Otázka: Ovoce, zelenina a luštěniny ve výživě
Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa
Přidal(a): Michaela Čížková
Ovoce
- Jedním z nejstarších druhů potravin.
- Má vysokou biologickou hodnotu a nižší energetickou.
- Nejlepší je konzumovat čerstvé ovoce.
Složení ovoce
- Vitamín C, minerální látky, vláknina, sacharidy, voda, málo bílkovin.
Druhy ovoce
- Jádrové (jablka, hrušky).
- Peckové (třešně, višně, švestky).
- Bobule a jiné lesní plody (rybíz, maliny, ostružiny, brusinky).
- Skořápkové a jiné ovoce (ořechy vlašské, lískové, mandle).
- Citrusové (citrony, pomeranče, grepy).
- Dovoz ovoce (datle, fíky, banány, kokosové ořechy).
Zelenina
- Soubor různých rostlin a jejich částí, které se za syrova nebo vhodně tepelně upravené významně uplatňují ve výživě lidského organismu.
Složení zeleniny
- Bílkoviny, sacharidy, vláknina, voda, minerální látky, vitamíny.
Druhy zeleniny
- Kořenová (mrkev, petržel, celer, křen, červená řepa).
- Košťálová (hlávkové zelí, čínské zelí, kapusta, kedlubna).
- Listová (hlávkový salát, špenát, polníček).
- Cibulová (cibule, česnek, pažitka).
- Plodová (okurka, rajčata, paprika, cuketa).
- Lahůdková (kopr, křen).
Brambory
- Známé již v 5. století před n. l. v Chile a Peru.
- Dovezeny do Evropy roku 1565 španělskými dobrodruhy.
- První v Čechách se pěstování ujali pražští františkáni.
Konzumní brambory
- Ranné brambory (nehodí se k delšímu skladování).
- Polorané (sklízí se v červenci a nehodí se k uskladnění na zimu).
- Pozdní (při dobré kvalitě a skladování vydrží až do další úrody).
Skupiny brambor
- A (salátové -> do bramborových salátů, jako příloha).
- B (přílohové -> pro přípravu jídel všeho druhu, příloha, polévky).
- C (moučné -> pro přípravu bramborových těst, pyré a kaší).
Látkové složení brambor
- Voda: tvoří bramborové hlíze největší podíl hmotnosti (75 %).
- Bílkoviny: jsou po nutriční stránce jedny z nejkvalitnějších rostlinného původu.
- Tuk: zaujímá nepatrnou složku brambor, největší množství je ve slupce.
- Sacharidy: obsahují 20 %, největší podíl vykazuje škrob.
- Nerozpustná vláknina: tvoří základ buněčných stěn, koncentrace na slupce.
- Rozpustná vláknina: převážnou část tvoří pektinové látky.
- Minerální látky: nejvíce jich je přímo ve slupce.
- Vitamíny: jsou zastoupeny ve značné míře, zejména vitamín C.
- Bioaktivní látky: enzymy, organické kyseliny.
Luštěniny
- Suchá semena motýlokvětých rostlin.
Složení luštěnin
- Bílkoviny, sacharidy, vláknina, minerální látky, vitamíny.
Druhy luštěnin
- Hrách (zelený, žlutý, barevná směs).
- Cizrna (nejjemnější oříšková chuť, déle se vaří).
- Fazole (bílé, skvrnité, červené, černé, zelené).
- Čočka (stravitelnější než hrách a fazole, větší množství minerálních látek).
- Sója.
Druhy čočky
- Čočka Puy: francouzská čočka, která patří k nejkvalitnějším, drží svůj tvar.
- Indická hnědá čočka: nemusí se předem namáčet, rychle se rozvaří.
- Zelená čočka: nejoblíbenější čočka u nás, velkozrnná a drobnozrnná.
- Žlutá čočka: používá se hlavně v indické a orientální kuchyni.
- Červená čočka: zvláště jemné chuti, vaří se dlouho a rozpadá se.
Sója
- Obsahuje tuky, bílkoviny, sacharidy a minerální látky.
- Bílkoviny mají podobné složení jako živočišné, mohou je částečně nahradit.
Druhy sóji
- Zelené sójové boby (mungo): pěstují se v Číně a Indii.
- Červená sója (azuki): příznivě působí na činnost ledvin a je prospěšná pro vazivo, je drahá a proto v Japonsku nazývána druhými diamanty.
Použití sóji
- Mouka, oleje, sýr, základ omáček a past.
