Otázka: Meteorologie a klimatologie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Jaroslav
Meteorologie – Vysvětluje jevy a děje probíhající v atmosféře-
Klimaktologie – Je nauko o podnebí jako takovém.
Světlo a sluneční záření :
Světlo je základem všeho živého na zemi. Z hlediska pěstování rostlin je nezastupitelné z hlediska fotosyntézy kdy se za působení slunečního záření mění 6 CO2+ 6 H2o = C6H12O6 + 6 O2
Záření jehož zdojem je slunce se dostává přes atmosféru až k povrchu země, kde je částečně pohlceno a tím se země ohřívá a další jeho část je odražena zpět do kosmu.
Poměru mezi odraženým a pohlceným slunečním zářením se říká ALBEDO.
(V případě, že se odražené sluneční záření nedostane do kosmu, ale jeho část se opět odrazí k povrchu země jedná se o tzv skleníkový efekt.)
Množství paprsků, které se odrazí od zemského povrchu závisí na sklonu terénu, charakteru povrchu, na vlhkosti půdy a na barvě povrchu.
V % – vyjadřuje schopnost různých povrchů odrážet paprsky ( sníh odrazí 80- 90 % slunečního záření, světlá půda 35 % záření a tmavá jen 15 % záření).
– Čím je povrch tmavší tím pohlcuje více tepla a méně odráží.
Přístroje : 1) Slunoměr – Délka svitu slunce ( skleněná koule + papírový teploměr)
2) luxmetr – měří intenzitu slunečního záření.
Teplota půdy a teplota vzduchu :
Zdrojem teploty půdy je právě třást slunečního záření, kterou půda pohltí
Teplota půdy je důležitá hlavně pro klíčení rostlin Př kukuřice 10°C, řepa 5-7 °C, slunečnice 4-9 °C.
Přístroje pro měření teploty půdy – půdní teploměr a tyčový teploměr
Teplota vzduchu – hlavním zdrojem je zemský povrch, který vyzařuje část dlouhovlnného záření •Teplota je základní fyzikální veličinou soustavy SI s jednotkou kelvin (K) a vedlejší jednotkou stupeň Celsia (°C).Teplota vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce =
TEPLOTNÍ GRADIENT – z nadmořskou výškou teplota klesá ( na každých 100m/0,6°C)
•Teplotní inverze = teplotní zvrat
( s nadmořskou výškou teplota roste )
Výpočet průměrné denní teploty, závisí na naměřených hodnotách, které se měří v 7,14,21 h.
Vzorec T7 + T14 + 2*T21 ( to celé / 4)
Měření teploty vzduchu – Teplota vzduch se měří ve 2m nad zemským povrchem (v meteorologické budce). Z hlediska pěstování rostlin nás bude také zajímat
přízemní minimální teplota (minimum naměřené za noc ve výšce 5 cm nad zemským povrchem) – nebezpečí přízemních mrazů (hlavně v sadech)
Přístroje pro měření teploty vzduchu –
1) Staniční teploměr – měří aktuální teplotu vzduchu ve 2m nad zemí.
2) Minimální teploměr – měří nejnižší teplotu během dne
3) Maximální teploměr – Pracuje na stejné bázi jako lékařský teploměr
4) Maximominimální teploměr – měří maximální i minimální hodnotu teploty
5) Termograf – Měří a zapisuje naměřenou teplotu vzduchu během dne.
Tlak vzduchu a vlhkost vzduchu :
Tlak vzduchu je způsoben tlakem atmosféry, je to vlastně tlak vzduchové sloupce které sahá od povrchu země až ke konci atmosféry. V naší oblasti je průměrný tlak vzduchu 1025 hPa.
Změny tlaku vzduchu se dějí především v závislosti na nadmořské výšce ( čím vyšší nadmořská výška tím nižší tlak vzduchu). Dále se tlak vzduchu mění vzhledem k zeměpisné šířce, a teploty vzduchu čím nižší teplota tím vyšší tlak vzduchu.
Přístroje : 1 ) staniční tlakoměr (rtuťová trubice)
2) aneroid (kovový tlakoměr)
3) barograf ( měří a zapisuje tlak
Vlhkost vzduchu je přítomnost vodních par v ovzduší. Vodní pára se dostává do atmosféry jednak vypařováním vody z povrchu moří, řek, rybníků a jezer, ale i třeba dýcháním rostlin.
