Otázka: Pedosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): pavel
Pedosféra = půdní obal Země (všechna půda na Zemi). Půda je svrchní část zemské kůry.
Složky půdy
- Pevná složka
- 1) Anorganická složka – úlomky hornin a nerostů
- 2) Organická neživá složka – humus – odumřelé části rostlin a živočichů. Má tmavou barvu, je rozhodují složkou pro úrodnost půdy.
- 3) Organická živá složka – půdní edafon – fytoedafon (živé rostliny v půdě nebo jejich části – nejčastěji kořeny), zooedafon (živí živočichové v půdě – např. krtek, žížala, myš, …)
- Kapalná složka – půdní voda, má význam pro přenos látek v půdě – viz dále půdní typy.
- Půdní vzduch – jeho hlavní složky jsou dusík, kyslík, oxid uhličitý.
Velikost půdních zrn
Půda se skládá z různě velkých částic – zrn. Podle velikosti zrna dělíme na:
- 1) Jílovité částice – menší než 0,01 mm
- 2) Prach – 0,01 – 0,05 mm
- 3) Práškový písek – 0,05 – 0,1 mm
- 4) Písek 0,1 – 2 mm
- 5) Drť (skelet) – více než 2 mm
Jílovité částice, prach, práškový písek a písek se někdy označují jako jemnozem.
Půdní druhy
Je rozdělení půd podle velikosti zrn, z kterých jsou tvořeny:
- 1) Půdy lehké (písčité) – tvořeny pískem nebo drtí. Hodně provzdušněné, dobře propustné pro vodu, obsahují málo humusu – nejsou moc úrodné. Vyskytují se na pískovcích.
- 2) Půdy středně těžké (hlinité) – tvořeny prachem nebo práškovým pískem. Jsou přiměřeně propustné, obsahují dost humusu, jsou nejúrodnější.
- 3) Půdy těžké (jílovité) – tvořeny jílovitými částicemi. Špatně propustné pro vodu i pro vzduch, snadno se zamokří. Nejsou příliš úrodné.
Vznik půdy
Půda vzniká přeměnou svrchní části zemské kůry. Vzniká půdotvorným procesem. Ten je vyvolán půdotvornými činiteli.
Půdotvorní činitelé
- 1) Matečná hornina – hornina, na které půda vzniká, má vliv na chemické složení půdy
- 2) Podnebí – působí hlavně teplota (nebo změny teplot – led rozrušuje horninu), množství srážek – zajišťují půdní vodu
- 3) Organismy – jejich odumíráním vzniká humus
- 4) Podzemní voda – jejím působením dochází k přesunu látek v půdním profilu
- 5) Reliéf území – nadmořská výška (a změny klimatu s výškou), sklon svahu
Půdní horizonty
Vznikají půdotvorným procesem. Jsou patrné v půdním profilu – kolmý řez půdou:
- 1) Horizont A – obsahuje nejvíce zvětralé částice. Obsahuje nejvíce humusu, má tmavou barvu.
- 2) Horizont B – tzv. obohacený horizont – je obohacený látkami z horizontu A, které byly přemístěny působením vody.
- 3) Horizont C – nezvětralá matečná hornina
Půdní typy
Je rozdělení půd podle vzniku. Jinak řečeno podle přítomnosti (nebo nepřítomnosti) a vývoje půdních horizontů.
Rozšíření půdních typů lze sledovat dvěma způsoby:
- 1) Vodorovná pásmovitost (horizontální zonálnost) – změny se zeměpisnou šířkou. Projevuje se zejména v rozsáhlejších rovinatých oblastech.
- 2) Výšková stupňovitost (vertikální zonálnost) – změny s nadmořskou výškou. Projevuje se v pohořích.
Vodorovná pásmovitost
1) Tundrové půdy
V zimě tvořeny permafrostem (dlouhodobě zmrzlá půda). V létě rozmrzají do hloubky několika dm. Sever Evropy, Asie, Ameriky. Jsou neúrodné, nevhodné pro zemědělství.
2) Podzolové půdy (podzoly)
Vznikají podzolizačním procesem v chladnějších a vlhčích oblastech. Protože je zde dostatek vody, dochází k vyplavování úrodných látek z horizontu A do horizontu B. Horizont A je o tyto látky ochuzený (tak se mu i říká), obsahuje málo humusu – má šedou barvu. Mocnost horizontu A je asi 20-30cm (málo). Podzolové půdy jsou málo úrodné a nevhodné pro obdělávání. Vyhovují ale jehličnatým stromům, které zase podporují podzolizační proces (padajícím jehličím). Podzolové půdy se vyskytují kolem 60º severní šířky v oblasti tajgy.
