Politické strany – maturitní otázka

 

   Otázka: Politické strany

   Předmět: Společenské vědy, Politologie

   Přidal(a): Terka

 

POLITICKÉ STRANY, DOKTORÍNY A IDEOLOGIE

• politika = řízení města/státu, věci týkající se polis, správa věcí veřejných,
  • 3 dimenze pojmu politika,
    • polity = základní rámec politiky, tj. závazné normy,
    • politics = aktéři, př. pol. strany, občani, zájmové skup., voliči, premiér, aj.,
    • policy = výstupy politiky, tj. zákony, rozhodnutí, konkrétní agenda,
  • autorita vs. moc,
    • autorita = prvek legitimity, nadřízení dávají rozkazy podřízeným, a ti to přirozeně akceptují,
    • moc = uplatňování vlastních zájmů jedinců či skupin i přes odpor druhých, často spojeno s použitím síly,
    • něm. sociolog Max Weber – rozdělení autority,
      • charismatická – vlastnosti vůdce, problém – po smrti vůdce se společnost na tom fungující rozpadne,
      • tradiční – tradice, zvyklosti, př. pravidlo nástupnictví, problém – nezaručuje kvality nástupce,
      • racionální (legální) – dohoda, smlouva, (funkční doba, omezení pravomocí, aj.),

 

Politické programy (typy politiky)

• Pragmatický – užitečnost, snaha o uspokojení potřeb všech svých voličů,
• Catch-all strany, většina dnešních stran,
• Antipolitický – důraz na morálku, etičnost a lidskost, ne tolik užitečnost,
• boj za lidská práva, světový mír a proti globálním problémům,
• G. M., Václav Havel,
• Negativistický – moc je cílem a ne prostředkem, manipulace k dosažní moci,
• nereálnost programu za cenu jeho nesplňování,
• např: nekonstruktivní opozice (všechno je špatně ale sami nic nevymyslí), fašistické, komunistické systémy,
• Fundamentalistický – ultrakonzervativní, důraz na ideologii a tradici, neschopná tolerance a kompromisu,
• neřeší problémy současné společnosti,
• např. lpění na dogmatech víry, odmítání vědy,
• Politické strany,
• Vznikají na MVČR – 1000 podpisů + stanovy,
• dobrovolná organizace občanů usilující o účast na poli. moci, právnická osoba,
• Dobrovolné, trvalé, otevřené organizace,
• členství – často něčím podmíněné – nejčastěji věkem,
• Členové mají společné představy a zájmy,
• program, stanovy – název a zkratka hnutí, sídlo strany, programové cíle, práva a povinnosti členů, ustanovení o org. jednotkách, zásady hospodaření, členské příspěvky, jak statutární orgány jednají a podepisují, orgány statutární, rozhodčí a revizní,
• Usilují o politickou moc,
• Demokratická struktura, transparentní hospodaření z členských příspěvků, darů, vlastní hospodářské činnosti a státních dotací (odvozené od výsledku ve volbách),
• funkce PS,
• zprostředkovatelská – navrhování kandidátek,
  • integrativní – formulace společných cílů a zájmů,
  • socializační – učí své členy i voliče účastnit se politiky, politik je odpovědný své straně a jejím prostřednictvím i občanům,
  • mobilizační – nástrojem, který usnadňuje zapojení veřejnosti do politiky (volby, informování společnosti),
  • rekrutivní – vybírá a vychovává budoucí elity,
• zánik – pokud jsou stanovy nedemokratické, MV odmítne registraci,
  • rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zániku strany,
  • vlastním rozhodnutím – dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jinou stranou a hnutím, nebo přeměnou na občanské sdružení,
  • pokud do 1. dubna nepředloží PS výroční finanční zprávu,

Levice x Pravice

• Levice,
  • Priorita: sociální jistoty, které zajišťuje sociální politika,
  • Důraz na kolektiv a rovnost výsledků,
  • Snaha o snížení nezaměstnanosti,
  • Vysoké a progresivní daně (př. milionářská daň),
• Pravice,
  • Priorita: umožnění podnikání, maximalizace výroby,
  • Důraz na jednotlivce a rovnost příležitostí,
  • Snaha o snížení inflace a státního dluhu,
  • Nízké a rovné daně,
• Centristická strana – prosazují omezení extrémů levice a pravice, zaměření na široké střed,
• Antisystémová strana – stojí v opozici vůči vládnoucímu systému, chce ho zničit,
• Extrémistická strana – krajní postoj, snaží se o zásadní změnu nebo odstranění současného pol. systému, často v rozporu s systémem,
• podle vztahu k státní moci,
  • vládní,
  • opoziční,
  • antisystémové – strany snažící se změnit politický systém státu,

 

 

