Otázka: Naše státnost
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Hawkin
citáty
1. „Státy existují na těch ideálech, z kterých vznikli.“ Masaryk
2. „Demokracie je buď pro všechny, nebo pro nikoho.“ Erazim Kohák
3. „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě
k právům a svobodám člověka a občana.“ (Ústava ČR – hlava první; článek 1) – právní stát = stát založený na politickém systému, ve kterém je právnímu řádu podřízena i státní moc (včetně vlády)
vývoj státu a práva v českých zemích
1. Obyčejová forma práva – první forma práva postavená na zvycích a morálce
– právní partikularismus = „roztříštěné právo“ – v zemi není jednotné právo
– personalita práva = právo je fixováno na původ nositele práva – Římské právo – římané, Germáné – Leges Barbarorum (=barbarský zákoník) – 1.zákoník àSálský zákoník
– ordál = boží soud – když nebyl svědek, tak obviněný podstoupil ordál (ortel) ànapř. chůze po rozžhaveném uhlí, vhození do vody v zavázaném pytli -> když přežil, tak byl nevinný
Břetislavova dekretea (1039) – Břetislav I.; vyhlášena v Chrudimi, 1. právní kodex; snaha o potlačení pohanských zvyků, které se mísily s křesťanskými
2. zvláštní právo pro jednotlivé společenské vrstvy (13. stol.)
a) zemské právo – zpracováno v zemských deskách (zapsána majetková držba půdy)
– zemské desky byly rozděleny na české a moravské (moravské zachovány původní; české jsou kopie)
– snaha panovníků sjednotit zemské právo (1. panovník – Karel IV. měl připraven právní kodex Majestát z Karolína, ale neprošel)
– snaha šlechty sjednotit zemské právo (Kniha Rožmberská, Knihy devatery – Viktor Kornel ze Všehrd, Kniha Tovačovská – Ctibor Tovačovský z Cimburka, Kniha Drnovská) à nepodařilo se jim to
Vladislavské zřízení zemské (1500) – 1. panovník Vladislav II. Jagelonský sjednotil zemské právo; došlo k omezení moci panovníka
Moravské zřízení zemské (1575)
b) zvláštní právo
1. městské – vychází ze dvou zdrojů:
magdeburské (Magdeburg – centrum otonského umění)
norimberské (lépe zpracováno)
Práva městská království českého (1571) – Pavel Kristián z Koldína (soupis měst. správ)
2. horní – Codex iuris metelici (1300-1305) – Václav II. àhorní zákon + ražba mincí àgroše
3. poddanské (emfyteutické, purkrechtní) – upraveny majetkoprávní vztahy (pronájem půdy)
lenní vztahy ve středověku: prekarium – držba půdy fixovaná na držitele; beneficum – držba církve; feudum – dědičná držba
– poddanské právo – katastr statků a usedlostí – je zpracováno v urbářích (soupis poddanské půdy)
– Berní rule (Soupis daňových povinností; Čechy;1654); na Moravě: Lánové rejstříky
tereziánský katastr – reforma zpracovávající poddanskou držbu pro daňové účely (raabizace)
josefínský katastr – je radikálnější než tereziánský katastr; zdanil i panskou půdu
3. centralizované právo; ústavní proces Rakousko-Uherska
Rakouský občanský zákoník (1811) – 1.občanský zákoník vytvořil Napoleon – Codex Civil – CC; CIC – Corpus iuris civilis – Justiniánův zákoník
kabinetní list (1848) – vydán během revolučního roku 1848, císař slibuje českému lidu nápravu
Stadionova oktrojovaná ústava (1849); Živnostenský řád (1859) – konec cechů
říjnový diplom (1860) – císař slibuje ústavu a federalizaci Rakouska
Schmerlingova únorová ústava (1861) – vytvořen parlamentní systém – Říšská rada: panská + posl. sněmovna; volební systém: omezen daňovým cenzem, obyvatelé rozděleni do kurií
prosincová dualistická ústava (1867) – Rak-Uh vyrovnání; federativní stát s konfederativními prvky
federace = dobrovolné rozdělení země, kdy kompetence vycházejí od vrchu
konfederace = jednotlivé země vždy jednají mezi sebou – kompetence od spodu
fundamentálky (1871) – pokus o česko-rak. vyrovnání – posílení pravomocí zemského sněmu
punktace (1890) – dohoda mezi staročechy a německými liberály o budoucnosti Zemí Koruny České
– úprava veřejné správy
moravský pakt (1905) – punktace na Moravě
– r.1907 – Všeobecné volební právo pro muže (pro ženy r. 1919)
4. Právo v ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR
1918 – recepční právo – převzato od Rak-Uh (stát nemůže zrušit celé právo; hlavně občanský zákoník)
1920 – Ústava ČSR – parlamentární systém – Národní shromáždění: PS + senát; virilní hlasy (rektoři, církevní hodnostáři)
1945 – Košický vládní program – upravena Ústava z r. 1920 (během 2. SV)
1948 – Ústava ČSR – lidově-demokratický stát
1960 – Ústava ČSSR – ústava socialistického státu
– 1968 – federalizace – ústava pouze upravena novelizačním zákonem
– 1989 – zrušení vedoucí úlohy KSČ a ČSFR (novelizace)
1993 – Ústava ČR (schválena r. 1992; platí od 1. 1. 1993)
politický pluralismus
– označuje moderní přesvědčení, že svobodná společnost se může udržet jen tehdy, pokud v ní o výkon státní moci soutěží více rovnoprávných uchazečů (více politických stran)
– volná soutěž politických stran završena (fungující na základě Zákona o politických stranách a politických sdružení) volbami
volební systémy
– znaky voleb – svobodné, všeobecné, rovné, přímé, tajné
– zajišťují rovnost – každý občas může být vyhlášen do každé funkce a má rovnocenný hlas
– zaručují pluralitu – občan má možnost výběru mezi různými politickými stranami
– dočasnost – volení zástupců pro určité volební období
– kontrola – moc ve státě získává strana s nejvíce hlasy (koalice s většinou hlasů)
– v parlamentu tvoří protiváhu opozice
– většinový program – platí to, co rozhodne většina
systémy voleb
1. většinový systém
– volí se jednotliví kandidáti a vyhrává ten, kdo získá nadpoloviční většinu
– dvoukolově àz prvního kola 2 kandidáti (pokud nezíská v prvním kole kandidát nad 50%) àpak se rozhodne
2. systém proporcionálního zastoupení
– volí se listiny politických stran àvyužití preferenčních hlasů (kroužkování na kandidátce)
– jednokolové volby
volby v ČR
Poslanecká sněmovna
– dle proporcionálního zastoupení; volí se 200 poslanců na 4 roky
– zvolen může být každý občan starší 21 let
– 14 krajů a 81 obvodů
– minimálně 5% hlasů, aby strana vstoupila do Poslanecké sněmovny – uzavírací klauzule
Senát
– dle většinového principu; 81 obvodů – za každý 1 senátor
– 6leté funkční období; 1 x 2 roky se obmění 1/3 senátu
– senátorem se může stát kdokoliv starší 40 let
– kandidáty do senátu připravují registrované politické subjekty àstrany + hnutí
– nezávislí kandidát se přihlašuje sám + petice aspoň 1000 hlasů z obvodu, kde kandiduje
– kandidát skládá kauci 20000,- Kč à při zisku alespoň 6% je mu vrácena
zastupitelstva krajů
– dle poměrného zastoupení na 4leté období
– počet zastupitelů je odvozen od počtu obyvatel v kraji
– 1 hlasovací lístek à na něm 4 preferenční hlasy
– postupují strany, nebo koalice aspoň s 5% platných hlasů
– kandidáti, kteří získají aspoň 1/10 hlasů jsou zvoleni přednostně do mandátu
zastupitelstva obcí
– počet členů do zastupitelstva určuje předešlé zastupitelstvo podle počtu obyvatel
– stejný systém jako v kraji
– !!! počet preferenčních hlasů tolik, kolik je voleno zastupitelů!!!
