Otázka: Podnebí ČR
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): Jan Žilka
Podnebí ČR
- mírný pás – u nás se střídají jak vlivy oceánské (například VB nebo Irsko, deštivé léto a mírná zima), tak vlivy kontinentální (například Rusko nebo Ukrajina, teplé a suché léto a tuhá zima) -> přechodné podnebí
- 4 roční období
- převládá zde západní proudění větru
- přechodné podnebí – některý rok převažuje vliv oceánu a některý rok převažuje vliv kontinentu
- meteorologické stanice sledují mnohé aspekty, aby mohli předpovídat další vývoj (sledují například teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, směr, rychlost a míru větru, množství srážek a oblačnosti), nejstarší m.s. se nachází v Praze v Klementinu (k nám je nejblíž stanice v Polomi)
- naše podnebí ovlivňuje nejvíc Islandská tlaková níže (cyklóna, špatné počasí), a Azovská tlaková výše (anticyklóna, hezké počasí, vznik nad Azorami)
Teploty
- nejtepleji je na Jižní Moravě /Hodonín/ – průměrná roční teplota je zde 9,5 st. C.
- druhé nejteplejší místo je Praha – vlivem velké lidské činnosti /asfalt + topení/
- nejchladnějším místem je Sněžka /0,2/ a Praděd /0,9/ – na každých 100 metrů nadmořské výšky je snižuje/zvyšuje teplota o 0,61 st. C.
Srážky
- 20 mm = spadne 20 litrů na 1 m2
- nejvlhčí pohoří – Jizerské hory (když jde vítr přes Polsko, tak se nemá jde zachytit, dojde sem tedy více srážek)
- 3456 na 1 m2 – Nová louka u Bílého potoka /Jizerské hory/
- Nejsuššími místy jsou Žatec a Louny (+ Mostecká pánev, jedná se o místa, která se nachází ve srážkovém stínu Krušných hor)
Podnebné pásy
- ČR můžeme rozdělit na tři podnebné oblasti – teplé (Polabí, Morava), mírně teplé (Českomoravská vrchovina a další pahorkatiny), chladné (nejvyšší vrcholy všech pohoří)
- bývalo naprosto přirozené, že se v přírodě střídaly sušší, teplejší, chladnější a vlhčí období, nyní je ovšem situace velmi ovlivněna činností člověka (nadměrná produkce oxidu uhličitého, škodlivých plynů, kácení pralesů -> změna cirkulace vody
- došlo také k velkým změnám v počasí během dne, k silným větrům (-> řídnutí lesů), sucho (a jinde ve světě záplavy)
- dochází zásoby podzemní vody, jelikož v zimě nenapadne dostatek sněhu a nenaprší dostatek vody (-> problém hlavně v létě)
- roste počet arktických (maximální denní teplota nepřesáhne -10 o Celsia, například v roce 2018) i tropických dnů (maximální teplota dosáhne minimálně 30 o Celsia)
