Otázka: Paměť a učení
Předmět: Psychologie a komunikace
Přidal(a): Marek Braun
Paměť = psychický proces, kdy se odráží prožívání a chování ve vědomí člověka
- existence paměti umožňuje vznik zkušenosti
- paměť považujeme za schopnost
1. fáze – zapamatování
- vštípení do paměti, kdy se vytváří paměťové stopy stopy i spoje jsou dočasné
2. fáze – pamatování = uchování v paměti
- typické zapomínání > má jak pozitivní tak negativní význam
- aby kvalita látky byla přesnější, závisí to na:
- a) detailech
- b) přesnosti
- c) kvalita paměti
- d) podmínky, při kterých si to zapamatováváme
3. fáze – vybavování = znovu poznávání
- můžu reprodukovat, na základě vzpomínek
- vzpomínání = děj, kdy pomocí otázek se zpátky dostaneme do
- vybavování znovu poznání – obdoba na základě znovu poznání př. recepty
Druhy paměti
1) neúmyslná paměť př. vzpomínky úmyslná paměť – př. učení
2) mechanická paměť – učit se něco nazpaměť př. vzorečky, básničky logická paměť – hledáme logické souvislosti
Paměťové typy
- názorná paměť – zraková (fotografická paměť), sluchová …
- slovně-logická – dokážeme si to odvozovat, spojovat
- emocionální paměť
Individuální druhy paměti
- rychlost v zapamatování
- rychlost vybavování
- délka zapamatování
- záležitost věku
- přesnost v uchování a vybavování
Podmínky úspěšného vybavování
1. tělesný stav > nemoc, únava
2. psychický stav > stres, nervozita
3. kvalita osvojení
4. zvláštnosti poznávacích procesů > představivost, myšlení, paměť
Poruchy paměti
- Hypermnézie = chorobně zvýšená paměť, pouze v určitých oblastech objevuje se nekritičnost
- Hypomnézie = snížená paměť, týká se hloubky nebo šířky paměti neví co bylo před chvílí, nevybavuje si slova nebo jména Amnézie = ztráta paměti, může být úplná nebo částečná Afekt a epileptický záchvat u P/K s demencí, po úrazech > retrográdní amnézie
- Dysmnézie = porucha paměti, patří tam: konfabulace = stav, kdy mezery v paměti jsou vyplněny smyšlenkami – fyziol. pro děti
Učení = proces, při kterém dochází k osvojení určité látky, jevu
- kromě paměti se uplatňuje pozornost, soustředěnost, vnímání, vůle, vlastnosti osobnosti (trpělivost, povrchnost)
Typy učení:
základní dělení:
- a) mechanické – vyj. slova, básnička, zapomínání
- b) logické učení – vyhledáváme logické souvislosti
- učení mimovolní = osvojujeme si nějaké poznatky, bez určitého záměru
- zájmy, typické pro dětský věk
- záměrné učení = máme nějaký cíl, součástí je i využití správných prostředků
- př. vůle, trpělivost, motivace, informace
Obsah učení
1) vědomosti = soubor pochopených, zapamatovaných faktů, pouček, vztahy mezi nimi
2) dovednosti = schopnost rychle, pohotově a s co nejmenší námahou zvládnout daný úkol, týká se to nejen rozumové činnosti, ale i manuální při zvládání dovedností využíváme i získané vědomosti
3) návyky = zautomatizovaná, opakující se činnost
Druhy učení:
1) kognitivní = osvojování vědomostí
2) motorické = osvojujeme si dovednosti a návyky
3) sociální = způsoby chování
Činitelé ovlivňující učení
a) tělesný stav únava
b) stav psychický
c) rozvoj psychických schopností patří tam: soustředěnost vůle motivace
d) úroveň myšlení, paměti
e) charakterově volné vlastnosti
f) aktivita jedince (dobrovolné úkoly…)
g) vztah k učební látce (zajímá se o danou problematiku)
h) činitelé související se situací učení
patří tam:
1) mikroklima
2) střídám odpočinek a činnost
3) záležitost denního režimu
Činitelé ovlivňující učební materiál
1) povaha učebního materiálu
2) význam látky
3) zajímavost a pestrost
4) rozsah látky
5) opakování