Koalice

• Spojeni stran za určitým cílem (větší šance ve volbách, složení vlády),
• Volební koalice – větší šance ve volbách, 2 PS 10 %, 3 PS 15%,
• Vládní koalice – složení vlády, 101 hlasů,
• Kritika koaličních vlád,
  • Je nutno dosáhnout kompromisu,
  • Lidé dopředu neznají složení koalice,
  • Jednobarevná vláda je stabilnější – menší stabilita,
• Kritika jednobarevných vlád,
  • Ztrácí se postoje všech ostatních, pokud nejsou v souladu s vládou,
  • Neodráží se tolik skutečný stav společnosti,
  • Veřejnost nemá možnost porozumět sporným tématům,

 

Systémy pol. stran (stranický systém) – Blonedelova + Sartoriho typologie

• monopartismus – systém jedné strany,
  • 1 dominantní strana – potlačuje práva ostatních stran, nemůže vytvářet stranický systém, nesoutěžní stranický systém,
  • predominantní strana – 1 strana má dlouhodobě většinu, ostatní však mohou svobodně fungovat,
• bipartismus – systém dvou stran,
  • dvě strany soutěží o parlamentní většinu, a střídají se u moci, př. Malta,
• multipartismus – systém více stran,
  • s dominující stranou – více než 2 strany, kdy 1 dostává pravidelně okolo 40 %, nezískává absolutní většinu a je tak nucena tvořit koalice,
  • bez dominující strany – více než 2 strany, přibližně stejně velké,

 

