Otázka: Novověk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): ivamik
Novověk (17. – 19. stol)
Humanismus a renesance , objevné plavby
Počátky novověku v 2.polovině 16. stol. jsou spjaty především s velkým rozmachem humanismu a renesance – myšlenkový a umělecký směr, který odklání pozornost od věcí božských, středem zájmu je člověk jako tvůrce hodnot, člověk se svými životními radostmi i strastmi. Mění se nejen pojetí výtvarného umění a architektury, ale uplatňuje se touha po poznání, využívají se nové technické objevy (např. kormidlo, kompas, astroláb), což vede k zájmu o cestování a objevné plavby – s tím souvisí i počátky kolonialismu (= podmanění nově objevených území).
Významní mořeplavci byli Portugalci a Španělé – Portugalci – Bartolomeo Diáz (1487 doplul k mysu Dobré naděje), Vasco da Gama (1498 – obeplul mys Dobré naděje a doplul do Indie);
Španělé – Kryštof Kolumbus (1492 – objev Amerika, Bahamy, Kuba); Vasco Balboa (1513 — přešel Panamskou šíji a objevil Tichý oceán).
Vznik habsburské monarchie, stavovské povstání, třicetiletá válka
Vznik habsburské monarchie – 1526, (Habsburkové vládnou v Čechách až do r. 1918 ) Po smrti Ludvíka Jagellonského roku 1526 získává vládu v zemích Koruny české rakouský arcivévoda Ferdinand I (manželka Anna Jagellonská). Dochází k vytvoření soustátí – spojení zemí rakouských a alpských (Korutany, Horní a Dolní Rakousy, Kraňsko, Štýrsko), zemí Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko + obě Lužice) a části Uherska (Slovensko, západní část Uher, Chorvatsko a drobné državy na území Německa.) Protože jsou spojeny jen osobou panovníka = personální unie.
Příčiny vzniku mnohonárodnostní habsburské monarchie – snaha Habsburků posílit své postavení v Evropě, vytvořit absolutní monarchii řízenou centrálně a čelit tureckému nebezpečí na východě.
Ferdinand I. Habsburský (1526 – 1564) – upevnil panovnickou moc, katolík, r. 1556 pozval do Čech jezuity a upevnil tím v Čechách katolictví. Nedodržel sliby Čechům ( Praha se nestává centrem říše, ale Vídeň), omezil moc královských měst a protestantů, dochází k prvnímu nepovedenému povstání.
Maxmilián II. (1564 – 1575) – katolík, ale k protestantům choval sympatie, slíbil tzv. Českou konfesi = společné vyznání katolické i nekatolické, bohužel Konfesi potvrdil pouze ústně, ne písemně.
Rudolf II. ( 1°575 – 1611) – usazuje se v Praze na Hradčanech, Praha se stává centrem říše, Rudolf usiluje o její kulturní a společenský rozvoj. Vydán tzv. Rudolfův majestát 1609 – bylo to vlastně písemné potvrzení České konfese o rovnoprávnosti nekatolických vyznání s katolickým náboženstvím. Později je donucen vzdát se trůnu ve prospěch bratra Matyáše.
Matyáš II. (1611 – 1619) – přenesl své sídlo do Vídně, upevnil katolictví.
Ferdinand II. Štýrský (1619 -1637) – postupuje ostře proti nekatolíkům, ruší Rudolfův majestát.Narůstá nespokojenost českých stavů, důsledkem je 23. května 1618
tzv. II. pražská defenestrace ( z okna dvorské kanceláře na Pražském hradě vyhozeni dva místodržící – Vilém Slavata a Jaroslav Martinic) . Tak začalo otevřené povstání českých stavů proti Habsburkům a zároveň počátek třicetileté války.
V Čechách krátce vládne tzv. zimní král německý protestant Fridrich Falcký.
V listopadu 1620 bitva na Bílé hoře – nad českými stavy vítězí Habsburkové. Následuje únik protestantů ze země. 21. června 1621 popraveno na Staroměstském náměstí 27. českých pánů – odsouzených za organizaci stavovského povstání.
1627 vydáno Obnovené zřízení zemské (nová ústava) – jako jediné náboženství povoluje katolictví, královský trůn dědičný pro Habsburky, němčina zrovnoprávněna s češtinou.
Třicetiletá válka – evropský válečný konflikt (1618 – 1648), končí tzv. vestfálským mírem (dojednán ve Vestfálsku). Měla 4 fáze: válka česká, válka dánská, švédská a francouzská.