prezidentské
– dle většinového principu (2013 poprvé)
– kandidáta musí navrhnout 10 senátorů, 20 poslanců, nebo 50 000 (petice) občanů
– kandidát má na svoji kampaň maximálně 40 milionů + 10 milionů pro postupující do 2. kola volby
přímá a zastupitelská demokracie
přímá
referendum – hlasování voličů o závažných politických událostech – ano x ne
– občané starší 18ti let, trvalý pobyt na daném území, ke kterému se referendum stahuje
– platné: účast ¼ občanů v daném území; nadpoloviční většina rozhodně o výsledku
– jediné celostátní referendum se konalo 2003 o vstup ČR do EU ->77% voličů řeklo ano
plebiscit – celostátní význam
– hlasování občanů tohoto území o připojení, nebo odtržení od jiného státu
iniciativa – právo občanů navrhovat, nebo iniciovat nějaký návrhy k referendu
– podloženo petici s minimálním počtem 1000 podpisů
odvolání – občané mohou žádat odvolání svého zástupce
– podloženo peticí s důvody a podpisy
zastupitelská (nepřímá)
– občané se podílí na politických rozhodnutích zprostředkovaně, a to že svůj podíl moci přesunou dál na svého reprezentanta, zástupce – poslanci, senátoři, prezident, …
ekonomický pluralismus
– stát podporuje všechny formy vlastnictví
1. soukromé
2. veřejné
a) akciové
b) družstevní
c) státní
d) komunální
joint ventures = domácí podnik spolu s další zahraniční firmou či organizací vytvoří novou společnost
– cílem je spojit přednosti či zkušenosti obou partnerů, napři. zahraniční firma přinese kapitál / prověřenou značku a domácí firma znalost místního trhu
leasing = využívání hodnoty výrobku dříve, než ho celý zaplatíme (např. auta pro firmy, stroje, ..)
– nulový leasing – zaplatíme pouze hodnotu věcí; bez úrokových procent
franchising = firma mající pobočky po celém světě
– každá pobočka má jiného vlastníka – získává značku, technologii, kulturu
– majitel firmy má z každé pobočky podíl ze zisku – př. Lidl, Mc Donalds
outsourcing = firma zadává práci do jiné země, která vyrábí levněji / firma využívá služeb jiné firmy na práce, na kterou se nespecializuje (úklid kanceláří, zahradní práce, atd.. ) – může se tak lépe věnovat své původní náplni práce
barter = směnný obchod (zboží/služby za zboží/služby)
právní stát
– právně-filozofický koncept, který označuje stát založený na politickém systému, ve kterém je právu (právnímu řádu) podřízena státní moc àstát jedná v souladu s vlastním právem
– předpokladem je právní jistota, jednoznačnost a vymahatelnost práva, suverenita lidu, odvolatelnost práva, zákaz retroaktivity práva, přístupnost vzdělání, pluralita vzdělávacích prostředků, přístupnost informací
– ústavní a zákonné normy jsou v souladu s mezinárodním právem
– princip:
– výkon státní moci je omezen zákonem, tj. orgány veřejné moci smějí činit jen to, co jim
zákon výslovně dovoluje
– občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován,
pokud neporušil zákon)
OSN (RB) – Organizace spojených národů
vznik: – předcházející organizace – Společnost národů – sídlo v Ženevě – neplnila svoji funkci
– v době 2. SV dohoda protihitlerovské strany o vytvoření nové organizace
– r. 1943 – Teherán à deklarace o vzniku OSN
– r. 1945 – vznik OSN v San Franciscu
– hlavní dokument: Charta OSN – ustavující dokument světové organizace, který ustanovuje práva a povinnost členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN (r. 1945 v San Franciscu, 50 zakládajících členů)
– 24.10. – den OSN
– 193 členů (červenec 2011 – Jižní Súdán)
– 3 sídla: New York, Vídeň (dostanou se sem i lidé napsaní na seznamu teroristů), Ženeva – symbol mezinárodní spolupráce
RADA BEZPEČNOSTI
– jediné mezinárodní sdružení, které může legálně vyhlásit válku (díky mezinárodnímu právu – pokud vyvolám válku, aniž by ji posvětila Rada Bezpečnosti, a není to válka obranná, jsem agresor a všechny náklady hradím – připočítávají se i lidské životy)
– vyhlášení války: 1. Rada Bezpečnosti se dohodla, že povede válku a vytvoří vojsko
2. pověření organizace, která může vyhlásit válku
– tvořena: 5 stálých členů-USA, Francie, Rusko, Čína, Velká Británie (vítězové 2. SV) – mají právo veta
10 nestálých členů – původně volení dle bipolárního světa (nyní z Z, V, rozvoj. země); jednou za dva roky se obměňuje 1/3 členů; právo kolektivního veta (pokud minimálně 8 členů použije právo veta – není nic přijato
VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ – sdružuje všechny členské státy, schvaluje nové členy na doporučení RB
HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ RADA – vznik IMF a GATT (Světová obchodní organizace)
PORUČENSKÁ RADA – zodpovídala za dekolonizaci planety – dnes má pozastavenou činnost à splnila svůj účel
MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR (ICJ) – fungoval již před vznikem OSN – sídlo: Haag
– řeší spory mezi státy a podává posudky o právních otázkách na žádost oprávněných subjektů
– Haagská konvence – mezinár. právo, které spravuje vedení války (osvobozování válečných zajatců)
válečný zajatec = 1. má vojenské distinkce (hodnosti), 2. je součástí vyšší jednotky 3. součástí vojenské akce (dlouhodobého plánu), 4. nosí otevřeně zbraň
– soud převzat do OSN -> arbitrážní soud (státy, které před tento soud s tím musí souhlasit)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD (ICC) – soudí zločiny proti lidskosti, zločiny nelze promlčet, USA a ČÍNA na něj nepřistoupili, ale finančně ho podporují
MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR PRO BÝVALOU JUGOSLÁVII (ICTY) – OSN má právo založit soud v místě konfliktu (například i Rwanda)
SEKRETARIÁT OSN – generální tajemník – pan Ki-Mun, korejec
– každý světadíl má svého zástupce; mění se podle světadílů
org. spojené s OSN
UNESCO = Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
– sídlo: Paříž
– r. 1972 – Úmluva o ochraně světového, kulturního a přírodního dědictví
– r. 2003 – Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví (zpěvy, tance, svátky, rituály)
– v ČR je 12 kulturních památek: Žďár n. S. – Zelená hora, Třebíč – bazilika a židovské město, Telč – historické centrum, Litomyšl – zámek, Lednicko-valtický areál, Holešovice – vesnická památková rezervace, Kutná Hora – chrám sv. Barbory, Praha – historické jádro, Brno – vila Tugenhad, Kroměříž – zámek se zahradami, Olomouc – sloup Nejsvětější trojice, Český Krumlov – Historické centrum
UNICEF = dětský fond OSN
WHO = světová zdravotnická organizace
ILO = mezinárodní organizace práce
FAO = organizace OSN pro výživu a zemědělství
UNIDO = organizace OSN pro průmyslový rozvoj
UNCTAD = organizace OSN o obchodu a rozvoji
ICC = mezinárodní trestní soud
– založen radou bezpečnosti, nebyl uznán USA
– zabývá se nepromlčitelnými zločiny; zločin proti míru, lidskosti a zločiny genocidy
– obsahuje kodexy jednotlivých zemí – upravují právo ve státu
– princip komplementarity – pokud stát není schopen (ochoten) zločiny stíhat, udělá to za něj ICC
– stíhání může zastavit RB, stát, prokurátor
– tribunály v Haagu:
- mezinárodní soudní dvůr (ICJ)
- mezinárodní trestní soud (ICC)
- mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY)
- mezinárodní trestní tribunál pro zločiny ve Rwandě (ICTR)
