Otázka: Politické strany
Předmět: Společenské vědy, Politologie
Přidal(a): Terka
POLITICKÉ STRANY, DOKTORÍNY A IDEOLOGIE
- politika = řízení města/státu, věci týkající se polis, správa věcí veřejných,
- 3 dimenze pojmu politika,
- polity = základní rámec politiky, tj. závazné normy,
- politics = aktéři, př. pol. strany, občani, zájmové skup., voliči, premiér, aj.,
- policy = výstupy politiky, tj. zákony, rozhodnutí, konkrétní agenda,
- autorita vs. moc,
- autorita = prvek legitimity, nadřízení dávají rozkazy podřízeným, a ti to přirozeně akceptují,
- moc = uplatňování vlastních zájmů jedinců či skupin i přes odpor druhých, často spojeno s použitím síly,
- něm. sociolog Max Weber – rozdělení autority,
- charismatická – vlastnosti vůdce, problém – po smrti vůdce se společnost na tom fungující rozpadne,
- tradiční – tradice, zvyklosti, př. pravidlo nástupnictví, problém – nezaručuje kvality nástupce,
- racionální (legální) – dohoda, smlouva, (funkční doba, omezení pravomocí, aj.),
- 3 dimenze pojmu politika,
Politické programy (typy politiky)
- Pragmatický – užitečnost, snaha o uspokojení potřeb všech svých voličů,
- Catch-all strany, většina dnešních stran,
- Antipolitický – důraz na morálku, etičnost a lidskost, ne tolik užitečnost,
- boj za lidská práva, světový mír a proti globálním problémům,
- G. M., Václav Havel,
- Negativistický – moc je cílem a ne prostředkem, manipulace k dosažní moci,
- nereálnost programu za cenu jeho nesplňování,
- např: nekonstruktivní opozice (všechno je špatně ale sami nic nevymyslí), fašistické, komunistické systémy,
- Fundamentalistický – ultrakonzervativní, důraz na ideologii a tradici, neschopná tolerance a kompromisu,
- neřeší problémy současné společnosti,
- např. lpění na dogmatech víry, odmítání vědy,
- Politické strany,
- Vznikají na MVČR – 1000 podpisů + stanovy,
- dobrovolná organizace občanů usilující o účast na poli. moci, právnická osoba,
- Dobrovolné, trvalé, otevřené organizace,
- členství – často něčím podmíněné – nejčastěji věkem,
- Členové mají společné představy a zájmy,
- program, stanovy – název a zkratka hnutí, sídlo strany, programové cíle, práva a povinnosti členů, ustanovení o org. jednotkách, zásady hospodaření, členské příspěvky, jak statutární orgány jednají a podepisují, orgány statutární, rozhodčí a revizní,
- Usilují o politickou moc,
- Demokratická struktura, transparentní hospodaření z členských příspěvků, darů, vlastní hospodářské činnosti a státních dotací (odvozené od výsledku ve volbách),
- funkce PS,
- zprostředkovatelská – navrhování kandidátek,
- integrativní – formulace společných cílů a zájmů,
- socializační – učí své členy i voliče účastnit se politiky, politik je odpovědný své straně a jejím prostřednictvím i občanům,
- mobilizační – nástrojem, který usnadňuje zapojení veřejnosti do politiky (volby, informování společnosti),
- rekrutivní – vybírá a vychovává budoucí elity,
- zánik – pokud jsou stanovy nedemokratické, MV odmítne registraci,
- rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zániku strany,
- vlastním rozhodnutím – dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou a hnutím, nebo přeměnou na občanské sdružení,
- pokud do 1. dubna nepředloží PS výroční finanční zprávu,
Levice x Pravice
- Levice,
- Priorita: sociální jistoty, které zajišťuje sociální politika,
- Důraz na kolektiv a rovnost výsledků,
- Snaha o snížení nezaměstnanosti,
- Vysoké a progresivní daně (př. milionářská daň),
- Pravice,
- Priorita: umožnění podnikání, maximalizace výroby,
- Důraz na jednotlivce a rovnost příležitostí,
- Snaha o snížení inflace a státního dluhu,
- Nízké a rovné daně,
- Centristická strana – prosazují omezení extrémů levice a pravice, zaměření na široké střed,
- Antisystémová strana – stojí v opozici vůči vládnoucímu systému, chce ho zničit,
- Extrémistická strana – krajní postoj, snaží se o zásadní změnu nebo odstranění současného pol. systému, často v rozporu s systémem,
- podle vztahu k státní moci,
- vládní,
- opoziční,
