Perspektiva – maturitní otázka

 

Otázka: Perspektiva

Předmět: Dějiny umění

Přidal(a): Leona

 

Perspektiva

• z lat. Perspicere = prohlédnutí skrz něco
• zobrazování trojrozměrného prostoru v ploše, při pohledu do dálky se nám sbíhají rovnoběžné čáry a postupně se nám zmenšují vzdálenější předměty
• každodenně se setkáváme s perspektivou, velmi důležitá zejména ve výtvarném umění, architektuře, v praktické fotografii, ve filmu a v dalších praktických oborech lidské činnosti

 

Jde o optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké. Jev způsobuje také to, že u stejných objektů postavených za sebou do jedné řady se objekty vzdálenější od pozorovatele jeví blíže u sebe (perspektiva tedy způsobuje optické zkracování linií). Perspektiva také způsobuje jiný jev, totiž to, že dvě či více rovnoběžných linií (např. koleje) se směrem k horizontu opticky zužují. Bod, ve kterém se obě rovnoběžné linie setkávají, se nazývá úběžník. Jedná se však pouze o myšlené čáry a myšlené body, které v reálném světě fakticky neexistují. Perspektivní zobrazení je běžně užíváno také v technickém kreslení a dalších oborech lidské činnosti.

 

Rozdělení:

• Lineární
• Křivočará
• Žabí, ptačí
• Jednou, dvou, tří-úběžníková
• Malířská, vzdušná

 

Lineární perspektiva

• Středové promítání, které se snaží napodobit lidské oko. Cílem je zobrazit názorný obraz předmětu daného sdruženými pravoúhlými průměty tak, aby byl podobný obrazu předmětu vnímaného okem. Proto je třeba zavést na středové promítání omezující podmínky. V technické praxi se využívá především k zobrazování objektů větších rozměrů. Perspektivními obrazy jsou například fotografie.

 

Žabí, ptačí perspektiva

• Vyplývá z názvu, ptačí perspektivu mají záběry snímané ze značné výšky směrem dolů (letecké snímky, natáčení z vysokého jeřábu,…); záběry ze žabí perspektivy mohou zase vzniknout, fotíme či natáčíme-li zcela nebo téměř ze země.

 

Jednoúběžníková perspektiva

• interiery, letecké snímky, snímky z výšky – také průčelná perspektiva, příklad fotografie s osou fotoaparátu vodorovnou, kolmou k průčelné rovině objektu (geom. ve tvaru kvádru).

 

Dvouúběžníková perspektiva

• většina standardních fotografií, u kterých jsou svislé přímky rovnoběžné – také nárožní perspektiva, fotografie, u které je osa fotoaparátu vodorovná a není to průčelný snímek.

 

Tříúběžníková perspektiva

• efektní snímky architektur, věží, fotografie, při které je osa fotoaparátu šikmá. Žabí, ptačí perspektiva.

 

Vyjádření třetího rozměru, nebo-li hloubky, dokážeme perspektivou a to podle toho, zda se díváme na předmět:

• ze předu – to je perspektiva jednostředá (paralelní)
• z polohy tří čtvrtin – to je perspektiva dvoustředá

 

Perspektiva v praxi

K použití perspektivy musíme znát tyto pojmy:

• HORIZONT
  • horizont vždy vede v úrovní očí pozorovatele
  • v přírodě nám zastupuje čáru, která nám rozděluje např. moře od nebe nebo v krajině zemi od oblak
  • horizont vždy vede v úrovní očí pozorovatele
  • v přírodě nám zastupuje čáru, která nám rozděluje např. moře od nebe nebo v krajině zemi od oblak
  • a) Normální stanoviště
    • …stojí-li divák na základní rovině, horizont je ve výši jeho hlavy
  • b) Vysoké stanoviště
    • …stojím-li víš a dívám se  na stejnou  krajinu, tak horizont budu mít stále ve výšce očí.
    • Vzniká tzv.  „NADHLED“ (ptačí perspektiva )
  • c) Nízké stanoviště
    • …jsem-li v nízké pozici, mám horizont stále v úrovni očí, pohled se mi sníží a také můj zrak obsáhne menší část základní roviny
    • Vzniká tzv. „PODHLED“ (žabí perspektiva)
• ÚBĚŽNÍK
  • Je to bod na horizontu, který představuje velkou vzdálenost. V JEDNOSTŘEDOVÉ perspektivě
  • Je to jediný bod v němž se nám sbíhají všechny rovnoběžky

 

Historie

• Egypt
  • Znázorňovali svůj svět na jediné rovině bez pomocí
  • Velikost postav se lišila podle důležitosti. Postavy byly zobrazovány zepředu, z profilu, nebo v kombinaci obou pohledů
• Řecko – Řím
  
  • V Řecku vzkvétá věda o optice, Řekové zobrazují věci tak  jak je vidí, jsou založené na skutečnosti.
    
  • Římané v jejich  úsilí  pokračují, vytvářejí naturalistické krajiny a složité architektonické perspektivy.
  • nad otázkami ustupování jako první začali přemýšlet Řekové Pollio Vitruvius píše ve své knize „De Architectura“ o zobrazení budov na malovaných kulisách, kde vytvořil výtvarník kulis ILUZI.
• Obrazový systém lineární perspektivy je vynalezen v ranném 15.století, v renesanční Florencii. Vynález je přičítán dvěma Florenťanům:
  • LEONU BATTISTOVI ALBERTIMU (1404 – 1472)
  • FILIPPU BRUNELLESCHIMU (1377 – 1446)

 

Albertiho metoda

• Založil jí na výšce člověka, tuto výšku rozdělil na tři díly „braccia“ („paže“). Nakreslil si pravoúhlou plochu (okno), rozdělil základnici na braccia. Pak vyznačil střední úběžník, tak že od základnice vyměřil tři A pak spojil bod úběžníku s body na základnici.