Národní hospodářství – otázka z ekonomie

 

   Otázka:  Národní hospodářství

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): El

 

 

 

 

Národní hospodářství

11. • soubor činností hospodářského charakteru uskutečňované na území daného státu subjekty podnikání a občany:
      • stát
      • firmy
      • domácnosti

 

Struktura NH

hospodářská odvětví:

• průmysl, stavebnictví
• zemědělství, lesnictví
• doprava, spoje
• služby – obchod (prodejna), cestovní ruch, opravy, kadeřnictví
• bankovnictví, pojišťovnictví
• kultura, zdravotnictví
• obrana, soudnictví
• státní správa, samospráva
• bezpečnost

 

Hospodářská odvětví se seskupují na základě podobných znaků do tzv. hospodářských sektorů:

11. Primární	Sekundární	Terciální	Kvartální
    ·         zemědělství ·         lesnictví ·         těžební průmysl ·         chov ryb ·         (= prvo výroba)	·         zpracovatelský průmysl ·         stavebnictví ·         výroba a rozvod energie	·         poskytování služeb pro výrobu a obyvatelstvo	·         věda a výzkum

     

Funkce

• uspokojování lidských potřeb – potřeby společnosti neustále rostou
• výrobní faktory jsou omezené – tento stav nutí člověka, aby hospodařil
• hospodaření – využít stávající zdroje s cílem dosažení co největšího užitku (co největšího uspokojení potřeb)
• úroveň NH charakterizují makroekonomické veličiny:

1. HDP
2. inflace
3. nezaměstnanost
4. bilance zahraničního obchodu

 

Domácí produkt

• představuje množství veškerého zboží a služeb, které je společnost schopna vyrobit za určitou dobu
  na určitém území

 

Čistý domácí produkt (ČDP)

• říká, jaké množství zboží, služeb a kapitálu ve společnosti ve stejném období skutečně přibylo

 

Hrubý domácí produkt (HDP)

• představuje množství vyprodukovaného zboží, služeb a kapitálu za určité období na určitém území
• zahrnuje pouze finální statky
• nezahrnuje meziprodukty, které slouží k další výrobě
• př. zemědělství – sklidíme obilí à zrno àpoužití ke krmení zvířat = meziprodukt
• není ideálním odrazem výkonnosti ekonomiky státu
• měří oficiální ekonomiku
• neměří:
  • statky a služby, které si lidé ve sledovaném období vyráběli pro vlastní potřebu
  • statky a služby, které prošly nelegálním trhem:
    • šedá ekonomika
    • černá ekonomika – zakázaná, nezákonná
  • typy:
    • nominální HDP:
      • produkce běžného roku vyjádřena v běžných cenách (ceny platné v jednotlivých letech)
      • odráží růst produkce i cen
    • reálný HDP:
      • produkce běžného roku vyjádřena ve stálých cenách (cena určitého zvoleného roku)
      • odráží pouze růst produkce

 

Výpočet HDP

1) Produkční metoda

HDP = produkce – mezispotřeba + daně z produktů – dotace na produkty

 

Př. Výrobce, který nakoupí materiál za 1 000 Kč, zaplatí pracovníkům 800 Kč, spotřebuje energii za 200 Kč a výsledný výrobek prodá za 5 000 Kč.

5 000 – 800 – 200 – 1 000 = 3 000

Ke tvorbě HDP přispěje částkou 3 000 Kč.

 

Př. Pokud obchodník nakoupí tento výrobek za 5 000 Kč, prodá jej za 7 500 Kč a nespotřebuje další nakoupený materiál, energii nebo služby.

7 500 – 5 000 = 2 500

Ke tvorbě HDP přispěje částkou 2 500 Kč.

 

2) Výdajová metoda

• sčítáme výdaje subjektů na nákup konečných výrobků a služeb

HDP = C + I + G + (Ex – Im)

C…… spotřeba domácností

I…….. hrubé investice

G…… veřejné výdaje

Ex….. hodnota exportu

Im…. hodnota importu

 

nebo-li

agregátní výdaje = výdaje na konečnou spotřebu + tvorba hrubého kapitálu + vývoz výrobků a služeb – dovoz výrobků a služeb

 

3) Důchodová metoda

• počítá se jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem

 

Hrubý národní produkt (HNP)

• vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu toku zboží a služeb vytvořenou výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky za dané období
• je počítán na národním principu
• používá se výdajová metoda

 

HNP = C + Ig + G + (Ex – Im)

C…… osobní výdaje na spotřebu

Ig…… hrubé soukromé domácí investice

G…… vládní nákupy výrobků a služeb

Ex….. hodnota exportu

Im…. hodnota importu

 

Př. Pro danou ekonomiku jsou zjištěny následující údaje: potřební výdaje domácností: 1 500; znehodnocení kapitálu (odpisy): 250; důchody rezidentů dané země dosažené v cizině: 200; důchody nerezidentů dosažených v dané zemi: 280; mzdy: 1 700; hrubé soukromé investice: 800; transferové platby vlády: 300; export: 600; import: 680; vládní nákupy statků a služeb: 600; nepřímé daně (zmenšené o dotace): 120; zisky firem: 400; čisté úroky: 270.

 

Vypočítejte:

čisté soukromé investice:

hrubé investice                      800,–
odpisy                                 – 250,–
čisté investice                        550,–

čistý export:

export                                   600,–
import                                – 680,–
čistý export                             -80,–

hrubý domácí produkt:

transferové platby vlády                                         300,–
vládní nákupy statků a služeb                                 600,–
celkové vládní výdaje                                             900,–

celkové vládní výdaje:

HDP = C + I + G + (Ex – Im) = 1 500 + 800 + (600 + 300) + (600 – 680) = 3 120,–

hrubý národní produkt:

HNP = C + Ig + G + (Ex – Im) = 1 500 + 800 + 600 – 80 = 2820 + 200 – 280 = 2 740,–

národní důchod:

2 740 – 120 -250 = 2 370,–

renty (důchody):

200 + 1 700 + 400 + 270 = 2 570,–

 

Ekonomický růst

• jeden z nejdůležitějších cílů hospodářské politiky
• ekonomickým růstem rozumíme růst HDP/HNP v čase

Y……. reálný produkt

t……. období

 

Faktory růstu

• růst vstupů výrobních faktorů:
  • přírůstek nabídky pracovních sil
  • přírůstek kapitálu

 

• tempo růstu souhrnné produktivity (účinnosti):
  • růst produktivity práce
  • růst účinnosti kapitálu
  • pokles materiálové a energetické náročnosti výroby
  • růst výtěžnosti přírodních zdrojů

Hospodářský (podnikatelský) cyklus

• z dlouhodobého hlediska dochází k pravidelnému kolísání ekonomiky – vzestupu a poklesu

 

Fáze hospodářského cyklu

Expanze (konjunktura, vzestup) – rozmach poptávky i nabídky

• domácnostem i firmám se daří
• zvyšování zaměstnanosti
• zvyšování cen i zisků
• na konci fáze dochází k hornímu bodu hospodářského cyklu

 

Vrchol – převis nabídky nad poptávkou

• firmy nejsou schopny při současných cenách, které uhrazují náklady a zajišťují přijatelný zisk vyrobenou produkci prodat
• snižuje se agregátní poptávka

 

Krize (recese, pokles) – pokles nabídky i poptávky

• sestupná fáze ekonomického cyklu
• pokles poptávky (domácnosti a firmy méně nakupují)
• pokles investic
• stagnace cen (ceny zůstávají na stejné úrovni – ani nerostou ani neklesají) a pokles zisků firem
• roste nezaměstnanost

 

Dno – vyrovnání a oživení poptávky i nabídky

• žít se musí, takže poptávka nikdy neklesne na nulu
• firmy minimalizují náklady a ceny
• je obtížné nalézt práci, míra nezaměstnanosti je vysoká, klesá míra inflace
• vyrovnání nabídky a poptávky

 

Typy hospodářských cyklů podle délky

• krátkodobé cykly:
  • délka cca 18-40 měsíců
  • souvisejí s výkyvy v zásobách
• střednědobé cykly:
  • perioda cca 8-10 let
  • souvisejí s investicemi do strojů a zařízení
• dlouhodobé cykly:
  • perioda cca 50 let
  • souvisejí se zásadami inovacemi a převratnými změnami ve výrobních technologiích

 

Příčiny hospodářského cyklu

• monetárního teorie:
  • Hayek
  • tato teorie vidí problém v peněžní zásobě na trhu
• reálná teorie:
  • Keynes
  • problém vidí v reálných zásazích do trhu
• externí příčiny cyklů:
  • vznikají mimo rámec ekonomického systému (např. vývoj počtu obyvatel)
• interní příčiny cyklů:
  • vznikají uvnitř ekonomiky (např. vývoj spotřeby a ekonomických investic)