Otázka: Myslivost
Předmět: Ekologie
Přidal(a): Barbora
Barbora Kusáková, 1MS, Seminární práce do ekologie
CO STVOŘIL BŮH TO CTI A OPATRUJ, TO MYSLIVČE BUĎ PRVNÍ ZÁKON TVŮJ
Myslivecké desatero
I.
BUĎ VŽDY, VŠUDE A ZA KAŽDÝCH OKOLNOSTÍ MYSLIVCEM TAK, JAK ZÁKON, PŘEDPISY A MYSLIVECKÉ ZVYKY KÁŽÍ A JAK JSI V NICH VYCHOVÁN A POUČEN BYL!
II.
KE ZVÍŘETI SE CHOVEJ ŠETRNĚ, CHOVEJ JI, ZUŠLECHŤUJ A CHRAŇ!
III.
UPRAVUJ STAVY ZVĚŘE, DRAVOU ZBYTEČNĚ NESTŘÍLEJ, NEBOŤ I ONA V ÚNOSNÉ MÍŘE UŽITEČNÁ JEST!
IV.
PAMATUJ, ŽE PŘÍRODA NENÍ STŘELNICE. STŘÍLEJ JEN NA TO,
CO BEZPEČNĚ ROZPOZNÁŠ!
V.
PROTI ÚJEDNÍKŮM, BOUCHALŮM, PYTLÁKŮM A JINÝM ŠKŮDCŮM NEBUĎ SHOVÍVAVÝ!
BUĎ VŠAK OPATRNÝ!
VI.
NEBER NA LEHKOU VÁHU SVOU MYSLIVECKOU ČEST!
TU VŽDY A VŠUDE CHRAŇ!
VII.
MLUV JEN NAŠÍ KRÁSNOU ČESKOU MLUVOU MYSLIVECKOU, NEBOŤ ONA JE NEHYNOUCÍM ODKAZEM NAŠICH MYSLIVECKÝCH PŘEDKŮ!
VIII.
ZACHOVÁVEJ NAŠE DOBRÉ ČESKÉ MYSLIVECKÉ ZVYKY A TRADICE!
JE TO NEJEN TVOJE PRÁVO, ALE I POVINOST!
IX.
PSA SVÉHO MILUJ NADE VŠECHNO! JEST NEJLEPŠÍM TI
POMOCNÍKEM A VĚRNÝM DRUHEM!
X.
VŽDY A ZA VŠECH OKOLNOSTÍ PŘI VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI!
BUĎ TI NADÁLE NÁŠ PATRON SV. HUBERT OCHRÁNCEM!
MYSLIVOSTI ZDAR!
Význam myslivosti
Myslivost není jen o střelbě a krmení zvířat, vysedávání v lese apod. Myslivost správně chápána a provozována má význam etický, tj. působí výchovně na morálku a charakter myslivce, učí ho poznávat krásy přírody a života v ní. Ten kdo rozhoduje o životě a smrti zvířat stojí mravně vysoko, a proto musí dodržovat zásady, že zvíře nesmí trýznit a musí ji chránit a pečovat o ni. Myslivec totiž nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval, nýbrž ji usmrcuje proto, aby ji choval.
Myslivec se stále něco učí a zdokonaluje
– veškerý výkon práva myslivosti učí uvědomělého plnění povinností, kázni a čestnosti
– ve styku se zvířaty si myslivec osvojuje humánnost, zdrženlivost, šlechetnost
– při lovu se tříbí pohotovost, bystrost, všímavost, rozvážnost
– ve styku se svými druhy se myslivec učí přímosti, skromnosti a nezištnosti, ochotě k pomoci,potlačuje sobeckost a závist
– pěstuje si družnost, přátelství, úcta ke starším, tříbí si společenské chování a takt
Ten kdo se naučil lásce k přírodě kázni a poctivosti při provozování myslivosti, neztrácí tyto a další mravní hodnoty ani ve svém občanském životě. Myslivost má tudíž výchovný a zušlechťující vliv na celou osobnost.
