Soukromé právo - maturitní otázka (2)

právo

Otázka: Soukromé právo

Předmět: Právo, Společenské vědy

Přidal(a): Eli

Souhrn právních norem vydaných a uznávaných státem, které jsou pro společnost závazné a státem vynutitelné (etické nejsou vynutitelné – morálka) – každý stát má svoje, mění se s vládou

Je jedním z nejvýznamnějších prostředků stabilizace sociálních vztahů

Vzniká současně se státem a upravuje zájmy vládnoucí části společnosti

Právo dělíme:

pozitivní – soubor pravidel chování uznávaná a zaručena státem
přirozená – univerzálně uznávané principy chování, které nezávisí na existenci státu
- má původ v člověku samém, přírodě nebo Bohu

Právo členíme

subjektivní – je to to na co má každý jedinec právo (právo fyzických a práv. osob)
objektivní – souhrn právních norem, předpisů, vyhlášek, nařízení, zákonů
- písemné vyjádření subjektivního práva (právní řád státu)
právo z hlediska zájmu státu nebo jednotlivce
- veřejné – upravuje vztah mezi státem (představitelem moci) a občany
- soukromé – spočívá v principu rovnosti účastníků právních vztahů (občané stojí proti sobě)

hmotné – obsahuje normy, které vymezují subjektivní právo (právní předpisy)
procesní – způsoby jak hmotné právo vynutit nebo uplatnit (sankce, postupy při porušení zákona)

SOUKROMÉ PRÁVO – rovnost a nezávislost subjektů (upravuje vztahy na základě rovnosti)

rodinné právo – normy, které upravují vztahy mezi manžely – OBČANSKÝ ZÁKONÍK
pracovní právo – právní normy, upravující právní vztahy mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a odbory
- ZÁKONÍK PRÁCE (veřejné + soukromé)
obchodní právo – upravuje postavení obchodníků – OBCHODNÍ ZÁKONÍK
občanské právo

OBČANSKÉ PRÁVO

upravuje vzájemné vztahy mezi subjekty občansko-právních vztahů
pramenem – OBČANSKÝ ZÁKONÍK, Listina základních práv a svobod, Ústava
základní odvětví právního řádu ČR, řadíme ho k soukromému právu
hlavní jeho zásada je rovnost účastníků
- hmotné – předmětem právo majetkové, na ochranu osobností, vztahy související s duševní činností člověka
- procesní – soubor právních norem, které upravují civilní proces (postup soudců)

POJETÍ VĚCI A MAJETKU

předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, práva a majetkové hodnoty
v právním pojetí jsou věci pouze ohraničené, samostatné předměty, které mají majetkovou hodnotu

VĚCI HMOTNÉ – prostorově vymezené, lidskými smysly poznatelní a obklopují nás

věci movité (přemístitelné) a nemovité (pozemek, budovy)
- o všech nemovitostech evidence v katastrálních úřadech
věci spotřebitelné a opotřebitelné
- spotřebitelné věci mohou být využity jen jednou
- opotřebitelné věci užitím nezanikají, ale postupně se opotřebují (auto)
věci zastupitelné (hromadné) a nezastupitelné (individuálně určené)
- hromadné se navzájem zastupují a jsou použitelné jen v určitém množství (obilí, mouka)
- nezastupitelné věci jsou určeny jednotlivě (budova, stroj)
věci dělitelné a nedělitelné
- dělitelné – reálně se dají rozdělit, aniž by došlo k znehodnocení (pozemky)
- ostatní věci jsou reálně nedělitelné a je-li nutné je právně rozdělit, vytvářejí se tvz. ideální podíly (dědické)

VĚCI NEHMOTNÉ – nemají hmotnou podstatu a nejsou zřetelně prostorově vymezené

produktem myšlení; v prvotní podobě než se ztvární, existují jako nápad
mají majetkovou hodnotu; dají se zpečetit pomocí licenčních smluv (ochranné známky)

VLASTNICKÉ PRÁVO

nejvýznamnější věcné právo – zaručuje vlastníkovi oprávnění předmět svého vlastnictví držet, užívat a nakládat (disponovat) s ním
má nejvyšší ústavní ochranu a zároveň musí respektovat vlastnictví jiného (sousedské právo)
nabytí věci – koupí, darem, smlouvou, rozhodnutím státního orgánu, dědictví, vydržením
nevzniká nalezením – povinnost vydat vlastníkovi nebo státnímu orgánu (1 rok, pak státu; ten kdo to našel 10%)
vlastnictví podílové – podle podílu dělení podle toho, kdo kolik vložil
- SJM – společné jmění manželů (v případě rozvodu půl na půl)

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO = OBLIGAČNÍ

vzniká z právních úkonů – zejména ze smluv
upravuje vztahy, ve kterých je osoba oprávněna žádat splnění povinnosti od nějaké jiné konkrétní osoby
věřitel (oprávněná osoba) – má právo na plnění (= pohledávka)
dlužník (povinná osoba) – má povinnost plnit (= dluh)
závazkové právní vztahy třídíme na vztahy výslovně upravené = pojmenované (smlouvy) a na výslovně neupravené = nepojmenované smlouvy (ústní)
vznik závazků – smlouvou nebo jiným právním úkonem
zánik závazků – závazky zajišťuje stát a je možné vymáhaní; závazek končí splněním
- u závazků bývá ručitel, který svým písemným prohlášením ručí za splnění dluhu
- dohoda o zániku závazku, uplynutím doby, smrtí dlužníka nebo věřitele, promlčením
druhy smluv:
- KUPNÍ SMLOUVA – prodávajícímu vznikne povinnost odevzdat kupujícímu předmět koupě, kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu
- DAROVACÍ SMLOUVA – dárce něco bezúplatně přenechá nebo slibuje obdarovanému, který dar nebo slib přijímá
- SMLOUVA O DÍLO – ten, komu bylo dílo zadáno, se zavazuje objednateli, že jej za sjednanou cenu provede na své nebezpečí
- SMLOUVA O PŮJČCE – věřitel zanechává za úplatu nebo bezúplatně dlužníkovi věci, dlužník se zavazuje, že je po uplynutí dohodnuté doby vrátí
- smlouva o výpůjčce, nájemní smlouva, smlouva o úschově

DĚDICKÉ PRÁVO

souhrn právních norem, které upravují přechod práv a povinností zůstavitele (zemřelé fyzické osoby) na pozůstalé (dědice)
dědicem může být fyzická nebo právnická osoba nebo stát
dědí se dvěma způsoby – ze závěti nebo ze zákona
- zůstavitelem může být pouze fyzická osoba
- závěť musí mít určité náležitosti
  - může být napsána vlastnoručně nebo notářem
  - musí být vlastní podpis a datum ověřené svědky
  - dědictví potvrzuje soud, dědické řízení provádí notář
  - pokud se dědic nepřihlásí => dědictví státu
- dědění ze zákona v 6 dědických skupinách
  - skupina – rovným dílem dědí manžel/manželka a děti
  - skupina – rodiče zemřelého; 3. skupina – sourozenci zemřelého; 4 skupina – prarodiče….
- nezletilí potomci musí sdělit tolik, kolik jim přizná zákon
- zletilí alespoň polovina dědického podílu ze zákona, nejsou-li zmíněna v závěti
- odúmrť státu – pokud nikdo nedědí ze zákona, ani ze závěti
- nepominutelní dědicové = potomci
  - potomka lze za určitých okolností vydědit
    - neposkytne-li potřebnou pomoc zůstaviteli v nemoci; neprojevoval-li o zůstavitele opravdový zájem; byl-li odsouzen k odnětí svobody na jeden rok; vede-li nezřízený život

CIVILNÍ PRÁVO PROCESNÍ – netýká se trestní činnosti

předpisy, které upravují postupy při řešení sporů (občanská soudní řízení)
upravuje postup při rozhodnutí sporů v soukromo-právní oblasti
dědické řízení, rozvod, vyživovací povinnost, pokuty, škody
řízení je možné zahájit na návrh (v určitých zákonech i bez něho)
z podané žaloby musí být patrno, kterému soudu je určena a čeho se týká (+datum, podpis)
průběh řízení – přípravné jednání, vlastní jednání a dokazování
soud rozhodne rozsudkem nebo usnesením; lze uplatnit prostředky (odvolání – 15 dnů)

