Srovnání vzdělání v zemích Island a Itálie

 

Téma: Srovnávací pedagogika: Island – Itálie

Předmět: Sportovní příprava, regenerace, rekondice a výživa

Přidal(a): Andrea

 

Obsah:

  • Úvod (pedagogika v Evropě)
  • Představení Islandu
  • Vzdělání na Islandu
  • Představení Itálie
  • Vzdělávání v Itálii
  • Rozdíly vzdělávání Islandu a Itálie

 

Úvod

Na úvod bych chtěla napsat, že země, které jsou členy Evropské unie nemají společný jednotný vzdělávací systém, jsou zde uplatňovány národní vzdělávací systémy jednotlivých zemí. Každý stát v zemi EU zodpovídá za vlastní vzdělávací politiku. Způsob vzdělávání volí každá země s ohledem na vlastní tradici a specifické potřeby regionu pro všechny členské státy EU je typické že dbají na rovné příležitosti ve vzdělávání, bojují proti sociálním nerovnostem, exkluzi a znevýhodnění určitých skupin společnosti.

 

Modelů školských systémů v Evropě je několik:

  • Klasický model: primární (věk 10-11 let) a sekundární škola jsou různé instituce, žáci odcházejí do různých typů sekundárních škol. Tento model je uplatňován např: Německo, Rakousko, Lucembursko
  • Model oddálená, hlubší diferenciace: (věk 10-12), dále všichni pokračují společně ve studiu nižší sekundární školy, dochází k segregaci, protože žáci odcházejí na jednotlivé vyšší sekundární školy. Tento typ se uplatňuje ve Francii
  • Model s jednotnou školou: Je zde spojen sekundární a primární škola v jednu instituci, kterou žáci navštěvují po celo dobu povinné školní docházky. Po absolvování odcházejí na různé typy vyšších sekundárních škol za příklad uvedu Švédsko

 

Informace o vzdělávání publikuje OECD, zaměřuje se především na:

  • Dosaženou vzdělanost obyvatelstva
  • finanční zdroje investované do vzdělání
  • míra účasti mládeže na studiu na jednotlivých stupních vzdělávacího systému
  • poměr počtu žáků a učitelů na škole
  • počet žáků ve třídě
  • platy učitelů
  • pracovní zátěž učitelů

 

Také zajímavé publikace vznikají díky různým projektům např: IEA– (International Association for Evalution – Mezinárodní asociace pro evaluaci vzdělávacích výsledků), jsou cenný zdroj pro srovnávání výsledků vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích.

Jelikož si EU uvědomuje, že Evropské hospodářství bude potřebovat více vysokoškolsky vzdělaných osob, bude to jedním z hlavních cílů strategie Evropy. Určité rysy vykazuje EU společné, role Evropské unie je pouze podpůrná a doplňková, O školních systémech a vzdělávání rozhodují národní vlády členských států, které pak spolupracují na dosažení společných cílů. Zefektivňují své školství a systémy, sdílejí příklady dobré praxe. Školské systémy jsou velmi různorodé, což je spojeno s odlišným historickým vývojem jednotlivých zemí a aktuálními ekonomickými a politickými podmínkami.

 

Školské systémy v Evropě

  • Preprimární vzdělání
    • Předškolní výchova, mateřské školy, odlišnost v délce tohoto vzdělání, pro některé státy různé modely: školský model, rodinný model, oba modely
  • Nižší sekundární vzdělání
    • Slouží obvykle k dokončení základního vzdělání a povinné školní docházky
    • Liší se věkem a také délkou vzdělání. Jsou tři typy ukončení tohoto vzdělání:
      • Závěrečná zkouška
      • Známky a celoroční práce
      • Závěrečná zkouška s přihlédnutím k celoroční práci
  • Vyšší sekundární vzdělání
    • Nastává po ukončení povinné školní docházky, v některých zemích je stanoven konec povinné školní docházky v průběhu vyššího sekundárního vzdělání (Belgie, Maďarsko) -stanovili toto vzdělání za povinné. U nás se tímto vzděláním myslí: gymnázia, různé obory odborných učilišť, obory středních sociálních škol, rekvalifikační kurzy vše ukončené závěrečnou zkouškou ISCED. Toto vzdělání je všeobecné, nebo odborné, profesní.
  • Postsekundární vzdělávání
    • Zahrnuje programy, které jsou na hranici mezi vyšším sekundárním vzděláním a terciálním vzděláním (přípravné kurzy, studium po střední škole, rekvalifikace), délka je různá, pohybuje se od několika měsíců d o dvou let.
  • První stupeň terciárního vzdělávání
    • Zahrnuje programy, které nesměřují přímo k vědecké kvalifikaci. Trvají minimálně dva roky. V ČR je to např: Bakalář, magisterské studium.
    • Druhý stupeň terciálního vzdělání
    • Programy směřují již k vědecké kvalifikaci. Pod tento stupeň spadá doktorské studium.

