Podnebí ČR – maturitní otázka

 

   Otázka: Podnebí ČR

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Jan Žilka

 

Podnebí ČR

  • mírný pás – u nás se střídají jak vlivy oceánské (například VB nebo Irsko, deštivé léto a mírná zima), tak vlivy kontinentální (například Rusko nebo Ukrajina, teplé a suché léto a tuhá zima) -> přechodné podnebí
  • 4 roční období
  • převládá zde západní proudění větru
  • přechodné podnebí – některý rok převažuje vliv oceánu a některý rok převažuje vliv kontinentu
  • meteorologické stanice sledují mnohé aspekty, aby mohli předpovídat další vývoj (sledují například teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, směr, rychlost a míru větru, množství srážek a oblačnosti), nejstarší m.s. se nachází v Praze v Klementinu (k nám je nejblíž stanice v Polomi)
  • naše podnebí ovlivňuje nejvíc Islandská tlaková níže (cyklóna, špatné počasí), a Azovská tlaková výše (anticyklóna, hezké počasí, vznik nad Azorami)

 

Teploty

  • nejtepleji je na Jižní Moravě /Hodonín/ – průměrná roční teplota je zde 9,5 st. C.
  • druhé nejteplejší místo je Praha – vlivem velké lidské činnosti /asfalt + topení/
  • nejchladnějším místem je Sněžka /0,2/ a Praděd /0,9/ – na každých 100 metrů nadmořské výšky je snižuje/zvyšuje teplota o 0,61 st. C.

 

Srážky

  • 20 mm = spadne 20 litrů na 1 m2
  • nejvlhčí pohoří – Jizerské hory (když jde vítr přes Polsko, tak se nemá jde zachytit, dojde sem tedy více srážek)
  • 3456 na 1 m2 – Nová louka u Bílého potoka /Jizerské hory/
  • Nejsuššími místy jsou Žatec a Louny (+ Mostecká pánev, jedná se o místa, která se nachází ve srážkovém stínu Krušných hor)

 

Podnebné pásy

  • ČR můžeme rozdělit na tři podnebné oblasti – teplé (Polabí, Morava), mírně teplé (Českomoravská vrchovina a další pahorkatiny), chladné (nejvyšší vrcholy všech pohoří)
  • bývalo naprosto přirozené, že se v přírodě střídaly sušší, teplejší, chladnější a vlhčí období, nyní je ovšem situace velmi ovlivněna činností člověka (nadměrná produkce oxidu uhličitého, škodlivých plynů, kácení pralesů -> změna cirkulace vody
  • došlo také k velkým změnám v počasí během dne, k silným větrům (-> řídnutí lesů), sucho (a jinde ve světě záplavy)
  • dochází zásoby podzemní vody, jelikož v zimě nenapadne dostatek sněhu a nenaprší dostatek vody (-> problém hlavně v létě)
  • roste počet arktických (maximální denní teplota nepřesáhne -10 o Celsia, například v roce 2018) i tropických dnů (maximální teplota dosáhne minimálně 30 o Celsia)





Další podobné materiály na webu: