Otázka: Biosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): lukáš
Biosféra = živý obal země, tvoří ho rostliny, živočichové a mikroorganismy
zahrnuje i části ostatních sfér
- litosféra, pedosféra (povrch a podpovrchové části Země, půda)
- hydrosféra (Světový oceán, podmořský život)
- atmosféra (spodní vrstva)
- kryosféra
Biogeografie – zkoumá prostorové uspořádání biosféry a zákonitosti organismů
Rostlinstvo a živočišstvo považuje za významnou součást krajiny a pozoruje jeho vztah k ostatním složkám krajiny
Fytogeografie a zoogeografie
Složení biosféry
- a) O2 H2 C
- b) 99% rostlin, 1% živočichů
Podmínky pro život:
a) klimatické – určitému typu podnebí odpovídá určitý typ biosféry
- – teplota (zem. šířka, nadm. výška)
- – světlo – fotosyntéza, fototaxe (pohyb vůči zdroji světla)
- – voda – sukulenty (kaktus, baobab), hydrofyty (leknín), mezofyty
b) půdní
- chem. vlastnost – nitrofilní (N), kalcifilní (Ca), acidofilní (kyselé), halofyty (zasolené)
- fyzikální vlastnost (úrodnost, struktura, pórovitost)
c) orografické
- nadmořská výška, sklon, expozice
d) biotické = vztah k jiným organismům
- symbióza, parazitismus
Kosmopolit = organismus, který je rozšířen téměř po celé Zemi
Endemit = org. který se z místa vzniku nerozšířil dál (klokan, koala, kivi – Austrálie)
Relikt = org. žijící na jednom místě, jako pozůstatek dřívějšího rozšíření (živoucí fosílie)
Bioklimatické výškové stupně
- = vegetační
- ← nadmořská výška, od nížin k vrcholům hor se mění rostlinná i živočišná společenstva
- – nejvýrazněji jsou vyvinuty v rovníkových oblastech velehor (Andy, Kilimandžáro)
Vegetační stupně střední Evropy
1) nížinný – (do výšky 200m)
- – původní vegetace dubové lesy, člověk je vymítil, aby získal zemědělské plochy
2) pahorkatinný – (500)
- – dub, habr
- – lidé pozměnili skladbu lesů (smrkové a borové monokultury)
3) podhorský – (800)
- – buk, jedle
- – na vykácených místech smrkové monokultury
4) horský – (1200)
- – jedle, dub, smrk
- – horní hranice lesa (linie, kde les přestává být souvislý a začíná se rozpadat na skupiny
5) subalpinský – (1900)
- – kosodřeviny (místy jalovce, borovice, modříny, vrby)
- – horské pastviny
6) alpinský – (2200)
- – travnaté a bylinné porosty, na skalách mechy a lišejníky
7) subnivální – (2500)
- – skály bez vegetace (jen Karpaty, Alpy)
8) nivální (sněžný)
- – věčný led a sníh
Vegetační stupně v Andách
1) Tierra caliente = horká země (do 1000m)
- tropický deštný prales
2) Tierra templada = mírně teplá (2000)
- horský tropický les
3) Tierra fria = chladná (3000)
- vysokohorský mlžný les
4) Paramos = pustiny (4000)
- trsy tvrdolistých travin, polštářové formy bylin
5) Tierra helada = mrazová pustina (5000)
- lišejníky, mechy
6) Nivální stupeň = stupeň věčného ledu a sněhu
Fytogeografické areály
1) Holarktická oblast
- – severní polokoule, bez tropů (největší oblast)
- – zasahuje do různých klimatických pásů
- – listnaté dřeviny mírného pásu (vrba, bříza, buk)
- – rostliny miříkovité, brukvovité, růžovité, pryskyřníkovité, prvosenky
2) Paleotropická
- – tropy Starého světa (Evropa, Asie, Afrika)
- – Afrika, jižní a jihovýchodní Asie, ostrovy Tichého a Indického oceánu
- – počtem druhů nejbohatší (47% všech rodů rostlin)
- – rostliny láčkovité, morušovníkovité, klejichovité, arekovité (datlovník)
3) Neotropická
- – tropy Nového světa (Amerika)
- – rostliny bromeliovité, kaktusovité, dosnovité, agávovité
4) Australská
- – Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland
- – ze všech rostl. oblastí nejosobitější (4/5 endemitů)
- – myrtovité (blahovičník), bukovité (nothofagus = pabuk), přesličníky
5) Kapská
- – nejmenší, jen úzký pobřežní pás jižní Afriky
- – pokojové rostliny – klívie, pelargonie, amarylky
6) Antarktická
- – nejjižnější část Jižní Ameriky, Ohňová země, Antarktida
- – porosty trav (kostřava, metlice, lipnice), mechy, lišejníky
- – stromy rodu Nothofagus (pabuk)
Zoogeografické areály
1) Holarktická oblast
- – většina souše Severní polokoule
- – endemické čeledi: krtkovití, bobrovití, tetřevovití, mlokovití
- – sever – soby, losy
- – arktida – medvěd lední
- – jih – aligátor severoamerický a čínský
2) Neotropická
- – Střední a Jižní Amerika
- – bohatá na hmyz a ptáky
- – chudozubí savci (lenochod, pásovec, mravenečník)
- – opice (malpovité, kosmanovité)
- – vačnatci
- – kočkovité šelmy (puma, jaguár)
- – ptáci (nandu, kolibřík)
3) Etiopská = paleotropická
- – v Africe na jih od Sahary
- – velcí kopytníci
- – téměř všechny čeledi šelem
- – žirafa, hroch, nosorožec, slon africký
- – ptáci (papoušek, pštros)
- – plazi (krokodýl, krajta)
4) Indomalajská = paleotropická
- – asijská monzunová oblast (Indie, Indonésie)
- – slon, nosorožec, opice
- – endemité: letucha, nártoun, gibbon
- – pestrá třída ptáků
5) Australská
- – Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland, Nová Guinea
- – vejcorodí savci (ptakopysk, ježura, vačnatci)
- – ptáci (emu)
- – ryby (bahník australský)
- – savci importováni člověkem (králík, pes dingo)
6) Antarktická
- – Antarktida a přilehlé ostrovy
- – ptáci (tučňák, buřňák, racek)
- – tuleni