3) Černozemě
Vznikají černozemním procesem v oblastech s kontinentálním podnebím mírného pásu. V této oblasti je málo srážek, nedochází tedy k vyplavování úrodných látek z horizontu A do horizontu B. Humus se hromadí v horizontu A, který má černou barvu a mocnost cca 1 m (hodně). Horizont B chybí. Matečnou horninou je spraš. Černozemě jsou nejúrodnějším půdním typem, jsou vhodné k pěstování náročnějších plodin, zejména obilovin (pšenice, kukuřice).
4) Pouštní a polopouštní půdy
V pouštních oblastech s minimem srážek. Půdní horizonty nejsou vyvinuty. Neúrodné.
5) Žlutozemě a červenozemě (půdy tropů, příp. subtropů)
Vznikají dvěma procesy, a to buď ferritizací (oželezněním) – obohacení o sloučeniny železa – červená barva, nebo laterizací (ferralitizací) – obohacení o sloučeniny železa a hliníku – červenožlutá barva. Nejsou příliš úrodné, dají se využít k pěstování tropických a subtropických plodin, obvykle je nutné přihnojování.
Výšková stupňovitost (Pro střední Evropu).
- 1) Nivní půdy – vyskytují se podél vodních toků v údolních nivách řek (údolní niva – oblast podél vodního toku, při vyšších vodních stavech je zaplavována). Zaplavovány jsou i nivní půdy, voda odplavuje úrodné látky, čímž snižuje jejich úrodnost. Nejsou vhodné pro zemědělství.
- 2) Lužní půdy – vyskytují se podél vodních toků dále od jejich koryta. Při povodních nejsou zaplavovány, úrodné látky nejsou odplavovány. Jsou poměrně úrodné, ovšem bývají dost zamokřené.
- 3) Černozemě – nacházejí se v nadmořských výškách do 200m (v ČR úvaly na Moravě, Polabí). Nejúrodnější půdní typ, vhodné pro pěstování náročných plodin (pšenice, kukuřice na zrno, ovoce, zelenina).
- 4) Hnědozemě – 200-300 m (pahorkatiny, podél černozemí). Poměrně úrodné, méně než černozemě. Náročnější plodiny (pšenice, ječmen, cukrová řepa).
- 5) Hnědé lesní půdy – 300-700 m (vrchoviny). Nejrozšířenější půdní typ ČR. Málo úrodné půdy, lze na nich pěstovat nenáročné plodiny (brambory, oves, žito, kukuřice na siláž).
- 6) Podzolové půdy – nad 700 m (horské a podhorské oblasti). Neúrodné, nevhodné pro pěstování. Využití – louky, pastviny, jehličnaté lesy.
Biosféra
Pojmy:
- Biosféra – oživená část krajinné sféry (část krajinné sféry, ve které se vyskytují živé organismy)
- Biogeografie – věda studující rozmístění rostlinstva a živočišstva na Zemi
- Biotop – území, které představuje životní prostor organismů (př. rybník, les, louka)
- Biocenóza – soubor všech organismů na určitém biotopu (př – všechny organismy v rybníku)
- Ekosystém – společenství organismů a jejich neživého prostředí (biotop + biocenóza)
-
- a) Přírodní – nebyl vytvořen člověkem, velký počet druhů, je stabilní, je schopen obnovy
- b) Umělý – vytvořen člověkem, malý počet druhů, nestabilní, obnovuje se obtížně nebo vůbec
- Biom – soubor podobných ekosystémů na určité území, je vytvořen vlivem klimatických podmínek. Biomy rozšířeny pásmovitě – vegetační pásy
Biomy (vegetační pásy)
Tropické deštné lesy
- Rozšíření: kolem rovníku – Amazonská nížina, Konžská pánev, Velké a Malé Sundy
- Podnebí: Rovníkové (vyrovnané teploty, srážky každé odpoledne)
- Vegetace:
- Mnoho rostlinných i živočišných druhů
- Patrovitost (v určité výšce žijí určité rostlinné nebo živočišné druhy)
- Patra: bylinné, keřové, stromové
- Významný celosvětový producent kyslíku, nebezpečí kácení
- Rostlinstvo:
- listnaté lesy, stálezelené = neopadají, výška stromů 50 – 70m
- Liány, orchideje
- Vzácná dřeva – eben, mahagon
- Živočišstvo
- hmyz, papoušci, kolibříci
- Krokodýli (Afrika), anakonda (Jižní Amerika)
- Šimpanz, gorila (Afrika), orangutan (Asie)
Tropické střídavě vlhké lesy
- Rozšíření: kolem 7o zeměpisné šířky: Jižní Amerika, Afrika, Asie – rozsáhlejší pásmo monzunových lesů.