Doby lovu
15. 3. – 15. 4. kohout krocana divokého
16. 5. – 30. 9. srnec obecný
1. 7. – 28. 2. straka obecná, vrána obecná
1. 8. – 15. 1. jelen, laň a kolouch jelena evropského a siky japonského
1. 8. – 31. 12. muflon, muflonka a muflonče
1. 8. – 31. 12. kňour, bachyně prasete divokého
1. 8. – 31. 10. holub hřivnáč
16. 8. – 31. 12. jelen, laň a kolouch siky Dybowského
16. 8. – 31. 12. daněk skvrnitý, daněla a danče
16. 8. – 15. 1. husa běločelá, husa velká, husa polní
1. 9. – 30. 11. kachna divoká
1. 9. – 30. 11. polák chocholačka, polák velký
1. 9. – 30. 11. lyska černá
1. 9. – 31. 12. jelen běloocasý, laň a kolouch
1. 9. – 31. 12. koza bezoárová, kozel a kůzle
1. 9. – 31. 12. srna a srnče
1. 10. – 30. 11. kamzík horský, kamzice a kamzíče
1. 10. – 30. 11. jezevec lesní
1. 10. – 31. 12. krocan divoký a krůta
16. 10. – 31. 12. bažant obecný kohout, slepice
16. 10. – 15. 3. bažant královský kohout
16. 12. – 31. 12. bažant královský slepice
16. 10. – 15. 2. hrdlička zahradní
16. 31. – 31. 12. perlička obecná
1. 11. – 31. 12. zajíc polní
1. 11. – 31. 12. králík divoký
1. 11. – 28. 2. kuna lesní, kuna skalní
1. 11. – 28. 2. ondatra pižmová
Celoročně se loví – liška obecná, sele a lončák prasete divokého
Obrana myslivosti
Lov a jeho význam
– lov je vrozená vlastnost člověka
– lov kultivoval člověka po dlouhá tisíciletí
– lov je nutný k regulaci zvěře, která se přemnoží
– lov nám přináší příjemné zážitky, kožešiny, zvěřinu, trofeje a uspokojení
Lov není záliba v zabíjení
– zabíjení a lov není totéž
– myslivci loví podle svých zásad a etiky tak, aby utrpení zvířat bylo minimální
– utrpení pro zvěř je štvaní a strhávání pytlačícími psy
– zabíjení bez důvodu a ze záliby je zvrácenost, která do myslivosti nepatří
Jaký mají smysl a hodnotu myslivecké tradice
– myslivecké tradice jsou součástí naší evropské kultury
– myslivecké tradice zakotvují do výkonu práva myslivosti praktické úkony
– myslivecké tradice kultivují výkon práva myslivosti po etické stránce
– široká občanská veřejnost má silně vžité tradiční myslivecké pokrmy, nápoje, symboly a písničky
Jaký užitek poskytuje myslivost celé společnosti
– myslivci pomáhají státní správě aktivně chránit krajinu s původní flórou a faunou
– myslivost má pozitivní podíl na ekonomice státu
– myslivost má pro občany vysokou kulturní hodnotu a je inspirací umělců
Nic a nikdo není dokonalý
– v každé lidské činnosti se setkáváme se selháním jedinců
– myslivci mají zájem přestupky proti ochraně přírody a myslivosti přísně trestat
– myslivci usilují o možnost své členy trestat nezávisle na justici
– cílem myslivecké organizace je vychovávat odborně fundované členy s patřičnou mysliveckou morálkou a právním vědomím
Chov zvěře, péče o zvěř a její smysl
– myslivci v uměle vytvořené krajině zvěř chovají, protože jinak by zde nebyla
– myslivci loví jen přirůst zákonem stanovených normovaných stavů
– v dnešních změněných podmínkách se zvěř bez péče myslivců neobejde
– péče o zvěř spočívá v ochraně jejího životního prostředí, zlepšování životnosti honitby, přikrmování, eventuálně napájení, péče o zdravotní stav a regulací zákonem povolených predátorů
Komu jsou myslivci podřízení a kdo je kontroluje
– myslivost je řízena zákonem č. 449/2001 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami
– dodržování zákona kontroluje státní správa a osoby se statutem veřejného činitele
– k výkonu práva myslivosti je oprávněn jen ten, kdo složil předepsanou zkoušku a je držitelem loveckého lístku, zbrojního průkazu, povolenky k lovu a má platné zákonné pojištění
– kdo není dostatečně spolehlivý a neřídí se psanými i nepsanými zákony, od toho se ostatní myslivci a organizace distancují. Jedná se obdobně jako u ostatních profesí o osobní selhání jedinců. Tyto případy řeší soudy.
