Myslivost – seminární práce

 

   Otázka: Myslivost

   Předmět: Ekologie

   Přidal(a): Barbora

 

Barbora Kusáková, 1MS, Seminární práce do ekologie

CO STVOŘIL BŮH TO CTI A OPATRUJ, TO MYSLIVČE BUĎ PRVNÍ ZÁKON TVŮJ

 

Myslivecké desatero

I.

BUĎ VŽDY, VŠUDE A ZA KAŽDÝCH OKOLNOSTÍ MYSLIVCEM TAK, JAK ZÁKON, PŘEDPISY A MYSLIVECKÉ ZVYKY KÁŽÍ A JAK JSI V NICH VYCHOVÁN A POUČEN BYL!

 

II.

KE ZVÍŘETI SE CHOVEJ ŠETRNĚ, CHOVEJ JI, ZUŠLECHŤUJ A CHRAŇ!

 

III.

UPRAVUJ STAVY ZVĚŘE, DRAVOU ZBYTEČNĚ NESTŘÍLEJ, NEBOŤ I ONA V ÚNOSNÉ MÍŘE UŽITEČNÁ JEST!

 

IV.

PAMATUJ, ŽE PŘÍRODA NENÍ STŘELNICE. STŘÍLEJ JEN NA TO,

CO BEZPEČNĚ ROZPOZNÁŠ!

 

V.

PROTI ÚJEDNÍKŮM, BOUCHALŮM, PYTLÁKŮM A JINÝM ŠKŮDCŮM NEBUĎ SHOVÍVAVÝ!

BUĎ VŠAK OPATRNÝ!

 

VI.

NEBER NA LEHKOU VÁHU SVOU MYSLIVECKOU ČEST!

TU VŽDY A VŠUDE CHRAŇ!

 

VII.

MLUV JEN NAŠÍ KRÁSNOU ČESKOU MLUVOU MYSLIVECKOU, NEBOŤ ONA JE NEHYNOUCÍM ODKAZEM NAŠICH MYSLIVECKÝCH PŘEDKŮ!

 

VIII.

ZACHOVÁVEJ NAŠE DOBRÉ ČESKÉ MYSLIVECKÉ ZVYKY A TRADICE!

JE TO NEJEN TVOJE PRÁVO, ALE I POVINOST!

 

IX.

PSA SVÉHO MILUJ NADE VŠECHNO! JEST NEJLEPŠÍM TI

POMOCNÍKEM A VĚRNÝM DRUHEM!

 

X.

VŽDY A ZA VŠECH OKOLNOSTÍ PŘI VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI!

BUĎ TI NADÁLE NÁŠ PATRON SV. HUBERT OCHRÁNCEM!

 

MYSLIVOSTI ZDAR!

 

Význam myslivosti

Myslivost není jen o střelbě a krmení zvířat, vysedávání v lese apod. Myslivost správně chápána a provozována má význam etický, tj. působí výchovně na morálku a charakter myslivce, učí ho poznávat krásy přírody a života v ní. Ten kdo rozhoduje o životě a smrti zvířat stojí mravně vysoko, a proto musí dodržovat zásady, že zvíře nesmí trýznit a musí ji chránit a pečovat o ni. Myslivec totiž nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval, nýbrž ji usmrcuje proto, aby ji choval.

 

Myslivec se stále něco učí a zdokonaluje

– veškerý výkon práva myslivosti učí uvědomělého plnění povinností, kázni a čestnosti

– ve styku se zvířaty si myslivec osvojuje humánnost, zdrženlivost, šlechetnost

– při lovu se tříbí pohotovost, bystrost, všímavost, rozvážnost

– ve styku se svými druhy se myslivec učí přímosti, skromnosti a nezištnosti, ochotě k pomoci,potlačuje sobeckost a závist

– pěstuje si družnost, přátelství, úcta ke starším, tříbí si společenské chování a takt

 

Ten kdo se naučil lásce k přírodě kázni a poctivosti při provozování myslivosti, neztrácí tyto a další mravní hodnoty ani ve svém občanském životě. Myslivost má tudíž výchovný a zušlechťující vliv na celou osobnost.

