Otázka: Velké zeměpisné objevy 15. a 16. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Lakita
PŘÍČINY:
- v hospodářské oblasti
– nárůst výroby v Evropě → hledání nových trhů, odbytišť, zdrojů surovin (Au, Ag)
– rostoucí poptávka po luxusním zboží (např. koření z Orientu, hedvábí, sklo, porcelán, koberce, drahokamy, …)
– snaha zbavit se Arabů jako prostředníků obchodního styku (drahé)
– narušení obchodu a obchodních cest s Indií osmanskými Turky
- mocensko-politické
– snaha objevovat a ovládat nové oblasti
PŘEDPOKLADY:
Rozvoj vědy a techniky:
- lodě – od 13. stol. s hlubokým kýlem, kormidlem, stěžní, více plachtami
- představy a znalosti o zeměkouli:
- rozvoj kartografie
– Toscanelli v 15. stol. potvrdil, že je země kulatá
– 1. glóbus – Martin Beheim (Německo)
- vynálezy:
- kompas (Čína)
- astroláb (k určení zeměpisné šířky)
- astronomické tabulky (poloha hvězd)
Zámořský obchod (schéma):
AMERIKA — drahé kovy, káva, čaj, tabák, třtinový cukr, bavlna — EVROPA
otroci alkohol, látky, zbraně
AFRIKA
V raném období zámořských objevů měly rozhodující úlohu země na Pyrenejském poloostrově:
PORTUGALSKO
– usilovalo najít „zadní cestu do Indie“ obeplutím Afriky – na V, do Indonésie
– plavby usnadňoval řetězec obchodních stanic = faktorií (k doplňování zásob, úkryt; na pobřeží Afriky)
Jindřich Mořeplavec – 1415 obsadil přístav Ceuta (Maroco) → počátek portugalské kolonizace
Bartolomeo Diaz – ve službách krále Jana II., podél Z pobřeží
objevil nejjižnější výběžek Afriky mys Bouře → Mys Dobré naděje
Fernao de Magalhaes – původem Portugalec, ale ve službách španělského krále
Vasco de Gama – 1498 cesta kolem mysu Dobré naděje do Indie
1 500 vznik prvních portugalských osad na území dnešní Brazílie
ŠPANĚLSKO
1492 končí reconquista (= dobývání Pyrenejského poloostrova v područí Arabů = Maurů),
s objevením Ameriky začíná conquista (= dobývání nových území v rámci zámořských objevů – cesty přes Atlantik na Z)
– snaha konkurovat Portugalsku – Isabela Kastilská podporuje mořeplavbu (1479)
Kryštof Kolumbus – z Janova
3.-8. 1492 vyplul za účelem najít novou cestu do Indie (100členná posádka, 3 lodě – Santa Maria, Pinta, Nina)
3.- 11. 10. 1492 ostrov San Salvador, poté i Kuba a Haiti
– obyvatelé pojmenováni Indiáni
– španělské výboje hlavně do Mexika a Jižní Ameriky:
Vasco de Balboa – jako první Evropan překročil Panamskou šíji a objevil Tichý oceán (Jižní moře)
Americo Vespucci – několik plaveb, k jihoamerickému pobřeží – popisy přírody, mapy, … = Nový svět →Americova země = Amerika
Fernao de Magalhaes – země je kulatá – dokázal plavbou kolem světa (jako 1. na světě)
objevil průliv mezi Ohňovou zemí a J Amerikou; Jižní moře nazval Tichým oceánem
Hernando Cortes – vyvrátil říši Aztéků v Mexiku (1519-1521)
Francisco Pizzaro, Diego Almagro – dobytí říše Inků v Peru, objeveno Chile (Nové Španělsko) – oblast velmi bohatá
– příčiny úspěchu: malé vojenské oddíly, ale technická převaha; úcta k bílým; využití sporů mezi jednotlivými kmeny; z pohledu Evropa ve vývoji v době kamenné (bronzové)
!!Yukatánský polostrov – Mayové; Mexiko – Aztékové
– soupeření Španělska a Portugalska – 1. koloniální válka v dějinách
1474 mír v Tordesillas = dohoda o rozdělení světa, uzavřena pod papežovou patronací a garancí
– stanovila linii Atlantikem (2000KM OD Kapverd)
– na Z od linie – Španělé (Amerika)
– na V od linie – Portugalci (Afrika, Asie, J Amerika)
– v 16. stol. dohoda porušena – Španělsko se snaží dobýt Filipíny, další porušování
1571 bitva u Lepanta Španělé vyhrávají nad Araby – zisk vlivu na Středomoří
- pol. 16. stol. krize – Portugalsko ztrácí do jisté míry samostatnost → 1580 – 1640 personální unie – Španělsko a Portugalsko spojeno v čele s Filipem II.
1588 španělská flotila = Armada poražena Angličany v La Mache
NIZOZEMÍ
– cílem Tichomoří (Indonésie, Jáva – opěrným bodem, Moluky)
– ztráty kolonií až po 2. SV
– nástrojem pronikání Nizozemská východoanglická společnost
1606 objev Austrálie – Willem Janszoon (existence ale potvrzena až později Brity)
ANGLIE
– rozvoj plaveb na konci 16. století za vlády Alžběty I.
– časté pirátství (zisk zboží ze španělských lodí za tajné podpory Alžběty I.) – Francis Drake – jako 2. obeplul svět, do Evropy tabák a brambory (→konec hladomoru v Evropě)
→ postupná proměna v koloniální expanzi
Sir Walter Raleigh – Virginie 1. kolonie v S Americe 1584
1588 porážka španělské Armady
FRANCIE
1535 obsazení části S Ameriky (podél řeky sv. Vavřince) – území dnešní Kanady – základem francouzské koloniální říše (rozvinuta později)
ŠVÉDSKO
– pokus ovládnout část S Ameriky – v 17. stol. dočasně ovládnuto území dnešního státu Delaware – pokusy Dánska i Norska
Správa kolonií:
– centralizovaný systém – ovládání přímo z hlavního města (Port., Šp.)
– přes polosoukromé společnosti (např. Anglická východoindická společnost)
VÝZNAM A DŮSLEDKY:
politická oblast:
– Evropa se stala mocenským středem světa, který ovládala = vznik evropocentrického světa
– budování velkých koloniálních říší
kulturní oblast:
– mísení různých kultur – rozvoj poznání o světě (Zemi), rozvoj vědních oborů (geografie, kartografie, botanika, zoologie, etnografie)
ekonomická, hospodářská oblast:
– rozvoj obchodu a řemesel
– vznik obchodních společností (např. Východoindická společnost – činnost Angličanů a Nizozemců v Indii)
– cenová revoluce = pokles hdnoty peněz kvůli přílivu Au a Ag (=inflace), zvýšení ceny výrobků
– obchodní trasy přesunuty ze severu do Atlantiku – nová přístavní města – Londýn, Antverpy, přístavy ve Francii
– nové plodiny – brambory, hrách, kukuřice, rajčata, kakao
– pronikání křestańství do dobytých území
– obchod s otroky
!Bartolomeo de las Casas – rozvoj teorie práv člověka, kritika násilného zacházení s domorodci a otroky
– zničení původních civilizací (Mexiko – Aztékové, Peru – Inkové, Guatemala – Mayové)