– presumpce nevinny –k obžalovanému přistupujeme jako k nevinnému, dokud se mu vina neprokáže
– Brain – Kellogův pakt – zákaz retroaktivity práva – římský princip; nejde zpětně vytvářen zákony a použít je na staré zločiny; neplatí pro nepromlčitelné zákony
IMF (WB) – Mezinárodní měnový fond + Světová banka
– sídlo: New York; nejvyšší finanční instituce této planety; snaha o stabilizaci ekonomiky ve světě
– r. 1947 – Bretton-woodský systém àv duchu Keynesiánství àsnaha ovlivňovat ekonomiku státu
– podm. člen.: 1. členem může být každý stát, který přijme smlouvu a její parlament ji ratifikuje
2. členský stát musí poskytovat veškerou databázi o financích
3. rozhodnutí organizace je závazné
4. u WB vytvoří členský stát vklad (může později získávat výhody na úvěrech)
SDR = jednotka speciálního čerpání; měna světové banky – určena pouze pro účtování
IBRD = organizace pro rozvoj a obnovu
IDA = mezinárodní sdružení pro rozvoj (půjčky na 20 – 50 let bez úroků) à podpora rozvojových zemí
– rating – hodnocení země, jak je schopná splácet dluhy a vytvořit prostředí pro podnikatele
– hodnocení ekonomického prostředí země
WTO – Světová obchodní organizace
– vznik v roce 1955 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)
– 1955 – Uruguayské kolo – založena WTO
– snaha uspořádat spravedlivě světový obchod, zrušit cla, státy si nemají konkurovat skrze
dumping
– zakládá pravidla mezinárodního obchodu skrze konsenzus členských států
– součástí je soud WTO à(s předvoláním k soudu může souhlasit pouze jedna strana (na rozdíl od ICJ)
– řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy
– sídlo: Ženeva (Švýcarsko)
– 157 členů
– generální ředitel – Pascal Lamy
OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
– sídlo: Paříž, 34 nejrozvinutějších států na světě, které přijali principy demokracie a tržní ekonomiky
– tvoří: 19% lidstva, 71% světového obchodu, 58% zahraničních služeb, 91% internetových služeb
– projekt PISA – zabývá se vzdělaností států OECD (ČR dobrá v M a přírod. vědách; špatná v práci s fakty)
EU – Evropská unie
sídla: Brusel, Štrasburk
– hymna: Óda na radost (slova: Friedrich Schiller; hudba: Ludwig van Beethoven)
– vlajka: 12 hvězd (12 apoštolů)
– logo: „Sapere aude!“ – „Měj odvahu!“
– vznik:
1951/1952 – Pařížská smlouva (6 západoevropských států) à vznik: Evropské společenství uhlí a oceli (Montánní unie, ESUO); uhlí a ocel jsou strategické suroviny; dohled nad dalším zbrojením Německa a prevenci hrůz 2. SV
1957 – Římské smlouvy àvznik Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom); ESUO se osvědčilo -> nově vzniklé organizace fungují na stejném principu
1. červenec 1965-7 – sloučení 3 společenství à vznik Evropských společenství (ES); v době ropné krize dochází poprvé k rozšíření členské základny; společný trh
1985 – 1. Schengenská dohoda o pustupném odstraňování kontrol na společných hranicích
1987 – Jednotný evropský akt (JEA) à odstranění překážek obchodu, aby mohl vzniknout společný trh Evropských společenství; posílit roli Evropského parlamentu; lepší usnášení schopnost Rady à přerozdělení hlasů; změna celního sazebníku
1990 (platnost 1995) – 2. Schengenská dohoda (Schengenská prováděcí úmluva) à společně s první dohodou vytváří Schengenský prostor à volný pohyb zboží a osob (v zásadě bez omezení)
1992 (1. 11. 1993 – platnost) – Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) àvznik EU à má tři pilíře: 1. pilíř = Stávající Evropská společenství (hospodářský pilíř)
2. pilíř = Společná zahraniční a bezpečnostní politika
3. pilíř = Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (justice,..)
