Ploché střechy – POS – maturitní otázka

 

   Otázka: Ploché střechy – POS

   Předmět: Stavitelství a instalatérství

   Přidal(a): Martin753

 

PLOCHÉ STŘECHY

– rovinná konstrukce nad chráněným (vnitřním) prostředím, vystavená působení atmosférických vlivů

– plochá střecha má sklon vnějšího povrchu ≤5° (šikmá 5°˂ α ≤ 45°, strmé 45°˂ α ≤ 90°)

– skládá se z nosné střešní konstrukce a střešního pláště

– nosná střešní konstrukce přenáší tíhu pláště/ů, vlastní tíhu, provozní (pochozí, pojížděná, zelená střecha/střešní zahrada) a klimatické zatížení (voda, sníh, vítr)

– střešní plášť je složen z vrstev: nosná, hydroizolační, tepelně izolační vrstva a případně další vrstvy dle požadavků

– podle uspořádání vrstev střešního pláště: jednoplášťové (může být také s opačným pořadím vrstev = obrácená či inverzní = hydroizolace je pod tepelnou izolací), dvouplášťové, víceplášťové střechy (jednotlivé pláště oddělené od sebe vzduchovými mezerami, které jsou větrané nebo nevětrané)

 

TYPY VRSTEV:

– SPÁDOVÁ VRSTVA = vytváří potřebný sklon pro další vrstvy střešního pláště

– PODKLADNÍ VRSTVA = vytváří vhodný podklad pro další vrstvy střešního pláště

– EXPANZNÍ VRSTVA (MIKROVENTILAČNÍ) = tenká vzduchová vrstva nebo vrstva s velkou pórovitostí, sloužící k vyrovnání rozdílných tlaků vodní páry mezi daným místem střešního pláště a vnějším prostředím; obvykle plní i funkci vrstvy dilatační

– OCHRANNÁ VRSTVA=chrání před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí a mechanickým poškozením

– POHLEDOVÁ VRSTVA =vrstva zajišťující požadovaný vzhled střešního pláště

– DILATAČNÍ VRSTVA =vrstva umožňující vzájemné posuny vrstev střešního pláště

– SEPARAČNÍ VRSTVA =vrstva střešního pláště oddělující dvě vrstvy z výrobních, mechanických, chemických či jiných důvodů

– SPOJOVACÍ VRSTVA = vrstva spojující dvě sousední vrstvy střešního pláště

– STABILIZAČNÍ VRSTVA =vrstva zajišťující svou hmotností polohu dalších vrstev střechy vůči sání větru, vztlaku vody apod.

– DRENÁŽNÍ VRSTVA =vrstva odvodňující souvrství střešního pláště

– FILTRAČNÍ VRSTVA =vrstva zachycující jemné podíly sypkých látek, vyplavovaných ze skladby

střešního pláště, nebo vodou vnášených do skladby střešního pláště

– VEGETAČNÍ VRSTVA=vrstva určená pro růst rostlin

– HYDROIZOLAČNÍ VRSTVA =chrání podstřešní prostory i některé vrstvy střechy před srážkovou nebo provozní vodou

 

HYDROIZOLAČNÍ VRSTVA – ZÁSADY NÁVRHU:

– typy: živičné (asfaltové) pásy, foliové pásy, nátěrové a nástřikové hmoty

– asfaltových volíme typ S (nosná nenasákavá vložka, např. sklená/polyesterová rohož, která je z obou stran opatřena asfaltovou krycí hmotou), min. 2 pásy na sebe

– vzájemný přesah pásů 150mm, poloměr ohybu 50mm

– spojování pásů pomocí horkého vzduchu, plamene nebo samolepicí technologií

– stabilizace (kotvení) je provedeno lepením nebo mechanickým kotvením

ochranu proti mechanickému poškození hydroizolace (nerovností podkladu by mohlo dojít k propíchnutí, trhlinkám) zajišťuje netkaná polyesterová nebo polypropylenová geotextilie

– materiály, které se chemicky vzájemně nesnášejí, oddělujeme separační vrstvou (např. folie na bázi mPVC a asfalty), separaci tvoří textilie, voskované papíry, plastové folie

 

TEPELNĚ IZOLAČNÍ VRSTVA – MATERIÁLOVÉ MOŽNOSTI:

– pěnový (expandovaný) polystyren EPS

– extrudovaný polystyren XPS                                                                                                 

– pěnový polyuretan PUR

– ze skelných vláken

– kamenná vlna

– pěnové sklo

– betony s lehkým kamenivem

 

JEDNOPLÁŠŤOVÉ STŘECHY

POCHOZÍ

– dlažba do maltového lože

– dlažba na podložkách

– dlažba do podsypu

 

