O myších a lidech – rozbor díla

 

Kniha: O myších a lidech (John Steinbeck)

Předmět: Český jazyk – rozbor díla

Přidal(a): Hoang Do Minh

 

John Steinbeck (1902–1968)

• Významný americký prozaik a dramatik. Ve svých stěžejních dílech velmi realisticky zobrazuje tvrdý život na venkově a drtivé dopady velké hospodářské krize na obyčejné lidi.
• V mládí často pracoval jako pomocný dělník na rančích. Během toho poslouchal vyprávění tuláků a sezónních pracovníků, která se následně stala cenným námětem pro jeho díla. Mistrně líčil život nejnižších společenských vrstev (v Americe). Jeho díla byla humorná a idylická (Plán Tortilla), ale i hluboce tragická (O myších a lidech, Hrozny hněvu).
• Několikrát musel přerušit studium na Stanfordově univerzitě, protože pocházel z chudých poměrů a neměl peníze. Školu nikdy nedokončil.
• Zpočátku se neúspěšně snažil prosadit jako novinář v New Yorku. Svá první díla napsal v době, kdy společně se svou první ženou Carol vypomáhali v biologické laboratoři v Monterey (kterou vedl jeho blízký přítel, mořský biolog Ed Ricketts).
• Je držitelem Nobelovy ceny za literaturu z roku 1962 a prestižní Pulitzerovy ceny.
• Během druhé světové války působil jako válečný korespondent. Z války se vrátil se zraněními a psychickými traumaty, která si následně léčil psaním a vzpomínáním na idylický dětštější život v rodné Kalifornii.
• Zemřel v 66 letech na infarkt v New Yorku.

 

Jeho jiná díla:

• Plán Tortilla, Hrozny hněvu, Na plechárně, Na východ od ráje.

 

Literárně-historický kontext

John Steinbeck bývá často řazen do volné skupiny autorů tzv. ztracené generace (přestože do války jako voják přímo nezasáhl, sdílel s nimi podobný pohled na svět). Spisovatelé skupiny ztracené generace zažili hrůzy první světové války a tuto zničující a traumatizující zkušenost silně zobrazovali ve svých dílech, kde vyjadřovali pocity beznaděje a neschopnosti vojáků začlenit se po návratu z války zpět do normální společnosti.

Dílo spadá do americké meziválečné literatury. Typickým znakem tohoto období je realismus – jednalo se o snahu o co nejobjektivnější zobrazování skutečnosti a o její pravdivé poznávání. Společnost byla v této době ostře rozdělena na bohaté a chudé a obrovské sociální rozdíly (umocněné hospodářskou krizí z roku 1929) se stávaly zdrojem konfliktů. Docházelo k silné kritice společnosti a snaze podat pravdivý obraz skutečnosti. Důležitá byla tzv. typizace – výběr témat a hlavních postav byl veden snahou o zobrazení úplně běžných lidí, jejich každodenních mezilidských vztahů a životních situací.

 

Naturalismus:

• Jedná se o krajní, radikální směr realismu. Vychází z myšlenky, že člověk je zcela omezen a determinován (předurčen) svou biologickou podstatou.
• Podléhá své vlastní zvířecí pudovosti a především prostředí, v němž vyrostl nebo žije → hrdina je tedy zobrazen pouze jako pasivní výsledek vlivu okolního prostředí a nezměnitelné dědičnosti.
• Typický je pro naturalismus těžký pesimismus, pocit naprosté marnosti a nevyhnutelně nešťastné, tragické konce děl.

 

Jiní autoři a díla:

• Francis Scott Fitzgerald – Velký Gatsby
• William Faulkner – Absolone, Absolone!
• James Joyce – Odysseus
• Další autoři ztracené generace: Ernest Hemingway (Stařec a moře, Komu zvoní hrana), Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid).
• Mark Twain (Dobrodružství Toma Sawyera) – starší autor, ale významný představitel amerického realismu.

 

Rozbor: O myších a lidech (1937)

• Literární druh: epika
• Literární forma: próza
• Literární žánr: novela (obsahuje silné prvky tragédie a balady)

 

Téma:

• Děj silně naráží na nesmírnou důležitost přátelství na jedné straně a na drtivou osamělost člověka na straně druhé. Zobrazuje nespravedlivé společenské poměry chudých dělníků na venkově a ukazuje také tvrdý rasismus tehdejší doby.
• Hlavním tématem je znak nedosažitelnosti – příběh syrově zachycuje, jak se americký sen může kvůli jedné chybě navždy vytratit a zůstat naprosto nenaplněn.

 

Motivy:

• Pravé a obětavé přátelství, touha po vlastním majetku a nezávislosti, násilí, mentální postižení, strach ze samoty, marná cesta za sny, obrovská touha po obyčejném štěstí, chudoba, rasismus, zvířata (myši, štěňata, králíci), sebeobětování, veliké zklamání, lidská podlost a velká hospodářská krize.

 

Kompoziční výstavba:

• Děj postupuje přísně chronologicky s rychlým a dramatickým spádem (připomíná divadelní hru).
• Chvilkami se objevují retrospektivní pasáže (vzpomínky na to, co vyvedl Lennie v minulém městě Weedu).
• Kniha je rozdělena do 6 kapitol.

 

Vypravěč a vyprávěcí způsoby:

• Vypravěčem je sám autor. Je zcela objektivní a vševědoucí.
• Děj je vyprávěn ve 3. osobě (er-forma).
• Děj je posouván kupředu především obrovským množstvím přímé řeči (živých dialogů). Objevuje se i polopřímá a nepřímá řeč.

 

Typy promluv:

• Dominují rychlé a úsečné dialogy mezi dělníky, dlouhé i zmatené monology (Lennieho představy) a neutrální popisné pasáže psané vypravěčem.

 

Jazykové prostředky:

• Vypravěč v popisných pasážích používá neutrální spisovnou češtinu.
• Oproti tomu v přímé řeči postav (aby autor zachytil autenticitu prostředí) se hojně vyskytuje nespisovná čeština, obecná mluva, dělnický slang a nezřídka i vulgarismy.
• Dialogy jsou plné řečnických otázek, vzrušených neukončených výpovědí a oslovení.
• Pro Lennieho řeč jsou typické dětské zdrobněliny a neustálé opakování stejných frází.
• Z literárních tropů a figur autor využívá přirovnání, metafory a epiteta (básnické přívlastky).

 

Postavy:

• Jiří (George Milton): Hodný, chytrý, praktický a drobný muž toužící po klidném a spokojeném životě na vlastním. Hlídá velkého Lennieho (slíbil to jeho mrtvé tetě Kláře), ale občas mu vyčítá, že se o něj musí starat, ačkoli to dělá čistě pro jeho dobro a má ho upřímně rád. Je velice pracovitý a obětavý.
• Lennie (Lennie Small): Obrovský a silný dobrák. Je pracovitý, ale mentálně zaostalý – je extrémně naivní a dětinský, ze spousty věcí nemá vůbec žádný rozum. Zbožňuje hlazení hebkých věcí (myší, štěňat, látek), ale kvůli své obrovské síle je často nechtěně zabije. Má svůj vysněný život s Georgem a králíky, který se bohužel nenaplní.
• Curley: Syn majitele ranče. Drobný, zakomplexovaný a žárlivý muž, který se velmi rád pere a je agresivní. Snaží si svou agresivitou a postavením vynutit autoritu u ostatních dělníků.
• Curleyova žena: V textu jako jediná nemá jméno. Je velmi vyzývavá, svůdná, osamělá a chybí jí láska. Není ve svém manželství vůbec spokojená, a proto se neustále potuluje mezi dělníky a hledá pozornost.
• Slim: Velmi chápavý a zručný kočí. Na ranči představuje přirozenou, obrovskou autoritu. Je to moudrý a dobrý člověk, kterému se George jako jedinému svěří.
• Crooks: Starý, zmrzačený černoch. Je tvrdě odsuzován ostatními jen kvůli své barvě pleti, stojí na úplném pokraji společnosti a neustále se potýká s rasismem. Žije izolovaně v maštali.
• Candy: Starý muž bez jedné ruky, který na ranči uklízí. Je hodný, velice nápomocný a bojí se o svou budoucnost. Touží se přidat ke snu George a Lennieho a nabízí jim své životní úspory.