 

Doby lovu

15. 3. – 15. 4.                         kohout krocana divokého

16. 5. – 30. 9.                         srnec obecný

1. 7. – 28. 2.                         straka obecná, vrána obecná

1. 8. – 15. 1.                         jelen, laň a kolouch jelena evropského a siky japonského

1. 8. – 31. 12.                       muflon, muflonka a muflonče

1. 8. – 31. 12.                      kňour, bachyně prasete divokého

1. 8. – 31. 10.                       holub hřivnáč

16. 8. – 31. 12.                       jelen, laň a kolouch siky Dybowského

16. 8. – 31. 12.                      daněk skvrnitý, daněla a danče

16. 8. – 15. 1.                         husa běločelá, husa velká, husa polní

1. 9. – 30. 11.                       kachna divoká

1. 9. – 30. 11.                       polák chocholačka, polák velký

1. 9. – 30. 11.                       lyska černá

1. 9. – 31. 12.                      jelen běloocasý, laň a kolouch

1. 9. – 31. 12.                      koza bezoárová, kozel a kůzle

1. 9. – 31. 12.                      srna a srnče

1. 10. – 30. 11.                       kamzík horský, kamzice a kamzíče

1. 10. – 30. 11.                      jezevec lesní

1. 10. – 31. 12.                       krocan divoký a krůta

16. 10. – 31. 12.                      bažant obecný kohout, slepice

16. 10. – 15. 3.                        bažant královský kohout

16. 12. – 31. 12.                      bažant královský slepice

16. 10. – 15. 2.                        hrdlička zahradní

16. 31. – 31. 12.                      perlička obecná

1. 11. – 31. 12.                      zajíc polní

1. 11. – 31. 12.                      králík divoký

1. 11. – 28. 2.                        kuna lesní, kuna skalní

1. 11. – 28. 2.                        ondatra pižmová

 

Celoročně se loví – liška obecná, sele a lončák prasete divokého

 

Obrana myslivosti

Lov a jeho význam

– lov je vrozená vlastnost člověka

– lov kultivoval člověka po dlouhá tisíciletí

– lov je nutný k regulaci zvěře, která se přemnoží

– lov nám přináší příjemné zážitky, kožešiny, zvěřinu, trofeje a uspokojení

 

Lov není záliba v zabíjení

– zabíjení a lov není totéž

– myslivci loví podle svých zásad a etiky tak, aby utrpení zvířat bylo minimální

– utrpení pro zvěř je štvaní a strhávání pytlačícími psy

– zabíjení bez důvodu a ze záliby je zvrácenost, která do myslivosti nepatří

 

Jaký mají smysl a hodnotu myslivecké tradice

– myslivecké tradice jsou součástí naší evropské kultury

– myslivecké tradice zakotvují do výkonu práva myslivosti praktické úkony

– myslivecké tradice kultivují výkon práva myslivosti po etické stránce

– široká občanská veřejnost má silně vžité tradiční myslivecké pokrmy, nápoje, symboly a písničky

 

Jaký užitek poskytuje myslivost celé společnosti

– myslivci pomáhají státní správě aktivně chránit krajinu s původní flórou a faunou

– myslivost má pozitivní podíl na ekonomice státu

– myslivost má pro občany vysokou kulturní hodnotu a je inspirací umělců

 

Nic a nikdo není dokonalý

– v každé lidské činnosti se setkáváme se selháním jedinců

– myslivci mají zájem přestupky proti ochraně přírody a myslivosti přísně trestat

– myslivci usilují o možnost své členy trestat nezávisle na justici

– cílem myslivecké organizace je vychovávat odborně fundované členy s patřičnou mysliveckou morálkou a právním vědomím

 

Chov zvěře, péče o zvěř a její smysl

– myslivci v uměle vytvořené krajině zvěř chovají, protože jinak by zde nebyla

– myslivci loví jen přirůst zákonem stanovených normovaných stavů

– v dnešních změněných podmínkách se zvěř bez péče myslivců neobejde

– péče o zvěř spočívá v ochraně jejího životního prostředí, zlepšování životnosti honitby, přikrmování, eventuálně napájení, péče o zdravotní stav a regulací zákonem povolených predátorů

 

Komu jsou myslivci podřízení a kdo je kontroluje

– myslivost je řízena zákonem č. 449/2001 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami

– dodržování zákona kontroluje státní správa a osoby se statutem veřejného činitele

– k výkonu práva myslivosti je oprávněn jen ten, kdo složil předepsanou zkoušku a je držitelem loveckého lístku, zbrojního průkazu, povolenky k lovu a má platné zákonné pojištění

– kdo není dostatečně spolehlivý a neřídí se psanými i nepsanými zákony, od toho se ostatní myslivci a organizace distancují. Jedná se obdobně jako u ostatních profesí o osobní selhání jedinců. Tyto případy řeší soudy.

