Biosféra – maturitní otázka (2)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Biosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): lukáš

 

Biosféra = živý obal země, tvoří ho rostliny, živočichové a mikroorganismy

zahrnuje i části ostatních sfér

  • litosféra, pedosféra (povrch a podpovrchové části Země, půda)
  • hydrosféra (Světový oceán, podmořský život)
  • atmosféra (spodní vrstva)
  • kryosféra

 

Biogeografie – zkoumá prostorové uspořádání biosféry a zákonitosti organismů

Rostlinstvo a živočišstvo považuje za významnou součást krajiny a pozoruje jeho vztah k ostatním složkám krajiny

Fytogeografie a zoogeografie

 

Složení biosféry

  • a) OHC
  • b) 99% rostlin, 1% živočichů

 

Podmínky pro život:

a) klimatické – určitému typu podnebí odpovídá určitý typ biosféry

  • – teplota (zem. šířka, nadm. výška)
  • – světlo – fotosyntéza, fototaxe (pohyb vůči zdroji světla)
  • – voda – sukulenty (kaktus, baobab), hydrofyty (leknín), mezofyty

b) půdní

  • chem. vlastnost – nitrofilní (N), kalcifilní (Ca), acidofilní (kyselé), halofyty (zasolené)
  • fyzikální vlastnost (úrodnost, struktura, pórovitost)

c) orografické

  • nadmořská výška, sklon, expozice

d) biotické = vztah k jiným organismům

  • symbióza, parazitismus

 

Kosmopolit = organismus, který je rozšířen téměř po celé Zemi

Endemit = org. který se z místa vzniku nerozšířil dál (klokan, koala, kivi – Austrálie)

Relikt = org. žijící na jednom místě, jako pozůstatek dřívějšího rozšíření (živoucí fosílie)

 

Bioklimatické výškové stupně

  • = vegetační
  • ← nadmořská výška, od nížin k vrcholům hor se mění rostlinná i živočišná společenstva
  • – nejvýrazněji jsou vyvinuty v rovníkových oblastech velehor (Andy, Kilimandžáro)

 

Vegetační stupně střední Evropy

1) nížinný – (do výšky 200m)

  • – původní vegetace dubové lesy, člověk je vymítil, aby získal zemědělské plochy

2) pahorkatinný – (500)

  • – dub, habr
  • – lidé pozměnili skladbu lesů (smrkové a borové monokultury)

3) podhorský – (800)

  • – buk, jedle
  • – na vykácených místech smrkové monokultury

4) horský – (1200)

  • – jedle, dub, smrk
  • – horní hranice lesa (linie, kde les přestává být souvislý a začíná se rozpadat na skupiny

5) subalpinský – (1900)

  • – kosodřeviny (místy jalovce, borovice, modříny, vrby)
  • – horské pastviny

6) alpinský – (2200)

  • – travnaté a bylinné porosty, na skalách mechy a lišejníky

7) subnivální – (2500)

  • – skály bez vegetace (jen Karpaty, Alpy)

8) nivální (sněžný)

  • – věčný led a sníh

 

Vegetační stupně v Andách

1) Tierra caliente = horká země (do 1000m)

  • tropický deštný prales

2) Tierra templada = mírně teplá (2000)

  • horský tropický les

3) Tierra fria = chladná (3000)

  • vysokohorský mlžný les

4) Paramos = pustiny (4000)

  • trsy tvrdolistých travin, polštářové formy bylin

5) Tierra helada = mrazová pustina (5000)

  • lišejníky, mechy

6) Nivální stupeň = stupeň věčného ledu a sněhu

 

Fytogeografické areály

1) Holarktická oblast

  • – severní polokoule, bez tropů (největší oblast)
  • – zasahuje do různých klimatických pásů
  • – listnaté dřeviny mírného pásu (vrba, bříza, buk)
  • – rostliny miříkovité, brukvovité, růžovité, pryskyřníkovité, prvosenky

 

2) Paleotropická

  • – tropy Starého světa (Evropa, Asie, Afrika)
  • – Afrika, jižní a jihovýchodní Asie, ostrovy Tichého a Indického oceánu
  • – počtem druhů nejbohatší (47% všech rodů rostlin)
  • – rostliny láčkovité, morušovníkovité, klejichovité, arekovité (datlovník)

 

3) Neotropická

  • – tropy Nového světa (Amerika)
  • – rostliny bromeliovité, kaktusovité, dosnovité, agávovité

 

4) Australská

  • – Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland
  • – ze všech rostl. oblastí nejosobitější (4/5 endemitů)
  • – myrtovité (blahovičník), bukovité (nothofagus = pabuk), přesličníky

 

5) Kapská

  • – nejmenší, jen úzký pobřežní pás jižní Afriky
  • – pokojové rostliny – klívie, pelargonie, amarylky

 

6) Antarktická

  • – nejjižnější část Jižní Ameriky, Ohňová země, Antarktida
  • – porosty trav (kostřava, metlice, lipnice), mechy, lišejníky
  • – stromy rodu Nothofagus (pabuk)

 

Zoogeografické areály

1) Holarktická oblast

  • – většina souše Severní polokoule
  • – endemické čeledi: krtkovití, bobrovití, tetřevovití, mlokovití
  • – sever – soby, losy
  • – arktida – medvěd lední
  • – jih – aligátor severoamerický a čínský

 

2) Neotropická

  •  – Střední a Jižní Amerika
  • – bohatá na hmyz a ptáky
  • – chudozubí savci (lenochod, pásovec, mravenečník)
  • – opice (malpovité, kosmanovité)
  • – vačnatci
  • – kočkovité šelmy (puma, jaguár)
  • – ptáci (nandu, kolibřík)

 

3) Etiopská = paleotropická

  • – v Africe na jih od Sahary
  • – velcí kopytníci
  • – téměř všechny čeledi šelem
  • – žirafa, hroch, nosorožec, slon africký
  • – ptáci (papoušek, pštros)
  • – plazi (krokodýl, krajta)

 

4) Indomalajská = paleotropická

  • – asijská monzunová oblast (Indie, Indonésie)
  • – slon, nosorožec, opice
  • – endemité: letucha, nártoun, gibbon
  • – pestrá třída ptáků

 

5) Australská

  • – Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland, Nová Guinea
  • – vejcorodí savci (ptakopysk, ježura, vačnatci)
  • – ptáci (emu)
  • – ryby (bahník australský)
  • – savci importováni člověkem (králík, pes dingo)

 

6) Antarktická

  • – Antarktida a přilehlé ostrovy
  • – ptáci (tučňák, buřňák, racek)
  • – tuleni