 

Časoprostor:

• Děj se odehrává ve 30. letech 20. století (v době velké hospodářské krize).
• Prostředím je farma v údolí Salinas blízko města Soledad ve slunné Kalifornii v USA.

 

Příběh (obsah děje):

Příběh se odehrává hlavně mezi dvěma hlavními postavami – mentálně zaostalým hromotlukem Lenniem Smallem a drobným, bystrým Georgem Miltonem. Lennie není moc chytrý chlapec, a proto se o něj po smrti jeho tety Kláry začne starat jeho přítel George. Společně putují z místa na místo a hledají práci. Právě přijíždějí pracovat na ranč do údolí Soledad. George a Lennie sdílejí společný velký sen – chtějí si vydělat peníze a mít jednou malý domeček s vlastním hospodářstvím a zvířaty (Lennie se nejvíc těší, až bude moci chovat a hladit chlupaté králíky). Tento sen dodává jejich těžkému životu smysl a brzy se k nim chce připojit i starý uklízeč Candy.

Na ranči však vládnou napjaté vztahy. Problémy dělá především agresivní syn majitele farmy, Curley, který na Lennieho neustále doráží a jednoho dne ho bezdůvodně napadne. Lennie mu v sebeobraně rozdrtí ruku. Ještě větší hrozbou je Curleyho osamělá a vyzývavá manželka, která se neustále snaží navazovat kontakt s dělníky. Jednou v neděli odpoledne se Curleyho žena vydala do stodoly a našla tam osamoceného Lennieho, který zrovna truchlil nad tím, že omylem zabil své malé štěně. Žena se mu začala svěřovat a dovolila mu, aby si pohladil její jemné vlasy, protože se Lenniemu moc líbily. Lennie je začal hladit, ale když se žena lekla jeho hrubé síly a začala křičet, Lennie zpanikařil. Ve snaze ji umlčet jí omylem, díky své velké a neopatrné síle, zlomil vaz.

Když si Lennie uvědomil, co udělal, běžel se schovat do vrbiček k řece na místo, které si s Georgem určili pro případ nouze. Když dělníci v čele s rozzuřeným Curleym zjistili, co se stalo, vydali se Lennieho zlynčovat. George ale našel Lennieho dřív než Curley a ostatní. Začal Lenniemu potichu vyprávět jejich oblíbený příběh o vysněném domečku a králících, a zatímco se Lennie šťastně usmíval, George ho střelil zezadu do hlavy, aby ho ušetřil krutého mučení a bolesti ze strany rozzuřeného davu. Tím skončil nejen Lennieho život, ale definitivně se rozplynul i jejich společný sen.

 

Přijetí díla, kritika a inspirace:

• Novela měla po svém vydání okamžitý a obrovský úspěch u čtenářů i kritiky (byla vybrána do prestižního Book-of-the-Month Club). Cenila se především její dramatická stavba a syrový, nepřikrášlený jazyk bez zbytečného patosu.
• Některými puritánskými kruhy v USA byla naopak kvůli vulgarismům, rasovým narážkám a „morální nevhodnosti“ zakazována a stahována ze školních knihoven.
• Sám autor dílo koncipoval tak, aby se dalo snadno hrát na divadle, a proto bylo již ve stejném roce (1937) velmi úspěšně uvedeno na newyorské Broadwayi. Dílo se dočkalo také několika slavných filmových zpracování (nejznámější je verze z roku 1992 s Johnem Malkovichem a Garym Sinisem v hlavních rolích).

 

Můj názor:

Tato knížka mě donutila zamyslet se nad věcmi, o kterých jsem ještě nikdy nepřemýšlela. Byla pro mě velmi naučná a četla se mi velmi rychle a dobře, nebyly v ní žádné složité výrazy a děj nebyl obtížný na pochopení. Kniha mi ukázala, že smutný konec neznamená vždy nesprávný konec – Georgeovo rozhodnutí bylo sice tragické, ale pro Lennieho v danou chvíli milosrdné.