlinu
5) krvi putuje do jater
Miracidium – obrvená pohyblivá larva, která vzniká z vajíčka
Redie – protáhle vakovitá larva vzniká v hepatopankreasu plže ( u motolice jaterní – bahnatka malá )
Cerkárie – pohyblivá larva s přísavkami; mají ocásek → přichycují se na trávu
– záněty jater, destrukce močovodů
Zástupci :
1) motolice jaterní
2) motolice kopinatá – podobný cyklus jako u motolice jaterní ( 2. mezihostitel – mravenec)
3) motolice podivná – larva parazituje v jantarce (plž) → nacpe se jí do tykadel a ovlivňuje její chování → ptáci sezobnou
4) krevničky – gonochoristé (sameček si vozí samičku v žlábku → páření)
- krevnička močová (schistozoma) – vajíčka se dostávají do močového měchýře→ rozrušují močovou sliznici → s krvi jdou ven → vznik larev, které se zavrtávají pod kůži
mezihostitel : okružák plosky
onemocnění :– bilharióza ( okolí tropů a subtropů)
- krevnička jaterní – patogenní útvary na játrech
Třída : TASEMNICE ( CESTODA )
– endoparazité, hermafrodite
– anaerobní dýchání
Stavba těla :
a) základní stavba těla :
– redukce smyslové soustavy
– zcela zredukována svalová a trávicí soustava
→ příjem živin osmoticky pokožkou
– kruhovité přísavky ( některé mají i háčky)
b) povrch těla : pevná kutikula, jednovrstevná pokožka
c) rozdělení těla:
1) hlavička (scolex) – přichycovací orgány přísavky + rostelum – věnec háčků)
– slouží k uchycení a obsahuje malou hlavovou uzlinu, ze které vedou postranní provazce
2) vlastní trup – článkovaný ( někdy i několik tisíc)
– poslední články obsahují pouze vajíčka
– proglotidy – články
– krček – není článkovaný
– každá článek obsahuje oba typy pohlavní soustavy
– po stranách článků – soustava vylučovací
d) pohlavní soustava
– každý tělní článek obs. samčí i samičí pohlavní org., proterandričtí hermaf.
Rozmnožování :
– oplození vnitřní mezi dvěma jedinci mezi mladšími (samčími) a staršími (samičími) články téhož jedince; vývin nepřímý
Vývojový cyklus tasemnice bezbranné :
1) prase sežere články s potravou
2) v těle prasete se vyvíjí larva ( onkosféra )→ putuje krví do svalů, kde se zapouzdří jako boubel ( larvocysta )( kruhovitý útvar dovnitř hlavička)
3) špatná tepelná úprava masa → larva se přichytí ve střevě a dorůstá
Onkosféra – larva,která je pozřena mezihostitelem
Larvocysta – nedospělé stádium na svalovině mezihostitele
Boubel – dochází k mnohonásobnému rozdělení „hlaviček“ a nepohlavně tak vznikají noví jedinci → uchytí se ve svalech
– boubel je pozřena hostitelem a putuje do žaludku → ve střevech se hlavička vychlípí → přichytí se na střeva a dorůstá
Zástupci :
1) tasemnice bezbranná – nejčastěji v žaludku přežvýkavců (bifteky atd.)
2) tasemnice dlouhočlenná(10 m) – boubel je naplněný bílou tekutinou
→ často se usazuje v mozku
3) škulovec široký (až 12m) – syrové rybí maso
→ mezihostitelem je buchanka ( potrava ryb v přímořských oblastech)
4) měchožil zhoubný (echinokok) – boubel tvoří v plícní tkání velké útvary (45cm) → vaky s tekutinou s velkým množstvím hlaviček
Kmen : PÁSNICE ( NEMERTINI )
– převážně v mořích
– od několika mm do cca 30m
– převážně draví jedinci
Základní znaky kmene :
– obrvené tělo
– protonefridie
– schizocel
– zřetelná ganglia nervové soustavy v hlavové části
– uzavřená cévní soustava ( hřbetní a 2 postraní cévy)
– trávicí soustava je průchodná ( anální otvor)
– mají vymrštitelný chobot s jedovým ostnem
– gonochoristi → vývoj probíhá přes obrvenou larvu nebo bez ní
Zástupci :
1) pásemnička sladkovodní
Pseudocoela :
– tělní dutina je vyplněna tekutinou obsahující živiny a metabolity
– prvoústí
Kmen : HLÍSTICE ( NEMATODA )
Charakteristika :
a) uniformní „ červovitý“ tvar
b) bílkovinná kutikula – je pružná a v průběhu růstu se svléká