vznik jednotného trhu
1997 (1999) – Amsterdamská smlouva – začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému EU; + změny ve stávajících smlouvám
2001 (2003) – Smlouva z Nice (Niceská smlouva) – smlouva pozměňující smlouvu u EU (Maastrichtskou smlouvu) a Římské smlouvy; Agenda zaniklého ESUO byla převedena na ES
2007 (2009) – Lisabonská smlouva à prohlubuje integraci; diskutabilní; místo Ústavy pro Evropu; pozměnila stávající smlouvy
– společný trh jednotný trh
– vysoký stupeň ekonomické integrace – vyšší stádium společného trhu
– členské státy odbouraly cla; užití společného – státy zavedly společné technické
celního sazebního vůči státům třetích zemí a jiné normy na výrobky a vnitřní
– zabezpečený volný pohyb zboží, služeb, práce hranice mezi členskými státy
a kapitálu neexistují
– Evropské společenství v 80. letech – EU od 1. 1. 1993
– jednotná měna: EURO (navázalo na ECU -> Evropská měnová jednotka à sloužila k zúčtování mezinárodních operací v ES)
– Hospodářská a měnová unie – ekonomiky jsou zapojené do jednotného vnitřního trhu a
přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce (mohou rozhodovat například o obchodní politice, soc. sféře, nebo rozpočtových deficitech členských zemí)
– r. 1999 -> Centrální evropská banka (sídlo: Frankfurt n. Mohanem); jediná banka, která může vydávat euro; emisní banka – centrální banka – banka bank – cedulová banka
– r. 2002 -> bankovky a mince eura; euro je opřeno o marky (50%) a franc. frank (18 %)
– Eurozóna – členské státy užívají stejnou měnu jako zákonné platidlo (17 zemí EU)
– podmínky k přijetí EURA: Maastrichtská kritéria
– průměrná míra inflace země v období jednoho roku před prověřením o vstupu do
závěrečného stádia nesmí převýšit 1,5 procentního bodu průměrnou míru inflace tří
zemí s nejnižší mírou inflace
– dlouhodobá nominální úroková míra nesmí v roce před prověřením země o
možnosti vstupu do závěrečného stádia převýšit o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou míru tří zemí s nejnižší mírou inflace
– deficit veřejných financí nesmí převýšit 3% HDP a státní dluh nesmí převýšit 60% HDP v době, kdy bude EU prověřovat vstup do EMU
– měnový kurz členské země nesmí překročit rozpětí dané Evropským měnovým systémem (ERM II) a alespoň dva roky před prověřením možnosti vstupu do závěrečného stádia nesmí členská země devalvovat svou měnu oproti měnám ostatních členských zemí EU
– zákonodárství EU à Acquis communautaire [aki kɔmynotɛr] àprávní řád EU
– souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě a dokonce i právně nezávazné dokumenty, které se vztahují k činnosti EU
– zavedeno Maastrichtskou smlouvou
– členství:
Evropská rada – 1993 à Kodaňská kritéria
– politická kritéria: kandidátská země musí mít stabilní instituce zajišťující
demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a menšin
– ekonomická kritéria: země musí mít fungující tržní ekonomiku schopnou se vypořádat s konkurenčními tlaky uvnitř Unie
– kritérium přijetí acquis communatutaire: země musí být schopná přijmout závazky vyplívající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie
– pojmy:
aproximace = sjednocování
implementace = přímé přejímání textů
