Pedosféra – maturitní otázka (5)

zeměpis

 

Otázka: Pedosféra

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): pavel

 

Pedosféra = půdní obal Země (všechna půda na Zemi). Půda je svrchní část zemské kůry.

 

Složky půdy

  • Pevná složka
    • 1) Anorganická složka – úlomky hornin a nerostů
    • 2) Organická neživá složka – humus – odumřelé části rostlin a živočichů. Má tmavou barvu, je rozhodují složkou pro úrodnost půdy.
    • 3) Organická živá složka – půdní edafon – fytoedafon (živé rostliny v půdě nebo jejich části – nejčastěji kořeny), zooedafon (živí živočichové v půdě – např. krtek, žížala, myš, …)
  • Kapalná složka – půdní voda, má význam pro přenos látek v půdě – viz dále půdní typy.
  • Půdní vzduch – jeho hlavní složky jsou dusík, kyslík, oxid uhličitý.

 

Velikost půdních zrn

Půda se skládá z různě velkých částic – zrn. Podle velikosti zrna dělíme na:

  • 1) Jílovité částice – menší než 0,01 mm
  • 2) Prach – 0,01 – 0,05 mm
  • 3) Práškový písek – 0,05 – 0,1 mm
  • 4) Písek 0,1 – 2 mm
  • 5) Drť (skelet) – více než 2 mm

Jílovité částice, prach, práškový písek a písek se někdy označují jako jemnozem.

 

Půdní druhy

Je rozdělení půd podle velikosti zrn, z kterých jsou tvořeny:

  • 1) Půdy lehké (písčité) – tvořeny pískem nebo drtí. Hodně provzdušněné, dobře propustné pro vodu, obsahují málo humusu – nejsou moc úrodné. Vyskytují se na pískovcích.
  • 2) Půdy středně těžké (hlinité) – tvořeny prachem nebo práškovým pískem. Jsou přiměřeně propustné, obsahují dost humusu, jsou nejúrodnější.
  • 3) Půdy těžké (jílovité) – tvořeny jílovitými částicemi. Špatně propustné pro vodu i pro vzduch, snadno se zamokří. Nejsou příliš úrodné.

 

Vznik půdy

Půda vzniká přeměnou svrchní části zemské kůry. Vzniká půdotvorným procesem. Ten je vyvolán půdotvornými činiteli.

 

Půdotvorní činitelé

  • 1) Matečná hornina – hornina, na které půda vzniká, má vliv na chemické složení půdy
  • 2) Podnebí – působí hlavně teplota (nebo změny teplot – led rozrušuje horninu), množství srážek – zajišťují půdní vodu
  • 3) Organismy – jejich odumíráním vzniká humus
  • 4) Podzemní voda – jejím působením dochází k přesunu látek v půdním profilu
  • 5) Reliéf území – nadmořská výška (a změny klimatu s výškou), sklon svahu

 

Půdní horizonty

Vznikají půdotvorným procesem. Jsou patrné v půdním profilu – kolmý řez půdou:

  • 1) Horizont A – obsahuje nejvíce zvětralé částice. Obsahuje nejvíce humusu, má tmavou barvu.
  • 2) Horizont B – tzv. obohacený horizont – je obohacený látkami z horizontu A, které byly přemístěny působením vody.
  • 3) Horizont C – nezvětralá matečná hornina

 

Půdní typy

Je rozdělení půd podle vzniku. Jinak řečeno podle přítomnosti (nebo nepřítomnosti) a vývoje půdních horizontů.

Rozšíření půdních typů lze sledovat dvěma způsoby:

  • 1) Vodorovná pásmovitost (horizontální zonálnost) – změny se zeměpisnou šířkou. Projevuje se zejména v rozsáhlejších rovinatých oblastech.
  • 2) Výšková stupňovitost (vertikální zonálnost) – změny s nadmořskou výškou. Projevuje se v pohořích.

 

Vodorovná pásmovitost

1) Tundrové půdy

V zimě tvořeny permafrostem (dlouhodobě zmrzlá půda). V létě rozmrzají do hloubky několika dm. Sever Evropy, Asie, Ameriky. Jsou neúrodné, nevhodné pro zemědělství.

 

2) Podzolové půdy (podzoly)

Vznikají podzolizačním procesem v chladnějších a vlhčích oblastech. Protože je zde dostatek vody, dochází k vyplavování úrodných látek z horizontu A do horizontu B. Horizont A je o tyto látky ochuzený (tak se mu i říká), obsahuje málo humusu – má šedou barvu. Mocnost horizontu A je asi 20-30cm (málo). Podzolové půdy jsou málo úrodné a nevhodné pro obdělávání. Vyhovují ale jehličnatým stromům, které zase podporují podzolizační proces (padajícím jehličím). Podzolové půdy se vyskytují kolem 60º severní šířky v oblasti tajgy.

