Otázka: Občan v demokratické společnosti
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): LucieK
1) Práva, povinnosti a odpovědnost občana v demokratické společnosti
• občané se podílejí na politickém rozhodování
• do politického života se může zapojit každý
• v ČR
– volební právo od 18 let s trvalým pobytem v ČR
2) Participace občanů na politickém životě
• Přímá demokracie
– lidé mohou bezprostředně rozhodovat o politických záležitostech státu
– v současnosti neexistuje jako ucelený politický systém
– Referendum – hlasování voličů o závažné politické otázce; schvalování ústavních dodatků, běžný zákon
– Plebiscit – hlasování obyvatel určitého území o osamostatnění se od daného státu nebo připojení k nějakému jinému
– Iniciativa – právo občanů iniciovat nebo navrhovat zákony či vyhlášení referenda; občané musí sepsat petici a sesbírat požadovaný počet hlasů
– Odvolání – reprezantantů/jiných volebních účastníků; nutná petice s určitým počtem podpisů
• Nepřímá demokracie
– typický znak nepřímé demokracie jsou volby
– občan se politického dění zúčastní zprostředkovaně – tím, že si zvolí svého zástupce – ve volbách
• Volby
– oprávnění voliči volí své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů
– funkce voleb:
1) umožňuje pokojnou změnu vlády a řešení politických konfliktů
2) určuje reprezentaci
3) udělují legitimitu parlamentu a vládě – oprávnění vydáva a vykonávat zákony
4) zahrnují zpětnou vazbu pro politiky i občany (volební kampaň = dialog mezi voličem a uchazečem)
5) vyjadřují mínění voličů
6) poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku (tím, koho si zvolíme)
– základní znaky voleb
= svobodné – každý volič má svobodný výběr
= všeobecné – aktivní volební právo (volit) a pasivní volební právo (být volen) získává občan po dovršení potřebné věkové hranice
= rovné – hlasy všech voličů mají stejnou platnost
= přímé – voliči hlasují přímo pro své kandidáty
= tajné – volič projeví svou politickou vůli svému kandidátovi bez jakékoliv kontroly hlasování
• Volební systém
– je stanovený zákonem a ústavou
– dva základní volební systémy: většinový, poměrný
– Většinový volební systém
= je zvolen jen jeden kandidát, který získá v daném obvodu nejvíce hlasů
= systém umožňuje vytvořit parlamentní většinu – do parlamentu se dostanou strany, které mají největší voličskou podporu
= stabilnější vlády tvořené jednou stranou
= zvolený parlament neodráží skutečné rozložení politických sil – nezastupuje společenské menšiny
= nepříznívý pro nově vzniklé strany
– Poměrný volební systém
= rozdělení politických mandátů odpovídá procentu odevzdaných hlasů
= jednotlivému obvodu připraví politické strany kandidátní listiny – počet míst na listině odpovídá počtu mandátů, které se v daném obvodu rozdělují)
= volič nevolí jednotlivce, ale celé volební listiny
= systém umožňuje rozložit politické síly
= ulehčuje vytváření nových politických stran
= nevýhoda je, že volič volí celé listiny
= často vzniká koaliční vláda, která není stabilní
• každý systém má své nevýhody a výhody, v ČR je používána kombinace obou – do PS poměrný systém, do Sněmovny většinový systém
• Účast občanů ve volbách
– volby do parlamentu, zastupitelstev krajů a obcí vyhlašuje prezident nejpozději 90 dní předem
– průběh, konání, provedení kontroluje Státní volební komise
– ústřední orgán státní správy pro volby je Ministerstvo vnitra
– volič – občan ČR, min 18 let, hlasování osobně
– volí se na základě kandidátních listin – volič vybírá uchazeče
– výsledky provádí Český statistický úřad – podle počtu hlasů a volených členů zastupitelstva vypočítá potřebnou procentní hranici pro zísákní mandátů a přidělí je kandidátovi
–Parlamentí volby
– ČR je rozdělena na volební obvody a okrsky
– do PS – 14 krajů, v nich se volí poslanci
– do Senátu – 81 územních jednotek, volí se senátor
– volební okrsek – část volebního obvodu, která je stanovená pro příjem volebních lístků a sčítání hlasů
– Volby do Poslanecké sněmovny (PS)
– konají se dle zásad poměrného volebního systému
– 14 volebních obvodů