transpozice = uplatnění evropského práva v legislativě členského státu
– programy EU: Phare = podpora vzdělávání, dopravy, veřejných institucí, energetiky, zemědělství, sociální a hospodářské soudržnosti, harmonizace s evropským právem, atd…
Erasmus = studentský program pro vysoké školy
Sokrates = studentský program
– příjmy:
– cla na zemědělské produkty z nečlenských zemí EU
– cla na další zboží z nečlenských zemí
– stát odevzdává určité procentu z DPH (1-1,4%)
– při vyčerpání společné kasy – plán na zatížení států
– výdaje:
– dotace do zemědělství (až 48%)
– příspěvky EU do infrastruktury členských zemí, strukturální fondy (31%)
– programy (Phare, Sokrates, …)
– struktura EU:
Evropská rada – nejvyšší orgán; schází se minimálně 2x za rok
– předsednická funkce rotuje mezi státy každého půl roku (ČR – ½ 2009)
– k rozhodnutí potřebuje absolutní souhlas všech států à právo veta
– fce: rozhodnutí o přijetí nového členy; udává politické směrnice; volí Evropský účetní dvůr
Evropská komise – vláda; každý stát má jednoho komisaře na 5 let
– fce: připravuje legislativu; podává návrhy zákonů
Rada EU – nejvyšší zákonodárný sbor; ministři se sházejí 1x týdně; předseda se střídá
– platí právo kvalifikované většiny -> výhody malých států (ČR – 12 hlasů)
Evropský parlament – má 785 poslanců volených na 5 let; jeho pravomoci se posilují
– fce: schvaluje rozpočet EU a návrhy zákonů podané od Rady EU; hlasuje o Evropské komisi;
spolupracuje v legislativě; přijímá nové členy EU; poslanci se volí do evropských politických stran
ELS – Evropská lidová strana (konzerv.); SES – Socialistická evropská strana; ELS – Evropská liberální strana, zelení, komunisté
Smírčí výbor – dojde-li k nesouladu mezi Radou EU a Evropským parlamentem, sjednává kompromis
Evropský soudní dvůr – sídlo: Lucemburk; 25 soudců a 8 generálních advokátů volených na 5 let
hlasování: kvalifikovaná většina
– odhadem (pokud jediný poslanec stornuje, hlasuje se dle jmen – dle kvalifikované většiny)
změny v EU od r. 2014
1. hlasování – do r. 2014 zůstává stejné hlasování dle smlouvy z Nice; návrh: místo kvalifikované většiny bude stačit 55% členských států, ve kterých žije více než 65% obyvatel EU
2. kompetence národních parlamentů – mohou zpochybnit kompetenci EU, pokud to bude zasahovat do parlamentu státu
3. „stálý prezident“ – měl by stát v čele Evropské rady místo rotujícího předsednictví
4. zeštíhlená Evropská rada pouze na 18 členů
5. komisař pro vnější otázky – zastupuju EU ve světě
6. Občanská práva – pro všechny kromě Velké Británie – odmítla sociální otázky (Charta
základních práv EU)
– koncert velmocí – střetávání zájmů jednotlivých evropských zemí; neváhali obětovat zájmy menších států; měnili koalice podle toho, jak jim to vyhovovalo (Vídeňský kongres – po napoleonských válkách)
– změny v EU přicházející s Lisabonskou smlouvou od ledna 2010
– funkce: předseda Evropské rady („prezident“ EU, zastupuje ji) – Herman von Rompuy
vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU („ministr zahraničních věcí“) – C. Ashtonová
-> postoj veřejnosti k těmto funkcím je skeptický; byly zvoleny nevýrazné osoby àpouze figurky -> může být z důvodu získání větší moci v Evropě pro Německo a Francii