- antisystémové – strany snažící se změnit politický systém státu,
Koalice
- Spojeni stran za určitým cílem (větší šance ve volbách, složení vlády),
- Volební koalice – větší šance ve volbách, 2 PS 10 %, 3 PS 15%,
- Vládní koalice – složení vlády, 101 hlasů,
- Kritika koaličních vlád,
- Je nutno dosáhnout kompromisu,
- Lidé dopředu neznají složení koalice,
- Jednobarevná vláda je stabilnější – menší stabilita,
- Kritika jednobarevných vlád,
- Ztrácí se postoje všech ostatních, pokud nejsou v souladu s vládou,
- Neodráží se tolik skutečný stav společnosti,
- Veřejnost nemá možnost porozumět sporným tématům,
Systémy pol. stran (stranický systém) – Blonedelova + Sartoriho typologie
- monopartismus – systém jedné strany,
- 1 dominantní strana – potlačuje práva ostatních stran, nemůže vytvářet stranický systém, nesoutěžní stranický systém,
- predominantní strana – 1 strana má dlouhodobě většinu, ostatní však mohou svobodně fungovat,
- bipartismus – systém dvou stran,
- dvě strany soutěží o parlamentní většinu, a střídají se u moci, př. Malta,
- multipartismus – systém více stran,
- s dominující stranou – více než 2 strany, kdy 1 dostává pravidelně okolo 40 %, nezískává absolutní většinu a je tak nucena tvořit koalice,
- bez dominující strany – více než 2 strany, přibližně stejně velké,
IDEOLOGIE A DOKTORÍNY
- Ideologie = soubor myšlenek/idejí/názorů na problematiku společnosti jako takové (širší),
- Náhrada za osvícenstvím zpochybněné křesťanství,
- Doktrína = nauka/učení/názory na konkrétní problémy (užší),
- Funkce ideologie,
- vysvětlující – pomáhají objasňovat polit. jevy a události,
- hodnotící – poskytují hodnotový systém a kritéria hodnot,
- orientující – poskytují vědomí identity a náležitostí k určité soc. skupině,
- legitimizující (programová) – nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti,
- Indoktrinace = “násilné“ vštěpování doktrín, dezinformace,
- Fanatismus = slepé následování ideologie, jako náboženství,
- Pragmatismus = rozhodnutí z různých ideologií, podle toho, jak se to hodí,
- Způsoby změny ideologie – reformy, revoluce, puč,
- Začínají se rozvíjet zároveň s úpadkem církví a náboženského výkladu (průmysl. revol.),
- Liberalismus (liber = svoboda),
- důraz na svobodu (od X k), člověk je lidský a dokáže ctít zákony, respektovat druhé,
- Pravicový směr, může být i levicový,
- Anglie 19. století, kořeny v evropském osvícenství, rozvoj s průmyslovou revolucí,
- laissez faire (nechat být),
- darwinismus – lidé se o sebe musí postarat sami, ať přežijí ti schopní,
- Stát pouze chrání soukromé vlastnictví a svobodu (=> vnější nebezpečí),
- neoliberalismus – orientace na negativní svobody (od daní, útlaku, státu), minimální stát; Klaus, Obama,
- levicový lib. – pozitivní svobody (ke vzdělání), zásahy státu do ekonomiky,
- John Locke – 17. st., O společenské smlouvě,
- Adam Smith – 18.st., kniha Bohatství národů, neviditelná ruka trhu,
- John Stuart Mill – VB, 19. st., sociální liberalismus,
- Jeremy Bentham – VB, 18./19. st., pro volný obchod, jeden z prvních pro rovná práva žen,
- Milton Friedman – USA, 20. st., 1976 NC (výzkum analýzy spotřeby), Ronald Reagan,
- Demokrati (USA), lehce TOP 09, STAN, Piráti,
- Konzervatismus (conservare = zachovávat)
- tento směr vznikl v 18.-19. století jako projev znepokojení části společnosti se šířením liberálních idejí a se změnou politických režimů, a z obavy před revolucí,
- zachování tradic (rodina, řád, pracovitost, víra), odmítání reforem, souhlas s hierarchizací společnosti,
- principy individualismu, svobody a trhu (= základem společenského systému), umírněné reformy,
- laissez faire, rovné daně,
- Tradiční – cílem je sociální tržní hospodářství a smíšená ekonomika,
- Libertariánský – tržní ekonomika (Reagan. Thatcherová),
- Autoritativní – absolutní úcta k autoritě,
- Edmund Burke – VB, 18. st., politik, filosof, považován za zakladatele konzervatismu,
- KDU-ČSL, část TOP 09, konzervativci (VB), republikáni (USA),
- Socialismus (socialis = společenský),
- cílem je sociální spravedlnost, rovnost a reálné svobody spoluprac. kolektivu,
- vznikl v 19. st. – reakce na modernizaci, průmyslovou revoluci a její důsledky (špatné životní podmínky dělnictva),
- podřízení jedince společnosti, který si stanoví za cíl vítězství obecného dobra, nad individuálním zájmem,
- redistribuce – přerozdělování peněz (daní) => soc. dávky,
- welfare state – sociální stát,
- progresivní daně – daně podle platu, Švédsko,
- Utopický – postupná přeměna společnosti na ideální, T. More,
- Sociální demokracie – cílem vybudovat sociální stát, sociální demokracie uvnitř tržní ekonomiky,
- Komunismus,
-
- More (Utopia), T. Campanella (Sluneční stát),
- Robert Owen – VB, 17./18. st., humanizace podmínek dělníků v jeho továrnách,
- Marx, Fourier, Saint-Simone,
- ČSSD, labouristi (VB),
- Komunismus (kommunis = společný)
- Marx a Engels,
- 1848 – Komunistický manifest – Karl Marx,
- Společné vlastnictví, třídní boj – revoluce, beztřídní společnost, sociální rovnost,
- „Proletáři všech zemí, spojte se!“
- Společenská vrstva = třída,
- Kritika kapitalismu,
- Likvidace soukromého podnikání – znárodnění, kolektivizace, direktivismus (JZD),
- Násilí, likvidace opozice, diktatura ó mnoho obětí ve 20. st.,
- Internacionála – spojuje kom. strany, 1., 2. a 3. (Kominterna),
- KSČM; Čína, Vietnam, Laos, Kuba,
- Nacionalismus (natio = kmen, národ)
- Levicový směr,
- Formování v průběhu 19. st.,
- upřednostňování zájmů národa, každý národ by si měl vládnout sám,
- Dezintegrační – potlačení ostatních národů,
- Konzervativní – boj proti internacionalismu/globalismu,
- Šovinismus – absolutní víra v národ a nenávist k jiným národům,
- Arabsko-izraelský konflikt, separatistické hnutí v Baskicku, konflikt v bývalé Jugoslávii, ale i rozdělení ČSFR,
- Fašismus (fasces = svazek prutů)
- Inspirace Machiavellim,
- Itálie 1922 – Pochod na Řím, Duce = Benito Mussolini,
- Obecně krajní pravice,
- hodnota – silný, všeovládající stát,
- znárodnění strategických odvětví, likvidace opozice,
- v praxi vyústil v agresivní politiku,
- klerofašismus – fašismus + církev, SK – Tiso,
- SPD, Fidezs (Orbán), AfD (Něm.), Právo a spravedlnost (Polsko), Svobodní (Rak.),
- Nacismus
- Německo 1933 – jmenování Hitlera kancléřem,
- Führer = Adolf Hitler,
- Eugenika – snaha o biologické zušlechťování lidské rasy – horší rasa se nerozmnoží,
- Konečné řešení židovské otázky – 1942 – Wannsee,
- Znárodnění strategických odvětví, likvidace opozice, rasismus, eugenika,
- neonacismus,
- Rasismus – nerovnost mezi rasami,
- snaží se legitimizovat biologickou nerovnost mezi lidmi, a tím společensky i právně zvýhodňovat jednu rasu před ostatními (diskriminace „nižší“ rasy znamená nerovnost před zákonem, nepřítomnost hlasovacího práva, nižší mzdě za stejnou práci…),
- Diskriminace – ekonomická, společenská, právní, politická, kulturní,
- NSDAP, Apartheid, Amerika,
- 3. – Mezinárodní den boje proti rasismu (policie x černí v JAR),
- Anarchismus (anarchiem – bez státu),
- odmítá jakoukoliv formu vlády,
- 19. st.,
- levicový směr – místo státu komuny, úplná rovnost, Bakunin,
- pravicový směr – soukromé instituce nahrazují stát, smlouvy mezi jednotlivci, zachování nerovnosti, Nietzsche,
- Feminismus (femina= žena)
- zrovnoprávnění/zvýhodnění žen v porovnání s muži,
- Mary Wollstonecraft – 1893 – ženy mají právo volit,
- problémy jako: potraty, pracovní podmínky a finanční odměny, politika, sexuální stereotypy, pornografie, domácí násilí,
- Sandová – francouzská romantická spisovatelka, zabírala se postavením žen ve společnosti,
- zemí, kde získali ženy volební právo – Nový Zéland (1893), v ČR – 1919,
- st. – umírněný (úplná rovnoprávnost) X radikální (upozadění mužů),
- Enviromentalismus (environment = živ. Prostředí)
- usiluje o změnu politických, společenských a ekonomických mechanismů, které brání ochraně životního prostředí,
- Greta Thunberg (Fridays for future), Greenpeace,
- Extrémismus – snaha zviditelnit sebe sama
- Vybočují z právních norem a útočí proti základním demokrat. principům,
- Extrémní pravice i levice.