c) rohovité papilární čelisti
d) vylučovací orgány be formě postranních lišt
Stavba těla :
a) základní stavba těla – tři zárodečné listy, nepravá tělní dutina pseudocoel, tělo protáhlé, nečlánkované, k oběma koncům zúžené
b) povrch těla – jednovrstevná pokožka, u parazitů vytváří syncytium[1] a produkuje silnou kutikulu (ochrana před účinky trávicích enzymů)
c) opěrná soustava : parenchym v těle
d) svalová soustava – svaly jsou uspořádané do kožně svalového vaku ( pouze podélné)
→ nejsou schopny periskaltiky
e) cévní soustava – chybí
f) dýchací soustava – není vyvinuta, dýchají celým povrchem těla; endoparaziti anaerobní dýchání
g) trávicí soustava – trávicí trubice procházející pseudocoelem (vyvinutý ústní a řitní otvor, kutikulární zuby, svalnatý hltan, jícen, rovné střevo, řitní otvor
h) vylučovací soustava – protonefridie, pár jednobuněčných postranních lišt s vnitrobuněčným kanálkem,
i) nervová soustava – gangliová nervová soustava provazcovitého typu – párová mozková zauzlina a nervové pruhy
j) smyslová soustava : hmatové orgány
k) pohlavní soustava – většinou gonochoristi, častý pohlavní dimorfismus, vývin přímý i nepřímý
– častý pohlavní dimorfizmus
Rozmnožování :
– skoro výhradně pohlavní s přímým ontogenetickým vývojem ( bz odlišné larvy)
Výskyt
– ve vodě ( sladká i slaná)
– velké množství obývá i půdu a tvoří významnou složku společenstev organismů
– volně žijící druhy se živí bakteriemi, detritem a drobnými mnohobuněčnými živočichy
– řada druhů napadá rostliny
Zástupci ( s jejich vývojovými cykly )
1) roup dětský – vajíčka se dostanou do trávicí trubice → nedospělí jedinci dospívají v tlustém střevě → samička klade vajíčka kolem konečníku → mohou se dostat za nehty (svědění) → nemyté ruce – zpět s potravou jdou do těla
– často u dětí
– autoinfekce
2) škrkavka dětská – vajíčko → střevo→ mladá škrkavka se provrtává do cév a krvi putuje po celém těle → plíce, kde se provrtává do plícních sklípků → vykašlávání → ústní dutina → polykání → zpět střevo
– přenos – zelenina a ovoce (popř. lesní plody)
3) škrkavka koňská – parazituje u dobytka
4) háďata – parazitují na člověku (tropy, subtropy)
- hádě střevní
5) háďátka – parazitují na rostlinách
- háďátko řepné
- háďátko octové – v kyselých nálevech
6) vlasovci
- vlasovec mízní – může být přenášen hmyzem
– usazuje se v mízních uzlinách a ucpává je
→ elefantiáza
– postižená končetina dorůstá obrovských rozměrů
– tropy / subtropy
- vlasovec oční – parazituje mezi spojivkou a bělmem
→ záněty až slepota
- měchovec lidský – ve střevech
→ průjmy a anemie
– tropy / subtropy
– kutikulární zuby
- svalovec stočený – tvar klubíčka
– parazituje ve svalech hlodavců a šelem
→ svalová únava a horečky
– po pozření léků umírá, ale zůstává ve svalech
→ bolestivost svalů a únava
– trichinelóza
- vlasovec medinský – podkožní parazit (až 1m)
– samičky zapouzdřené v boulích, které putují celým tělem
– při styku s vodou samička klade vajíčka
→ jediný okamžik pro vytažení parazita
– ve znaku lékařů
Coelomata : tvoří pravou tělní dutinu
Kmen : MĚKKÝŠI ( MOLUSCA )
Charakterika :
Systém :
Kmen Třída : Podtřída :
MĚKKÝŠI Červovci ( Aplacophora )
Chroustnatky ( Polyplacophora )
Plži (Gastropoda ) předožábří
Zadožábří
plicnatí
Mlži ( Bivalvia )
Hlavonožci ( Cephalopoda ) čtyřžábří
Dvojžábří
Stavba těla :
a) základní stavba – měkké nečlánkované tělo
– radula
– schránka
rozdělení : 1) hlava – smyslové centrum
2) noha – soustředěna většina svalstva
3) útrobní vak – v něm jsou soustředěny všechny orgány
b) povrch těla – pokožka – řasinkový epitel s množstvím hlenových žláz;
– na vnější straně pláště vylučuje pokožka skořápku tvořenou třemi vrstvami
-schránka je buď jednoduchá = ulita plžů n. dvouchlopňová = lastury mlžů; může i chybět
-schránka je trvalá, roste s živočichem
3 vrstvy
a) konchiolin : organická látka bílkovinné povahy
b) kalcit : modifiakce uhličitan vápenatý
c) aragonit : vnitřní vrstva
c) opěrná soustava – exoskelet ( kostra)
d) svalová soustava – hladké pohybové svalstvo (většina soustředěna do nohy); vlnovité smršťování svalů za pomocí slizu;
– svaly uzavírající lastury; zatahovače nohy, případně hlavy
e) cévní soustava – otevřená, srdce (1 komora, 1-4 předsíně) je uloženo v osrdečníku,
v krvi (=hemolymfa) je krevní barvivo hemocyanin, řidčeji hemoglobin
f) dýchací soustava – žábry (uloženy v plášťové dutině, mohou být různě modifikované),
plicní vak = plíce (různě upravená část plášťové dutiny)
g) trávicí soustava – trubicovitá; ústní otvor, ústní dutina (chitinózní jazyková páska = radula – rozmělňování potravy),
– slinné žlázy, hltan, jícen (u některých rozšířen ve vole), žaludek – svalnatá a žláznatá část (ústí sem hepatopankreas – slinivkojaterní trávicí žláza), tenké střevo, konečník, řitní otvor (ústí do plášťové dutiny)
h) vylučovací soustava – vylučují metanefridiemi (jejich obrvená nálevka se otevírá do osrdečníkové dutiny a odvodné kanálky ústí v plášťové dutině)
i) nervová soustava – gangliová nervová soustava (uzlinová) – velké párové vzájemně propojené zauzliny
j) smysly – párové oči (miskovité, váčkovité n. komorové); statocysty (v přední části nohy); chemoreceptory = osfadia (v plášťové dutině vodních měkkýšů – registrují kvalitu vody); hmat (tykadla, pokožka nohy)
k) pohlavní soustava – gonochoristi nebo hermafroditi; gonády stí do plášťové dutiny/na povrch těla
Rozmnožování :
– u hermafroditů výměna spermií; oplození vnitřní, vajíčka kladena ve shlucích v rosolovitém
n. blanitém obalu; vývin přímý i nepřímý
Třída : ČERVOVCI
Základní znaky :
– červovitě protáhlé tělo bez zjevné schránky (pouze drobné ostny v kutikule)
– živí se detritem nebo mikroorganismy na dně moří (popř. predátoři)
– vodní prostředí,písek,bahno
– rostlinná potrava
Třída : CHROUSTNATKY
Základní znaky :
– shora zploštělé tělo kryté na hřbetě 8 destiček ( pohyblivě spojené )
– řada orgánů je vyvinutá ve více párech ( metanefridie, žábra)
– radula- chitinozní zoubky
– dýchání žábrami
– žijí n skalách v moři (příbojové zóny) → během odlivu na suchu
u hermafroditů výměna spermií; oplození vnitřní, vajíčka kladena ve shlucích v rosolovitém
n. blanitém obalu; vývin přímý i nepřímý
– živí se mikroorganismy na skalách
Zástupci : Chroustnatka středomořská
Třída : PLŽI ( GASTROPODA )
Základní znaky :
– hlava – dobře odlišená; nese smyslové orgány
– noha – zřetelně vyvinutá chodidlová část
→ slizové pokožkové žlázy
– útrobní vak
– stočená schránka
– nervová soustava – 5 párů ganglií
– pohárkové oči
a) stavba těla : ( ulita )
1) konchiolinová vrstva – látka organického původu
→ ochranná f-ce
2) kalcitová vrstva –
3) organitová vrstva = perleťová
b) povrch těla – plášť tvoří kožní záhyby → produkují schránku
c) dýchací soustava : předožábří – žábra se nachází před srdcem
– překřížení nervů
zadožábří – žábra jsou za srdcem
plicnatí – žábra jsou za srdcem
d) pohlavní soustava – většinou hermafrodite
– dozrávají nejdříve spermie
– vývod pohlavních orgánu na boční straně těla hned za hlavovou části
– šípový vak – obsahuje ostré tělísko, které při páření zabodne do těla partnera
– po páření – spermie uchovávaný ve vaku až do dozrání vaječníků
– vývoj nepřímý → veliger (brvy) → dospělý jedinec
veliger – larva
Zástupci :
A) předožábří – ulitu mají s víčkem
– žábra mají před srdcem
– oči mají na bázi tykadel
1) ušeň mořská – z ulity výroba perleti ( má dírky na boku)