 

3) Černozemě

Vznikají černozemním procesem v oblastech s kontinentálním podnebím mírného pásu. V této oblasti je málo srážek, nedochází tedy k vyplavování úrodných látek z horizontu A do horizontu B. Humus se hromadí v horizontu A, který má černou barvu a mocnost cca 1 m (hodně). Horizont B chybí. Matečnou horninou je spraš. Černozemě jsou nejúrodnějším půdním typem, jsou vhodné k pěstování náročnějších plodin, zejména obilovin (pšenice, kukuřice).

 

4) Pouštní a polopouštní půdy

V pouštních oblastech s minimem srážek. Půdní horizonty nejsou vyvinuty. Neúrodné.

 

5) Žlutozemě a červenozemě (půdy tropů, příp. subtropů)

Vznikají dvěma procesy, a to buď ferritizací (oželezněním) – obohacení o sloučeniny železa – červená barva, nebo laterizací (ferralitizací) – obohacení o sloučeniny železa a hliníku – červenožlutá barva. Nejsou příliš úrodné, dají se využít k pěstování tropických a subtropických plodin, obvykle je nutné přihnojování.

 

Výšková stupňovitost (Pro střední Evropu).

  • 1) Nivní půdy – vyskytují se podél vodních toků v údolních nivách řek (údolní niva – oblast podél vodního toku, při vyšších vodních stavech je zaplavována). Zaplavovány jsou i nivní půdy, voda odplavuje úrodné látky, čímž snižuje jejich úrodnost. Nejsou vhodné pro zemědělství.
  • 2) Lužní půdy – vyskytují se podél vodních toků dále od jejich koryta. Při povodních nejsou zaplavovány, úrodné látky nejsou odplavovány. Jsou poměrně úrodné, ovšem bývají dost zamokřené.
  • 3) Černozemě – nacházejí se v nadmořských výškách do 200m (v ČR úvaly na Moravě, Polabí). Nejúrodnější půdní typ, vhodné pro pěstování náročných plodin (pšenice, kukuřice na zrno, ovoce, zelenina).
  • 4) Hnědozemě – 200-300 m (pahorkatiny, podél černozemí). Poměrně úrodné, méně než černozemě. Náročnější plodiny (pšenice, ječmen, cukrová řepa).
  • 5) Hnědé lesní půdy – 300-700 m (vrchoviny). Nejrozšířenější půdní typ ČR. Málo úrodné půdy, lze na nich pěstovat nenáročné plodiny (brambory, oves, žito, kukuřice na siláž).
  • 6) Podzolové půdy – nad 700 m (horské a podhorské oblasti). Neúrodné, nevhodné pro pěstování. Využití – louky, pastviny, jehličnaté lesy.

 

Biosféra

Pojmy:

  • Biosféra – oživená část krajinné sféry (část krajinné sféry, ve které se vyskytují živé organismy)
  • Biogeografie – věda studující rozmístění rostlinstva a živočišstva na Zemi
  • Biotop – území, které představuje životní prostor organismů (př. rybník, les, louka)
  • Biocenóza – soubor všech organismů na určitém biotopu (př – všechny organismy v rybníku)
  • Ekosystém – společenství organismů a jejich neživého prostředí (biotop + biocenóza)
    • a) Přírodní – nebyl vytvořen člověkem, velký počet druhů, je stabilní, je schopen obnovy
    • b) Umělý – vytvořen člověkem, malý počet druhů, nestabilní, obnovuje se obtížně nebo vůbec
  • Biom – soubor podobných ekosystémů na určité území, je vytvořen vlivem klimatických podmínek. Biomy rozšířeny pásmovitě – vegetační pásy

 

Biomy (vegetační pásy)

Tropické deštné lesy

  • Rozšíření: kolem rovníku – Amazonská nížina, Konžská pánev, Velké a Malé Sundy
  • Podnebí: Rovníkové (vyrovnané teploty, srážky každé odpoledne)
  • Vegetace:
    • Mnoho rostlinných i živočišných druhů
    • Patrovitost (v určité výšce žijí určité rostlinné nebo živočišné druhy)
    • Patra: bylinné, keřové, stromové
    • Významný celosvětový producent kyslíku, nebezpečí kácení
  • Rostlinstvo:
    • listnaté lesy, stálezelené = neopadají, výška stromů 50 – 70m
    • Liány, orchideje
    • Vzácná dřeva – eben, mahagon
  • Živočišstvo
    • hmyz, papoušci, kolibříci
    • Krokodýli (Afrika), anakonda (Jižní Amerika)
    • Šimpanz, gorila (Afrika), orangutan (Asie)

 

Tropické střídavě vlhké lesy

  • Rozšíření: kolem 7o zeměpisné šířky: Jižní Amerika, Afrika, Asie – rozsáhlejší pásmo monzunových lesů.
  • Podnebí: Tropické střídavě vlhké (střídání období dešťů a sucha), delší období dešťů
  • Vegetace: Podobná tropickým deštným lesům
  • Rostlinstvo: Listnaté lesy, nižší výška (40-50m)
  • Živočišstvo: hmyz, papoušci, opice, panda velká (Asie)

 

Savany

  • Rozšíření: 10-15o zeměpisné šířky: Jižní a Střední Amerika, Afrika, Přední Indie, Austrálie
  • Podnebí: Tropické střídavě vlhké (střídání období dešťů a sucha), delší období sucha
  • Rostlinstvo: Travnaté porosty (4-6 m výška), ojedinělé stromy baobaby – široká koruna na zachycení vláhy
  • Živočišstvo: stáda antilop, gazel, zeber, žiraf, pakoňů, slonů, nosorožců,
  • šelmy: gepardi, lvi, hyeny, levharti

 

Pouště

  • Rozšíření:
    • Tropický podnebný pás – Afrika (Sahara, Kalahari, Namib), Arabský poloostrov (Nafúd, Dahná, Rub al Chálí), Jižní Amerika (Atacama)
    • Mírný pás: Asie – Gobi, Taklamakan, Karakum, Kyzylkum
  • Podnebí: tropické suché nebo mírné kontinentální (nedostatek srážek)
  • Typy pouští: Hamada – kamenitá, serir – štěrkovitá, erg – písečná
    • Dezertifikace (rozšiřování pouští) – oblast Sahelu – spásání trávy – poušť
  • Rostlinstvo – chudé, přizpůsobené nedostatku srážek
  • Sukulenty – zdužnatělé listy nebo stonky na zadržení vody – kaktusy
  • Efemery – rychlý životní cyklus ve vlhkém období
  • Živočišstvo – plazi, hmyz, fenek

 

Subtropické rostlinstvo

  • Rozšíření – oblast kolem Středozemního moře
  • Podnebí: subtropické (teplé suché léto, mírná zima s dešti)
  • Rostlinstvo: macchie –  křoviny, borovice pinie, olivovník, citrusy
  • Živočišstvo – málo druhů – plazi, ptáci, hmyz

 

Stepi

  • Rozšíření: střed USA (prérie), Laplatská nížina (pampy), východní Evropa, Střední Asie
  • Podnebí: Mírné kontinentální až subtropické (málo srážek, velké rozdíly teplot mezi létem a zimou)
  • Rostlinstvo: trávy (kavyl, kostřava)
  • Živočišstvo: hlodavci (myši, křečci, sysli, hraboši), vlci, orli, bizoni (USA)

 

Listnaté lesy mírného pásu

  • Rozšíření: západní Evropa, východní Asie, východ USA, jižní Chile. Většinou vykáceny.
  • Podnebí: mírné oceánské (dostatek srážek, malé rozdíly teplot mezi létem a zimou)
  • Rostlinstvo: listnaté stromy: buky, duby, habry, topoly, lípy, vrby, olše
  • Živočišstvo: Srnec, jelen, zajíc, liška, medvěd, veverka, ježek, divoké prase

 

Smíšené lesy mírného pásu

  • Rozšíření: Střední Evropa, východ USA, východ Asie. Většinou vykáceny.
  • Podnebí: Mírné přechodné (méně srážek než v oceánském, větší rozdíly teplot)
  • Rostlinstvo: listnaté a jehličnaté stromy: buky, duby, habry, topoly, lípy, vrby, olše, smrky, jedle, borovice
  • Živočišstvo: Srnec, jelen, zajíc, liška, medvěd, veverka, ježek, divoké prase

 

Jehličnaté lesy mírného pásu (tajga)

  • Rozšíření: kolem 60o severní šířky – Severní Amerika, sever Eurasie
  • Podnebí: subpolární (velké rozdíly teplot mezi létem a zimou, málo srážek)
  • Rostlinstvo: jehličnaté stromy (smrk, borovice, modřín, jedle), bříza
  • Živočišstvo: medvěd, vlk, divoké prase, kožešinová zvěř (ondatra, sobol, nutrie), los

 

Tundra

  • Rozšíření: za polárním kruhem (severní polokoule)
  • Podnebí: polární pás (nízké teploty, málo srážek)
  • Rostlinstvo: zakrslé břízy, borovice, borůvky, brusinky, mechy, lišejníky
  • Živočišstvo: sob, polární liška, polární zajíc, lední medvěd

 

Polární pustina

  • Rozšíření: pobřeží Severního ledového oceánu, Antarktida
  • Podnebí: polární pás (nízké teploty, málo srážek)
  • Rostlinstvo: mechy, lišejníky
  • Živočišstvo: mořské pobřeží – tuleň, mrož, tučňák (Antarktida)
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.