RODINNÉ PRÁVO

tvoří právní normy, které upravují manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi a vztahy mezi manželi a dalšími blízkými příbuznými; vztahy při náhradní rodinné péči
základním pramenem – OBČANSKÝ ZÁKONÍK
patří do soukromého práva, ale státní orgány mohou zasahovat
rodinou ve smyslu právním jsou manželé a jejich děti většinou žijící ve společné domácnosti
taková forma rodinného soužití je základní společenská jednotka
rodina může být i neúplná (úmrtím jednoho člena, bezdětným manželstvím, rozvodem)
rodinný vztah trvá i tehdy, má-li jeden ze členů rodiny dočasný pobyt mimo domácnost
právo definuje osobu blízkou – potomek, přímý předek, sourozenec, manžel
vzájemná práva mezi rodiči a dětmi
- rodičovská zodpovědnost a vyživovací povinnost
- péče o zdraví, tělesný, citový, rozumový vývoj; zastupování dítěte, spravování jeho mění

MANŽELSTVÍ

právní vztah mezi mužem a ženou, založený zákonným způsobem
trvalé osobní i majetkové společenství muže a ženy
jeho základním účelem je založení rodiny a výchovy dětí
vznik manželství – svobodným, souhlasným prohlášením muže a ženy, že vstupují do manželství
prohlášení se činí veřejně, slovním způsobem za účasti dvou svědků
- před orgánem státu = občanský nebo civilní sňatek
- před orgánem státem registrované církve = církevní sňatek
podmínky
- volba svého příjmení a svých dětí; souhlasné prohlášení
- každé manželství zapsáno do matriky – úředně potvrzen (od 18, opačné pohlaví)
překážky k uzavření – nelze uzavřít s ženatým mužem nebo vdanou ženou – bigamie; s osobou mladší 18 let – překážka nezletilosti (výjimka – lze povolit manželství osobě starší 16 let); s osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům – překážka nezpůsobilosti; s osobou postiženou duševní chorobou – překážka duševní choroby; mezi předky a potomky a mezi sourozenci – překážka příbuzenství
- když se něco překročí – neplatné
práva a povinnosti mezi manželi
- vyživovací povinnost, povinnost vzájemně si pomáhat, právo navzájem se zastupovat v běžných záležitostech, právo zastupovat nezletilé děti
zánik manželství
- smrtí jednoho z manželů nebo prohlášením za mrtvou, rozvodem (při rozvodu soud rozhoduje o právech a povinnostech vůči nezletilým dětem)
rodina prokreační – tu, kterou si vytvořím; orientační – ta, z které vycházím
polygamie – polygynie, polyandrie

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

OPATROVNICTVÍ – soudem stanoveno při střetu zájmů rodičů a dítěte
- opatrovník má právo a povinnosti v soudem vymezených záležitostech
- opatrovníkem může být i sociální ochrana dětí
- končí zletilostí
PORUČENSTVÍ – stanoveno soudem, v případě smrti rodičů nebo v případě zbavení rodičovské zodpovědnosti
- poručník může dítě vychovávat, zastupovat, spravovat jeho majetek
- končí zletilostí
- nemá k dítěti vyživovací povinnost
- soud vymezí práva – péče o dítě; zastupování dítěte; správa jeho majetku
PĚSTOUNSKÁ PÉČE – může být poskytována dětem, jejichž výchova od rodičů není zajištěna
- pěstoun je fyzická osoba, která dostává os státu příspěvek na úhradu potřeb dítěti a odměnu za práci
- pěstoun pečuje o dítě a vykonává povinnosti rodičů pouze v běžných záležitostech
- rodiče nebyli zbaveni rodičovské zodpovědnosti; končí zletilostí
OSVOJENÍ (adopce) – právně vytvořené nové rodinné pouto
- vazba s původními rodiči zaniká, osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost
- dítě dostává jejich jméno; nekončí zletilostí
- prosté – zrušitelné; nezrušitelné – rodiče jsou zapsáni do matriky a rodného listu
ÚSTAVNÍ VÝCHOVA – je užita v případě, že je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a není možné nalézt jiná výchovná opatření
- nařízeno soudem, trvá do zletilosti dítěte
- kojenecké ústavy (do 1 roku), dětské domovy (nekončí zletilostí)

PRACOVNÍ PRÁVO

souhrn právních norem, které upravují pracovně právní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
pramenem je ZÁKONÍK PRÁCE a LISTINA, o zaměstnanost v ČR pečuje Úřad práce
občan se může dobrovolně rozhodnout pro zdroj obživy zákonným způsobem
- úřad zprostředkovává uplatnění ve vhodném zaměstnání
- zprostředkuje rekvalifikaci
- zprostředkuje hmotné zabezpečení před nástupem do práce
účastníci pracovně právních vztahů jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé
zaměstnanec – pouze fyzická osoba, která vykonává práci ro jiný subjekt
- podmínkou je dosažení věku 15 let a ukončena povinná školní docházka
- pro zaměstnání mladistvých (méně jak 18) musí být souhlas zákonného zástupce
zaměstnavatel – fyzická nebo právnická osoba i stát; je to ten, pro něhož je práce konána
cizinci mohou v ČR nastoupit do zaměstnání, mají-li povolení k pobytu a zaměstnání
pracovní poměr – pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
- podle délky pracovní doby
- pracovní poměr hlavní a vedlejší
  - hlavní – práce je konána po státem stanovenou pracovní dobu 40 hod/týden
  - vedlejší – vykonáván po kratší dobu než je týdenní doba
- pracovní poměr na dobu určitou – do té doby dokud nenastanou důvody k ukončení
- pracovní poměr na dobu určitou – uvedena doba zaměstnání (většinou jeden rok)
pracovní poměr vzniká – uzavřením pracovní smlouvy, jmenováním (den nástupu do funkce), volbou
pracovní smlouva – na jejím základě vzniká pracovní poměr; uzavírá se písemně
- měla by obsahovat – den nástupu do práce, místo výkonu práce, druh práce
- + jména zaměstnance a zaměstnavatele, výška mzdy, podpis a datum
ukončení pracovního poměru
- dohodou – dohoda o rozvázání pracovního poměru
- výpovědí – podána písemně, výpovědní lhůta trvá 2 měsíce
- okamžité zrušení pracovního poměru – ze strany zaměstnavatele
- událostí – uplynutí dohodnuté doby; skončení dohodnuté práce, úmrtím zaměstnavatele

ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO

pramenem je živnostenský zákon a zákon o živnostenských úřadech
živnost – soustavná činnost provozovaná fyzickou nebo právnickou osobou za účelem dosažení zisku na vlastní odpovědnost na základě živnostenského oprávnění
živnostenské oprávnění (dřív živnostenský list) – opravňuje k vykonávání živnosti
koncese – státní povolení k provozování živnosti (na dobu určitou)
živnostník – provozovatel živnosti; fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky k provozování živnosti (dosažení 18; způsobilost k právním úkonům; bezúhonnost; doklad o tom, že fyzická nemá vůči státu žádné nedoplatky)
živnost může provozovat i právnická osoba, kterou zastupuje odpovědný zástupce, který splňuje všechny podmínky; jeden podnikatel může mít i více živností
druhy živnosti
- podle předmětu podnikání – obchodní, výrobní, poskytující služby
  - obchodní – cestovní kanceláře, ubytovací činnost, prodej zboží
  - výrobní – oprávnění k výrobě výrobku
  - poskytující služby – úpravy, opravy věcí, přepravy
- podle formy živnostenského oprávnění
  - ohlašovací živnosti – mohou provozovat osoby, které obdrží živn. oprávnění
    - řemeslné – podmínka k provozování je odporná způsobilost, vyučení v oboru + praxe
    - vázané živnosti – odborná způsobilost získána jiným způsobem (kurzy)
    - volné živnosti – nemusíte dokladovat odbornou způsobilost
  - koncesované živnosti – osoby, které získají koncesní listinu
- provozovna – prostor, v němž je živnost provozována
  - musí mít viditelně označenou firmu; musí dodržovat předpisy (hygienické zásady, ochrana ŽP, doklad o zakoupení původu zboží, musí vést účetnictví a být pojištěný
- živnostenské oprávnění zaniká – smrtí podnikatele, zánikem právnické osoby, uplynutí doby