Otázka: Pochutiny (povzbudivé, chuťové)
Předmět: Zbožíznalství
Přidal(a): Hany
POCHUTINY
- neobsahují žádné živiny a nejsou zdrojem energie
Rozdělení:
- povzbudivé – obsahují alkaloidy, posilují srdeční a nervovou činnost, zvyšují krevní tlak (káva, čaj)
- chuťové – zlepšují chuť potravy, trávení (veškeré druhy koření)
Povzbudivé pochutiny
Káva:
- Získává se z plodiny kávovníku (střední Amerika-Brazílie, Columbie, Afrika , Indonesie).
- Stromy asi 10m vysoké na plantážích jen 1 až 3 m.
- Druhy kávovníku :
- Arabika – 70%celkové produkce – 1% kofeinu
- Robusta – 10% celkové produkce – 2,5% kofeinu
- Doba zrání kávy 8-10 měsíců , doba sběru 2-4 měsíců
- Zpracování:
- plodem kávovníku je bobule – třešeň-červená, které obsahují 2 semena = kávová zrna
- kávová zrna – tato zrna se čistí, loupou a třídí podle velikosti, káva se balí do velkých pytlů (žoků). Takto připravená káva se prodává na burzách – New York, Londýn.
- pražení – v tuzemských pražírnách, teplota se zvedá 100 – 230 °C – ve tří stupních
- odpaří se voda a zkaramelizuje se cukr
- pak balení a popřípadě mletí – balení vakuum, dusíková atmosféra
- rozdílné podle pražírny. Měří se v hmotnostních procentech podle ztráty a je v různých zemích různá. V Praze je to 15% hmotnosti, Itálie –20% atd.
- Skládá se:
- zelená káva – 45 % vláknina, 13% tuk, 13% bílkoviny, 3% cukr, 12% voda
- Druhy:
- klasická s kofeinem
- káva bez kofeinu – surová káva se zpracovává vodní parou – vypírá se v roztoku voda + organická rozpouštědla a kys. uhličité. Pak se káva praží – 0,08% kofeinu
- instantní kávy – káva se spaří vodou a rozstřikuje v horkém vzduchu nebo vymrazuje (50°C- sublimace – vlivem vysokého vakua odpaří)
Kávoviny
- náhražky kávy, na trh se dodávají jako směsi s cukrem a suš. mlékem
- Obilné kávy – žito, ječmene ale i pšenice – máčení-28 hod, klíčení, sušení, pražení – obcodní název – Žitovka, Sladovka.
- Cikorka – kořen čekanky, který se praží – Karo
- Kávovinové směsi – Melta
- Extrakty z kávových náhražek – výroba podobná jako u kávy – Vita káva
Čaj
- Čaj obsahu je kofein – (thein) 1 – 4,5 %, třísloviny – 7%
- Získává se z rostliny čajovníku (Indie, Čína, Turecko, Indonésie, Srí Lanka, Keňa).Čajovník je až 15 m na plantážích 1,2 m
- Druhy:
- Assamský čajovník – choulostivá rostlina
- Čínský čajovník – keřovitá rostlina
- Assamský hybrib – odolný druh čajovníku
- Čajovníky rostou i ve vysokých nadmořských výškách – 2400 m
- Lístky čajovníku – sbírají se konkrétně lístky a to
- Jemný – pupen a dva lístky
- Střední – výhonek se dvěma dalšími lístky
- Hrubý – vše až k pátému lístku včetně
- Zpracování:
- 1) zavadání lístků – ztrácí se 30% vody
- 2) svinování – u drahých čajů se smotávala ručně, dnes se drtí lístky strojově
- Stěny buněk se naruší uvolňuje se buněčná šťáva začíná fermentace.
- 3) fermentace – Oxidační a kvasný proces buněčné šťávy . Způsobuje změnu barvy lístků a vytvoření aroma. Vyžaduje teplotu 40˚C .
- 4 ) sušení – teplota 85°C, 20 minut. Zastavení procesu fermentace.Čaj se označuje jako surový
- 5) třídění (lístkové čaje, čaje zlomkové), balení
- Obchod s čajem – každá pěstitelská země má svoje místo obchodu
- Kolombo – Cejlonský čaj
- Kalkatta – čaj z Indie
- Čajové směsi – nejedná se o falšování čaje nebo snížení jakosti, ale naopak o zvýšení jakosti.