POJÍŽDĚNÉ

– jako tepelnou izolaci navrhovat extrudovaný polystyren nebo pěnové sklo

– provozní vrstvy oddělovat separační vrstvou od vlastního souvrství střešního pláště

 

ZELENÉ (STŘEŠNÍ ZAHRADY)

– vegetační souvrství je složena z několika vrstev, které se navrhují na vnější povrch střešního pláště

VRSTVY:

– VEGETAČNÍ (PŮDNÍ) = pro růst rostlin, pro extenzivní zeleň se navrhuje zemní substrát, pro intenzivní zeleň je to směs ornice a rašeliny

– SEPARAČNÍ = odděluje vegetační a hydroakumulační vrstvu (např. pletivo z plastů)

– HYDROAKUMULAČNÍ= akumulace vody pro růst rostlin (např. hrubá rašelina, tuhé minerální desky, desky z plastů tvarované pro akumulaci vody)

– FILTRAČNÍ = zachycuje jemné podíly sypkých látek vyplavovaných ze skladby střešního pláště nebo vnášených do skladby pláště. Propustnost pro vodu, odolnost proti biologické korozi (např. netkané/tkané syntetické textilie, rouna a rohože – minerální/skelné)

– DRENÁŽNÍ = pro odvodnění nad izolační vrstvou (např. kamenivo frakce 16-32mm, desky z plastů, smyčkové rohože)

– SEPARAČNÍ A DILATAČNÍ = oddělení a posun vrstev (např. asfaltové pásy s nenasákavou vložkou (min. typ R), folie – polyethylenové, textilie – polyesterové, skelné, polypropylenové)

– OCHRANNÁ = ochrana hydroizolace proti prorůstání kořínků (např. asfaltové pásy, folie, plastové desky, betonová mazanina)

 

TYPY ZELENÝCH STŘECH:

EXTENZIVNÍ = odolná nenáročná zeleň (mechy, trávníky, skalničky, plazivé dřeviny), tloušťka pěstebního substrátu ˂ 80mm, pro střechy o únosnosti 60-300kg/m2

INTENZIVNÍ = pro trávníky, květiny, keře, stromy, tloušťka pěstebního substrátu ˃ 300mm, pro střechy o únosnosti do 1500 kg/

 

DVOUPLÁŠŤOVÉ STŘECHY

– oddělují chráněné vnitřní prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti, mezi nimiž je vzduchová mezera

– nevětraná dvouplášťová střecha se nenavrhuje, riziko kondenzace

– vždy navrhovat větranou vzduchovou mezeru mezi jednotlivými plášti

 

Dolní plášť – vrstvy: nosná konstrukce, parotěsná a tepelně izolační vrstva

– nosná konstrukce = stropní konstrukce posledního podlaží nebo spodní pásnice vazníků

– parotěsná vrstva = není nutná, ale je vhodná (je důležitá vzduchotěsnost dolního pláště)

– tepelně izolační vrstva = uložená ve více vrstvách, lze použít materiály stlačitelné, sypké i částečně nasákavé (proudící vzduch v mezeře zaručí jejich vyschnutí)

 

Větraná vzduchová mezera:

– slouží k odvedení vlhkosti z konstrukce dříve, než zkondenzuje (sledovat převládající směr proudění vzduchu v dané lokalitě a podle toho situovat větrací otvory nebo použít ventilátory)

– využití komínového efektu (přiváděcí v nejnižším místě, odváděcí v nejvyšším)

– vzdálenost větracích otvorů max.12m

– krytí větracích otvorů mřížkami

 

Horníplášť – vrstvy: nosná kce, nosná vrstva, (tepelně izolační) a hydroizolační vrstva

– nosná konstrukce = vazníky, nosníky (ocelové, dřevěné, ŽB)

– nosná vrstva = plošná konstrukce = prkenné bednění, OSB desky, dřevocementové nebo vláknocementové desky, trapézový plech, prefabrikované ŽB desky

– tepelně izolační vrstva = může a nemusí být

– hydroizolační vrstva = povlaková

 

VÝHODY DVOUPLÁŠŤOVÉ STŘECHY:

– levná a dostupná teplená izolace v doplním plášti

– v letních měsících nedochází k přehřívání podstřešních prostorů

– u stávajících střech lze dodatečně doplnit tepelnou izolaci (ale musíme rozebrat horní plášť)

 

NEVÝHODY DVOUPLÁŠŤOVÉ STŘECHY:

– dražší (tepelně technický návrh, realizace)

– větší konstrukční výška než jednoplášťové střechy

 

DVOUPLÁŠŤOVÉ STŘECHY

-Jednotlivé pláště oddělené od sebe vzduchovými mezerami, které jsou větrané nebo nevětrané, jinak stejné jako předchozí.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!