IDEOLOGIE A DOKTORÍNY

• Ideologie = soubor myšlenek/idejí/názorů na problematiku společnosti jako takové (širší),
  • Náhrada za osvícenstvím zpochybněné křesťanství,
• Doktrína = nauka/učení/názory na konkrétní problémy (užší),
• Funkce ideologie,
  • vysvětlující – pomáhají objasňovat polit. jevy a události,
  • hodnotící – poskytují hodnotový systém a kritéria hodnot,
  • orientující – poskytují vědomí identity a náležitostí k určité soc. skupině,
  • legitimizující (programová) – nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti,
• Indoktrinace = “násilné“ vštěpování doktrín, dezinformace,
• Fanatismus = slepé následování ideologie, jako náboženství,
• Pragmatismus = rozhodnutí z různých ideologií, podle toho, jak se to hodí,
• Způsoby změny ideologie – reformy, revoluce, puč,
• Začínají se rozvíjet zároveň s úpadkem církví a náboženského výkladu (průmysl. revol.),
• Liberalismus (liber = svoboda),
  • důraz na svobodu (od X k), člověk je lidský a dokáže ctít zákony, respektovat druhé,
  • Pravicový směr, může být i levicový,
  • Anglie 19. století, kořeny v evropském osvícenství, rozvoj s průmyslovou revolucí,
  • laissez faire (nechat být),
  • darwinismus – lidé se o sebe musí postarat sami, ať přežijí ti schopní,
  • Stát pouze chrání soukromé vlastnictví a svobodu (=> vnější nebezpečí),
  • neoliberalismus – orientace na negativní svobody (od daní, útlaku, státu), minimální stát; Klaus, Obama,
  • levicový lib. – pozitivní svobody (ke vzdělání), zásahy státu do ekonomiky,
  • John Locke – 17. st., O společenské smlouvě,
  • Adam Smith – 18.st., kniha Bohatství národů, neviditelná ruka trhu,
  • John Stuart Mill – VB, 19. st., sociální liberalismus,
  • Jeremy Bentham – VB, 18./19. st., pro volný obchod, jeden z prvních pro rovná práva žen,
  • Milton Friedman – USA, 20. st., 1976 NC (výzkum analýzy spotřeby), Ronald Reagan,
  • Demokrati (USA), lehce TOP 09, STAN, Piráti,
• Konzervatismus (conservare = zachovávat)
  • tento směr vznikl v 18.-19. století jako projev znepokojení části společnosti se šířením liberálních idejí a se změnou politických režimů, a z obavy před revolucí,
  • zachování tradic (rodina, řád, pracovitost, víra), odmítání reforem, souhlas s hierarchizací společnosti,
  • principy individualismu, svobody a trhu (= základem společenského systému), umírněné reformy,
  • laissez faire, rovné daně,
  • Tradiční – cílem je sociální tržní hospodářství a smíšená ekonomika,
  • Libertariánský – tržní ekonomika (Reagan. Thatcherová),
  • Autoritativní – absolutní úcta k autoritě,
  • Edmund Burke – VB, 18. st., politik, filosof, považován za zakladatele konzervatismu,
  • KDU-ČSL, část TOP 09, konzervativci (VB), republikáni (USA),
• Socialismus (socialis = společenský),
  • cílem je sociální spravedlnost, rovnost a reálné svobody spoluprac. kolektivu,
  • vznikl v 19. st. – reakce na modernizaci, průmyslovou revoluci a její důsledky (špatné životní podmínky dělnictva),
  • podřízení jedince společnosti, který si stanoví za cíl vítězství obecného dobra, nad individuálním zájmem,
  • redistribuce – přerozdělování peněz (daní) => soc. dávky,
  • welfare state – sociální stát,
  • progresivní daně – daně podle platu, Švédsko,
  • Utopický – postupná přeměna společnosti na ideální, T. More,
• Sociální demokracie – cílem vybudovat sociální stát, sociální demokracie uvnitř tržní ekonomiky,
• Komunismus,
• • More (Utopia), T. Campanella (Sluneční stát),
  • Robert Owen – VB, 17./18. st., humanizace podmínek dělníků v jeho továrnách,
  • Marx, Fourier, Saint-Simone,
  • ČSSD, labouristi (VB),
• Komunismus (kommunis = společný)
  • Marx a Engels,
  • 1848 – Komunistický manifest – Karl Marx,
  • Společné vlastnictví, třídní boj – revoluce, beztřídní společnost, sociální rovnost,
  • „Proletáři všech zemí, spojte se!“
  • Společenská vrstva = třída,
  • Kritika kapitalismu,
  • Likvidace soukromého podnikání – znárodnění, kolektivizace, direktivismus (JZD),
  • Násilí, likvidace opozice, diktatura ó mnoho obětí ve 20. st.,
  • Internacionála – spojuje kom. strany, 1., 2. a 3. (Kominterna),
  • KSČM; Čína, Vietnam, Laos, Kuba,
• Nacionalismus (natio = kmen, národ)
  • Levicový směr,
  • Formování v průběhu 19. st.,
  • upřednostňování zájmů národa, každý národ by si měl vládnout sám,
  • Dezintegrační – potlačení ostatních národů,
  • Konzervativní – boj proti internacionalismu/globalismu,
  • Šovinismus – absolutní víra v národ a nenávist k jiným národům,
  • Arabsko-izraelský konflikt, separatistické hnutí v Baskicku, konflikt v bývalé Jugoslávii, ale i rozdělení ČSFR,
• Fašismus (fasces = svazek prutů)
  • Inspirace Machiavellim,
  • Itálie 1922 – Pochod na Řím, Duce = Benito Mussolini,
  • Obecně krajní pravice,
  • hodnota – silný, všeovládající stát,
  • znárodnění strategických odvětví, likvidace opozice,
  • v praxi vyústil v agresivní politiku,
  • klerofašismus – fašismus + církev, SK – Tiso,
  • SPD, Fidezs (Orbán), AfD (Něm.), Právo a spravedlnost (Polsko), Svobodní (Rak.),
• Nacismus
  • Německo 1933 – jmenování Hitlera kancléřem,
  • Führer = Adolf Hitler,
  • Eugenika – snaha o biologické zušlechťování lidské rasy – horší rasa se nerozmnoží,
  • Konečné řešení židovské otázky – 1942 – Wannsee,
  • Znárodnění strategických odvětví, likvidace opozice, rasismus, eugenika,
  • neonacismus,
• Rasismus – nerovnost mezi rasami,
  • snaží se legitimizovat biologickou nerovnost mezi lidmi, a tím společensky i právně zvýhodňovat jednu rasu před ostatními (diskriminace „nižší“ rasy znamená nerovnost před zákonem, nepřítomnost hlasovacího práva, nižší mzdě za stejnou práci…),
  • Diskriminace – ekonomická, společenská, právní, politická, kulturní,
  • NSDAP, Apartheid, Amerika,
  • 3. – Mezinárodní den boje proti rasismu (policie x černí v JAR),
• Anarchismus (anarchiem – bez státu),
  • odmítá jakoukoliv formu vlády,
  • 19. st.,
  • levicový směr – místo státu komuny, úplná rovnost, Bakunin,
  • pravicový směr – soukromé instituce nahrazují stát, smlouvy mezi jednotlivci, zachování nerovnosti, Nietzsche,
• Feminismus (femina= žena)
  • zrovnoprávnění/zvýhodnění žen v porovnání s muži,
  • Mary Wollstonecraft – 1893 – ženy mají právo volit,
  • problémy jako: potraty, pracovní podmínky a finanční odměny, politika, sexuální stereotypy, pornografie, domácí násilí,
  • Sandová – francouzská romantická spisovatelka, zabírala se postavením žen ve společnosti,
  • zemí, kde získali ženy volební právo – Nový Zéland (1893), v ČR – 1919,
  • st. – umírněný (úplná rovnoprávnost) X radikální (upozadění mužů),
• Enviromentalismus (environment = živ. Prostředí)
  • usiluje o změnu politických, společenských a ekonomických mechanismů, které brání ochraně životního prostředí,
  • Greta Thunberg (Fridays for future), Greenpeace,
• Extrémismus – snaha zviditelnit sebe sama
  • Vybočují z právních norem a útočí proti základním demokrat. principům,
  • Extrémní pravice i levice.