Biosféra – otázka ze zeměpisu (2)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Biosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): lukáš

 

Biosféra = živý obal země, tvoří ho rostliny, živočichové a mikroorganismy

– zahrnuje i části ostatních sfér

– litosféra, pedosféra (povrch a podpovrchové části Země, půda)

– hydrosféra (Světový oceán, podmořský život)

– atmosféra (spodní vrstva)

– kryosféra

 

– biogeografie – zkoumá prostorové uspořádání biosféry a zákonitosti organismů

– rostlinstvo a živočišstvo považuje za významnou součást krajiny a pozoruje jeho vztah k ostatním složkám krajiny

– fytogeografie a zoogeografie

– složení biosféry

a) OHC

b) 99% rostlin, 1% živočichů

 

– podmínky pro život:

a) klimatické – určitému typu podnebí odpovídá určitý typ biosféry

– teplota (zem. šířka, nadm. výška)

– světlo – fotosyntéza, fototaxe (pohyb vůči zdroji světla)

– voda – sukulenty (kaktus, baobab), hydrofyty (leknín), mezofyty

b) půdní – chem. vlastnost – nitrofilní (N), kalcifilní (Ca), acidofilní (kyselé), halofyty (zasolené)

– fyzikální vlastnost (úrodnost, struktura, pórovitost)

c) orografické – nadmořská výška, sklon, expozice

d) biotické = vztah k jiným organismům

– symbióza, parazitismus

 

Kosmopolit = organismus, který je rozšířen téměř po celé Zemi

Endemit = org. který se z místa vzniku nerozšířil dál (klokan, koala, kivi – Austrálie)

Relikt = org. žijící na jednom místě, jako pozůstatek dřívějšího rozšíření (živoucí fosílie)

 

Bioklimatické výškové stupně

= vegetační

← nadmořská výška, od nížin k vrcholům hor se mění rostlinná i živočišná společenstva

– nejvýrazněji jsou vyvinuty v rovníkových oblastech velehor (Andy, Kilimandžáro)

 

Vegetační stupně střední Evropy

1) nížinný – (do výšky 200m)

– původní vegetace dubové lesy, člověk je vymítil, aby získal zemědělské plochy

2) pahorkatinný – (500)

– dub, habr

– lidé pozměnili skladbu lesů (smrkové a borové monokultury)

3) podhorský – (800)

– buk, jedle

– na vykácených místech smrkové monokultury

4) horský – (1200)

– jedle, dub, smrk

– horní hranice lesa (linie, kde les přestává být souvislý a začíná se rozpadat na skupiny

5) subalpinský – (1900)

– kosodřeviny (místy jalovce, borovice, modříny, vrby)

– horské pastviny

6) alpinský – (2200)

– travnaté a bylinné porosty, na skalách mechy a lišejníky

7) subnivální – (2500)

– skály bez vegetace (jen Karpaty, Alpy)

8) nivální (sněžný)

                      – věčný led a sníh

 

Vegetační stupně v Andách

1) Tierra caliente = horká země (do 1000m)

                               – tropický deštný prales

 

2) Tierra templada = mírně teplá (2000)

– horský tropický les

 

3) Tierra fria = chladná (3000)

– vysokohorský mlžný les

 

4) Paramos = pustiny (4000)

– trsy tvrdolistých travin, polštářové formy bylin

 

5) Tierra helada = mrazová pustina (5000)

– lišejníky, mechy

6) Nivální stupeň = stupeň věčného ledu a sněhu

 

Fytogeografické areály

1) Holarktická oblast

            – severní polokoule, bez tropů (největší oblast)

– zasahuje do různých klimatických pásů

– listnaté dřeviny mírného pásu (vrba, bříza, buk)

– rostliny miříkovité, brukvovité, růžovité, pryskyřníkovité, prvosenky

 

2) Paleotropická

            – tropy Starého světa (Evropa, Asie, Afrika)

– Afrika, jižní a jihovýchodní Asie, ostrovy Tichého a Indického oceánu

– počtem druhů nejbohatší (47% všech rodů rostlin)

– rostliny láčkovité, morušovníkovité, klejichovité, arekovité (datlovník)

 

3) Neotropická

            – tropy Nového světa (Amerika)

            – rostliny bromeliovité, kaktusovité, dosnovité, agávovité

 

4) Australská

            – Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland

– ze všech rostl. oblastí nejosobitější (4/5 endemitů)

            – myrtovité (blahovičník), bukovité (nothofagus = pabuk), přesličníky

 

5) Kapská

            – nejmenší, jen úzký pobřežní pás jižní Afriky

– pokojové rostliny – klívie, pelargonie, amarylky

 

6) Antarktická

            – nejjižnější část Jižní Ameriky, Ohňová země, Antarktida

– porosty trav (kostřava, metlice, lipnice), mechy, lišejníky

– stromy rodu Nothofagus (pabuk)

 

Zoogeografické areály

 

1) Holarktická oblast

            – většina souše Severní polokoule

– endemické čeledi: krtkovití, bobrovití, tetřevovití, mlokovití

– sever – soby, losy

– arktida – medvěd lední

– jih – aligátor severoamerický a čínský

 

2) Neotropická

            – Střední a Jižní Amerika

– bohatá na hmyz a ptáky

– chudozubí savci (lenochod, pásovec, mravenečník)

– opice (malpovité, kosmanovité)

– vačnatci

– kočkovité šelmy (puma, jaguár)

– ptáci (nandu, kolibřík)

 

3) Etiopská = paleotropická

            – v Africe na jih od Sahary

– velcí kopytníci

– téměř všechny čeledi šelem

– žirafa, hroch, nosorožec, slon africký

– ptáci (papoušek, pštros)

– plazi (krokodýl, krajta)

 

4) Indomalajská = paleotropická

            – asijská monzunová oblast (Indie, Indonésie)

– slon, nosorožec, opice

– endemité: letucha, nártoun, gibbon

– pestrá třída ptáků

 

5) Australská

            – Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland, Nová Guinea

– vejcorodí savci (ptakopysk, ježura, vačnatci)

– ptáci (emu)

– ryby (bahník australský)

– savci importováni člověkem (králík, pes dingo)

 

6) Antarktická

            – Antarktida a přilehlé ostrovy

– ptáci (tučňák, buřňák, racek)

– tuleni