– posiluje se pravomoc Evropského parlamentu – spolurozhoduje a schvaluje legislativu
– možnost vystoupit z EU (trvá 2 roky)
– evropský soudní dvůr dostal možnost pro občany EU odvolání od národních parlamentů, protože součástí Lisab. smlouvy je Charta základních práv (Polsko, VB, ČR – uděleny výjimky)
– předsednické státy: Francie – ČR – Švédsko – Španělsko – Řecko
– Španělsko je předsedou Evropské rady i se zvolenou osobou à dualita
– Řecko již nebude předsedou Evropské rady
NATO – Severoatlantická aliance
– sídlo: Brusel (dřív Paříž, ale Francie odstoupila)
– vznik: podepsáním Washingtonské smlouvy r. 1949 – bezpečnostní organizace západních demokracíí
– článek č. 5 – jestliže je jedna z členských zemí napadena, ostatní země jsou ji zavázány pomoci
– případná vojenská aktivita musí být schválena všemi zeměmi – právo veta
– smlouvy NATO s nečlenskými státy:
– Partnerství pro mír – r. 1994 – restrukturalizace ozbrojených sil
– zapojení do mírových organizací vedených NATO, i když státy nejsou členy
– Středomořský dialog – r. 1995, NATO + 7 států Středoz. moře (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordán,
Mauritánie, Maroko, Tunisko
– regionální bezpečnost a stabilita -> souvisí s mírem v Evropě
– Ruská federace – Rada NATO; dohoda r. 2002 v boji proti terorismus; řešení krizových
situací; Rusko chtělo právo veta, ale nedostalo ho
OBSE – Organizace pro bezpečí a spolupráci v Evropě
– sídlo: Vídeň; vznik v r. 1995; po pádu bipolarity ztratila svůj původní význam
– původně: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – r, 1975 v Helsinkách podepsán Závěrečný akt
– 1. odzbrojení – náhled do zbrojního potenciálu členských zemí
– 2. mezinárodní obchod – na V se měla vyvážet výpočetní technika
– 3. humanitní otázky – spolupráce v oblasti vzdělávání, lékařství
– podmínkou bylo, že Německá Spolková republika bude uznaným státem
– nulita Mnichova – Mnichov byl neplatný od samého začátku
– uvolňování – končí 1. období studené války (politika „detente“ – uvolnění napětí; používán v mezinárodní politice)
– zakládající členové – USA, Kanada, evropské státy (kromě Albánie – vazba na Čínu – vojenské vzdělání, snaha o 3. SV)
– měla převzít vývoj v Evropě, ale selhala – Jugoslávie (nestabilizovala Balkán)
– Konverze – splynutí západu a východu
systém státní správy a samosprávy
správa
1) vláda – je vrcholný orgán státní moci, oprávněný regulovat práva a povinnosti
– složení: předseda, místopředseda, ministři (ministr bez portfeje – bez resortu; ministerstva)
2) krajský úřad – 14 krajů (13 + 1 (Praha))
– hejtman – zastupuje kraj; je volen zastupitelstvem
– zastupitelstvo – poč. zastup. je určen počtem obyv. v kraji; volení ve volbách; „zákonodárná moc“
– rada – „výkonná moc“; členové: hejtman, náměstek hejtmana a radní; připravuje a projednává návrhy pro zastupitelstvo
samospráva – může zastupovat v určitých oblastech práva státu
obec – obecní zastupitelstvo (dáno počten obyv; volí obecní radu)
obecní rada (5 – 13 členů podle počtu obyv.; volí starostu)
starosta – předsedá obecní radě; zastupuje veřejně obec
obecní úřad: tajemník (správně obecního úřadu) – je přijímán starostou do zaměstnan. poměru
Žďár nad Sázavou – 27 zastupitelů; 9 radních (7+2)
