Otázka: Myšlení, řeč – normy a poruchy
Předmět: Společenské vědy
Přidal(a): Jarunka
Myšlení= psychický proces, který nám umožňuje poznávat vnější prostředí, vztahy mezi jednotlivými ději, obecné a podstatné vlastnosti předmětů a jevů
- pomáhá nám řešit problémy a úkoly
- rozvíjí se od ranného dětství při hře, činnosti, styku dítěte s dospělými a prostředím
Myšlenkové operace: jsou podstatou každého myšlení
- ANALÝZA= rozdělování celku na části
- př. strom se skládá z koruny, kmene, kořenů; člověk- hlava, trup, končetiny
- SYNTÉZA= spojování částí v celek
- př. z příznaků onemocnění, vyšetření skládá lékař možnou diagnózu
- SROVNÁVÁNÍ= zjišťování podobnosti a rozdílů mezi dvěma nebo více předměty a jevy
- př. dítě srovnává kostky, které jsou větší, menší nebo stejně velké
- ABSTRAKCE= vyčleňování podstatných a obecných vlastností předmětů a jevů
- př. dojdeme ke švadleně, kterou zajímají moje míry, ne můj charakter; prostírání ne pro konkrétní 3 osoby od Nováků, 4 od nás a 2 od Říhů, ale pro 3+4+2 osoby
- KONKRETIZACE= opačná operace než abstrakce, pomocí ní poznáváme, co je pro daný předmět/jev jedinečné
- př. pes- sluch, čich, pomoc pro člověka
- TŘÍDĚNÍ= dělení do skupin podle souborů stejných znaků
- př. školní knihovna tam máme beletrie, sci-fi, drama, encyklopedie
Řešení problémů:
- může probíhat na základě předchozí zkušenosti, na základě pokusu a omylů
- nejlépe je využít rozbor problémové situace a uvědomění si podstaty problému
Druhy myšlení:
- KONKRÉTNĚ- NÁZORNÉ MYŠLENÍ:
- je, když úkol řešíme pomocí názorných představ
- projevuje se v činnosti, při manipulaci s předměty, při řešení náročného problému
- př. pomocí názorných představ si promyslím celý postup oš. Výkonu cévkování
- ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ:
- předpokládá vyšší stupeň rozvoje myšlení
- př. stanovování a ověřování hypotéz
- SBÍHAVÉ MYŠLENÍ:
- uplatňuje se v úkolech, kde je pouze jedno řešení
- př. matematický příklad
- ROZBÍHAVÉ MYŠLENÍ:
- uplatňuje se v úkolech, kde je více řešení, postupů
- př. úklid bytu, zhotovení výrobku
- TVŮRČÍ MYŠLENÍ:
- rozvinuté hlavně u lidí s bohatou fantazií, př. umělci
Formy myšlení:
- POJEM = základní forma myšlení, zahrnuje určitý stupeň abstrakce a zobecnění, na základě toho rozlišujeme pojmy jedinečné (náš pes) a pojmy obecné (pes)
- je obecná představa vystihující podstatné znaky
- SOUD= vztah mezi dvěma pojmy
- něco potvrzuje nebo popírá (kočka není pes- popření, citrón je kyselý- potvrzení)
- ÚSUDEK= vztah mezi dvěma nebo více soudy
- výchozí soudy se nazývají premisy, vyvozený soud je závěr
- př. okoun žije ve vodě, kapr žije ve vodě, štika taky à ryby žijí ve vodě
Vlastnosti myšlení:
- hloubka, šířka (= obsažnost myšlení), logičnost, přesnost, pružnost, rychlost
Rozvoj myšlení:
- při hře, činnosti, vzdělávání, četbě, komunikaci, zájmech..
Poruchy myšlení:
- Zpomalené myšlení– nemocný se často zastavuje v myšlení, musí vynakládat velké úsilí i při přemýšlení o jednoduchých věcech, řeč je pomalá, myšlenkově chudá. Při demenci, únavě, pod vlivem drog
- Zrychlené myšlení (myšlenkový trysk)- překotný myšlenkový proud (nemocný nestačí dokončit jednu myšlenku a přichází další). Řeč je obsahově i formálně neucelená, úryvkovitá s neukončenými větami
- Myšlenkový záraz- nemocný se zastaví v řeči a není schopen v ní pokračovat
- Obsedantní vtíravé myšlení- nemocnému se proti jeho vůli vtírají do vědomí určitě myšlenky (čím více se je snaží potlačit, tím výrazněji se mu tlačí do myšlení)
- Myšlenkové bludy- nesprávné úsudky, mylná přesvědčení, která vznikají na chorobném základu, ale nemocný je nezvratně přesvědčen o jejich pravdivosti a dle toho také jedná (blud žárlivosti)
ŘEČ
- proces, který slouží lidem k vzájemnému dorozumění a vyjadřuje naše myšlenky
- má svoji
- a) obsahovou stránku= to, co říkáme
- b) formální stránku= jak to říkáme, vyjadřují se city toho, kdo mluví
Druhy řeči:
- VNITŘNÍ ŘEČ– uplatňuje se ve vzpomínkách, při psaní dopisů, povzbuzování k činnosti
- VNĚJŠÍ ŘEČ- obracíme se k lidem, ke svému okolí, má mluvenou a psanou formu
- mluvená je nejčastější forma komunikace
- psanou řeč se učíme později než mluvenou, uskutečňuje se i pomocí obrázků
- ve 4. měsících se dělá sluchová zkouška, důležitá pro rozvoj řeči
Poruchy řeči:
Vývojová dysfázie:
- specifická porucha řeči, kdy dítě má normální intelekt, dobře slyší, ale má potíže s osvojením mateřského jazyka
- vývoj řeči neodpovídá věku dítěte, vyjadřuje se gramaticky chybně, vynechává některá slova
Afázie:
- centrální porucha řeči, ke které dojde na základě lokálního poškození mozku (CMP, úrazy, nádory)
- a) motorická= expresivní – je ztráta naučené schopnosti mluvit, jedinec řeči rozumí, ale není schopen mluvit
- b) senzorická= percepční – je ztráta schopnosti rozumět slyšené řeči, jedinec je schopen mluvit, ale nerozumí mluvené ani psané řeči, snaží se hovořit, jeho řeč je ale nesmyslná a zlobí se na okolí, že mu nerozumí
Mutismus, surdomutismus, selektivní mutismus:
- ztráta řeči v důsledku neurotických zábran- úlek, šok, stres, vyčerpání..
Koktavost:
- nejtěžší řečová vada z hlediska terapie
- projevuje se přerušováním plynulosti procesu mluvení
- příznaky- těžkosti dýchání, křeče hlasivek, úmyslné vynechávání slov, hlásek, které mu dělají potíže, logofóbie- strach z řeči, negativní postoj ke komunikaci
- doba vzniku- 3-6 let, chlapci více
- příčina- genetika, neurotické vlivy prostředí
Breptavost:
- nápadně zrychlený projev řeči, dochází k vynechání slabik, řeč je často úplně nesrozumitelná
Huhňavost= rinolália:
- snížená či zvýšená nazalita, porucha zvuku jednotlivých hlásek při artikulaci
Dyslálie= patlavost:
- vadná výslovnost jedné či více hlásek mateřského jazyka (nesprávná výslovnost sykavek, r, ř vynechání hlásky nahrazení hlásky hláskou jinou)
- fyziologická do období předškolního věku, spolupráce s logopedem
- v 5 letech jde dítě na prohlídku k pediatrovi