Myslivost není jen zábavou bohatých lidí
– myslivost je dostupná v ČR každému, kdo splní uvedené zákonné podmínky
– provozování myslivosti je možné i pro občany s nižšími finančními příjmy
– v mysliveckých organizacích se na základě společného zájmu sjednocují občané všech společenských vrstev a politických názorů v jednu kulturně občanskou sílu
Kolik zvěře mohou myslivci lovit
– myslivci mohou lovit jen tolik, kolik jim dovoluje plán lovu
– řádně zpracovaný řád lovu zajišťuje, aby myslivci nelovili víc než je potřeba a ne méně než je nutné
– zvěř není hlavní příčinnou špatného stavu lesa
Co jsou to trofeje a jaký mají smysl
– kult trofejí existoval v minulosti
– dnešní myslivci žádný kult trofejí nevytvářejí
– dnes je trofej pro myslivce upomínka na lov, estetický doplněk interiéru bytu, kde se trofej vhodně uchovává
– pro myslivecké odborníky, zoology a vědce je trofej cenný biologický materiál
– pro myslivce nemá trofej cenu finanční, ale cenu osobního zážitku a cenu chovatelskou
Jaký užitek má myslivost pro myslivce
– myslivci mají hmotné požitky z lovu zvěře
– odměnou za práci a jiné náklady je radost z lovu, pobytu v přírodě a případně trofej
– náklady na výkon práva myslivosti vysoce překračují penězi měřitelný užitek z lovu
Kolik zvěře v krajině mohou myslivci chovat
– myslivci o zvěř pečují ne proto, aby mohli více střílet, ale aby zachovali v měnící se krajině všechny druhy zvěře a v co nejlepším kondičním a zdravotním stavu
– myslivci nenechávají zvěř záměrně přemnožit, ale udržují normované stavy podle platných zákonů a vyhlášek
– myslivci pečují o zvěř a také o volně žijící živočichy, kteří nejsou předmětem lovu
– myslivci mají zájem o vytváření a udržování ekologické rovnováhy v krajině
Jaký vztah má myslivost k ochraně přírody
– myslivci jsou historicky prvními ochránci přírody
– myslivci spolupracují s Ministerstvem životního prostředí
– myslivci konkrétní prací v honitbách zlepšují životní prostředí i mnoha jiných druhů živočichů nepatřících do výčtu zvěře
Nejvýznamnější postavy v dějinách naší myslivost
Z historie
FRANTIŠEK ANTONÍN HRABĚ SPORCKK (1662 – 1738) – proslulá osobnost našeho baroka, mecenáš umění; organizace parforsních honů, zavádění troubení při lovech, úpravy honiteb, chov loveckých psů, zakládání obor, bažantnic a kačenáren, rozvoj čižby, konstrukce palných zbraní, založení loveckého řádu sv. Huberta v roce 1695
Puškaři minulosti
ANTONÍN VINCENT LEBEDA (1797 – 1857) – nejslavnější český puškař 19. st., konstruktér
BEDŘCH BRANDEJS (1851 – 1918) – puškař, publicista z oboru zbrojířství
Literáti 19. století
FRANTIŠEK ŠPATNÝ (1814 – 1883) – národní buditel, slovníkář, vydavatel prvního českého mysliveckého periodika
JAN TEODORICH DOLEŽAL (1847 – 1901) – lesník, zakladatel českého lesnického a mysliveckého časopisectví JOSEF VILÉM ČERNÝ (1841 – 1905) – lesník, zakladatel českého monografického odporného mysliveckého písemnictví
Literáti první polovina 20. století
JAN EV. CHADT–ŠETĚTÍNSKÝ (1860 – 1925) – lesník, zakladatel českého mysliveckého dějepisectví
JAN SEIDL (1864 – 1916) – lesník, spisovatel, redaktor a vydavatel
JOSEF VÁCLAV ROZMARA (1872 – 1951) – lesník, spisovatel, redaktor a tehdejší nejznámější vydavatel lesnické a zvláště myslivecké odborné a beletrické literatury LUDVÍK ŠTĚTKA (1886 – 1946) – lesník, spisovatel, redaktor a vydavatel
Organizátoři 20. století
PROF. ING. ANTONÍK DYK (1871 – 1952) – lesnický a myslivecký spisovatel, dlouholetý ústřední předseda ČSMJ
JOSEF ŽALMAN (1887 – 1947) – lesnický a myslivecký spisovatel, dlouholetý úřední jednatel ČSMJ
JAROSLAV SVOBODA (1883 – 1968) – spoluzakladatel ČSMJ, vedoucí redaktor ,,Stráže myslivosti“, kynolog
Kynologové – literáti 20. století
KAREL PODHAJSKÝ (1871 – 1930) – spoluzakladatel ČSMJ, zakladatel ústřední plemenné knihy čs. loveckých psů (Člp), chovatel ohařů
FRANTIŠEK HOUSKA (1873- 1945) – chovatel českých fousků
JAN BÁČA (1899 – 1980) – kynologický publicista a praktik
RICHARD KNOLL (1893 – 1973) – chovatel krátkosrstých ohařů
ING. JOSEF NAJMAN (1909 – 1968) – organizátor lovecké kynologie
Zdroj:
informace – Penzum znalostí z myslivosti (XII. Vydání)