Významnou osobností , generálem, třicetileté války ve službách Habsburků byl český šlechtic
Albrecht z Valdštejna, 1634 zavražděn v Chebu.
Anglie a Francie – 16. a 17. stol
Anglie – vládnou Tudorovci (1485-1603) – nejvýznamnější panovníci Jindřich VIII. – upevnil hospodářství, vznikla samostatná anglikánská církev, kde stál v čele.
Alžběta I. (1558 – 1603, jí vymírají Tudorovci) – tzv. doba alžbětinská, kulturní a hospodářský rozvoj, podporovala anglikánskou církev, 1600 založila Východoindickou společnost – rozmach obchodu s Indií.
Nastupují Stuartovci – upevňují absolutismus, jsou zpátečnici. Jakub I. podporoval anglikánskou církev, Karel I. – vydával různá nařízení a nové daně bez souhlasu parlamentu. Proti němu vzniká opozice, která vrcholí v letech 1640-1649 anglickou buržoazní revolucí, král je popraven. Vznik republiky, v čele Oliver Cromwell – zavádí vojenskou diktaturu. Po jeho smrti konec republiky, vznik konstituční monarchie.
Francie – do r. 1589 vládne rod Valois. Francie je zmítána náboženskými válkami – hugenoti (= francouzští kalvinisté) x katolíci. Spory mezi nimi vrcholí tzv. bartolomějskou nocí 24.8.1572, kdy francouzští katolíci u příležitosti svatby předáka hugenotů Jindřicha Navarrského s královskou dcerou Markétou z Valois – katolička – pobili několik tisíc hugenotů..
Jindřich Navarrský po vymření rodu Valois nastoupil na trůn (dynastie Bourbonů) a usiloval o náboženskou toleranci.vydáním tzv. ediktu nantského 1598 (platil do r. 1685). Hugenotům dával právo zastávat státní úřady
Habsburská monarchie za vlády Marie Terezie a Josefa II.
Toto období je uváděno jako osvícenský absolutismus – je to snaha o nové reformy v monarchii. Nástup ženám na habsburský trůn zajišťuje r. 1713 tzv. pragmatická sankce (vydal ji císař Karel VI., otec Marie Terezie, která se narodila 1717).
Marie Terezie (1740 – 1780 – tzv. doba tereziánská), českou královnou je od r. 1743.
Počátek její vlády je poznamenán třemi válkami o dědictví habsburské. V opozici proti ní stojí Bavorsko, Prusko, Sasko i Francie). V těchto válkách Marie Terezie ztratila Kladsko a Slezsko. Nejvýznamnější reformy Marie Terezie:
Tereziánský katastr – soupis poddanské půdy,
1754 – první sčítání obyvatel, zavedena čísla popisná + příjmení,
1774 – povinná školní docházka 6 – 12 let.
Josef II. (1780 – 1790), syn Marie Terezie a od r. 1765 také spoluvladař, vydal řadu patentů, z nichž nejvýznamnější jsou z roku 1781 patent o zrušení nevolnictví (zrušena tuhá poddanská závislost) a toleranční patent (náboženská svoboda).
Vznik USA – boj amerických osad za nezávislost
Původně 13 osad na pobřeží Ameriky – obyvatelé přistěhovalci, především Britové, Skoti, Irové, Nizozemci, Němci… Tyto osady chtějí ovládat Angličané a vnucovat jim své zboží, především čaj. Osadníci se bouří – vyvrcholením je tzv. bostonské pití čaje, kdy skupina osadníků převlečená za Indiány vycházela v přístavu Boston bedny čaje do moře. Vznikl z toho válečný konflikt 1775 – 1781 – tzv. boj amerických osad za nezávislost.
4. července 1776 – schválil kongres Prohlášení nezávislosti amerických osad, 1. prezidentem se stává Georgie Washington.
Francouzská buržoazní revoluce
Jedná se o střet krále s opozicí, který vrcholí revolučním a zároveň vítězným vystoupením pařížského lidu – důsledkem je pád Bastily (vězení + symbol absolutistické moci) 14. července 1789.
Příčinami revoluce je: zadlužení země, vysoké daně, požadavek republiky.
Opory krále – šlechta a duchovenstvo – neplatí daně; opozici proti králi tvoří – tzv. 3. stav = měšťané a zámožní rolníci – tato vrstva musí platit daně.