- 4 důvody – neměnná chuť po celý rok, vyrovnání cenových výkyvů, přizpůsobení jakosti vody v oblastech spotřeby, vyrovnání sklizní.
- Druhy – podle stupně fermentace
- černý – plně fermentovaný
- červený – poloferm.
- zelený – bez fermen.
- bílý – bez fermen.
- Druhy – podle velikosti
- Lístkový – drobné lístky
- Čajová drť
- Příprava čaje:
- Dostatečné množství čaje (1 lžička na šálek), zalívá se vařící vodou, do předehřátého šálku nebo konvici keramického – kov ovlivňuje vůni a chuť čaje. Vyluhujeme max. 2 až 5 minut, jinak zhořkne. 1 až 3 minuty – povzbuzující účinek, 2 – 5 minut uklidňující účinky.
- Bylinné čaje – sušením lístků nebo květů některých bylin –Máta, Heřmánek, Květ ibišku, Fenikl, Meduňka, Lipový květ,
- Ovocné čaje – šípkový, citrusové, malinový, jahodový,
Kakao:
- Červeno hnědý prášek, jemný částečně zbavený tuku.
- Alkaloid obsažený v kakau je teobromin – podobný kofeinu – nemá povzbudivé účinky. Získává se z rostliny kakaovníku – 15 m (6m). Rovnoměrná teplota, vlhkost, nesnáší sluneční záření (Afrika, Amerika, Indonésie, Ceylon) – popínavá rostlina, plodem je tykev1,5kg , uvnitř je obsaženo 20 – 40 kakaových bobů.
- Druhy kakaovníku:
- Strom Criollo – 10% sklizně – vysoká jakost – pro jakostní čokoládu – Venezuele, Ekvádor
- Strom Forastero – 90% sklizně – Afrika – poněkud hořké, trpké kakao
- Sklizeň: – dvě doby- listopad/říjen, květen
- Zpracování:
- z plodů se odstraní kakaové boby
- fermentace- probíhá v jamách vystlaných banánový listy, zahřátí na 45˚C kakaových bobů, při které se mění barva za žluté na červeno-hnědou, tak kakao získává aroma- uvolňují se vonné estery, oxidací tříslovin se zmírňuje chuť. Probíhá 2 až 6 dnů.
- sušení – na slunci v sušárnách, stabilizuje se aroma, zastaví se fermentace
– boby se zbaví vlhkosti - balení – do žoků a vyváží do jednotlivých zemí
- pražení – boby se zbavují trpké chuti a uvolní se slupka. 15 – 20 minut, teplota 130˚C
- loupání – zbaví se slupky
- míchání a mletí – taví se tuk obsažený v kakaových bobech
– výsledkem mletí je hustá kakaová hmota - lisování – oddělí se od sebe 2 složky kakaové máslo – výroba čokolády, kosmetika
- kakaový výlisek – který se rozemele ne jemný kak. prášek
Výroba čokolády
1. Míchání základních surovin
- kakaová hmota
- kakaové máslo
- cukr (vanilka)
- sušené mléko
- Množství a případné další přísady dle tajných receptur.
2. Hnětení směsi: Provádí se v melanžích – stroje na hnětení. Vzniká čokoládová hmota. Již dobré chuti, ale pískovitá.
3. Válcování: Pro vádí se na válcovacích stolicích kde se pod velkým tlakem čokoláda rozkládá na malé částečky. Probíhá tzv. zjemňování roztíráním.
4. Konšování: Konše – jsou díže, kde se čokoládová hmota míchá a dochází k dalšímu zjemnění. Přidává se kakaové máslo a lecitin – zahřívá se na 50-90˚C. Do hmoty se dostává vzduch a tím dochází ke konečnému zjemnění a uplatnění aromatické látky ve hmotě. Po konšování již nezůstává pískovitý pocit a čokoláda se rozpouští na jazyku – rozplývá se.
5. Formování čokoládové hmoty: Hmota se odlévá do forem – se automaticky dopravuje na střásací dráhu, kde se čokoláda rovnoměrně ve formách rozteče.
Tyčinky, tabulky, pralinky….
