Pedosféra – otázka ze zeměpisu

 

   Otázka: Pedosféra

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Veronika Kysilkova

 

 

Pedosféra = půdní obal Země, vznikla přeměnou svrchní části zemské kůry působením půdotvorných činitelů.

Půda= trojrozměrný výřez z pedosféry

Vznik půdy (půdotvorný přechod): matečná hornina -> zvětráváním půdotvorný substrát -> půdotvorným procesem půda

 

Složky půdy:

  • Pevná anorganická část – částice jílu, hlíny a úlomky hornin a minerálů
  • organická část – živá = půdní edafon = organismy žijící v půdě (rostliny, zvěř)
  • organická neživá = humus = odumřelý edafon = zbytky odumřelých těl rostlin a živočichů
  • kapalná část = půdní voda = vytváří půdní roztok = voda s rozpuštěnými minerálními a org. látkami
  • plynná část = půdní vzduch = obsahující zejména dusík, kyslík a oxid uhličitý

 

vlastnosti:

  • úrodnost – schopnost půdy poskytovat živiny a vláhu
  • chemické (půdní) reakce – dána pH faktorem neutrální (hodnota pH = 7), kyselá (pH < 7) a zásaditá (pH > 7
  • hrudkovitost – schopnost půdy tvořit hrudky → průchod vody, vzduchu → úrodnost

 

půdotvorní činitelé: (přeměna matečné horniny na půdu = zvětrávání)

  • matečná hornina – ovlivňuje zásobu živin v půdě a chemické složení půdotvorného substrátu, barvu a zrnitost půdy
  • podnebí – teplotou a srážkami se podílí na rychlosti chemických reakcí v půdě
  • živé organismy – mikroorganismy rozkládají organické látky
  • podzemní voda – umožňuje redukční procesy a pohyb složek půdní hmoty
  • reliéf území – nadmořská výška, sklon a expozice svahů ovlivňují vlhkost a teplotu půdy
  • čas
  • člověk – degradaci půdy = těžba …, rekultivace půdy

 

dělení půdy podle:

  1. půdní typy – na základě půdního horizontu (vzniká půdotvorným pochodem) a obsahu živin: A – humusový horizont, B – anorganický horizont, C – podložní hornina
  • červenožluté půdy – v oblastech kolem rovníku, probíhá v nich rychlý rozklad organismů, půda rychle vyčerpatelná, nepříliš vhodná pro zemědělství
  • červenozemě – oblasti savan, sloučeniny Fe a Al zbarvují v období sucha půdu do červena, relativně úrodné půdy – nepříliš využívané
  • pouštní a polopouštní oblasti – roční úhrn srážek je menší než 150 mm, nízký obsah humusu
  • žlutozemě a červenozemě vlhkých subtropických lesů – například Florida, vysoký obsah a tvorba sloučenin železa
  • podzolové půdy – vznikají v oblasti tajgy (Rusko, Kanada), značně kyselé půdy, málo úrodné
  • tundrové půdy – vznikají v polárním podnebním pásu, permafrost = trvale zmrzlá půda

ČR a mírný pás: hnědozem, černozem, podzolové půdy

 

Hlavní půdní typy mírného pásma

  • nivní půdy (fluvizemě) – na říčních usazeninách podél vodních toků, na plochách dříve pravidelně zaplavovaných, mají slabě vyvinuté půdní horizonty a jsou štěrkovité až jílovité, úrodnost i hospodářské využívání jsou různého charakteru (pole, louky, pastviny)
  • lužní půdy (černice) – podobný vývoj jako nivní půdy ale jsou vázány na široké říční nížiny, kde záplavy nenarušují jejich tvorbu, obsahují 30 – 100 cm vysoký humusový horizont, proto patří mezi nejúrodnější půdní typy ve střední Evropě
  • černozemě se nacházejí v nejteplejších a zároveň nejsušších oblastech, horninovým podkladem (matečným substrátem) je spraš, vznikly tzv. černozemním procesem v nadmořských výškách do 300 m, mají mocný humusový horizont, jsou teda nejúrodnějším typem půd
  • hnědozemě navazují na černozemě při přechodu do vlhčích oblastí vyšších nadmořských výšek (v pahorkatinách), patří mezi úrodné zemědělské půdy
  • illimerizované půdy (luvizemě) navazují na hnědozemě směrem do vyšších poloh, vznikají ve vlhčích podmínkách tzv. illimeračním procesem (mechanický přesun jílovitých částic z horní části půdy do spodní, kde se hromadí), kultivované illimerozované půdy jsou středně úrodné
  • hnědé lesní půdy (kambizemě) jsou nejrozšířenějším půdním typem v Česku, jsou to typické půdy vrchovin, půdotvorným substrátem je skelet křemičitanových hornin, hospodářské využití je vázáno hlavně na lesní produkci méně náročné plodiny
  • podzolové půdy vznikly podzolizačním procesem (rozkladem nerostů působením silných organických kyselin), pokrývají zejména vyšší hornatiny a pro jejich malou úrodnost jsou většinou zalesněné

 

  1. půdní druhy – na základě zrnitosti půdy – poměrné zastoupení dvou zrnitostních kategorii (skelet = částice větší než 2 mm; jemnozem = částice menší než 3 mm), textura = prostorové uspořádání minerálů
  • lehké (písčité půdy) – dobře propustné a provzdušněné půdy – vyskytují se na vátých píscích a pískovcích, vláhu absorbuje, ale neudrží
  • středné těžké (hlinité půdy) – hluboký horizont, zemědělsky nejvíce využívané, výskyt v nížinách
  • těžké (jílovité půdy) – málo propustné půdy, zemědělsky nevyužívané





Další podobné materiály na webu: