Otázka: Politologie
Předmět: Společenské vědy, Politologie
Přidal(a): Alena K.
POLITOLOGIE
- = nauka o politice,
Politika = správa věcí veřejných,
- – označení pochází z řečtiny,
POLIS (=obec, městský stát) a LOGOS (=věda, nauka),
- => nauka u státě –> starší označení státověda –> nevyhovující, má širší předmět zkoumání,
- – byla součástí filosofie,
- – relativně mladá společenská věda –> oddělila se až ve 20. století,
- – nejvíce se začala rozvíjet po 2. světové válce,
– 1949 – konference politologů Paříži –> uznána jako samostatná věda, vymezen její obsah,
– předmět zkoumání:
- moc (donucovací prostředek, nástroj, prosazování pol. zájmů),
- státní moc,
- funkce/ podstata státu,
- politické strany,
- politické chování lidí,
- mezinárodní politika (v posledních letech),
Teorie Vzniku státu: násilím, mocenská, náboženská, patriarchální, smluvní.
STÁTOVĚDA
Stát = organizovaná společnost na daném území s právem a suverenitou,
- politická organizace lidské společnosti,
- sdružuje obyvatele na určitém území,
- předtím bylo rodové zřízení,
- nejstarší státy světa – Egypt a Mezopotámie (cca. 4 tis. př. n. l.),
Řecko, Indie, Čína, Řecko
- moderní termín se používá až od 15. století v politické teorii použil jako první Machiavelli až v 16. století,
5 znaků státu(Podstata státu)
- území – ohraničeno státní hranicí
- – suchozemský prostor, vodní hladiny (vnitřní vody, výsostné teritoriální vody, kontrolní pásmo, hospodářské pásmo, volné moře) vzdušný prostor, podzemní prostor,
- – vše co je v tomto prostoru podléhá suveréní moci státu –> teritoriální suverenita,
- – státy s mořem – pruh moře u pevniny (3-12 mil),
- obyvatelstvo – obyvatel země je člověk se státním občanstvím,
- – všichni lidé žijící na území státu jsou povinni respektovat právní řád,
hostitelského státu
- státní moc a její organizace – zákonodárná (legislativa) – má v rukou parlament,
- 2 komorový –poslanecká sněmovna,
- senát,
- výkonná (exekutiva) – náleží vládě – ministři + prezident,
- soudní (jurisdikce) – nezávislá,
- soudci se řídí zákony a svědomím,
- Okresní,
- Krajské,
- Vrchní (Praha, Olomouc),
- Nejvyšší (Brno),
- Ústavní (Brno),
suverenita
TEORIE STÁTU
- – teorie/ domněnky, které se snaží vysvětlit vznik státu,
- – nevíme co bylo před vznikem státu,
- Teokratichát (=náboženská) – vycházeli z božského původu států, resp. panovníka,
- Patriarchální – moc odvozena od patriarchy,
- stát vznikl rozšiřováním rodiny,
- od patriarchátu = moc muže v rodině (nejstarší muž),
- moc panovníka odvozena od moci otce nad rodinou,
- Společné smlouvy – je jich několik,
- souvisí s filosofií osvícenství (17.–18. století),
- někteří představitelé mají protichůdné názory,
- občané se vzdali části svých přirozených práv ve prospěch panovníka,
nebo vlády
- pokud by jim vládl špatně, tak ho mohou odvolat a ustanovit novou,
vládu/panovníka,
- Mocenská – vysvětluje vznik státu jako proces podmanění slabých silnějšími,
- = vláda silnějšího,
- dominantní typ – sklon vést,
- submisivní typ – vyhovuje nechat se vést,
FUNKCE STÁTU
- Vnitřní – garance právního řádu, lidských práv (ombudsman)
- podíl státu na řešení, spravování ekonomiky, zemědělství, školství, zdravotnictví, živ. prostředí, kultury, dopravy,
- Vnější – práce ministerstva zahraničních věcí, uzavírání dohod, smluv, členství v mez. organizacích, obrana proto nepříteli,
Právní stát
- stát ve kterém je vztah mezi občanem a vládou vymezen pomocí práva,
- podmínkou fungování státu je právní řád (všechny zákonné předpisy),
- princip právního státu – každý může dělat vše, co mu zákon nezakazuje,
- nesmí být nucen činit to, co zákon neukládal,
Sociální stát
- koncepce sociálního státu vznikla ve 2. pol. 19. století,
- stát přebírá funkce v sociální oblasti = ochrana sociálně slabých vrstev (zajištění existenčního minima, odstranění žebroty, pomoc starým, nemocným lidem, zdravotní péče),
- dříve pomáhala církevní charita,
Národ – společenství lidí se společných jazykem, tradicemi
- „národ“ od 13. století,
- na světě cca 300 národů a 1500 národností,
Národnost – příslušnost k danému národu (česká, romská),
Národnostní menšina – občané odlišní svým etnickým původem, jazykem, kulturou, tradicemi,
- každý se svobodně rozhodne,
- specifickou menšinou v ČR jsou romové,
- národ bez státu, jsou po celém světě,
Státní příslušnost(občanství) = příslušnost ke státu,
jakého státu musíme práva a zákony dodržovat,
Získá se: (ČR umožňuje dvojí občanství),
- Narozením českému občanovi,
- udělením ( zažádat + 3 podmínky: znát ČJ, žít v ČR 10 let, čistý trestní rejstřík),
- adopcí,
- určením občanství,
- prohlášením,
- NE SŇATKEM!
Ztrácí se:
- Vzdáním se,
- Po získání občanství ho už nikdy nikdo nemůže sebrat!
FORMY VLÁDY A TYPY STÁTŮ
– formy vlády – způsob organizace státní moci nebo metody jakými je státní moc uplatňována ve státě,
Typy států
- Vládní režim – demokratické, nedemokratické,
Demokratické
- demokracie – vláda lidu,
- DÉMOS (lid) & KRATOS (síla vláda),
- poprvé se objevuje ve Starověkých Athénách v 6- 5. století př. n. l.,
znaky:
- účast obyvatelstva na správě veřejných záležitostí, moc je dána lidem,
- rovnoprávnost účastníků této správy –> každý hlas má stejnou váhu,
- menšina se podřizuje většině, minorita(menšina) x majorita (většina),
- –> zájmy menšin jsou respektovány,
- právní zajištění práv a svobod – platnost právního řádu (princip práv. státu),
- – jsou respektována lidská práva a svobody, (svoboda projevu, podnikání, volby),
- Volby – všeobecné, nejsou povinné, od 18 v ČR, svobodné, tajné, rovné ( každý hlas má stejnou váhu-viz výše, přímé) pluralita stran,
Přímá demokracie – lid se podílí na správě veřejných záležitostí přímo
- dříve v Athénách,
- ve světě existují jisté prvky přímé demokracie,
- referendum – lidové hlasování (ANO/NE) o nějaké důležité otázce,
- v ČR pouze jednou (vstup do EU),
- v Evropě existuje jeden modelový stát demokracie (Švýcarsko),
Nepřímá demokracie (zastupitelská, reprezentativní) – lid se podílí na správě veřejných záležitostí nepřímo prostřednictvím svých zvolených zástupců (poslanců, senátorů).
- zástupci pak reprezentují zájmy svých voličů,
NEDEMOKRATICKÉ
- na správě veřejných záležitostí se podílí pouze úzká skupina vládnoucích nebo jedinec,
- jedinec – jedinovláda/monokracie (autokracie),
- př. Řecká tyranie (6.-7. století př. n. l.), Římské císařství – dominát (3.-5. st. n. l.), absolutní,
monarchie ve středověku,
- některé dnešní státy: Vatikán, Severní Korea, Omán, Saudská Arábie,
skupina – několik typů,
- Aristokracie – vláda šlechty, urozených (urozená krev),
- Plutokracie – vláda bohatých ( Omán, Katar, Jemen, S. Arábie),
- Oligarchie – vláda privilegované vrstvy magnátu ( Rusko),
- Technokracie– vláda vědců,
- Sofokracie– vláda moudrých( usiloval o ni Platón),
- Byrokracie– vláda úředníků (ČR,EU),
- další formy –ochlokracie (mafie),
- Podle hlavy státu – monarchie – absolutní,
- konstituční,
- republika – prezidentská,
- parlamentní,
Rozdíl mezi monarchou a prezidentem
- monarcha svou funkci dědí, prezident je volen,
- monarcha má doživotní funkci, prezident na funkční období,
Absolutní monarchie
- – panovník stojí nad zákonem, je reálnou hlavou státu,
- – má absolutní veto (nesouhlas) = nesouhlasem maří usnesení parlamentu,
- – typické pro středověk,
- – není demokratický stát,
Konstituční monarchie
- – konstituce = ústava,
- – panovník podléhá zákonům jako ostatní,
- – panovník je nominální hlava státu,
- – vládne parlament, často demokratické státy,
- – př. VB, Španělsko, Dánsko, Švédsko, Belgie,
Prezidentská republika
- – prezident má větší moc než v parlamentní republice,
- – volen většinou lidem,
- – př. Francie, USA,
Parlamentní republika
- – hl. slovo má parlament,
- – př. ČR,
Podle územně-správního uspořádání – jednotné (unitární), př. ČR
složené (spolkové), př. federace, konfederace, unie,
Jednotné (unitární)
- – mají jednotnou soustavu státních orgánů,
- – jedno občanství – filozoficky vzato,
Složené (spolkové)
- – stát, který se skládá ze dvou a více členských zemí,
- – v minulosti ČSFR,
- – př. USA, SRN, RUS, ŠVÝ, ITA,
federace – má dvojí soustavu státních orgánů.
= pevný svazek států, něco mají společný- prezidenta, ústavu, zahraniční politiku atd., ale odlišné zákony, parlament, státní orgány,
- Všechno podřízeno federálním činitelům,
- USA, FR, NĚM, RAK, Rusko, Švýcarsko, Austrálie, Kanada,
- orgány federace.
- orgány členských zemí.
- orgány federace jsou nadřízené orgánům členských zemí.
konfederace – na rozdíl od federace je to volné sdružení států
- nemají společnou hlavu státu, není jednotná zahraniční politika,
- důvod: obrana proti společnému nepříteli, zvýšení ekonomické úrovně členských, Států Commonwealth (Kanada, VB, Austrálie).