Otázka: Motivace, postoje, sebepoznání a sebereflexe
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Janďa
1) Co je to motivace a proč je důležitá?
– Proces usměrňování, udržování a energetizace chování a jednání→ důležitý pro dosažení nějakého cíle (je souhrn hybných činitelů, které vedou jedince k tomu, aby něco vykonal (nebo nekonal)
2) Zařazení motivace mezi psych. jevy
– Psychické procesy ( jsou proměnlivé)
3) Definice, dělení a charakteristika motivů( potřeby, návyky, emoce, pudy, zájem, aspirace, ambice, cíle, ideály, zvyky)
– Pohnutka, příčina činnosti, jednání člověka zaměřené na uspokojení určité potřeby
A) primární→ biologické ( potřeba dýchání, potravy, spánku, bezpečí..)
B) sekundární→ psychické ( radost, štěstí, láska..)
→ kulturní( vzdělání, kulturní život..)
Pud– vrozená pohnutka činnosti, označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání (pud pohlavní, mateřský apod.)
Zájem – získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Vyhraněný zájem označujeme pojmem záliba.
Aspirace (ambice) – snaha o sebeuplatnění, vyniknutí. Někdy se označuje také jako ctižádost.
Cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout, něco dělat či nedělat apod.
Ideály– jsou vzorové cíle, např. ideál životního partnera, způsobu života apod.
Zvyk – tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost.
4) Co to jsou postoje, do jakých psych. jevů patří+ složky postoje?
– Názor, nebo připravenost k činu ve vztahu s určitým problémem, nebo volbou
– Stálá tendence jednání ( naučená), (příznivé, nepříznivé reakce)
– Zařazení → psych. vlastnosti
Složky postoje:
a) poznávací (kognitivní)– názory a myšlenky osoby o předmětu postoje
b) citovou (afektivní, emocionální) – cit osoby k předmětu postoje (emoce, emocionální reakce)
c) konativní (behaviorální) – sklon k jednání či chování ve vztahu k předmětu postoje
5) Rozdíl mezi motivy a postoji?
-motivy aktivizují chování, postoje se projevují v jeho obsahu, ( např. motiv mateřské péče aktivizován křikem, způsob reakce závisí na postoji k dítěti)
6) Def. sebepoznání a sebereflexe
Sebepoznání:-Sebepoznání je proces poznávání sebe sama v různých situacích, které nám umožňuje pochopit motivy a příčiny svého chování.
Sebereflexe:(odraz sebe sama) v sobě zahrnuje naše úvahy nad vlastním chováním a činy, které vede k analýze příčin našeho chování či jeho důsledků.
Význam:!!!?
7) Složky sebepoznání :a) představu o svém těle – vnější vzhled, moje zdraví, fyzická zdatnost apod.
b) představa o svých vlastnostech osobnosti (charakter, temperament, jaký mám význam pro druhé – tj. mé schopnosti, má výkonnost, moje svědomí)
c) plány a životní cíle (čeho chci dosáhnout, vztah k mým rodičům po založení rodiny, podíl zaměstnání a koníčků, péče o rodinu o sebe ..)
8) Def. sebehygieny a její význam :
-je nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům.
-Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí ho, jak je nejlépe zvládat.