 

Vzdělávání dospělých v Evropě

  • Je důležitou součástí a také hlavním tématem evropské politiky. Je nezbytné pro uplatnění na trhu práce, zvyšuje se konkurenceschopnost na trhu. Má svůj význam pro zajištění rozvoje ekonomiky celé společnosti. Osobním přínosem je získání kvalitního zaměstnání.

 

Island

Island je ostrov v severním Atlantickém oceánu zhruba na půl cesty mezi Evropou a Amerikou. A to doslova – leží na střetu dvou tektonických desek. To je však jen jeden z důvodů, proč tu občas vybouchne nějaká sopka a proč nějaký ten otřes půdy místní úplně nerozhodí. Další příčinou sopečné činnosti je takzvaná „horká skvrna“ aneb anomálie ztenčené zemské kůry. Sopečná činnost je lákadlem valné většiny turistů minulých, současných a pravděpodobně i budoucích. Island počítáme k Evropě asi proto, že se z větší části rozprostírá na evropské desce. Rozkládá se na 102 800 km2, což je asi o třetinu více plochy, než má Česká republika, a žije tu asi 300 000 lidí, což je asi třiatřicetkrát míň než u nás. Navíc třetina obyvatel žije v aglomeraci Reykjavíku Spousta volného prostoru, zdá se, ale střed ostrova je pustý a prakticky neobyvatelný. V roce 2010 ve vnitřním Reykjavíku žilo 118 326 lidí, spolu s okolními aglomeracemi dohromady 202333 lidí. Pro porovnání můžeme říct, že je to taková větší a roztahanější Plzeň. Kvalita života na Islandu je velmi vysoká, což dokazují i údaje o průměrné délce života obyvatel. U mužů je to 78,8 let, u žen pak 82,6 let. Také v různých populárních žebříčcích nejlepších míst pro život, nejbezpečnějších zemí apod. se Island pravidelně umisťuje na předních pozicích, i když za poslední rok poklesl, a to hlavně kvůli krizi islandské ekonomiky a pádu měny.

 

Školství na Islandu

  • Je řízeno Ministerstvem školství, vědy, kultury, které vydává Kurikulum, znamená to Národní vzdělávací plán. Ten je vytvářen za účelem zajistit určitý standart a kvalitu výuky. Národně vzdělávací plán, stanovuje výchovně – vzdělávací cíle a výstupy vzdělávacího systému a to pro každý stupeň zvlášť.
  • Mateřské a ZŠ spadají pod orgány místní samosprávy
  • Střední, vyšší a vysoké školy zajišťují státní instituce
  • Dále zde jsou soukromá školská zařízení, je jich značně méně, než v ostatních zemích EU
  • Mateřské školy zde mohou provozovat i rodiče

               

Preprimární vzdělávání

  • nepovinné
  • děti od 1-6 let, (děti se tohoto vzdělání účastní)
  • podporuje se všeobecný rozvoj: komunikace, samostatnost, tvořivost, morální hodnoty
  • učení formou hry, kreativita v činnostech
  • důraz na spolupráci rodičů a instituce

 

Jsou zde tzv. školky Hjalii – speciální školky

  • individualita s ohledem na pohlaví (rovnost žen a mužů)
  • netradiční hračky a pomůcky
  • platí přísná pravidla
  • chlapci a dívky se potkávají pouze při určitých aktivitách během dne
  • dbají na odpovědnost, úctu dětí k sobě a okolí
  • Tyto školky původně založeny jako modelový projekt, pro podporu rovnosti mužů a žen. Projekt úspěšně dokončen – zřízena organizace Hjallastefan, v současnosti řídí nejméně 10 mateřských škol.

 

Základní škola

  • po dovršení 6let
  • desetiletá povinná docházka na jednotné základní škole
  • důraz kladen na islandštinu a matematiku – na konci 2 a 7 třídy zkoušky
  • od 1 třídy výuka náboženství a společenských věd
  • na konci povinné zkoušky z islandštiny, matematiky, přírodních a společenských věd

               

 

Vyšší sekundární vzděláním

  • nepovinné, studium pokračuje na vyšší škole jsou zde čtyři typy střední školy
    • Menntaskólar – všeobecná čtyřletá gymnázia – zakončeno maturitou
    • Fjölbrautaskólar – přijetí bez ohledu na výsledky, trvá 4 roky – zakončené maturitou
    • Idskólar-studenti, kteří se chtějí věnovat řemeslu – různé programy – délka od 1-4 let-zakončené maturitou
    • Sérskólar – speciálně zaměřené studium v odborných školách – studium od 1-4 let

Terciální vzděláním

  • univerzitní vzdělání, vysokoškolské studium
  • přijímáni na základě maturitní zk.
  • tři stupně
    • BAKALÁŘI 3–4 roky (titul licenciát)
    • MAGISTERSKÝ-1–2 roky (titul magistr)
    • DOKTORANSKÝ- 3–5 let, na některých universitách možnost studovat i dálkově)

 

Vzdělání učitelů

  • pro ZŠ a MŠ bakalářské studium
  • Pro učitele SŠ magisterské studium

 

 

Itálie

Itálie je důležitým článkem evropského i celosvětového dění. Svůj význam potvrzuje jak na poli hospodářském, tak kulturním či historickém. Země, na jejímž území sídlí papežský stát Vatikán, je silně katolická. Itálie se člení na 20 regionů. Její rozloha činí 300 tisíc kilometrů čtverečních a na jejím území se nacházejí další dva státy: Vatikán a San Marino. Kromě pevninské části zahrnuje také řadu ostrovů, z nich největší jsou Sicílie, Sardinie a Elba. Hlavní město Řím. Z pohledu krajinného reliéfu může Itálie nabídnout jak hory, tak jezera, nížinaté pláně či písečné pláže. Na severu zasahuje území alpský masiv s nejvyšší horou Mont Blanc (4 810 m), která leží na hranicích s Francií. Součástí těchto oblastí jsou četná jezera. Největším z nich je Lago di Garda, mezi jiná patří například Lago di Como nebo Lago di Maggiore. Země, která se v roce 2009 s průměrnou hodnotou 43 let vyznačovala třetí nejstarší populací na světě, je domovem více jak 60 miliónů obyvatel. To ji řadí mezi nejlidnatější země Evropy. Z převážné většiny se jedná o Italy, tři procenta z nich jsou Sardové a v menšině jsou též národnosti sousedních států. Itálie je mimo to častým cílem migrací, především z Afriky.

 

Školství v Itálii

  • Školství je zde centralizováno, stát určuje cíle vzdělání a zabezpečuje kontrolu nad státními a soukromými školami. Silný vliv mají na vzdělání církve do roku 1989 bylo náboženství povinné. Rok 2003 přinesl řadu změn díky reformě. Povinná školní docházka byla prodloužena z 8 let na 15.

 

Preprimatální vzděláním

  • jesle – spadají pod úřady – od 3 měsíců, důvodem je krátká mateřská 5 měsíců, hlavním úkolem je péče a stravování dítěte
  • mateřské školy – ministerstvo školství-od 3 let-státní, církevní, soukromé – nejsou povinné, mají působit na rozvoj osobnosti dítěte.

 

Primární vzdělání – tvořeno dvěma stupni

  • určeno dětem od 6 let, bezplatné
  • 1 stupeň – 1 a 2 ročník – zaměřen na osvojování, čtení, psaní, počítání – žáky učí na všechny předměty jeden učitel, hodnotí slovně
  • 2 stupeň – předměty přibývají, učí učitelé specializovaní na jednotlivé předměty, hodnotí známkami od 1 do 10
  • na konci pátého ročníku skládají dříve zkoušky, ty byli zrušeny, vydává se pouze vysvědčení

 

Nižší sekundární vzdělávání

  • je součástí povinné školní docházky
  • je bezplatná
  • navštěvují žáci ve věku 11–14 let-státní ukončeno státní zkouškou s osvědčením pro přijetí na vyšší sekundární školu – v průběhu tohoto studia nejsou žáci klasifikováni.

 

Vyšší sekundární vzdělávání

  • gymnázia
  • všeobecné, jazykové, vědecké, umělecké, hudební
  • technické, praktické zaměření – obdoba našich učilišť
  • ve všech případech skládají maturitní zkoušku

 

Klasická lycea

  • humanitní zaměření
  • studium ve dvouletém cyklu – v prvním hlavně – matematika, mateřský jazyk, cizí jazyk, zeměpis, latinu, řečtinu
  • ve druhém cyklu si vybírají specializaci, studium tříleté

 

Terciální vzdělání

  • univerzitní vzdělání – třístupňové – magisterský, bakalářský a doktorský
  • dále postgraduální studium zakončené specializací – diplomem

 

Hodnocení a srovnání obou zemí

Itálie

  • jesle od 5 měsíců
  • Výuka pro primární nižší a vyšší sekundární vzdělání probíhá od pondělí do pátku nebo do soboty
  • v čase od 9 hodin ráno
  • hodnocení je od 1-10 – deset je nejvyšší možné
  • menší počet dětí ve třídě
  • děti s postižením nejsou separovány, všechny mají nárok na asistenta
  • žáci od 11-14 let nejsou hodnocení známkami
  • školy typu klasického lycea
  • velké letní prázdniny 3 měsíce

 

Island

  • školky od 1 roku
  • školky Hjalii – speciální vzdělávání
  • povinná školní docházka – závěrečné zkoušky
  • rozdělení vyššího sekundárního vzdělání d 4 stupňů
  • školní rok od září do května u vysokých škol
  • zaměření především na edukaci
  • zkoušky 2 a 7 třída

 

Závěr

Na závěr bych chtěla napsat, proč jsem si vybrala srovnání vzdělávání mezi Islandem a Itálií. K Itálii jsem měla velmi blízko od první návštěvy této země, proto mě zajímalo i vzdělání. Navštěvujeme tuto zemi pouze za účelem dovolené, ale nikdy mě nenapadlo podívat se na výuku v této zemi, dnes už jsem o poznání dále. A Island je země nepolíbená velkým množstvím lidí, průmyslem, je rozmanitá přírodou a také jiného podnebí.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.