 

Myslivost není jen zábavou bohatých lidí

– myslivost je dostupná v ČR každému, kdo splní uvedené zákonné podmínky

– provozování myslivosti je možné i pro občany s nižšími finančními příjmy

– v mysliveckých organizacích se na základě společného zájmu sjednocují občané všech společenských vrstev a politických názorů v jednu kulturně občanskou sílu

 

Kolik zvěře mohou myslivci lovit

– myslivci mohou lovit jen tolik, kolik jim dovoluje plán lovu

– řádně zpracovaný řád lovu zajišťuje, aby myslivci nelovili víc než je potřeba a ne méně než je nutné

– zvěř není hlavní příčinnou špatného stavu lesa

 

Co jsou to trofeje a jaký mají smysl

– kult trofejí existoval v minulosti

– dnešní myslivci žádný kult trofejí nevytvářejí

– dnes je trofej pro myslivce upomínka na lov, estetický doplněk interiéru bytu, kde se trofej  vhodně uchovává

– pro myslivecké odborníky, zoology a vědce je trofej cenný biologický materiál

– pro myslivce nemá trofej cenu finanční, ale cenu osobního zážitku a cenu chovatelskou

 

Jaký užitek má myslivost pro myslivce

– myslivci mají hmotné požitky z lovu zvěře

– odměnou za práci a jiné náklady je radost z lovu, pobytu v přírodě a případně trofej

– náklady na výkon práva myslivosti vysoce překračují penězi měřitelný užitek z lovu

 

Kolik zvěře v krajině mohou myslivci chovat

– myslivci o zvěř pečují ne proto, aby mohli více střílet, ale aby zachovali v měnící se krajině všechny druhy zvěře a  v co nejlepším kondičním a zdravotním stavu

– myslivci nenechávají zvěř záměrně přemnožit, ale udržují normované stavy podle platných zákonů a vyhlášek

– myslivci pečují o zvěř a také o volně žijící živočichy, kteří nejsou předmětem lovu

– myslivci mají zájem o vytváření a udržování ekologické rovnováhy v krajině

 

Jaký vztah má myslivost k ochraně přírody

– myslivci jsou historicky prvními ochránci přírody

– myslivci spolupracují s Ministerstvem životního prostředí

– myslivci konkrétní prací v honitbách zlepšují životní prostředí i mnoha jiných druhů živočichů   nepatřících do výčtu zvěře

 

Nejvýznamnější postavy v dějinách naší myslivost

 

Z historie

FRANTIŠEK ANTONÍN HRABĚ SPORCKK (1662 – 1738) – proslulá osobnost našeho baroka, mecenáš umění; organizace parforsních honů, zavádění troubení při lovech, úpravy honiteb, chov loveckých psů, zakládání obor, bažantnic a kačenáren, rozvoj čižby, konstrukce palných zbraní, založení loveckého řádu sv. Huberta v roce 1695

 

Puškaři minulosti

ANTONÍN VINCENT LEBEDA (1797 – 1857) – nejslavnější český puškař 19. st., konstruktér

BEDŘCH BRANDEJS (1851 – 1918) – puškař, publicista z oboru zbrojířství

 

Literáti 19. století

FRANTIŠEK ŠPATNÝ (1814 – 1883) – národní buditel, slovníkář, vydavatel prvního českého mysliveckého periodika

JAN TEODORICH DOLEŽAL (1847 – 1901) – lesník, zakladatel českého lesnického a mysliveckého časopisectví                                                                                                                                                        JOSEF VILÉM ČERNÝ (1841 – 1905) – lesník, zakladatel českého monografického odporného mysliveckého písemnictví

 

Literáti první polovina 20. století

JAN EV. CHADT–ŠETĚTÍNSKÝ (1860 – 1925) – lesník, zakladatel českého mysliveckého dějepisectví

JAN SEIDL (1864 – 1916) – lesník, spisovatel, redaktor a vydavatel

JOSEF VÁCLAV ROZMARA (1872 – 1951) – lesník, spisovatel, redaktor a tehdejší nejznámější vydavatel lesnické a zvláště myslivecké odborné a beletrické literatury                                                 LUDVÍK ŠTĚTKA (1886 – 1946) – lesník, spisovatel, redaktor a vydavatel

 

Organizátoři 20. století

PROF. ING. ANTONÍK DYK (1871 – 1952) – lesnický a myslivecký spisovatel, dlouholetý ústřední předseda ČSMJ

JOSEF ŽALMAN (1887 – 1947) – lesnický a myslivecký spisovatel, dlouholetý úřední jednatel ČSMJ

JAROSLAV SVOBODA (1883 – 1968) – spoluzakladatel ČSMJ, vedoucí redaktor ,,Stráže myslivosti“, kynolog

 

Kynologové – literáti 20. století

KAREL PODHAJSKÝ (1871 – 1930) – spoluzakladatel ČSMJ, zakladatel ústřední plemenné knihy čs. loveckých psů (Člp), chovatel ohařů

FRANTIŠEK HOUSKA (1873- 1945) – chovatel českých fousků

JAN BÁČA (1899 – 1980) – kynologický publicista a praktik

RICHARD KNOLL (1893 – 1973) – chovatel krátkosrstých ohařů

ING. JOSEF NAJMAN (1909 – 1968) – organizátor lovecké kynologie

 

Zdroj:

informace – Penzum znalostí z myslivosti (XII. Vydání)





Další podobné materiály na webu: