Terciální a kvartální sektor světového hospodářství

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

zemepis

 

Otázka: Terciální a kvartální sektor

Předmět: Zeměpis (světové hospodářství)

Přidal(a): Lucie

 

 

ÚVOD

  • nevýrobní sféru ekonomiky označujeme jako terciální sektor
  • celosvětově zaměstnává 43 % ekonomicky aktivních
  • z hlediska podílu na tvorbě HDP mu patří 1. místo (dnes cca 2/3 HDP)
  • terciální sektor = obslužná sféra – zahrnuje činnosti spojené s dopravou osob, obchodem, veřejnou sférou, školstvím, zdravotnictvím, finančnictvím, mediálními službami (=služby)
  • kvartální sektor – výzkum, věda

 

VÝZNAM OSOBNÍ DOPRAVY

  • dopravu lze definovat jako cílevědomou lidskou činnost, kterou se přemisťují lidé, náklady, energie, zprávy…
  • geografie dopravy se zabývá územní strukturou dopravy
  • základní složky dopravy:
    • dopravní prostředky (auta, vlaky, lodě a letadla)
    • dopravní sítě (silnice, železnice, námořní linky)
    • dopravní uzly (nádraží, letiště, přístavy)

 

TYPY OSOBNÍ DOPRAVY

  • Podle prostoru, ve kterém se nachází dopravní cesta
    • pevninská – silniční, železniční
    • vodní – vnitrozemská, příbřežní, námořní
    • letecká
    • potrubní
  • Podle předmětu a způsobu dopravy
    • osobní – individuální, hromadná
    • nákladní – veřejná, na vlastní účel
  • Podle územního rozdělení přepravních potřeb
    • městská, místní
    • vnitrozemní, regionální
    • mezinárodní
  • Podle vztahu zdroje a cíle dopravy vzhledem k danému území
    • vnitřní
    • vnější
    • tranzitní

 

ROZMÍSTĚNÍ DOPRAVY

  • je ovlivněno socioekonomickými činiteli
  • patří sem:
    • rozmístění výrobních sil v dané oblasti
    • úroveň rozvoje hospodářství
    • bilance výroby a spotřeby v územních celcích
    • vybavenost komunikace a efektivní provoz
    • dostatečná hloubka vody

 

PEVNINSKÁ DOPRAVA

1) Železniční doprava

  • vznik a rozvoj umožnil technický pokrok průmyslové revoluce
  • rozmístění železniční dopravy odpovídá rozložení světového hospodářství
  • železniční přeprava se podílí na více než ½ pevninské nákladní dopravy
  • vedoucí postavení v nákladní přepravě zaujímají: Rusko, USA, Čína a Kanada
  • vedoucí postavení v nákladní přepravě zaujímají: Japonsko, Čína, Rusko
  • 4 základní typy:
    • Evropský typ
      • historicky nejstarší, hustá železniční síť (vybudovaná v 19. stol.)
      • vysoká frekvence vlaků s menšími náklady
      • více než 1/3 elektrifikována (100 % Švýcarsko, většina tratí Švédska, Norska, Nizozemí a Itálie)
    • Severoamerický typ
      • relativně řídká síť s moderním vybavením
      • nízká frekvence vlaků s velikými náklady
      • není typická elektrifikace
    • Ruský typ
      • typická řídká síť
      • nedostatek ostatních odvětví pevninské dopravy
      • intenzivní frekvence s obrovskými náklady
      • elektrifikace
    • Rozvojové země
      • řídká nevýkonná síť
      • nejčastěji spojuje naleziště surovin s vývozovými přístavy
      • malá frekvence vlaků a zaostalý dopravní park

 

2) Automobilová doprava

  • vedoucí postavení v objemu nákladní i osobní přepravy (převážně krátké vzdálenosti)
  • délka, hustota a kvalita sítě odráží obvykle celou úroveň hospodářství
  • největší hustotu silniční sítě mají západoevropské země a Japonsko
  • vedoucí postavení v nákladní i osobní přepravě: USA, Japonsko
  • 4/5 vozidel se soustřeďují v USA, západoevropských státech a Japonsku (30-50 % obyvatel má vlastní auto)
  • v rozvojových zemích má vlastní auto cca 1 % obyvatel