– volí se celé kandidátské listiny
– PS má 200 poslanců, voleni na 4 roky, min věk 21 let
– oprávnění voliči jsou zapsány v seznamech v místě trvalého bydliště – tam musí pak volit
– pokud chtějí volit jinde, musí požádat o voličský průkaz a jsou zapsání na zvláštní seznam
– každá politická strana podá nejpozdějí do 66 dnů před volbami seznam s kandidáty
– volič zvolí jednu kandidátní listinu, na které zvolí své kandidáty, kterým dá preferenční hlasy
– vyhodnocování výsledků – podlě počtu získaných hlasů obdrží jednotlivé kandidátní listiny počet mandátů; při rozdělování mandátů je důležité pořadí kandidátů, pokud ale nejméně 7% voličů označí některého z kandidátů preferenčními hlasy, mění se pořadí kandidátů na listině
– Volby do Senátu
– konají se dle zásad většinového systému
– 81 volebních okrsků
– volí se jeden senátor
– 81 senátorů, na 6 let, min věk 40
– každé 2 roky se obnovuje 1/3 senátorů
– kandidáty navrhují politické strany, pokud chce kandidát jít sám za sebe musí mít petici s 1000 podpisů voličů z obvodu, kde kandiduje
– každý kandidát má svůj vlastní hlasovací lístek
– zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů
– pokud ani jeden nemá více než 50% hlasů – vypsáno druhé kolo voleb
– vyberou se dva kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů v prvním kole
– mandát získá ten, který má více hlasů – pokud zase stejně, rozhodne los
– Volby zastupitelstva kraje
– počet členů zastupitelstva se určuje podle počtu obyvatel v kraji (<600 obyv. – 45 členů)
– voleni poměrným systémem, min věk 18, trvalé bydliště v daném kraji, voleni na 4 roky
– podobné jako volby do PS
– Volby zastupitelstva obce
– zastupitelstvo obce se skládá ze členů, jejichž počet stanoví zastupitelstvo kraje, vždy jen na jedno volební období (přihlíží se i na počet obyvatel)
– poměrný systém, voleni na 4 roky, min věk 18
– na hlasovacím lístku jsou uvedeny politické strany a všechny jejich kandidáti
– volič buď označí jednu politickou stranu nebo preferované kandidáty z různých politických stran
– Prezidenské volby
– prezident volen na 5 let, maximálně 2 funkční období, min věk 40
– 2013 přímá volba – volí občané, dvoukolové volby – v prvním kole vyhrávají dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, ve druhém kole vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů
– Miloš Zeman
– nepřímá volba – volil parlament – většinový systém
– kandidát musel získat nadpoloviční většinu hlasů v PS a nadpoloviční většinu hlasů v Senátu
– pokud v prvním kole nebyl zvolen prezident – 2. kolo – postupovali dva kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů; pokud takový není, postupují kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů v PS a nejvíce hlasů v Senátu
– Václav Havel, Václav Klaus
– Volby do evropského parlamentu
– vstup ČR do EU – 2004
– tím pádem můžeme volit zastupitele do evropského parlamentu
– celkem 24 poslanců pro ČR, voleni na 5 let, u nás poměrný volební systém
– zástupce může být jakýkoliv občan EU, který na území ČR pobývá min 45 dní
3) Státní správa a samospráva
• státní správa zahrnuje státní orgány, samospráva zahrnuje orgány s jistou autonomií a právní subjektivitou (obce a vyšší územní celky)
• Státní správa
– ústřední orgány – vykonávají správu nad celým územím
= jednotlivá ministerstva, úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Český statistický úřad, Národní bezpečnostní úřad
– územní – spravují záležitosti určitého území (úřad práce, školské úřady)
• Samospráva
– umožňuje občanům účastnit se záležitostí, které se jich týkají
• Orgány kraje
– kraj je spravován zastupitelstvem
– 14 krajů
– zastupitelstvo kraje
= nejvyšší správní orgán
= předkládá návrhy na zákony PS, volit a odvolávat hejtmana
= schvalovat rozpočet kraje
– Rada kraje
= výkonný orgán kraje
= hejtman, zástupce hejtmana, členové rady (voleni zastupitelstvem kraje)
= připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva
= zabezpčeuje plnění přijatých usnesení
– Hejtman
= zastupuje kraj navenek
= volen zastupitelstvem ze svých členů