- Podnebí: Tropické střídavě vlhké (střídání období dešťů a sucha), delší období dešťů
- Vegetace: Podobná tropickým deštným lesům
- Rostlinstvo: Listnaté lesy, nižší výška (40-50m)
- Živočišstvo: hmyz, papoušci, opice, panda velká (Asie)
Savany
- Rozšíření: 10-15o zeměpisné šířky: Jižní a Střední Amerika, Afrika, Přední Indie, Austrálie
- Podnebí: Tropické střídavě vlhké (střídání období dešťů a sucha), delší období sucha
- Rostlinstvo: Travnaté porosty (4-6 m výška), ojedinělé stromy baobaby – široká koruna na zachycení vláhy
- Živočišstvo: stáda antilop, gazel, zeber, žiraf, pakoňů, slonů, nosorožců,
- šelmy: gepardi, lvi, hyeny, levharti
Pouště
- Rozšíření:
- Tropický podnebný pás – Afrika (Sahara, Kalahari, Namib), Arabský poloostrov (Nafúd, Dahná, Rub al Chálí), Jižní Amerika (Atacama)
- Mírný pás: Asie – Gobi, Taklamakan, Karakum, Kyzylkum
- Podnebí: tropické suché nebo mírné kontinentální (nedostatek srážek)
- Typy pouští: Hamada – kamenitá, serir – štěrkovitá, erg – písečná
- Dezertifikace (rozšiřování pouští) – oblast Sahelu – spásání trávy – poušť
- Rostlinstvo – chudé, přizpůsobené nedostatku srážek
- Sukulenty – zdužnatělé listy nebo stonky na zadržení vody – kaktusy
- Efemery – rychlý životní cyklus ve vlhkém období
- Živočišstvo – plazi, hmyz, fenek
Subtropické rostlinstvo
- Rozšíření – oblast kolem Středozemního moře
- Podnebí: subtropické (teplé suché léto, mírná zima s dešti)
- Rostlinstvo: macchie – křoviny, borovice pinie, olivovník, citrusy
- Živočišstvo – málo druhů – plazi, ptáci, hmyz
Stepi
- Rozšíření: střed USA (prérie), Laplatská nížina (pampy), východní Evropa, Střední Asie
- Podnebí: Mírné kontinentální až subtropické (málo srážek, velké rozdíly teplot mezi létem a zimou)
- Rostlinstvo: trávy (kavyl, kostřava)
- Živočišstvo: hlodavci (myši, křečci, sysli, hraboši), vlci, orli, bizoni (USA)
Listnaté lesy mírného pásu
- Rozšíření: západní Evropa, východní Asie, východ USA, jižní Chile. Většinou vykáceny.
- Podnebí: mírné oceánské (dostatek srážek, malé rozdíly teplot mezi létem a zimou)
- Rostlinstvo: listnaté stromy: buky, duby, habry, topoly, lípy, vrby, olše
- Živočišstvo: Srnec, jelen, zajíc, liška, medvěd, veverka, ježek, divoké prase
Smíšené lesy mírného pásu
- Rozšíření: Střední Evropa, východ USA, východ Asie. Většinou vykáceny.
- Podnebí: Mírné přechodné (méně srážek než v oceánském, větší rozdíly teplot)
- Rostlinstvo: listnaté a jehličnaté stromy: buky, duby, habry, topoly, lípy, vrby, olše, smrky, jedle, borovice
- Živočišstvo: Srnec, jelen, zajíc, liška, medvěd, veverka, ježek, divoké prase
Jehličnaté lesy mírného pásu (tajga)
- Rozšíření: kolem 60o severní šířky – Severní Amerika, sever Eurasie
- Podnebí: subpolární (velké rozdíly teplot mezi létem a zimou, málo srážek)
- Rostlinstvo: jehličnaté stromy (smrk, borovice, modřín, jedle), bříza
- Živočišstvo: medvěd, vlk, divoké prase, kožešinová zvěř (ondatra, sobol, nutrie), los
Tundra
- Rozšíření: za polárním kruhem (severní polokoule)
- Podnebí: polární pás (nízké teploty, málo srážek)
- Rostlinstvo: zakrslé břízy, borovice, borůvky, brusinky, mechy, lišejníky
- Živočišstvo: sob, polární liška, polární zajíc, lední medvěd
Polární pustina
- Rozšíření: pobřeží Severního ledového oceánu, Antarktida
- Podnebí: polární pás (nízké teploty, málo srážek)
- Rostlinstvo: mechy, lišejníky
- Živočišstvo: mořské pobřeží – tuleň, mrož, tučňák (Antarktida)