2) děrnatka řecká – zredukovaná ulita → nemůže se schovat
3) bahenka živorodka – zadržuje vajíčko pod ulitou až do vylíhnutí
4) křídlatec – skáče na mořském dně (hl. Karibik)
5) zavinutec tygrovaný
6) zavinutec penízkový – kdysi se ulity používaly jako platidlo
7) tritonka římská – ulity sloužily pro svolávání
8) ostranka jaderská – dravý plž → kdysi červené barvivo
9) homolice – jedny z nekrásnějších ulit (až několik tisíc USD)
– jsou jedovaté → schopny zabít i člověka
B) zadožábří – žábra za srdcem
1) zej obrovský – průsvitná lastura
– pří ohrožení vypouští modrou tekutinu
2) hvězdnatky – pouze mořští živočichové
3) valovka – mořský motýl; dravec
C) plícnatí – převážně suchozemští živočichové
– plíce – bohatě prokrvená část plášťové dutiny
– ulita je většinou stočena do spirály (popř. chybí – slimák)
1) plovatka bahenní – ve stojatých a mírně tekoucích vodách
– mezihostitel motolice jaterní
2) okružák ploský – stojaté a mírně tekoucí vody
– mezihostitel krevníčky močové
– často v akváriích
3) jantarka obecná – mezihostitel motolice podivné
4) pásovka – lůční biotopy a okraje lesů
– pásky na ulitě
5) suchomilka – zploštělá schránka
– suché stráně a stepi
6) plzák
7) slimák – aragonitový šíp
Třída : MLŽI ( BIVALVIA )
Základní znaky :
a) stavba těla : ( lastury ) – na hřbetní straně vazy, kterými se otvírají
– zavírání pomocí vnitřních svalů
→ mrtví jedinci . trvale pootevřené lastury (posmrtný jed)
Složení : 1) 1. vrstva – organické látky
2) 2. vrstva – vápenec
3) 3. vrstva – silně perleťová část
b) povrch těla
c) pohlavní soustava – gonochoristé (kromě ústřic)
Rozmnožování :
– vajíčko → larva (veliger – mořští / glochidium – sladkovodní) → živí se paraziticky na žábrách / kůži ryb ( hnisavý váček) → mění se v dospělce a opouští váček
Glochidium – larva u sladkovodních
Zástupci :
1) slávka jedlá
2) zéva obrovská – lastury velké až 1m ( váží až 0,5t)
– žije přisedle → část lastury ční z písku
3) škeble rybniční – sladkovodní mlž → mírně tekoucí vody (popř. stojaté)
4) sášeň lodní – zakrnělé lastury
– živí se dřevem → kdysi postrach námořníků ( otvory v lodích)
5) ústřice jedlá
6) perlorodka
Třída : HLAVONOŽCI ( CEPHALOPODA )
Základní znaky :
– mořští živočichové
– jedny z nejdokonalejších bezobratlých živočichů
a) stavba těla :
– velká hlava – centrum zauzlin, které tvoří mozek; komorové oči)
– svalnatá chapadla (zajišťování potravy, pohyb, rozmnožování)
– pohyb – nasávání vody → vystřikování → vlna → odvoz
– směrem dopředu se pohybuje pomoci lemu
– sépiová kost – zbytek schránky pod povrchem
→ chrupavkovité buňky vyztužují hlavovou část)
– chromatofory – buňky s pigmentovými zrnky ( kresby ne těle)
→ díky ním někteří jedinci reagují na světlo a mohou měnit barvy
– zobanovité čelisti – ústí zde slinné žlázy, které mohou být jedovaté
b) povrch těla
c) pohlavní soustava
– gonochoristé
– pohlavní dimorfismus
– hektokotylové rameno – rozmnožovací orgán
– bývá prodlouženo (u některých se odlomuje a pohybuje)
– samičky mají pohlavní vývod ve spodní straně
– sameček ma spermatofory v hektokotylovém rameni
– přímý vývoj
Rozmnožování
– vajíčka ( podlouhlý tvar) → slepená dohromady rosolovitou látkou → samice čistí a chrání vajíčka
– mladí jedinci jsou většinou průsvitní
Zástupci :
1) oliheň obecná – chutné maso
2) oliheň opalizující – svítí duhovými barvami na dně moří ( Kalifornie)
3) krakatice obrovská – hlubokomořský živočich (18-20m)
– na chapadlech přísavky; častá potrava vorvaňů
4) sépie obecná – vejčitý tvar těla a podél má lem
– změna barvy podle podkladu ( noční živočichové)
5) chobotnice pobřežní – má 8 chapadel- mezi nimi umbrella (nadnáší)
6) loděnka
[1] syncytium (soubuní) = mnohojaderný útvar vz. dělením jader bez dělení b.