– Krajský úřad
= plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo
= v čele ředitel, člení se na odbory, oddělení, sekretariát ředitele a hejtmana
• Orgány obce/města
– obce do 3000 obyvatel
– největší města jsou tzv statutární města (23 měst) – jejich území se může členit na městké obvody nebo části s vlastní samosprávou
– samostatná správa obecních záležitostí označena jako samostatná působnost obce
= vedení pečuje o rozvoj území, potřeby svých občanů
– výkon státní správy, která byla obci svěřena zákonem je přenesená působnost obce
= obce rozhodují o právech a povinnostech občanů
– 2002 existovaly okresy – po jejich zániku převzali jejich činnost krajské úřady a pověřené obecní úřady
– Zastupitelstvo obce/města
– nejvyšší orgán obce
– voleno občany v komunálních volbách
– rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech obce – schvalování rozpočtu, územní plány, vyhlášky
– Rada obce/města
– výkonný orgán obce
– starosta, místostarostové, další zastupitelé
– vydává nařízení obce, připravuje návrhy k jednání zastupitelstva, rozhoduje o některých smlouvách
– Starosta
– zastupuje obci navenek
– volen zastupitelstvem ze svých řad
– svolává a řídí schůze rady a zastupitelstva
– odpovídá za informování občanů
– Obecní/městksý úřad
– starosta, místostarostové a jeho zaměstnanci
– mohou se zřizovat různé odobry a oddělení pro jednotlivé oblasti (služby, správa financí, atd.)
– Obecní/městská policie
– zřizována zastupitelstvem a řízena starostou
– zabezpčeuje místní záležitosti veřejného pořádku
– obec není povinna obecní policii zřídit
• Participace občanů na řešení problémů na místní úrovni
– Kraj
= každý občan starší 18 let má právo volit a být volen do zastupitelstva kraje
= může se účastnit zasedání zastupitelstva a vyjadřovat svůj názor (podávat návrhy)
= může hlasovat v krajském referendu
– Obec/město
= podobné jako u kraje
= může být volen do zastupitelstva, hlasovat v referendu, navštěvovat schůze
= může se zapojit do samosprávy i realizací petičního práva
= musí dodržovat právní předpisy vydané obcí
4) Občanská společnost
Typologie občanské společnosti
Podle funkce
a) organizace poskytující služby (humanitní, sociální)
b) organizace, které se snaží dosáhnout politických změn
Podle cíle a uspořádání
a) příležitostné – demonstranti
b) pevně sdružené – profesní skupiny
c) neorganizované – lidé jsou spojeni na základě třídní, náboženské či menšinové identity
Význam občanské společnosti
• oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které jsou právně zaručeny a uznávány
• dobrovolné spolčeenské organizace
• lidé mají shodné osobní či skupinové cíle
• odbory, družstva, feministické organizace, organizace mládeže, kulturní sdružení ….
• mají umožnit, aby se ideje a názory jednotlivých skupin mohly projevit a uplatnit vůči politickým stranám a orgánům a aby členové mohli realizovat své cíle
• Osobní angažovanost – dotyčný projevuje zájem o politickou činnost, pravidelně se účastní voleb, sleduje politickou situaci, vyjadřuje se k peticím, otevřeným dopisům
• Obecně prospěšné aktivity – veřejnosti poskytují obecně prospěšné služby, zisk je použit na poskytování obecně prospěšných služeb
– Občanské sdružení
= vznikají registrací na Ministerstvu vnitra
= návrh mohou podat nejméně 3 občané stařší 18ti let
– Nadace
= sdružuje majetek, aby mohly přispívat k dosahování obecně prospěšných cílů
-> k rozvoji duchovních, kulturních hodnot, ochrana řpírody
= osoba, které byl příspěvek poskytnut musí prokázat, jakým způsobem a k jakému účelu byl užit
– Ekologické organizace
= nátlaková skupina (prosazuje své požadavky) s pacifistikou a ekologickou orientací
= mezinárodní organizace Greenpeace – ochrana přírody a životního prostředí; ochrana klimatu, děštných pralesů, nebezpečí jaderné energie, vznik 1971, zakladatel é byli protestanti, kteří vypluli na rybářské lodi, aby zabránili dalšímu testování jaderných zbraní USA
– Feministické hnutí
= sdružování žen
= usilují o emancipaci, získání řídících pozic
= odstranění domácího násilí na ženách