1) Absolutní vlhkost – je skutečné množství vodních par ve vzduchu v určitém okamžiku
2) Maximální vlhkost – největší množství vodních par, které je vzduch schopen při určité teplotě pojmout. Čím větší je teplota vzduchu, tím více může páry přijmout. Při překročení maximální vlhkosti dojde k vysrážení (déšť, mlha , rosa )
3) Relativní vlhkost – určuje nasycenost vzduchu vodní parou
Teplota, při níž pára obsažena ve vzduchu se stane nasycenou a začne tak kapalnit, se nazývá rosný bod.
Přístroje na měření 1) vlasový vlhkoměr – Měří vlhkost v % v závislosti na roztažnosti vlasu
2) psychrometr ( Měří na základě rozdílů teplot suchého a mokrého teploměru. Jejich teploty se najdou v tabulkách.
Srážky :
Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství.
1 mm srážek = 1l/m2 = 10 m3 /ha
Přístroje : Ombrometr (plechový válec se záchytnou plochou a měrkou
Ombrograf (měří a zapisuje množství srážek)
Zemědělské výrobní oblasti :
Kukuřičná výrobní oblast
je rozdělena do 5 podoblastí – K1 – K5
Charakteristika KVO:
reliéf terénu – rovný až mírně zvlněný
nadmořská výška – do 250 m
klimatický región – velmi teplý, suchý
průměrná roční teplota – 9 – 10 °C
průměrné roční srážky – 500 – 600 mm
půdní typy – převládají černozemní a lužní půdy, nivní půdy a drnové půdy
zrnitostní složení půdy – převažují hlinité a hlinitopísčité půdy
hlavní zemědělské plodiny – ozimá pšenice, jarní ječmen, kukuřice na zrno, cukrovka, slunečnice, vojtěška, kukuřice na siláž, teplomilné zeleniny, teplomilné ovoce, vinná réva
zastoupení na zem. půdním fondu ČR – 6,7 %
Řepařská výrobní oblast
je rozdělena do 5 podoblastí – Ř1 – Ř5
Charakteristika ŘVO:
reliéf terénu – rovný až mírně zvlněný
nadmořská výška – 250 – 350 m
klimatický región – teplý suchý až teplý mírně vlhký
průměrná roční teplota – 8 – 9 °C
průměrné roční srážky – 500 – 650 mm
půdní typy – převládají černozemní a hnědozemní půdy, nivní půdy
zrnitostní složení půdy – převažují hlinité a hlinitopísčité půdy
hlavní zemědělské plodiny – ozimá pšenice, jarní ječmen, cukrovka, rané brambory, ozimá řepka, slunečnice, vojtěška, kukuřice na siláž
zastoupení na zem. půdním fondu ČR – 24,3 %
Obilnářská výrobní oblast
je rozdělena do 4 podoblastí – O1 – O4
Charakteristika OVO:
reliéf terénu – mírně zvlněný až svažitý
nadmořská výška – 300 – 600 m
klimatický región – teplý mírně vlhký až mírně chladný vlhký
průměrná roční teplota – 5-8,5 °C
průměrné roční srážky – 550 – 700 mm
půdní typy – různorodé půdní typy od hnědozemí až po glejové půdy
zrnitostní složení půdy – hlinitopísčité až jílovité půdy
hlavní zemědělské plodiny – obilniny, ozimá řepka, okrajově cukrovka a brambory, jetel luční, kukuřice na siláž
zastoupení na zem. půdním fondu ČR – 40,5 %
Bramborářská výrobní oblast
je rozdělena do 4 podoblastí – B1 – B4
Charakteristika BVO:
reliéf terénu – středně zvlněný až silně svažitý
nadmořská výška – do 400 – 650 m
klimatický región – mírně teplý vlhký až mírně chladný vlhký
průměrná roční teplota – 5 – 8 °C
průměrné roční srážky – 550 – 900 mm
půdní typy – převládají hnědé půdy
zrnitostní složení půdy – hlinitopísčité písčitohlinité půdy
hlavní zemědělské plodiny – krmné obilniny, brambory, ozimá řepka, len, jetel luční, kukuřice na siláž
zastoupení na zem. půdním fondu ČR – 18,5%
Pícninářská výrobní oblast
je rozdělena do 3 podoblastí – P1 – P3
Charakteristika PVO:
reliéf terénu – členitý terén s vysokou svažitostí
nadmořská výška – nad 600 m
klimatický región – mírně chladný vlhký až chladný vlhký
průměrná roční teplota – 5 – 6 °C
průměrné roční srážky – více než 700 mm
půdní typy – převládají hnědé půdy
zrnitostní složení půdy – převažují písčitohlinité, štěrkovité až kamenité
hlavní zemědělské plodiny – vysoké zastoupení luk a pastvin, ojedinělé podmínky pro pěstování polních plodin
zastoupení na zem. půdním fondu ČR – 10 %