 

3) Potrubní doprava

  • přeprava ropy, ropných derivátů a zemního plynu na velké vzdálenosti
  • vedoucí postavení v délce ropovodů a plynovodů: Severní Amerika
  • nejdelší plynovody: Rusko, Kanada, USA

 

4) Vnitrozemská vodní doprava

  • vznik na samém počátku civilizace
  • ztráta významného postavení až po vzniku železnice
  • uplatnění při přepravě hromadných substrátů na střední a velké vzdálenosti
  • výhoda – nízké investiční přepravní náklady
  • nevýhoda – nízká rychlost
  • největší délka vnitrozemských vodních cest: Rusko, Čína, USA
  • nejvýkonnější vnitrozemská vodní doprava: USA, Čína, Rusko, Německo

 

5) Speciální druhy dopravy

  • rozvod elektrické energie
    • nemožnost skladování; nezbytná časová následnost výroby a spotřeby
    • 70 % světové produkce el. energie: Evropa, Rusko, Severní Amerika
  • přenos zpráv a informací
    • nejstarší – poštovní služba (postupné nahrazování elektronickou poštou)
    • polovina 20. století – telekomunikace (mobilní telefony, faxy, internet…)
    • rychlé rozšíření kabelové televize

 

NÁMOŘNÍ DOPRAVA

  • především přeprava hromadný nákladů na velké vzdálenosti
  • přispívá k rozvoji mezinárodní dělby práce
  • TRAMPOVÁ PŘEPRAVA
    • nepravidelná (podle potřeby)
    • zákazníci si ji objednávají na základě přepravních smluv
  • LINKOVÁ PŘEPRAVA
    • obstarává dopravu na pevně stanovených trasách podle jízdního řádu
  • Atlantik – nejvýznamnější lodní doprava; 2/3 celkového objemu námořní přepravy
  • Tichý oceán – ¼ celkového objemu námořních přeprav
  • Indický oceán – 1/10 celkového objemu námořních přeprav
  • největší loďstva mají: Japonsko, Rusko, USA

 

Typy lodí:

  • tankery – cisternové lodě
  • balkery – lodě přepravující suché substráty
  • univerzální lodě – lodě pro přepravu smíšených nákladů
  • kontejnerové lodě – lodě pro přepravu kontejnerů

 

Typy přístavů:

  • univerzální
    • mají specializované zóny pro příjem určených substrátů
    • největší univerzální přístav – Singapur
    • pro kontejnery, vykládku a nakládku ropy, uhlí, rud, dřeva, obilí atd.
  • specializované
    • zaměřené na nakládku jednoho substrátu
    • největší specializované přístavy s exportem ropy (např. Ras Tannura v Saudské Arábii)
  • přístavy z hlediska dopravní funkce:
    • vývozní – převaha nakládky nad vykládkou (především specializované přístavy)
    • dovozní – převaha vykládky nad nakládkou (největší Rotterdam)
    • smíšené – vyrovnaný poměr mezi nakládkou a vykládkou (univerzální přístav)
  • největší světové přístavy podle překládky: Singapur, Rotterdam, South Louisiana

 

VZDUŠNÁ DOPRAVA

  • především přeprava osob na velké vzdálenosti (hlavně v mezikontinentálním měřítku)
  • letecká přeprava má velký rozvoj; stále ve větším rozsahu se prosazuje přeprava nákladů
  • výhoda: rychlost a relativně značná bezpečnost
  • největší roční výkon letecké dopravy: USA, Rusko, Japonsko, Velká Británie, Kanada, Francie
  • největší letiště světa: Atlanta, Peking, Dubaj, Tokio (2019)
  • hlavní trasy spojují:
    • Evropu a Severní Ameriku (1. místo)
    • Evropu a Jižní Ameriku (2. místo)
    • Evropu a Blízký východ (3. místo)

 

VÝZNAM SLUŽEB A JEJICH TYPOLOGIE

  • jsou významným sektorem ekonomiky
  • díky moderní technologii v průmyslu může pracovat více lidí ve službách
  • např. v USA pracuje ve službách již více než 78 % obyvatel
    à hovoříme o tzv. postindustriální společnosti
  • služby – vysoký podíl lidské práce, vysoký podíl žen (oproti průmyslu)
  • v oblasti spotřeby uspokojují potřeby:
    • celé společnosti – státní správa, obrana, bezpečnost, justice, školství, zdravotnictví
    • jednotlivců – kadeřnictví, opravny, cestovní ruch, ubytovací služby…
  • služby podle míry nezbytnosti:
    • základní služby – zdravotnictví, školství, státní správa, obchod…
  • služby, které zlepšují životní podmínky obyvatel:
    • služby doplňkové – reklama, pohostinství, kultura, cestovní ruch
  • služby podle ekonomického cíle:
    • nevýdělečné – zajišťují rozpočet státu, obcí nebo dalších institucí – např. školství
    • výdělečné – např. finančnictví, lázeňství apod.
  • služby podle mezinárodního dělení:
    • výrobní – bankovnictví, reklama, marketing
    • distribuční – doprava, spoje, obchod
    • osobní – ubytování, stravování, opravny
    • sociální – školství, zdravotnictví, veřejná správa, soudnictví

 

ROZMÍSTĚNÍ SLUŽEB

  • hustota a velikost obslužných zařízení odpovídá počtu uživatelů a frekvenci jejich návštěv
  • poptávku po službách ovlivňuje hustota zalidnění, velikost sídel a životní úroveň obyvatelstva
  • nabídka služeb je dána vyspělostí ekonomiky, rozmístěním výroby, vybaveností dopravní sítě, kvalitou pracovních sil, objemem investic…

 

ŘÁDOVOST SLUŽEB

  • čím více je zapotřebí zákazníků k vytvoření určité služby a čím větší je zázemí, jehož obyvatelé službu vyžadují, tím je vyšší řádovost služby

 

PRÁH SLUŽEB

  • nejnižší potřebný počet uživatelů nutných ke vzniku určité služby

 

STŘEDISKOVÁ SÍDLA

  • sídla, ve kterých se nachází služby vyššího řádu, které slouží nejen k potřebám vlastních obyvatel, ale i širokému zázemí

 

MEZINÁRODNÍ OBCHOD

  • výměna zboží mezi státy
  • dovoz = import a vývoz = export
    • jejich součet nazýváme obrat zahraničního obchodu
    • jejich rozdíl aktivní či pasivní obchodní bilancí
  • mezinárodní obchod ovlivňuje řada faktorů – velikost a vyspělost země, jejich hospodářská tradice a síla, vývoj světového hospodářství, nerovnoměrné rozložení těžby a spotřeby nerostných surovin
  • v absolutním obratu vítězí velké vyspělé státy (USA, Německo, Francie, Japonsko, Spojené království)
  • USA, státy EU a Japonsko se dohromady podílejí téměř na 60 % objemu světového obchodu
  • vedle objemu (=obratu) sledujeme také směry mezinárodního obchodu
  • hlavní proudy obchodu jsou mezi USA a Evropou, USA a Japonskem
  • doprava ropy mezi Středním východem a Japonskem, Evropou
  • dalším ukazatelem je struktura obchodu
  • dominuje obchod se strojírenskými výrobky, produkty chemického průmyslu a paliva
  • vyspělé země vyvážejí hlavně průmyslové výrobky, stroje, zařízení
  • rozvojové země hlavně suroviny, zemědělské produkty

 

CESTOVNÍ RUCH

  • trávení volného času (kultura, sport, cestování) à impuls k rozvoji sektoru služeb
  • v posledních letech se obor služeb zaměřených na cestovní ruch stal natolik významným, že se začal vyčleňovat jako samostatná část služeb
  • cestovní ruch = uspokojování osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury…, ke kterému dochází mimo trvalé bydliště a ve volném čase
  • patří sem: cestovní kanceláře, dopravní společnosti, ubytovací a stravovací zařízení…
  • cestovní ruch dělíme na:
    • domácí
    • zahraniční
      • aktivní – příjmy od zahraničních turistů
      • pasivní – výdaje občanů při pobytu v zahraničí
  • turismus rozlišujeme podle typu pobytu na:
    • poznávací – prohlídky kulturních a přírodních památek
    • pobytový – trávení na jednom místě

 

PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU

  • Selektivní předpoklady
    • určují kdo a v jaké míře se účastní cestovního ruchu
    • urbanizační
      • cestovní ruch je typickou aktivitou městského obyvatelstva
      • státy, které mají vysoký podíl městského obyvatelstva
      • mají také nejvíce účastníků cestovního ruchu, kteří cestují do zahraničí
    • demografické
      • především hustota obyvatelstva
      • účast obyvatelstva na CR vzrůstá s rostoucí hustotou obyvatelstva v dané oblasti
    • sociální
      • především ekonomická aktivita (CR se nejčastěji účastí ekonomicky aktivní oblasti = zdroj načerpání nových sil)
  • Lokalizační předpoklady
    • vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro různé formy CR
    • přírodní podmínky
      • nejvíce sledované přírodní podmínky = reliéf, podnebí, rozšíření povrchové i podzemní vody, seskupení vegetace
    • kulturně historické podmínky
      • nejvíce navštěvované: kulturní památky, památkové rezervace, historické stavby, výtvarné památky, parky, lidová kultura, technická díla
  • Realizační předpoklady
    • umožňují uskutečnit nároky účastníků CR
    • komunikační dostupnost
      • rozhodující úlohu má časová dostupnost, která je závislá na dopravním spojení mezi trvalým bydlištěm a návštěvním místem
    • materiálně technická základna CR
      • základní zařízení (ubytovací, stravovací)
      • doplňková zařízení (sportovní, kulturní)
      • speciální zařízení (informační centra, cestovní kanceláře, zdravotnická zařízení apod.
    • politická situace

 

ROZMÍSTĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU

  • podle přínosu národního hospodářství se CR rozděluje na:
    • aktivní – přicestování zahraničních turistů – příjmová složka
    • pasivní – vycestování turistů ze země
  • nejvíce zahraničních turistů přitahuje:
    • Evropa (33 %) – návštěvníci – Evropané, občané USA, Kanady a Japonska
    • Severní Amerika (30 %)
    • dále: jihovýchodní a východní Asie, Austrálie, Jižní Amerika, oblasti Pacifiku
  • některé státy jsou přímo závislé na příjmy z CR (např. Bahamy)
  • nejvíce turistů: Francie, Španělsko, USA

 

ŠKOLSTVÍ

  • vyspělé země
    • rozvinutý systém státního i soukromého školství
    • povinná školní docházka
    • zvyšování počtu mladých lidí, kteří získávají střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání
  • chudé země
    • síť škol je řídká
    • nízké procento lidí získává vyšší vzdělání
  • pokročilejší rozvojové země
    • snaží se odstranit problémy ve vzdělanosti a investují do vzdělání

 

VĚDA A VÝZKUM

  • soustředí se ve vědeckovýzkumných komplexech – tzv. technologické parky (technopolis)
  • technologické parky jsou budovány na speciálních předem vybavených pozemcích – obvykle v blízkosti univerzity nebo vědeckovýzkumného centra
  • nejznámější např.: Silicon Valley u San Francisca (spolupráce: Standfordova univerzita); Údolí Isaru (Mnichovská univerzita)

 

PŘENOS INFORMACÍ

  • poštovní služba, telefon, rozhlas, mobilní telefony, fezy, internet, televizní vysílání, elektronická pošta (e-mail)