Otázka: Neolit na našem území
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Jan Gutvirt
Příchod nových obyvatel na území ČR
– v 6. tisíciletí se na našem území objevili noví obyvatelé, kteří sem přišli z jihovýchodu. Neživili se narozdíl od předchozího obyvatelstva lovem a sběrem, ale zemědělstvím – ohromný civilizační zlom.
– zemědělci přicházeli po dlouhou dobu a v několika vlnách
– noví obyvatelé žili po jistou dobu společně s obyvateli mezolitickými. Navzájem si nekonkurovali a nepřekáželi si, protože noví příchozí vyhledávali pouze novou půdu pro zemědělství, a té bylo díky nízké hustotě zalidnění mnoho.
Stěhovavé zemědělství
– časem se půda vyčerpala a úrada klesala. Bylo to způsobeno obděláváním zemědělců a zarůstáním plevele. Proto zhruba po 15-20 letech museli zemědělci svou osadu opustit. Ale neodešli daleko, v blízkosti si vybudovali novou vesnici s tzv. dlouhými domy. Žďářením si vytvořili nová políčka. Osud nové vesnice se opakoval. Po několikerém přestěhování se zěmědělci vrátili na původní místo (přibližně po 50-60 letech), ketré bylo znovu zalesněné. Někteří se však nevraceli na původní místo, ale odvážně pronikali do nových míst.
Kultura:
(mnohovýznamové slovo, více definic)
definice:
– souhrn hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidstvem
– soubor znaků života určité skupiny, jak se dochoval v artefaktech (vhodná definice pro pravěk)
Keramika
– výrobky z pálené jílovité hlíny, hliněné nádoby
– různé tvary, zdobení, způsob výroby
– vyráběna bez hrnčířského kruhu
– z různých oblastí a z různých vývojových období se od sebe odlišovala, proto archeologie těchto odlišností využila a určuje podle nich, z které doby nádoby pocházejí. Dokonce se i podle keramiky nazývají jednotlivé historické epochy.
Faktory, důležité pro určování jednotlivých kultur:
– keramika
– způsob pohřbívání (žárové, kosterní: poloha, vybavení hrobu)
– obydlí: typ stavby, materiál, poloha
– předměty denní potřeby
Kultura s lineární (volutovou) keramikou
Keramika:
– volutová: voluta: dekorační architektonický prvek ve tvaru závitnice, spirály
– první zemědělci, kteří k nám přišli
– název podle vzorů vyrytých na jejich nádobách
– území této kultury se nacházelo na velikém území ohraničeném:
na západě Rýnem
na východě Ukrajinou
na severu Polskem
na jihu Rumunskem
– na území ČR žili 600 – 700 let
Obydlí:
– vznikají sídliště: tvořeny 3 – 5 tzv. dlouhými domy (délka přibližně 20 – 40 metrů), které byly typické téměř pro celou tehdejší Evropu
– vchody do domů pravděpodobně směřovaly na jih
– vedle domů byly odpadní jámy
sila na zrno
pece
ohniště
– významnější osady byly obehnány příkopem nebo dřevěnou palisádou (plnily ochrannou funkci, ale i magickou: symbolizovaly ovládnutý prostor)
– vesnice byla obhospodařována jen 15 – 20 let: souvisí se zemědělství – stěhovavé zemědělství
– vesnice budovány na březích řek, potoků nebo naopak na vyvýšených místech
Naleziště:
– Bylany u Kutné Hory (u potoka)
– Tetín u Prahy (na vrších)
– Mužský vrch u Mnichova Hradiště
Pohřby:
– systematické pohřbívání mrtvých (poprvé v historii) – skutečné hřbitovy
– hřbitovy nedaleko od osad
– mrtví uspořádáni do řad a ukládáni v jednotné poloze: leží na levém boku, obličej na jih, pokrčené nohy
– hroby vybaveny četnými dary
– kosterní hroby
Kultura s vypíchanou keramikou
Kultura navazovala na předchozí, to se projevilo v celé řadě shodných aspektů (přesto bylo mnoho rozdílů)
Shody:
– podobná keramika, stejný tvar, pouze jiné zdobení
– podobná místa osídlení
– podobné pohřbívání
– kultura zabírala rozsáhlé území:
od Maďarska po Nizozemí a Francii
centrem byly ale samotné Čechy, jsou i úvahy, že naše země byla místem zrodu této kultury
Obydlí:
– vesnice byly menší než u kultury volutové
– dlouhý dům zůstal, ale přeměnil se v lichoběžníkový tvar: severní strana byla kratší než jižní (kvůli povětrnostním podmínkám – kratší strana směřovala na převládající směr větru)
– novinka: zvláštní ohrady pro dobytek, což dokládá vývoj chovu dobytka
– dobytek: vlastnictví všech
– opevněná i bez ochrany
Pohřbívání:
– kosterní i žárové (změna oproti munulosti: dokládá posun v myšlení o posmrtném životě: již není potřeba zachovávat tělo zemřelého, tedy duše a tělo mají od sebe oddělenou existenci)
Naleziště:
– Horní Pole u Pavlova
– Šárka
Kultura s lengyelskou keramikou
– jediná keramika s malovaným povrchem, zdobena barvou
– název podle naleziště v Maďarsku – Lengyel
– materiálně bohatá a kulturně vyspělá
– archeologie ji dělí na další podtypy: z nichž má pro naše území největší význam kultura lidu s moravskou malovanou keramikou
– rozkládala se na území Rakouska, Maďarska, Slovenska, ČR
– trvala přes 1000 let
Obydlí:
– přibližně stejné jako u minulých kultur, ale mizí dlouhé domy, místo nich jsou kratší
– počet lidí ve vesnici 200
Rondely:
– stavby kruhového půdorysu o průměru 40 – 200 metrů
– po obvodě obehnané palisádou a příkopem
– sloužily ke kutovním účelům: doloženo existencí sošek, obětních jam, dokonce i s lidskými kostmi
– možná i astronomický význam
Neolitická společnost:
– velkorodiny: v jednom dlouhém domě žila širší rodina, kterou tvořila rodina matky a rodiny jejích dcer. Počet rodin byl zřejmě shodný s počtem ohnišť v domě. Měli společný kult, např. v Březně u Postoloprt byl vykopán ve výklenku rituální pohřeb prasete.
– dřívější lovecké společnosti měly rozhodujícím mezníkem střídání dne a noci, nyní v neolitu je to vegetační cyklus, kryjící se v Evropě s slunečním rokem. Tím byly představy lidí mnohem více abstraktnější a obecnější.