Výrobky z kakaa
- Kakaový prášek – 100% kakaová složka bez přísad (obsah tuku asi 20%)
- Rychlé kakaové nápoje – Instantní kakao – kromě kakaového prášku obsahuje cukr, lecitin vanilin, emulgátory
- Čokoládové výrobky
- mléčná čokoláda – kakaová hmota + sušené mléko
- hořká čokoláda – 60% hmoty + cukr
- bílá čokoláda – kakaové máslo, cukr, mléko, mléčný tuk nebo máslo – bez barviv
- čokoláda na vaření – kakaová hmota, kakaový prášek málo cukru, bez kakaového másla, doba zpracování kratší , má pískovou chuť.
- Čokoláda s kusovými přísadami
- Čokoláda plněná – náplně –krokant– zkaramelizovaný cukr s ořechy a mandlemi, nugát-šlehaný bílek svařený cukr,med, mandle, ořech, lanýže– směs čokolády, cukru, kakaového másla a smetany
- Zvláštní druhy čokolády
- ledové bonbóny(kostky, kaštany) – netučný kakaový prášek, cukr a hlavně jedlý tuk z nízkým bodem tání – kokosový tuk – chladivý pocit v ústech.
Chuťové pochutiny, koření
Obsahují: – zvláštní složky – esterické oleje – silice=ovlivňují chuť a vůni, jsou obsaženy v buněčných stěnách jako drobné kapičky
- ostré složky – heteroglykosidy – pepř, pálivá paprika, zázvor
- barviva – organické sloučeniny, které mají schopnost barvit potraviny
- pryskyřice – hořké, sladké chuťové látky (hřebíček, skořice)
Dělení:
- Koření z kořenů:
- a) zázvor – kořen rákosovité rostliny (Čína, Indie)
– správné označení zelený zázvor
– používá se do bylinných likérů, jemného pečiva - b) kurkuma – žlutý zázvor
– obsahuje ve velkém žluté barvivo=součást kari koření - c) puškvorec – kořen stejnojmenného keře
– hořký typ koření (bylinné likéry)
- a) zázvor – kořen rákosovité rostliny (Čína, Indie)
- Koření z kůry:
- skořice
- pravá – cejlonská, zatočená
- nepravá – čínská, rovná
- skořice
- Koření z natí a listů:
- a) majoránka – sbírají se lístky s květem
- silně aromatická s kořeněnou chutí
- b) oregáno – lístky z dobromyslu
- hořčí chuť (italské pokrmy)
- c) bobkový list – stromem je vavřín
- obsahují hodně tříslovin, nahořklá chuť (omáčky, polévky)
- d) kopr – silná až nasládlá chuť a vůně
- e) bazalka – aromatická nasládlá vůně (omáčky, masa)
- f) libeček – výrazná chuť jako magi (polévky)
- g) petržel – nať se dá použít jako koření
- a) majoránka – sbírají se lístky s květem
- Koření z květů:
- a) kapary – poupata stejnojmenné rostliny
- suší a nakládají do octa nebo soli (úprava ryb)
- b) hřebíček – poupata stejn. stromu mají žluto-zelené zbarvení
- fermentací a sušením získávají hnědou barvu (likéry, cukrář. výr.)
- c) šafrán – odrůda z kropusu, kvete modře a obsahuje nápadné žluté barvivo
- d) levandule – osušené celé květy levandule (do bylinných olejů, úprava ryb, zvěriny)
- a) kapary – poupata stejnojmenné rostliny
- Koření z plodů a semen
a) paprika – z dozrálých plodů papriky, které se zbavují slupky, suší a melou (sladká, pálivá, chilli)
b) pepř – tropická rostlina (Brazílie), hroznovité plody, které se sklízí v různém stádiu zralosti- černý – sklízí se zelené bobule (nezralé), fermentují a suší
- zelený – sklízí se zelené bobule, které se ale nefermentují
- bílý – loupe slupka, suší se pouze jádro
- c) nové koření – získává se ze stromu pingmentovník (Mexiko), (do nálevů)
- d) hořčičné semínko – semínka hořčice, které jsou uloženy v luscích, pálivou chuť
- může být: semínko žluté – zákl. všech druhů hořčic
- hnědé – zákl. všech kremžských hořčic
- e) muškátový oříšek – plodem muškátového stromu, peprnou chuť
- f) muškátový květ – slupka muškátových oříšků