Otázka: Země a její postavení ve vesmíru
Předmět: Matematický zeměpis
Přidal(a): Andrea Svobodová
Tvar, vznik a velikost Země
- Plocha: 510 000 000 km2
- Rovníkový poloměr: 6 378 km
- Pólový poloměr: 6356km
- Rovník: 40 000 Km
- Vznik: Velký třesk
Astronomie – > disciplína, která se věnuje vesmíru
První názory:
- Země je placatá deska, pluje po vodě (vyvráceno díky lodím)
- Aristoteles – první, kdo řekl, že Země je kulatá
- Isaac Newton (fyzik, matematik) – pomocí fyziky zjistil zploštění na pólech -> odstředivá síla
Důkazy o kulatosti Země:
- Lodě na obzoru na oceánu
- Při cestování na S a na J se mění výška hvězd (Polárka)
- Dnes už víme, že Země není úplně kulatá, je zploštělá na pólech a vyklenuta na rovníku -> tvar země: elipsoid
- Geoid = plastické, nepravidelné těleso, které vystihuje výškový rozdíly
- Elipsa = kuželosečka
Myšlené čáry Země
Zemská osa:
- je myšlená čára která spojuje oba póly (okolo této osy rotuje země)
- ukazuje přesně sever (polárka)
Rovnoběžky:
- myšlené čáry od Z na V
- nejdelší je rovník (dělí zemi na polokoule ze Z. na V.) a nejkratší je pól
- ->rozděluje Zemi na dvě shodné polokoule
Obratníky:
- máme 2 obratníky (Raka a Kozoroha – 23,5° S. a J.)
- mají vliv na roční doby – slunovraty
Poledníky:
- spojuje Severní a Jižní pól
- myšlené čáry -> tvar polokružnice (když spojíme dva, vznikne kružnice)
- A) NULTÝ (Greenwichský) ->vliv na datum a čas, máme 24časových pásem po 15stupních
- B) 180°
- Letní čas: +1hodina (začátek: poslední neděle v březnu, konec: poslední neděle v říjnu)
Zeměpisná síť:
- je sestavena člověkem za účelem orientace; každým místem prochází místní poledník i rovnoběžka
Pohyby Země
a) kolem své osy (ROTACE)
- Od Z k V
- Doba jednoho otočení = hvězdný den (23h 56min 4sek)
- střední sluneční den (aby se to dobře počítalo) = 24 hodin
- Pravý sluneční den = doba mezi 2 po sobě jdoucími vrcholeními Slunce na místním poledníku
- Důsledky:
- Střídání dne a noci
- Odstředivá síla -> zploštění na pólech, slapové jevy
- Coriolisova síla = vychylující síla zemské rotace -> působí na hmoty, které se pohybují S – J
b) oběh Země kolem Slunce (REVOLUCE)
- Dráha: Orbita (= elipsa)
- Slunce obíhá zemi po své ose
- Řízeno Keplerovými zákony:
- planety se pohybují po oběžných drahách = tvar elipsy, málo lišící se od kružnice a společným ohniskem je Slunce
- planety se v přísluní (= perihelium, u nás když máme leden -> teplejší a kratší zima než na Jižním pólu) pohybují rychleji než v odsluní (= afélium, Země nejdál od slunce, v červenci, nejpomalejší pohyb, léto je u nás chladnější a kratší než na jižním pólu)
- Doba oběhu kolem Slunce: 365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekundy -> 365 ¼ dne (přestupný rok, den se přidává v únoru) => tropický rok
- Důsledek: střídání ročních období
Postavení země ve vesmíru
2 teorie
- 1) geocentrismus
- Tvrdila že je Země středem Vesmíru
- Katolíci: Ptolemaios
- 2) heliocentrismus
- Od středověku
- Slunce je středem vesmíru
Roční doby:
- Rovnodennost -> den i noc jsou stejně dlouhé
- Polární den -> slunce nezapadne
- Polární noc -> slunce nevyjde
- 21.6 -> nejkratší noc, nejdelší den
- 21.12 -> nejkratší den, nejdelší noc
Kalendář
- Egypt 365dní, byl kratší o 0,25dne
- zlepšil to Caesar -> Juliánský kalendář -> 1 za 4 roky přestupný
- reforma Řehořem XIII. -> Gregoriánský kalendář -> používaný do teďka
- 1600, 1700, 1800, 1900, 2000
- 400 -> -3 dny, podle počtu nedělitelných století
Slunečná soustava:
- Planety a hvězdy (hvězdy zdroj světla a tepla = mají energii), Souhvězdí, Hvězdokupy, Galaxie (naše galaxie -> Mléčná dráha -> světle bílý „závěs“ = připomíná mléko…), kromě planet a hvězd i komety (mají svoji dráhu, Heliova kometa -> za 71let), planetky, meteory (v atmosféře) a meteority ( ve vesmíru)
Slapové jevy
- Dmutí moře= Příliv (zvýšení hladiny, využití: vliv elektrické energie, šíření živočichů), odliv (snížení hladiny)
- Denně: 2x příliv, 2x odliv
- Vznik působením gravitačních sil Slunce a Měsíce (Měsíc více, je blíže)
- Odstředivá síla, který vzniká při rotaci -> Slunce a Měsíc se otáčí kolem společného těžiště = barycentra (1700 km pod zemským povrchem)
- Největší příliv = skočný -> gravitační účinky S a M se sčítají (při Novu nebo Úplňku)
- Hluchý příliv -> gravitační účinky S a M se ruší