V srpnu 1789 přijata Ústavodárným národním shromážděním Deklarace práv člověka a
občana – zajišťovala rovnost občanů před zákonem svobodu slova, tisku, shromažďování, král Ludvík XVI. není králem Francie, ale stává se králem Francouzů.
Vznikají dva politické kluby – jakobíni (název podle kostela sv.Jakuba, kde se stoupenci scházejí) – jsou velmi radikální ve vedení revoluce (Robesperre, Danton, Marat); girondisté ( název podle departementu Gironde) umírněná skupina zámožných občanů .
1791 se pokusil král s rodinou o útěk, ale nezdařil se, královská rodina vrácena do Paříže.
21. září 1792 – poslanci Konventu vyhlásili republiku (vliv jakobínů). Politickou scénu ovládli 1793 jakobíni, 1793 je král popraven a o něco později téhož roku i královna Marie Antoinetta. Jakobíni prosazují tzv. Zákon o podezřelých – začíná teror (=boj s vnitřním nepřítelem).
22. července 1794 je zavražděn předák jakobínů Robespierre – konec revoluce.
Moci se chopili tzv. thermidoriáni – vláda majetných.
Napoleonské období + vídeňský kongres
Thermidoriáni vytlačili z politického života jakobíny, obnovili svobodu podnikání a obchodu a přijali novou ústavu, která zachovala republiku. Výkonná moc byla svěřena pětičlennému direktoriu. Hrozilo však nebezpečí vítězství roajalistů (= stoupenci království). Před pádem republiku zachránilo vojsko vedené mladým generálem Napoleonem Bonapartem. Autoritu si armáda svými vítěznými taženími vydobyla i v zahraničí. .
V listopadu 1799 po návratu z Egypta provedl Napoleon státní převrat a tím byla definitivně ukončena Velká francouzská revoluce,
Napoleon ve funkci 1. konzula soustřeďuje ve svých rukou zákonodárnou a výkonnou moc. R.1802 jmenován doživotně konzulem a roku 1804 se stává císařem. Korunoval se sám za přítomnosti papeže v pařížské katedrále Notre Dame.
S Francií měl světovládné plány, podnikl proto řadu dobyvačných tažení, z nichž nejznámější jsou: r.1805, kdy připravoval vylodění na britských ostrovech, ale v říjnu u mysu Trafalgar francouzské loďstvo poraženo anglickým admirálem Nelsonem. V zimě 1805 – bitva tří císařů u Slavkova, kde Napoleon vítězí (Rusko x Rakousko x Francie), 1812 tažení do Ruska – N. je poražen generálem Kutuzovem, 1813 bitva u Lipska N. opět poražen a poslán do vyhnanství na ostrov Elba, odkud uprchl a vrátil se do Francie a po stodenním císařství a následně prohrané bitvě u Waterloo r. 1815 definitivně poražen a odvezen do vyhnanství na ostrov Svatá Helena, kde po několika letech umírá.
Vídeňský kongres – 1814 – 1815 po pádu Napoleona se ve Vídni scházejí vítězové za účelem nového uspořádání poměrů v Evropě. Mezi evropskými panovníky navázána
spolupráce (prohlášení tzv. Svatá aliance), aby se zamezilo revolucím.
Věk revolucí
Evropou otřásaly revoluční vlny opět v letech 1820, 1830, nejsilněji v letech 1848.
Požadavky
- vymanit se z nadvlády – Češi, Uhry
- sjednotit rozdrobené země v jeden státní celek – Itálie, Německo
- odstranit absolutismus – Uhry, Francie
Tyto požadavky nebyly splněny, pouze částečně Uhrám .
V Čechách revoluční nálady potlačeny tažením a následným obležením Prahy armádou generála Windisgrätze , utužen absolutismus – tzv. Bachův absolutismus, odvolán až r. 1860 tzv. Říjnovým diplomem – tím je znovu obnoven český kulturní život.
Uhry – 1867 –tzv. dualismus – rakousko uherské vyrovnání – vznik unie Rakousko – Uhry – země mají společné pouze ministerstvo zahraničí, financí, války a panovníka, který se nechává korunovat uherským králem)
Itálie a Německo zůstávají rozdrobeny, k jejich sjednocení dochází až 1871. V Itálii je hlavním městem vyhlášen Řím. v Německu dochází ke sjednocení za spolupráce pruského krále Viléma I., později císaře a Otty von Bismarcka.
